Rytíři nebes, 68. noční stíhací peruť RAF

Právě mi na stole přistála nová kniha, krásně voní novotou ;-) Jsem moc rád, že jsem mohl alespoň z části participovat na jejím vzniku.

Kratochvíl, Jan - Kratochvílová, Sabina: Rytíři nebes, 68. noční stíhací peruť RAF, Muzeum českého a slovenského exilu 20. století, Brno 2019. ISBN: 978-80-270-5907-2

Jedná se o knihu vydanou jako „doprovodný katalog k výstavě Rytíři nebes - 68. noční stíhací peruť RAF“, která by měla proběhnout během podzimu tohoto roku v Brně a jejímž organizátorem je Muzeum českého, slovenského a rusínského exilu 20. století. Předpokládám, že právě tam bude k dostání. Kniha je vydána na kvalitním křídovém papíře. V první části najdete podrobné biografie všech československých příslušníku 68. noční stíhací squadrony s velikým množstvím dobových fotografií a dokumentů. Následuje fotografická kapitola věnovaná výcviku a další se věnuje letounům používaným 68. squadronou. Kapitola o Československé letce „B“ obsahuje přehledy základen, velitelský sbor, používané letouny a přehled příslušníků letky. Následuje kapitola věnovaná sestřelům jednotlivých československých příslušníků squadrony. Další kapitola je věnována britským vyznamenáním udílených našim letcům. V závěru knihy se nachází anglický překlad. 

Pevně věřím, že se připravovaná výstava podaří, bude se líbit a kniha si najde cestu ke všem zájemcům o leteckou historii.  

Riders in the Sky

Přidávám kratičké info o dvou publikacích, které přistály v mé knihovně a za které moc děkuji jednomu ze spoluautorů ;-)

Název: Riders in the Sky 1944, Liberatory BR.Mk.III a GR.Mk.V ve službách RAF Coastal Command

Autor: Türk, Pavel - Vančata, Pavel

Vydavatelství: Eduard, 2018

ISBN: 

Cena: neprodejné, publikace k limitované edici stavebnice čtyřmotorového bombardéru Liberator GR Mk.V v měřítku 1/72 

Jedná se o fotografickou publikaci k limitované edici stavebnice čtyřmotorového bombardéru Liberator GR Mk.V v měřítku 1/72, která je zaměřena na působení Liberatorů GR Mk.III a GR Mk.V u RAF Coastal Command během druhé světové války s důrazem na československou 311. peruť.

Na sedmdesáti šesti stránkách voňavého křídového papíru naleznete informace o následujících dvanácti strojích Liberator GR Mk.III a GR Mk.V s výrobními čísly: BZ721, BZ723, BZ774, BZ779, BZ786, BZ796, FL961, FL949, FL936, BZ832, BZ862 a BZ755. To vše doplněné barevnými bokorysy a sto dvěma fotografiemi letounů a portréty pilotů. Publikace obsahuje následujících jedenáct životopisů letců: S/Ldr Terence „Terry“ Malcolm Bulloch, S/Ldr Alois Šedivý, P/O Otakar Žanta, F/O Josef Kuhn, P/O Jan Roman Irving, F/O Oldřich Doležal, F/Lt Zdeněk Hanuš, F/O Jan Vella, F/Lt Josef Pavelka, F/O Lloyd Allan Trigg a F/Lt John Archibald Muir.

Název: Riders in the Sky 1945, Liberatory BR.Mk.VI a GR.Mk.VIII ve službách RAF Coastal Command

Autor: Türk, Pavel - Vančata, Pavel

Vydavatelství: Eduard, 2018

ISBN: 

Cena: neprodejné, publikaci k limitované edici stavebnice čtyřmotorového bombardéru Liberator GR Mk.VI a GR Mk.VIII v měřítku 1/72

Jedná se o fotografickou publikaci k limitované edici stavebnice čtyřmotorového bombardéru Liberator GR Mk.VI a GR Mk.VIII v měřítku 1/72, která je zaměřena na působení Liberatorů GR Mk.VI a GR Mk.VIII u RAF Coastal Command během druhé světové války s důrazem na československou 311. peruť.

Na sedmdesáti šesti stránkách voňavého křídového papíru naleznete informace o následujících třinácti strojích Liberator GR Mk.VI a GR Mk.VIII s výrobními čísly: EV872, EV985, EV883, KG870, KG859, EV953, KG861, KG852, KG991, KH262, KK297, KH265 a 3742. To vše doplněné barevnými bokorysy a sto jedna fotografiemi letounů a portréty pilotů. Publikace obsahuje následujících osm životopisů letců: F/Lt Jan Hrnčíř, F/O Rudolf Haering, F/Lt Rudolf Protiva, F/Sgt Jiří Kafka, F/Lt Vladimír Slánský, F/O Jan Říha, W/Cdr Jan Kostohryz a P/O Jindřich Beneš.

Stíhací jednotka Flik 55J - pýcha rakousko-uherského letectva

Název: Stíhací jednotka Flik 55J - pýcha rakousko-uherského letectva
Autor: Červenka, Juraj
Edice: AERO - Jakab Publishing č. 47

Vydavatelství: Nevojice, Jakab Publishing s.r.o. 2018

ISBN: 978-80-87350-76-8
Cena: 99,- Kč

Se zpožděním se dostávám k tomu, abych napsal pár řádků k myslím si zajímavé publikaci od vydavatelství Jakab Publishing, konkrétně k jejich 47. publikaci v sérii Aero, která vyšla v srpnu loňského roku. Publikace se zabývá historií stíhací jednotky Flik 55J, která patřila k nejúspěšnějším a nejslavnějším jednotkám rakousko-uherského letectva v době první světové války. letecká setnina Flik 55J, dislokována většinou na polním letišti v jihotyrolském Pergine nedaleko Tridentu, nesla čestné pojmenování Císařská letka (Kaiserstaffel). Její piloti, často ostřílená letecká esa, vybojovali více než 30 vzdušných vítězství, přičemž mnozí pocházeli z území dnešní České a Slovenské republiky. Jednotce velel rodák z dnešní Bratislavy Oblt. Josef von Maier, dále zde sloužili Offstv Emanuel Stumpa narozený v Žižkově, Kpl. Bohumil Munzar narozený ve Dvoře králové, Fw. Alfons Běhounek s domovskou příslušností v Borovanech nedaleko Českých Budějovic, Fw. Alois Lehmann narozený v obci Žibřidice poblíž Liberce, jednou z nejvýraznější osobností býl děčínský rodák Offstv. Julius Arigi, Oblt. Ján Kosch narozený v Nižnom Medzeve, Lt. i. d. Res. Josef Friedrich narozený ve Cvikove nebo Oblt. Georg Kenzian Elder von Kenzianshausen s domovskou příslušností v Jičíně.

