Kalendárium, 13. srpen 1945

   V pondělí 13. srpna 1945 do Prahy dorazilo na 54 Spitfirů LF Mk.IXE všech tří československých stíhacích squadron působících ve svazku RAF. Československé stíhací křídlo přivedl zpět do vlasti major Jaroslav Hlaďo. Vedoucí šestici vedl mjr. Jaroslav Hlaďo, DFC, po dvanácti strojích od každé peruti vedli jejich velitelé, škpt. Hugo Hrbáček, DFC, škpt. Jiří Hartman, DFC a npor. Otmar Kučera, DFC; poslední tucet strojů vedl škpt. Karel Kasal.

   

   Hlavní sled tří československých stíhacích perutí odletěl z Velké Británie směrem k domovu ráno 7. srpna 1945. Podle původní propozice mělo celkem 54 Spitfirů od 310., 312. a 313. peruti odletět do Prahy-Ruzyně se zastávkou v německém Hildesheimu, kde měly doplnit palivo, zatímco 10 Liberatorů od 311. peruti mělo letět přes Grafendorf u Frankfurtu nad Mohanem. Generál Janoušek předpokládal, že „stíhací perutě se před dosažením Prahy setkají s bombardovací perutí, poté provedou slavnostní defilé nad hlavním městem a pak přistanou na letišti Ruzyň.“

   Kolem 10.30, po bezmála dvou a půl hodině letu, svaz dospěl do místa plánovaného mezipřistání, na americké polní letiště R-16 v Hildesheimu, ležícímu 7 kilometrů jihovýchodně od Hannoveru. Hned po dosednutí se však obloha zatáhla a základna mraků sahala až na zem, což způsobilo několikadenní zdržení na místě.

   O datu odletu rozhodla teprve meteorologická předpověď z 11. srpna. Směrem k domovu nakonec odstartovali až šestého dne, 13. srpna 1945 ve 14.20 hodin. Po více než dvou hodinách letu, kolem 16.30 dorazili k hlavnímu městu. Stověžatou metropoli, rozdělenou stříbrnou stužkou Vltavy přelétla vzorně vyřízená sestava ve stanovené výšce 500 metrů. „Když nás W/Cdr Hlaďo informoval radiem, že jsme poblíž Chebu v Československu, byly naše kyslíkové masky plné slz,“ popisuje emotivně silné okamžiky jeden ze stíhačů 313. peruti, rt. Bohuslav Velvarský. „Seřadili jsme se a ve vyřízené formaci naše Spitfiry přelétly nízko nad Václavským náměstím a Pražským hradem. Plni dojetí jsme pak začali nasazovat k přistání na letišti Ruzyně…“

   Vytoužené dráhy ruzyňského letiště se kola Spitfirů dotkla v rozmezí od 16.50 do 17.00 hodin. „Tisíce lidí nás přišly přivítat,“ vzpomíná jiný z navrátilců, por. Miroslav Liškutín, DFC. „Bylo to úžasné, fantastické. Pro nás všechny to byl nezapomenutelný zážitek.“

   Letouny byly pro tento přelet opatřeny československými výsostnými znaky a letci jej absolvovali již v československých uniformách. 

[1] http://www.vhu.cz/13-srpen-1945-posledni-doma-1-cast/

[2] http://www.vhu.cz/13-srpen-1945-posledni-doma-2-cast/

[3] https://www.fronta.cz/kalendar/do-prahy-se-vratili-ceskoslovensti-stihaci-z-velke-britanie

Kalendárium, 13. srpen 1940

„Adlertag“

   V úterý 13. srpna 1940 zahájila Německá Luftwaffe operaci „Den Orla“ / „Adlertag“ / „Eagle Day“, kterou měla být během čtyř dnů leteckých útoků vyřazena letištní síť v jižní Anglii, díky čemuž měla být RAF sražena kolena a v dalších několika dnech zcela paralyzována. Původně byl začátek operace stanoven na sobotu 10. srpna, však musel být kvůli nepříznivému počasí odložen. Po získání předpovědí počasí rozhodl Herman Göring posunout Adlertag na úterý 13. srpna na 7.00.

   Ráno 13. srpna ležela nad kanálem mlha a německé velení se rozhodlo posunout hlavní útok na 14.00. Tato informace se však nestihla dostat včas ke všem jednotkám, a tak vzlétla formace Dorniérů Do 17Z od KG 2, kterou vedl plukovník Fink bez doprovodu zaútočily na Sheerness a základnu Eastchurch. Doprovod se totiž otočil zpátky po přijetí zprávy o odvolání operace. Britům se podařilo sestřelit pět bombardérů za cenu jedné stíhačky zničené ve vzduchu a několika dalších na zemi. 

   

   Hlavní útok vedený odpoledne čítal přes dvě stě strojů v první formaci a téměř sto ve druhé. Bomby dopadly na města a letiště RAF v oblasti Portsmouthu a v jihovýchodní Anglii. Němci nasadili do boje obě Luftflotten ve Francii a výsledkem bylo 1485 vzletů proti 700 Fighter Command. Britští piloti museli čelit téměř trojnásobné přesile. Na konci dne byly hlášeny na obou stranách vysoká čísla o sestřelených stojích. Skutečnost však byla o něco méně než poloviční 35 letadel ztratila RAF z toho 22 na zemi při útocích na letiště a Luftwaffe 34 z toho 13 stíhacích. Na základě těchto špatných hlášeních o sestřelech uvěřil Herman Göring tomu, že dokáže RAF do deseti dnů zničit.