V úterý 15. dubna 1952 provedl testovací pilot Alvin M. „Tex“ Johnston společně s kopilotem Guyem M. Townsendem první let prototypu YB-52 z letiště Boeing Field v Seattlu na leteckou základnu Larson AFB ve státě Washington.
Letoun Boeing B-52 Stratofortress, ikonický strategický bombardér amerického letectva, představuje jeden z nejpozoruhodnějších symbolů letecké moci studené války a zůstává v aktivní službě i po více než sedmi desetiletích od svého vzniku. Jeho vývoj započal v roce 1946, kdy americké letectvo (tehdy ještě US Army Air Forces) vyhlásilo požadavek na nový strategický bombardér schopný nést jaderné zbraně na dlouhé vzdálenosti. Společnost Boeing uspěla s návrhem modelu 464-49, který se později vyvinul do podoby B-52. Letoun vzbudil pozornost svou robustní konstrukcí, osmimotorovým pohonem (motory Pratt & Whitney J57) a schopností nést až 31 500 kg pum na vzdálenost přes 14 000 km bez doplňování paliva. Po úspěšném testovacím programu vstoupil B-52 do služby v roce 1955 u Strategického leteckého velitelství (SAC) a rychle se stal páteří amerických jaderných odstrašovacích sil.
B-52 se však nejvíce proslavil svým bojovým nasazením, zejména během války ve Vietnamu, kde sehrál klíčovou roli v operacích proti severovietnamským a Vietkongským silám. První bojové nasazení B-52 přišlo v červnu 1965 během operace Arc Light, kdy letouny z 2. bombardovacího křídla startovaly z letecké základny Andersen na Guamu a útočily na cíle v Jižním Vietnamu. Tyto mise spočívaly v masivních kobercových bombardováních, při nichž B-52 shazovaly desítky tun konvenčních pum na podezřelé pozice nepřítele, často v džunglích nebo horských oblastech, kde se ukrývaly jednotky Vietkongu. Letouny operovaly ve vysokých výškách, obvykle kolem 15 000 metrů, což je činilo nedostupnými pro většinu tehdejších protiletadlových zbraní. Taktika Arc Light byla zaměřena na ničení nepřátelské infrastruktury, narušení zásobovacích linií a psychický dopad na nepřátelské jednotky, které často popisovaly kobercové nálety jako „apokalyptické“.
Nejvýznamnější a zároveň nejkontroverznější kapitolou bojového nasazení B-52 byla operace Linebacker II, známá také jako „Vánoční bombardování“, která probíhala od 18. do 29. prosince 1972. Tato kampaň byla reakcí na zastavení mírových jednání v Paříži a měla za cíl donutit Severní Vietnam k návratu k jednacímu stolu. Letouny B-52, operující převážně z Andersenovy základny na Guamu a U-Tapao v Thajsku, provedly 729 bojových letů a shodily přes 15 000 tun pum na cíle v Hanoji, Haiphongu a dalších severovietnamských městech. Poprvé byly B-52 nasazeny proti dobře chráněným cílům v hustě bráněném vzdušném prostoru Severního Vietnamu, kde čelily intenzivní protiletadlové obraně a stíhačkám MiG-21. Severovietnamská obrana využívala sovětské rakety země-vzduch SA-2 Guideline, které představovaly vážnou hrozbu pro pomalé a velké bombardéry. Navzdory vysokým výškám letu a elektronickým protiopatřením byly B-52 zranitelné, protože jejich letové trasy a taktiky byly předvídatelné – letouny často přilétaly ve vlnách po třech a letěly stejnými koridory, což obráncům usnadňovalo zaměření.
Během operace Linebacker II utrpěly B-52 značné ztráty, včetně sestřelů severovietnamskými piloty. Severovietnamské letectvo (VPAF) nasadilo své stíhačky MiG-21, které byly rychlé, obratné a vybaveny raketami vzduch-vzduch typu R-3S (sovětská kopie americké AIM-9 Sidewinder). První potvrzený sestřel B-52 severovietnamským pilotem se odehrál 18. prosince 1972, v první den operace Linebacker II. Pilot Vu Xuan Thang z 921. stíhacího pluku VPAF sestřelil B-52D (sériové číslo 56-0674) nad Hanojí. Thang použil dvě rakety R-3S, přičemž druhá zasáhla ocas letounu, což vedlo k jeho ztrátě kontroly a pádu. Posádka letounu, který patřil k 307. strategickému křídlu, se zachránila katapultáží, ale někteří členové byli zajati. Druhý sestřel MiG-21 přišel 27. prosince 1972, kdy pilot Pham Tuan, rovněž z 921. pluku, sestřelil B-52G (sériové číslo 58-0198) nad Hanojí. Pham Tuan, který později v roce 1980 absolvoval kosmický let v rámci programu Interkosmos, zaútočil v noci a použil rakety R-3S. Letoun byl zasažen v oblasti křídla, což způsobilo požár a pád. Z posádky přežili čtyři členové, zatímco dva zahynuli.
Celkově bylo během operace Linebacker II sestřeleno 15 B-52, z toho pouze dva přímo stíhačkami MiG-21, zatímco většinu ztrát způsobily rakety SA-2. Severovietnamští piloti však slavili své úspěchy jako významné vítězství, protože sestřelení B-52 – symbolu americké letecké převahy – mělo obrovský propagandistický význam. Po Linebacker II se taktiky B-52 změnily; letouny začaly létat v nižších formacích, s větší variací tras a intenzivnějším využitím elektronických protiopatření, aby minimalizovaly riziko sestřelení. Po skončení války ve Vietnamu pokračovaly B-52 v bojových operacích, například během války v Zálivu v roce 1991, kde shazovaly přes 40 % všech pum, nebo v Afghánistánu a Iráku v 21. století, kde byly modernizovány pro přesné útoky pomocí naváděných zbraní, jako jsou bomby JDAM.
B-52 Stratofortress zůstává jedinečným letounem, jehož dlouhověkost nemá v historii letectví obdoby. I přes pokročilý věk jsou tyto bombardéry stále modernizovány – například novými motory Rolls-Royce F130, které mají prodloužit jejich službu až do roku 2050. Jejich nasazení ve Vietnamu ukázalo jak jejich obrovský potenciál v masivních bombardovacích kampaních, tak zranitelnost vůči moderní protivzdušné obraně a stíhačkám, což vedlo k vývoji nových taktik a technologií. Sestřely severovietnamskými piloty zůstávají klíčovou kapitolou v historii B-52, která zdůrazňuje odvahu a schopnosti obou stran konfliktu.