Publikace o rozsahu třiceti čtyř stran je rozdělena do následujících kapitol:

► Stíhačky Albatros D.II a D.III (4-8)

► Stíhčky Phönix D.I až D.III (8-10)

► Skromné začátky Fliku 55J (10-11)

► Nad sočskou frontou (11-12)

► V jižním Tyrolsku (12-14)

► Smršť listopadových vítězství (14-17)

► Život na letišti Pergine (17-19)

► Boje s Brity (19-21)

► Problémy Císařské letky (21-22)

► Těžké ztráty (22-24)

► Ztráta Jozefa Kisse (25-29)

► Období stíhaček Phönix (30-33)

► Použité prameny a literatura (výběr) (34)

► Použité zkratky rakousko-uherských hodností (34)

Pokud máte zájem poznat jak probíhaly tvrdé vzdušné boje mezi rakousko-uherskými piloty s jejich protivníky z italského a britského letectva, tahle publikace by se vám mohla líbit.

Autor už má za sebou bohatou publikační činnost. Je autorem následujících knih:

► Červenka, Juraj: Habsburští orli 1. Rakousko-uherské letectvo, jeho esa a protivníci v letech 1914–1918, Mgr. František Kuník – Ceskycestovatel.cz, Praha 2015. ISBN: 978-80-87657-10-2

► Červenka, Juraj: Habsburští orli 2. Rakousko-uherské letectvo, jeho esa a protivníci v letech 1914–1918, Mgr. František Kuník – Ceskycestovatel.cz, Praha 2015. ISBN: 978-80-87657-12-6

► Červenka, Juraj: Letci z Prešporka vo veľkej vojne 1914 - 1918, Marenčin PT, Bratislava 2016.

Dále publikuje články v historických časopisech Historická revue, Military revue, Obrana, Válka revue, Vojenství a dalších...

Pilotem krále Anglie (osudy operačních pilotů RAF z Havlíčkova Brodu)

Název: Pilotem krále Anglie (osudy operačních pilotů RAF z Havlíčkova Brodu)

Autoři: Jiří Rajlich, Karel Černý 

Vydavatelství: Tváře - Jitka Průžová, Žďár nad Sáazvou

ISBN: 978-80-907294-2-1

Cena: 265,- Kč

Jak jsem už zmínil u knihy „S Royal Air Force nad Evropou“, tak jsem si po delší době doplnil svou knihovnu o dvě nové knížky s tématikou československých letců v Royal Air Force a v obou případech se jednalo o knihu z Vydavatelství Tváře a o autorskou dvojici Jiří Rajlich a Karel Černý, kteří už mají na kontě mnoho knih na danou tématiku. Tou druhou knihou je horká novinka „Pilotem krále Anglie (osudy operačních pilotů RAF z Havlíčkova Brodu)“. Kniha je věnována osudům bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu (Royal Air Force) i na dalších bojištích druhé světové války. Co všechny tyto letce spojuje? Jak prozrazuje podtitul knihy, byli to všechno rodáci z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. 

Kniha je opět vydána na kvalitním křídovém papíře a na 177 stranách vás krom poutavého popisu zpletitých osudů těchto letců čeká i téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců.

S Royal Air Force nad Evropou

Název: S Royal Air Force nad Evropou

Autoři: Jiří Rajlich, Karel Černý 

Vydavatelství: Tváře - Jitka Průžová, Žďár nad Sázavou

ISBN: 978-80-88041-09-2; 978-80-87348-28-4

Cena: 227,- Kč

Po delší době jsem si doplnil svou knihovnu o dvě nové knížky s tématikou československých letců v Royal Air Force a v obou případech se jednalo o knihu z Vydavatelství Tváře a o autorskou dvojici Jiří Rajlich a Karel Černý, kteří už mají na kontě mnoho knih na danou tématiku. První knihou je starší titul „S Royal Air Force nad Evropou“. Kniha je věnována devíti letcům 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británii - rodákům z obcí, které spojuje to, že se narodili, žili nebo chodili do školy v tehdejším politickém okrese Velké Meziříčí.

► F/Lt Zdeněk Procházka, nar. Přibyslavice u V. Bíteše
► P/O Leonhard Smrček, nar. Budišov, gymnázium ve V. Meziříčí
► Sgt Stanislav Rouš, nar. Holubí Zhoř u V. Bíteše
► Sgt Alois Mezník, nar. Kundratice u Křižanova, žil v Křižanově
► Sgt František Horký, nar. Hodov, měšťanka ve V. Meziříčí
► F/O Karel Novotný, nar. Hrbov, gymnázium ve V. Meziříčí
► P/O Karel Rybníček, nar. Kozlov u Křižanova
► F/Lt Jaroslav Doležal, nar. Baliny, gymnázium ve V. Meziříčí
► F/Lt František M. Doležal, nar. Horní Heřmanice, gymnázium ve V. Meziříčí

Na celkem 139 stranách textu se poměrně podrobně seznámíte s válečnými osudy výše zmíněných letců. Kniha je vydána na kvalitním křídovém papíře a obsahuje více jak 140 fotografií, kopií dokumentů z archivních fondů, přičemž mnohé z nich jsou barevné.

311 Squadron

Název: 311 Squadron
Autor: Pavel Vančata
Nakladatelství: Mushroom Model Publications, 2013
ISBN: 978-83-61421-43-6
Dovozce/distributor: MARK I s.r.o.
Cena: 406 Kč (http://www.press.sk/knihy/311-squadron/)

Polské vydavatelství MMP si pro nás v tento předvánoční čas připravilo opravdu zajímavý titul. Jako desátou publikaci jejich „modré série“ vydalo pro českého čtenáře jistě zajímavou knihu 311 Squadron od specialisty na danou problematiku Pavla Vančaty. Na sto šedesát stran se autorovi podařilo vtěsnat skutečně maximální množství informací. Text knihy je prokládán velkým množstvím fotografií, celkem jich zde naleznete kolem sto padesáti a dále pak osmdesát portrétů letců 311. československé bombardovací perutě. Mým odhadem okolo třiceti fotografií je publikováno vůbec poprvé, včetně několika unikátních barevných fotografií z roku 1942.

Text knihy je rozdělen do jedenácti kapitol, které čtenáře seznámí s kompletní historií a bojovým nasazením naší jediné bombardovací perutě v rámci Britského královského letectva. Kniha je v anglickém jazyce, a přestože nejsem rodilý mluvčí, troufám si říci, že text je velice čtivý, doplněný o bojová hlášení i vzpomínky přímých účastníků. Naleznete zde také tři náčrtky významných operací provedených československými osádkami (souboj Wellingtonu Mk.IC KX ○ F s Junkersem Ju 88 dne 11. 7. 1942; utkání Wellingtonu Mk.IC KX ○ T s německou ponorkou 17. 7. 1942; úspěšný zásah lodi Alsterufer Liberatorem Mk.V dne 27. prosince 1943). Text je také doplněn celkem šesti životopisy příslušníků 311. perutě.
Milovníci statistik a tabulek si také přijdou na své, neboť kniha obsahuje celkem 49 stránek příloh. Kromě podrobných bojových souhrnů „třistajedenáctky“ bych především zmínil podrobné seznamy všech letounů Vickers Wellington a Consolidated B-24 Liberator používaných 311. perutí a dále pak kompletní seznam veškerého létajícího personálu perutě, včetně zahraničních letců sloužících u naší perutě. Samotný závěr knihy je pak věnován barevným bokorysům letounů 311. bombardovací perutě a čtenář jich zde nalezne celkem pětadvacet (3x Avro Anson, 16x Vickers Wellington v barvách Bomber Command, 2x Vickers Wellington a 4x Consolidated B-24 Liberator v barvách Coastal Command).
Celá kniha působí velice kompaktním dojmem, ukazuje mravenčí práci autora s archivními materiály i vzpomínkami přímých účastníků. Díky výše zmíněnému velkému počtu fotografií i barevných bokorysů si kniha určitě najde své místo nejen v knihovnách badatelů zajímajících se o leteckou historii ale i leteckých modelářů. Snad jedinou pro mě viditelnou chybou publikace je chybějící nadpis v pravé tabulce přehledů bojové činnosti 311. perutě na straně 93, kde evidentně vypadl nadpis „Liberator V, VI Coastal Command“.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 94, prosinec 2013

Konečná zastávka: Slovensko!

Název: Konečná zastávka: Slovensko!
Autoři: Peter Kaššák a marián Hrodegh
Vydavatel: Klub Priateľov Vojenském Historie Slovenska
ISBN: 978-80-969566-9-2
Cena:

Kniha s názvem „Konečná zastávka: Slovensko!“ mající podtitul „Letecké aktivity a osudy posádok 15. USAAF zostrelených nad územím Slovenska v rokoch 1944-45“ se zabývá působením spojeneckého letectva (15. USAAF a 205. Group RAF) nad územím Slovenska v období březen 1944 až březen 1945. Dvojice autorů Peter Kaššák (recenzi jeho předešlé velice zdařilé publikace An Ordinary Day in 1945 nalezne čtenář v Revi č. 63) a Marián Hrodegh v této knize zúročili léta mravenčí práce a studia archivních materiálů získaných nejen na Slovensku a ve Spojených státech, ale i v okolních zemích. Kontaktovali několik stovek přímých účastníků – letců, jejich rodinných příslušníků i pamětníků ze Slovenska. Tato publikace je vydána ve formátu A4 na velice kvalitním křídovém papíře, obsahuje úctyhodný počet více jak 500 fotografií, 25 barevných profilů letadel, mapy a kopie dobových dokumentů. Fotografie havarovaných letounů byly získány převážně ze soukromých archivů slovenských občanů, obcí nebo muzeí, ilustrační pak z oficiálních US archivů.
Samotný text je rozdělen do 20 kapitol. V úvodních dvou popisují vznik 15. USAAF, její organizační strukturu a technické vybavení, dále pak sílu Německého a Maďarského letectva a protivzdušné obrany bránící vzdušný prostor Slovenského štátu a přilehlých oblastí.
Další kapitoly pak velice detailně a chronologicky popisují havárie jednotlivých spojeneckých letounů na území Slovenska. Přinášejí fakta o jednotlivých náletech, popisují osudy sestřelených osádek. Pokud to jde, dohledávají konkrétní nebo alespoň potenciální přemožitele spojeneckých letounů. Každá kapitola je doslova nabitá velkým počtem zajímavých fotografií, kopií dokumentů, náčrtky bojových sestav bombardovacích skupin a, jak už to u podobných prací bývá zvykem, nalezneme na konci i seznam poznámek a odkazů na archivní materiály. Nechybí ani kapitola věnovaná německým zajateckým táborům, do kterých byli sestřelení letci převezeni po zrušení zajateckého tábora v Grinavě.
Text knížky je psán velmi čtivým způsobem, doplněný velkým množstvím vzpomínek jak sestřelených spojeneckých pilotů, hlášení tehdejších slovenských orgánů, tak i vzpomínkami prostých lidí, do jejichž osudů události nad tehdejším Slovenskem také zasáhly.
Na konci knihy pak nesmí chybět i trocha té suché statistiky. Na pětadvaceti stránkách příloh nalezne čtenář použité zkratky a literaturu, ale hlavně jmenné seznamy USAAF a RAF podle data sestřelení, přehled jednotlivých letadel sestřelených nad územím Slovenka nebo přehled amerických náletů na cíle na Slovensku.
Celkově lze tuto knihu hodnotit jako velice zdařilou nejen pro její komplexnost zpracování daného tématu, ale i pěkně zpracovanou grafiku. Myslím si, že tato kniha by si měla najít místo v knihovně každého milovníka vojenské letecké historie.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 69, říjen 2007

Phönix D.I – D.III

Název: Phönix D.I – D.III
Autoři: Jan Zahálka, Mgr. Petr Aharon Tesař, Sigmund Tyrlik
Nakladatelství: JaPo Publishing, Hradec Králové 2005
ISBN: neuvedeno
Cena:

Vydavatelství JaPo přichází s třetí publikací zaměřenou na letouny 1. světové války. Po Albatrosu D.II & D.III Oeffag a Aviatiku D.I & D.II se nám představuje monografie dalšího stíhacího letounu K.u.k. Luftwahrtruppe – Phönix D.I – D.III.
Za pomoci domácích i zahraničních institucí a badatelů se podařilo autorskému kolektivu nashromáždit úctyhodný materiál. Autorství jednotlivých kapitol je víceméně tradiční. Jan Zahálka je autorem především věcí kolem vývoje, historie typů a technických záležitostí. Petr A. Tesař se zaměřil na popis fotografií, zadání barevných kreseb a z větší části bojové nasazení. Sigmund Tyrlik z Rakouska se pak postaral o bokorysy a výkresy letounů.
Na 80 stranách kvalitního křídového papíru se seznámíte s kompletní historií letounu Phönix, která je doplněna impozantním počtem 124 fotografií, které jsou skvěle reprodukovány a mnohé z nich ještě nebyly doposud publikovány. Pro ilustraci verzí slouží celkem 9 stran výkresů.
Text je rozdělen na několik kapitol. Nejdříve se seznámíte s vlastní historií jednotlivých typů, jejich stručnou historií. Následuje podrobně a velmi kvalitně zpracované bojové nasazení na jednotlivých frontách, včetně mnoha zajímavých informací od italských badatelů. Závěr publikace je již tradičně věnován poválečné službě letounů Phönix v Československu a velmi přehledném vysvětlení systému označování a kamuflování letounů, které je doplněno celkem 31 barevnými bokorysy (část z nich už znáte z Revi č. 41 / 2001 z pera Zd. Macháčka).
Snad jedinou zřetelnou chybou je popis na str. 17, kde je mylně uvedeno, že se jedná o motory Austro-Daimler, přičemž se jedná o motory Hiero. Také český překlad této anglicky psané publikace už není součástí vydání, nicméně čtenář si ho může bez problému stáhnout ze stránek JaPo Publishing (www.japo-publishing.cz) ve fotmátu PDF.
Celkově se podle mého názoru jedná o skutečně skvělou monografii, která si určitě zaslouží své místo v knihovně každého badatele či modeláře zabývajícího se 1. světovou válkou.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 61, listopad 2005

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945

Název: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945
Autor: autorský kolektiv Vojenského historického ústavu Praha a Vojenského historického ústavu v Bratislavě.
Vydavatelství: Avis, Praha, 2005
Cena: neprodejné

U příležitosti 60. výročí ukončení 2. světové války vydalo vydavatelství AVIS v krátké době další publikaci (o knížce Českoslovenští letci ve Francii 1939-1940 jste se mohli dočíst v REVI č.59) věnovanou tomuto tématu. Knihu Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 vydal autorský kolektiv Vojenského historického ústavu Praha a Vojenského historického ústavu v Bratislavě.
Na 348 stranách velmi dobře zpracovaného textu ve formátu A4 čtenář nalezne více jak 500 biografií významných osobností našeho druhého odboje. Naleznete zde nejen významné politiky (Beneš, Masaryk, ...), ale jsou zde zastoupeny asi všechny složky armády včetně „nebojových“ útvarů. Čtenář v knize nalezne životopisy účastníků bojů snad na všech frontách 2. světové války -  Polsko, Francie, Velká Británie, Severní Afrika, Itálie, Sovětský svaz, ... Velká část osobností je také spjata z naším domácím odbojem (Obrana národa, ...).
Velmi podstatnou část tvoří biografie československých letců účastnících se našeho zahraničního odboje jak na západní tak východní frontě – rovných 100 biografií. Naleznete zde mimo jiné takové osobnosti jako jsou Ambruš, Anderle Bobek, Cukr, Doležal, František, Guljanič, Hanuš, Chábera, Janoušek, Kadlec, Kuttelwascher, Mareš, Nedvěd, Peřina, Smik, Šrom, Vašátko či Veselý. Jsou tu však i zastoupeni letci, kteří dosáhli pozoruhodných výsledků po boku německé Luftwaffe (Božík – 9 sestřelů v rámci SVZ, Cyprich – 12 sestřelů, Matúšek – 12 sestřelů, ...), nicméně se během bojů na východní frontě rozhodli dezertovat a poté vstoupili do československé letecké jednotky v Sovětském svazu.
Až na pár vyjímek začíná každý životopis portrétem, následovaným samotným životopisem. Biografie je pak ukončena seznamem získaných vyznamenání, seznamem pramenů uložených v archivech a poté literatura, která se o dané osobnosti zmiňuje. U některých životopisů nalezneme navíc i seznam památek a seznam děl dané osobnosti.
Jako většina publikací z vydavatelství Avis je i tato kniha „neprodejná“ a tím pro mnohé nejenom letecké nadšence a badatele těžko dostupná. Což si myslím, je asi jediná zřetelná slabina této publikace. Podle jednoho člena autorského kolektivu se navíc chystá nové opravené vydání doplněné o některé z chybějících portrétů a v přípravě je i elektronická verze na CD.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 60, září 2005

Советские асы корейской войны

Minulý týden mi domů dorazila, díky skvělé pomoci Pavla Vančaty, ruská knížka Sovětskie asy korejskoj vojny:

Игорь Сейдов
Советские асы корейской войны
Издательство: Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010 г.
ISBN 978-5-903389-35-3.

Autorem je uznávaný ruský odborník na danou problematiku Igor Sejdov, který už má na kontě několik knih a velké množství článků věnovaných korejské válce.
Kniha je vydána na velmi kvalitním lesklém papíře, obsahuje velké množství černobílých i barevných fotografií a barevná schémata letounů.
Jak již název napovídá, kniha je věnovaná sovětským leteckým esům korejské války, tedy pilotům, kteří získali pět a více ověřených sestřelů. Dočtete se tam samozřejmě ale mnohem, mnohem více. Text je rozdělen do třinácti kapitol, jež jsou řazeny chronologicky. V jednotlivých kapitolách se věnuje nejen samotným leteckým esům, ale jedná se o podrobnou historii celé korejské války, doplněnou o vzpomínky jednotlivých účastníků z obou stran konfliktu, vše je konfrontováno s archivními materiály a autor se pokusil o velmi podrobnou analýzu jednotlivých střetnutí a pokud to jde, tak se snaží i určit jednotlivé protivníky. V tomto ohledu se této knížce zatím nevyrovná, podle mého skromného názoru, žádná z dosud vydaných knížek „západní“ provenience.
Některá přiřazení protivníků možná čtenářům nebudou sedět s daty ztrát uváděnými Američany. Zde je však potřeba zdůraznit, že u amerického letectva docházelo velmi často k chybnému záznamu ztrát. Obzvlášť v případě, kdy byl ztracen pilot a informace o jeho osudu nebylo možné získat ihned. Často docházelo k zapsání data až po debriefingu s kolegy sestřeleného pilota, což nemuselo odpovídat skutečnému datu sestřelu. Totéž třeba platilo, pokud byl letoun jen poškozen a rozhodovalo se o tom, zda letoun je ještě k opravě nebo k odepsání, pokud ho nakonec odepsali, tak uvedli datum odepsání, což vůbec neodpovídalo datu, kdy byl letoun ve skutečnosti zasažen v leteckém boji.
Autor je i se svými kolegy v kontaktu s mnoha piloty z obou válčících stran, a tak mohl mnohé souboje dát do nových souvislostí.
Jednotlivé kapitoly jsou prokládány samostatnými životopisy sovětských leteckých es, které obsahují portrét pilota, základní životopisná data, jeho vojenskou kariéru, seznam dosažených vojenských hodností, včetně data udělení, seznam obdržených vyznamenání, opět s daty, a nakonec i tabulku všech oficiálně potvrzených nebo zdokumentovaných sestřelů.

Pokud jsem dobře počítal, tak v celé knize (na 451 stránkách) naleznete celkem 57 samostatných biografií letců a leteckých es, 137 černobílých a 6 barevných portrétů letců, 154 černobílých a 26 barevných fotografií, 118 barevných profilů letounů (62 sovětských letounů, 51 amerických a 5 letounů Commonwealthu). Kniha také obsahuje 8 stran tabulek (seznam sovětských leteckých es korejské války; seznam sovětských pilotů, jež byli leteckými esy Velké vlastenecké války a v Koreji si svá konta rozšířili nebo se stali leteckými esy díky součtu sestřelů v obou konfliktech; seznam leteckých es Spojené letecké armády ¹⁾; americká letecká esa sestřelená v boji se sovětskými piloty; seznam amerických leteckých es korejské války a nakonec seznam amerických vyšších důstojníků sestřelených v soubojích se sovětskými piloty) ²⁾, 4 strany technických dat letounů obou válčících stran, seznam použitých zkratek a také jmenný index, takže hledání je velmi pohodlné. Právě indexy a seznamy zkratek jsou velkou slabinou podobných ruských knížek, neboť dost často chybí. Samotný text knížky je navíc doplněn poměrně slušným poznámkovým aparátem umístěným na okraji jednotlivých stránek.
Už se mi také v knize podařilo najít několik rozporů v počtu získaných sestřelů nebo určení protivníků, ale těmto tématům se teprve chystám podrobně věnovat, jak mi dovolí čas pro můj koníček.
Celkově lze knížku v každém případě doporučit, jedná se o bezednou studnici pro každého badatele zajímajícího se o danou problematiku. Někoho však možná bude odrazovat cena, která je na ruské poměry dosti vysoká.

¹⁾ Poté ,co bylo severokorejské letectvo prakticky zdecimováno, ustoupily jeho zbytky do Číny, kde vznikla Spojená letecká armáda. Byla tvořena převážně čínským a z části severokorejským personálem.

²⁾ Z uvedených tabulek vyplývá, že celkem 56 sovětských pilotů získalo během korejské války status esa korejské války. Mnozí z nich byli i esy Velké vlastenecké války nebo v ní získali alespoň nějaké sestřely. Dalších 37 letců bylo esy Velké vlastenecké války, ale v Koreji získali méně jak pět jistých sestřelů a nakonec 24 sovětských letců se stalo leteckými esy díky součtu sestřelů v obou konfliktech.

Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem

Název: Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem (Nález trosek P-51B Mustang u Brna-Slatiny)
Sestavil: Ivo Koukola
Vydavatel: Brko, 1. rozšířené vydání, 2008
Počet stran: 199
ISBN: 978-80-254-2846-7
Cena: 280 Kč (http://obchod.boudamuseum.com/)

Skoro na minutu přesně po 64 letech, které uplynuly od smrti 2/Lt Williama L. Kigginse, bylo v sobotu 11. října 2008 v Brně-Slatině bývalým příslušníkem 310. perutě RAF Emilem Bočkem pokřtěno rozšířené vydání knihy Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem.
Kniha se zabývá především okolnostmi smrti jediného příslušníka USAAF, 2/Lt Williama L. Kigginse, pilota 308. FS, 31. FG, 15. USAAF, jenž padl nad územím Brna. Po úvodních kapitolách o hloubkových náletech nad Moravou, vzpomínkách pamětníků, se podrobně seznámíte s historií unikátního nálezu trosek letounu P-51B Mustang, s/n 43-24854 „Miss Betty“, na poli nedaleko nového terminálu letiště Brno-Tuřany. Publikace se však věnuje i dalším událostem letecké války nad oblastí Brna a potažmo Jižní Moravou v letech 1944–1945. Můžete se dočíst podrobnosti o sestřelení Mustangu P-51B u Boskoštejna, P-51C u Blučiny, či ztrátě bombardéru B-24 Liberator u Tišnova.
Editorem sborníku je Ivo Koukola a dále do něj přispěli renomovaní autoři, jako např. Jan Mahr, Vlastimil Schildberger st., Jan Břečka a Vlastimil Schildberger ml. Oproti původnímu vydání je doplněn např. o kapitolu o spojeneckých náletech na Brno a obětech hloubkařů na železnici, předání kosterních pozůstatků pilota americkým úřadům v lednu 2008 a především o velké množství snímků, včetně desítek dosud nikdy nepublikovaných dobových fotografií.
Celá publikace je navíc vytištěna na velmi kvalitním tuhém křídovém papíru, takže působí velice příjemně. Pokud se zajímáte nejen o historii leteckých soubojů, ale především o leteckou archeologii, nezbývá mi, než tuto publikaci vřele doporučit.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 75, květen 2009

Советские асы 1941-1945. Победы Сталинских соколов

Ve své poslední recenzi jsem se zmínil, že se mi do rukou dostaly celkem dvě nové knížky ruské provenience. Tou druhou je kniha Sovětskie asy 1941-1945, Pobědy Stalinskych sokolov od Michaila Bykova. Jelikož se však jedná o druhé, přepracované, vydání knížky Asy Vělikoj Otěčestvennoj, zaměřil bych se tedy pouze na podstané změny, oproti prvnímu vydání.

Михаил Быков
Советские асы 1941-1945. Победы Сталинских соколов
Издательства: Яуза, Эксмо, 2008 г.
ISBN 978-5-699-30919-1

Na první pohled je vidět hned několik změn. Za prvé se zvětšil formát, za druhé se zmenšilo písmo :-) a za třetí je celá knížka vytištěna na mnohem kvalitnějším papíře. Fotografie jednotlivých pilotů už nejsou hned u seznamu sestřelů, ale přestěhovaly se do tří samostatných setů rovnoměrně zatřízených v textu.
Tou nejpodstatnější změnou ale prošel samotný text. Zatímco první vydání obsahovalo seznamy sestřelů pouze stíhacích es s deseti a více úředně potvrzenými samostatnými sestřely, nové vydání obsahuje všechna esa s pěti a více samostatnými sestřely.
Na samém konci je pak na dvaadvaceti stránkách tabulka obsahující dalších několik set stíhacích es, kteří měli na svém kontě alespon dva až čtyři jisté samostatné sestřely. Tato tabulka obsahuje jméno a příjmení pilota, počet samostatných sestřelů, počet sestřelů ve spoluúčasti, jednotky, u kterých pilot létal, datum úmrtí a příčinu úmrtí. Mezi těmito piloty však nalezneme i taková esa jako jsou Ivan Dmitrijevič Gajdajenko s 4+23 sestřely, Vitalij Romanovič Semeňkov s 2+24 sestřely, Michail Jefimovič Byčkov s 2+20 sestřely, Michail Jakovlevič Vasiljev s 4+20 sestřely a mnohá další. Jak vidíte, tak tito letci mohli směle konkurovat těm nejúspěšnějším spojeneckým leteckým esům a je jen škoda, že i těmto letcům není v knížce věnováno více místa. Nezbývá než doufat, že se jejich tabulek sestřelů a podrobných informací o nich dočkáme v nějakém z připravovaných dalších dílů daného projektu.
Poslední dvě přílohy knihy pak obsahují seznam leteckých es Korejské války, kteří měli na svém kontě i sestřely v době Velké Vlastenecké války (méně než pět jistých samostatných sestřelů) a seznam pilotů, kteří se stali leteckými esy díky součtu sestřelů z doby Velké vlastenecké války a Korejske války.
Jste-li tedy milovníky různých seznamů, přehledů, tabulek a statistik, bude pro vás tato publikace opravdovou lahůdkou a nezbývá mi než ji všem vřele doporučit.

Гроза "Сейбров". Лучший ас Корейской войны

Je to už skoro měsíc, co se mi do rukou dostaly další dvě skvělé knížky z ruské provenience. Jednou z nich je kniha Groza "Sejbrov", Lučšij as Korejskoj vojny o Nikolaji Vasiljeviči Sutjaginovi, nejúspěšnějším sovětském leteckém esu Korejské války a v podstatě nejúspěšnějším poválečném stíhači vůbec, jenž měl na svém kontě celkem dvaadvacet jistých sestřelů.

Игорь Сейдов, Юрий Сутягин
Гроза "Сейбров". Лучший ас Корейской войны
Издательства: Яуза, Эксмо, 2006 г.
ISBN 5-699-16166-Х

Už jsem ani moc nedoufal, že se mi ji podaří sehnat. Přeci jen vyšla už v roce 2006. Ale na některých ruských internetových serverech ji ještě nabízejí. A kamarád Pavel Vančata mě přesvědčil, že zázraky se ještě dějí, takže se mu ji pro mě podařilo sehnat, za což má můj nekonečný dík.
Autorskou dvojicí je Jurij Sutjagin, syn Nikolaje Sutjagina a Igor Sejdov, uznávaný ruský historik, specializující se na období Korejské války, jenž má na svém kontě už řadu publikací a skvělých článků na danou problematiku.
Velkým kladem této skvěle napsané knížky je to, že se nejedná o syrový životopis, ale v podstatě na životopise Nikolaje Sutjagina se tu seznámíte s historií hned několika leteckých pluků, ve kterých Nikolaj Sutjagin sloužil. Popis jeho služby na Dálném východě a boje proti Japonsku na samém konci války je skutečně zajímavý a dosud na toto téma nebylo skoro nic kloudného napsáno. Hlavní těžiště celé knihy je ale popis jeho účasti v Korejské válce, potažmo účast celého 17. IAP, ve kterém sloužil. Čtenář zde nalezne podrobné popisy jednotlivých soubojů, u mnohých i s kopiemi nákresů jednotlivých soubojů. Nechybí ani přepisy bojových hlášení k některým sestřelům, či přepisy "nagradnych listů" k vyznamenáním, které Sutjagin buď obdržel nebo k jejichž získání byl navržen. Jednotlivé sestřely jsou konfrontovány s informacemi z amerických zdrojů a často jsou dohledáni jednotliví protivníci.
Autorská dvojice se však věnovala i dalším zajímavým tématům spojených s Korejskou válkou, takže zde naleznete i kapitoly věnované výzbroji jednotlivých stran, popis taktiky vzdušných soubojů obou stran, fungování PVO Sovětského letectva a mnoho dalších zajímavých témat.
Na samém závěru knížky pak čtenář nalezne obsáhlý seznam poznámek a příloh: Historie 5. a 17. IAP, 303. IAD, seznam leteckých es s pěti a více sestřely. Snad jen poznámka, že zatímco oficiální seznamy hovoří o dvaapadesáti esech, zde jich najdete čtyřiapadesát. Zajímavý je i seznam Hrdinů Sovětského svazu, účastnících se Korejské války a nechybí ani seznam amerických leteckých es Korejské války.
Takže pokud jste ruského jazyka znalí a zajímá vás daná problematika, tak vám tuto knížku mohu jen vřele doporučit. Je to konečně ucelený pohled na danou válku z pohledu "druhé strany", opírající se navíc konečně o informace z archivů, pečlivě porovnávaných s informacemi z americké strany.

Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов"

Tento předvánoční čas je zatím ve znamení samých pěkných dárků. Je to necelých čtrnáct dní, co mi došla od Briana Culla jeho nejnovější knížka Diver! Diver! Diver!, věnovaná spojenecké letecké ofenzivě proti letounovým střelám V-1, a už mi na stole přistála další skvělá knížka ruské provenience Idu na taran! Poslednij dovod "stalinskich sokolov" od M. A Žirochova a A. V. Kotlobovskeho (Жирохов М.А. - Котлобовский А.В.: Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов", Эксмо, 2007).
Tentokráte díky nezištné pomoci mého kamaráda Pavla Vančaty.
Jedná se o monografii věnovanou taranům, tedy způsob boje spočívajícím v najetí, respektive úmyslné srážce, jednoho bojového prostředku s jiným. Používalo se na moři, na souši a ve vzduchu. A právě vzdušným taranům je věnovaná tato knížka.
Na celkem čtyřista dvaceti devíti stránkách nás čeká podrobný výčet všech známých incidentů za použití taranů, a to jak úmyslných, tak i neúmyslných kolizí. Knížka je členěna do několika hlavních kapitol, podle jednotlivých konfliktů. Po prvních taranech již během první světové války se seznámíme s tarany během meziválečného období (Španělská občanská válka, válka v Číně, na Chalchin-Golu a Zimní válka). Hlavní část knihy se pak věnuje období druhé světové války a podle ruského pojetí pak speciálně období Velké vlastenecké války.
Některé z taranů jsou doplněny o přímé vzpomínky účastníků, či přesné identifikace nepřátelských letounů. Jednotlivé souboje jsou členěny do tří hlavních období (1941-1942, 1943, 1944-1945). Speciální kapitola je pak věnovaná taranům dosažených piloty PVO.
Krom taranů sovětských pilotů čtenáře jistě zaujmou u výčty těchto úderů jak spojeneckými letci, tak i piloty Osy. Zvláštní kapitola je pak věnována taranům dosažených německými piloty na východní frontě.
Závěrečné dvě kapitoly jsou věnovány poválečnému období. Incidentům z dob tzv. "studene války". Zde zaujmou i incidenty československých hotovostních letců proti narušitelům našeho vzdušného prostoru. Ve velké části se však jedná o neúmyslné kolize, než o záměrný útok s cílem zničit nepřátelský letoun.
Bohatá je také přílohová část, z níž největší část zaujímá podrobný seznam všech známých taranů dosažených sovětskými letci v období Velké vlastenecké války.
Snad největším mínusem dané publikace je opět ne moc kvalitní recyklovaný papír, na kterém je kniha vytištěna a nepříliš kvalitní fotografie.
Jste-li však ruské azbuky znalí, nezbývá mi, než tuto publikaci vřele doporučit, neboť se podle mého názoru jedná o velice kvalitní zpracování ne zrovna nejpublikovanějšího tématu z historie vojenského letectví.

les Ailes Françaises 1939–1945, no8, Les aviateurs de la France libre (2e partie), les groupes constitués

Název: les Ailes Françaises 1939–1945, no8, Les aviateurs de la France libre (2e partie), les groupes constitués
Autor: Arnaud Prudhomme a kol.
Vydavatel: TMA SARL
Cena: 399 Kč (u Blue Maxu)

V pořadí již osmý sešit série les Ailes Françaises 1939–1945 navazuje na předešlý díl a je věnovaný letectvu Svobodných Francouzů. Na jedenasedmdesáti stránkách naleznete, kromě pěkně zpracovaného textu ve francouzském jazyce, 39 barevných bokorysů a 77 fotografií velmi dobré kvality, to vše na křídovém papíru.
V prvních kapitolách se autorský kolektiv věnuje jednotkám vzniklým na severoafrické půdě. Čtenář se nejdříve seznámí s L´Escadrille française de chasse no1 bojující v severní Africe, která se později přetransformovala v Le Groupe de chasse 1 Alsace (341. stíhací peruť RAF), jež se v roce 1943 přestěhovala ze sluncem rozpálené pouště do Velké Británie. Následuje historie L´Escadrille de bombardement no2, z níž vznikla Le Groupe de bombardement no1 Lorraine. Poté se můžete seznámit s historií dvou stíhacích skupin – Le Groupe de chasse no2 Ile-de-France (340. stíhací peruť RAF) a Le Groupe de chasse no3 Normandie. Tato jednotka započala svou bojovou cestu v březnu 1943 na letišti Polotňany-Závod a skončila v květnu 1945 na východopruském letišti Heiligenbeil (dnes Mamonovo). V poslední kapitole se autoři věnují formálním leteckým silám Svobodné Francie v Kamerunu, Gabunu a Kongu.
Jednotlivé kapitoly jsou velmi pěkně a přehledně členěny, text je prokládán vzpomínkami a hlášeními jednotlivých pilotů. Na úplném konci publikace nalezne čtenář, jako již tradičně, dvě monografie letounů, na nichž létali francouzští piloti. Tentokráte se jedná o typy Potez 29 a Potez 25. Spolu s předcházejícím dílem tvoří tento sešit ucelené dílo věnované letectvu Svobodné Francie a zřejmě potěší i poučí všechny zájemce o danou problematiku.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 72, září 2008

Zwycięstwa pilotów myśliwskich Polskich Sił Powietrznych na Zachodzie 1940-1945

Název: Zwycięstwa pilotów myśliwskich Polskich Sił Powietrznych na Zachodzie 1940–1945
Autor: Jacek Kutzner
Vydavatel: Oficyna Wydawnicza „Auditor“
ISBN: 83-86100-80-X, 978-83-86100-80-X
Cena: 39,00 zł (http://orb.polishaf.pl/)

Jste-li milovníky různých seznamů, přehledů, tabulek a statistik, bude pro vás tato publikace opravdovou lahůdkou. Na 164 stranách vás čekají sestřely polských pilotů na západě, setříděné podle různých kategorií (abecedně, chronologicky, podle perutí, ...). Opravdovým grálem je pro všechny badatele druhá polovina knihy, kde na dalších 179 stranách naleznete fotokopie archivních materiálů (Combat Reportů, výkazů letů a dosažených vítězství či kopií zápisníků letů). Na samý závěr se můžete těšit na 33 stran s celkem 93 fotografiemi polských pilotů, jedná se převážně o portréty. Všechny fotografie jsou v dobré kvalitě na lesklém papíře. Jedná se zatím o nejucelenější dílo věnované sestřelům polských pilotů v rámci RAF a USAAF.

Bílým místem podle mého názoru nadále zůstává seznam sestřelů V-1. Velení RAF sice 5. července 1944 rozhodlo, že V-1 sestřelená nad kanálem La Manche (která dopadne do vody) bude započítávána jako sestřel jednoho nepřátelského letounu, zatímco střela zničená nad Anglií pouze jako polovina sestřelu nepř. letounu, je však smutnou pravdou, že tento systém započítávání letounových střel coby „sestřelených letadel“ do celkového skóre stíhačů RAF se neujal. Většina autorů je uvádí buď odděleně, nebo vůbec. U takto koncipované publikace bych však k dané problematice čekal alespoň zmínku. Přitom právě polské perutě patřily v boji s V-1 k těm velice úspěšným.
Stejně tak u sestřelů 307. perutě by podle mého názoru měla být uvedena i jména střelců případně radiových operátorů, tady člověk opět musí sáhnout „někam jinam“. Především u sestřelů dosažených na Defiantech to byla právě dávka z kulometů ovládaných střelcem, která zasadila smrtelný úder nepřátelskému letounu. Jedná se sice o ustálený systém zavedený Stíhacím velitelstvím (Fighter Command), ale po téměř sedmdesáti letech bych čekal již trošku jiný přístup.
Pilota Bostonů Mk.III F/O Reymer-Krzywického autor v celé publikaci chybně zařazuje do 32. perutě, i když ta byla v době jeho sestřelů vyzbrojena letouny Hawker Hurricane Mk.IIC. Správně má být uvedeno 23. Night Fighter Squadron. Taktéž v knize chybí jeho křestní jméno – Stanisław.
I přes výše uvedené „nedostatky“ patří tato kniha k opravdu velice zdařilým a nezbývá než se těšit na další dva připravované díly, z nichž první má být věnován létajícímu personálu a druhý stíhacím perutím Polskich Sił Powietrznych na západě.

Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 71, květen 2008

Letka 13 v dokumentoch a obrazoch

Chtěl bych se tu podělit o dojmy z jedné starší, přesto zajímavé publikace, která mě na jednu stranu moc potěšila, ale zároveň i tak trošku zklamala.

Název: Letka 13 v dokumentoch a obrazoch
Edice: Slovenské letectvo
Autoři: Jozef Bystrický, Peter Šumichrast
Nakladatelství: Magnet-Press Slovakia, Bratislava 2004
Cena: neuvedená, Možné objednat u zásilkových služeb Aeromedia (249,- Kč) nebo Magnet-Press Slovakia (249,-Sk).

S bojovou činností letců Slovenských vzdušných zbraní na východní frontě po boku německé Luftwaffe jsme měli v posledních letech možnost se setkat v několika pracích. Především pak z pera uznávaného českého historika Jiřího Rajlicha, ale i kolektivu slovenských autorů (Juraj Rajninec, Peter Šumichrast, Viliam Klabník, Ján Stanislav či Stano Bursa). Jedná se o problematiku ještě donedávna tabuizovanou a komunistickým režimem dosti překrucovanou. Nyní se na knižním trhu objevila poslední práce věnovaná tomuto tématu - publikace Letka 13 v dokumentoch a obrazoch autorské dvojice Jozef Bystrický a Peter Šumichrast, vydané v nové edici Slovenské letectvo vydavatelstvím Magnet-Press Slovakia.
Jedná se poměrně útlou publikaci o sto dvaceti stránkách v brožovaném vydání. Tato publikace již na první pohled navazuje a doplňuje informace uveřejněné v třídílné historii Slovenského letectva od stejného vydavatelství. Text je rozdělen do několika částí. V úvodu se seznámíme s bojovým nasazením letky 13 na východní frontě, poté následují kratičké životopisy nejvýznamnějších letců 1. a 2. garnitury letky 13 a přehled všech sestřelů seřazených do tabulky, ve které autoři porovnávají údaje ze slovenských a "německých" pramenů. Nejstěžejnější část textu však podle mého názoru představují následující dvě kapitoly obsahující opisy dobových dokumentů uchované v VHA v Trnavě. Dále pak následuje devatenáct stránek se 105 fotografiemi. Kdo však čeká, že tu najde dokonalé snímky slovenských Messerschmittů, bude asi zklamán. Převážná většina fotografií patří k tzv. rodinnému typu, z nichž mnohé jsou vysloveně propagační. Největším nedostatkem však je velice nekvalitní tisk a v mnoha případech i příliš malé rozměry snímků. Samotný závěr publikace pak tvoří čtyři stránky barevných schémat Messerschmittů Bf 109E-4, G-2 a G-4 (všechny však už byly před časem zveřejněny v HT Model Špeciál - č. 903 a 907).
Pokud však čtenáři očekávali, stejně jako já, že tato publikace konečně přinese odpovědi na některé "sporné" sestřely slovenských letců uveřejněných na základě německých archivních dokumentů historikem Jiřím Rajlichem (např. Tatranští orli na Kubání, Historie slovenské stíhací letky 13, Ares/Deus 2002) a badatelem Tony Woodem (Tony Wood's Combat Claims & Casualty Lists - O.K.L. Fighter Claims, Chef für Ausz. und Dizsiplin Luftwaffen-Personalamt L.P. (A) V Films & Supplementary Claims from Lists, http://www.lesbutler.ip3.co.uk/tony/tonywood.htm) budou asi, stejně jako já, zklamáni. Slovenští autoři se totiž velmi nešťastně rozhodli místo pokusu získat informace přímo z německého Bundesarchivu převzít veškeré informace o sestřelech z publikací zveřejněných Jiřím Rajlichem.
Pokusme se však porovnat informace zveřejněné J. Rajlichem a T. Woodem se slovenskými archivními materiály. Nebudu se zde zabývat rozdíly v uváděných časech sestřelů, protože slovenské prameny tento údaj neuvádí.

• Podle J. Rajlicha (dále jen J.R.) měli J. Režňák a I. Kovárik na základě německých dokumentů dne 13. 3. 1943 sestřelit po jednom letounu LaGG-3. Tony Wood (dále jen T.W.) však uvádí typ sestřeleného letounu jako MiG-3, což potvrzují i slovenské archivní materiály (viz Letka 13 v dokumentoch a obrazoch ^(*), str. 26).
• 30. března 1943 měl J Gerthofer podle J.R. sestřelit letoun I-16, zatímco T.W. zcela ve shodě se slovenskými materiály (viz ^(*), str.27) uvádí letoun I-153.
• V sobotu 10. 4. 1943 připisuje J.R. jeden sestřel LaGG-3 Izidoru Kovárikovi, zatímco T.W. a slovenské materiály (viz ^(*), str. 27 a 49) uvádějí sestřel I-16.
• O sedmnáct dní později, 27. 4. 1943 měli V. Kriško a F. Cyprich podle J.R. zničit po jednom letounu La-5, zatímco T.W. opět ve shodě se slovenskými prameny (viz ^(*), str. 27 a 50) uvádí typy LaGG-3 a I-16.
• Další letouny La-5 připisuje J.R. dne 28. 5. 1943 J. Štauderovi a J. Gerthoferovi. V obou případech se opět T.W. shoduje se slovenskými materiály (viz ^(*), str. 28 a 53) a uvádí typ LaGG-5. Zde je však nutné dát J.R. za pravdu, že se ve skutečnosti s největší pravděpodobnosti jednalo o typ La-5.
• V sobotu 24. 4. 1943 měl podle J.R. získat J. Gerthofer celkem 4 jisté sestřely. T.W. však ve shodě se slovenskými prameny (viz ^(*), str. 27 a 50) dva z nich připisuje rtk. Jozefu Štauderovi.
• O sporném sestřelu sovětského Bostonu z 1. 8. 1943, který J.R. připisuje Antonu Matúšekovi, zatímco T.W. Františku Melichačovi, nelze rozhodnout, protože slovenské materiály se o tomto sestřelu zřejmě nedochovaly, neboť je ^(*) neuvádí.
• Zato u sestřelu bitevního letounu Il-2 z neděle 26.9 1943 se opět T.W. shoduje se slovenskými materiály (viz ^(*), str. 29 a 71) a připisuje ho K. Geletkovi, zatímco J.R. uvádí jako vítězného pilota Rudolfa Palatického.

Jak je vidět alespoň z části uvedených příkladů, potvrzují slovenské archivní materiály spíše údaje z německých archivů uveřejněné Tony Woodem na jeho stránkách, proto je opravdu škoda, že slovenští autoři se nepokusili získat informace o sestřelech přímo z německých archivních pramenů, ale převzali pouze informace zveřejněné Jiřím Rajlichem. Je však nutné poznamenat, že i ve slovenských seznamech najdeme několik rozporů, protože mnohé sestřely slovenské materiály vůbec neuvádějí. Navíc i slovenští autoři se dopustili několika nepřesností:

• Například v tabulce na straně 29 připisují K. Geletkovi sestřel 22. září 1943, přitom na straně 70 se dočtěme, že podle dokumentů měl sestřel získat o den dříve.
• Stejně tak připisují na straně 29 R. Božíkovi sestřel 26. září, zatímco podle dokumentů na straně 70 ho měl opět získat o den dříve.

Proč je však tolik rozporů v seznamech zveřejněných Jiřím Rajlichem a Tony Woodem na základě stejného archivního materiálu je mi záhadou a poslední práce slovenských autorů nám odpověď rozhodně nedává. Takže na konečné rozřešení otázky "sporných" sestřelů Slovenských vzdušných zbraní uložených v německém Bundesarchivu si budeme ještě asi muset počkat do doby, než kolektiv německých autorů Jochen Prien, Gerhard Stemmer, Peter Rodeike a Wilfried Bock ve své mnohasvazkové práci Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945 dospějí k období let 1942 a 1943 na východní frontě a snad konečně rozřeší veškeré sporné sestřely.
I přes výše zmíněné rozpory v tabulce sestřelů a nepříliš kvalitní fotografie si tato publikace, především díky zveřejnění opisů dostupných dobových dokumentů ze slovenských archivů, jistě své místo mezi zájemci o historii Slovenských vzdušných zbraní najde.

Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931 - 1945

Předevčírem jsem si koupil novou knížku a hned včera ji vrátil, teda trošku jsem zalhal a podařilo se mi ji vyměnit za jinou, respektive za jiné. Kniha se jmenovala "Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931 - 1945" a jejími autory byla trojce uznávaných historiků Ikuhiko Hata, Yasuho Izawa a Christopher Shores. Mám doma sice originál, ale v tom předvánočním čase jsem si chtěl asi udělat menší radost. Bohužel jsem si ji předem pročetl málo... příště už se polepším a takovou blbost neudělám. Je pravda, že uz překlad názvu mi mohl napovědět, v originále je to Japanese Army Air Force Fighter Units and Their Aces, tedy Stíhací jednotky Japonského armádního letectva a jejich esa. Co mě však čekalo uvnitř, tak to mě opravdu překvapilo... že pan překladatel Petr Štastný neumí japonsky, to bych mu prominul, ale že neumí anglicky, tak to už prominout nemohu, pokud se pouští do překladu anglické knížky. Jenže, když tento pán ale vůbec neumí ani česky, tak to je už podle mě trestuhodné. Jeho šroubované věty mnohdy ztrácely smysl, takže jsem stejně musel sáhnout po originále, abych se dozvěděl, co chtěli autoři říci. No a některé jeho svérázné překlady mě opravdu dostaly.

Tak například do teď jsem netušil, že japonská letadla na sobě měla "brnění" (armour - správně má být pancéřování). Britské letectvo vytvořilo "2. taktickou leteckou sílu" (2nd Tactical Air Force - správně 2. taktická letecká armáda). Jeho nešťastné překlady hodnosti First Lieutenant jako první poručík a věřte nevěřte vyskytuje se zde i hodnost první nadporučík nebo velmi neobvyklá poručík-major.Ze zeměpisu mám maturitu a myslím, že mám dobré zeměpisné vzděláni, ale marně jsem přemýšlel, odkud vzlétal japonský pilot, když vzlétl z "Marianas". Jediné co znám jsou Marianské ostrovy. Kdybych byl Angličan, tak bych "Marianas" možná rozumněl, ale já blbec jsem si myslel, že čtu český překlad. Také jsem byl překvapen, když jedna z jednotek sestřelila tuším 18 "e-as". To už na mě bylo skutečně moc. Zřejmě pan překladatel netušil, co ty "e-asy" jsou, v tom případě ať se nepouští do překládání něčeho, o čem nic neví, nebo ať tam prostě napíše, že sestřelili 18 nepřátelských letounů (e/a = enemy aircraft).A takhle by se dalo pokračovat dále.Kvalita knížek je věcí nakladatelství, potažmo autorů. Docela by mě zajímalo, zda nakladateli odbytý překlad vadí či ne. Pokud ne, tak mě určitě ano a teď už vím, že další nákup od Military Area budu zvažovat mnohem pečlivěji.Na konec snad jen slova českého klasika Járy Cimrmana: Vážený pane Petře Šťastný, nevím čím jste vyučen, či v jakém oboru vyškolen, ale s čistým svědomím vám mohu doporučiti, abyste pokusů "překladatelských" zanechal a věnoval se práci jakékoliv, ale jiné.