Kalendárium, 11. / 12. duben 1945

„Furmani“ nad Tišnovskem – letecká podpora odbojových skupin

V noci z 11. na 12. dubna 1945 se na severo-západním okraji bývalého politického okresu Tišnov u obce Chlébské udála další letecká operace sovětského dálkového letectva. Podle předem stanoveného plánu byly u Horního Čepí zapáleny signální ohně. V období od 23.50 do 00.10 hod. jeden letoun Lisunov Li-2 z 4. gardového bombardovacího leteckého sboru 18. letecké armády shodil 1 500 kg nákladu ve prospěch československých partyzánů.

   Letadlo však přelétlo ve velké výšce a na vyznačenou paseku nedopadl jediný vak. Partyzáni proto předpokládali, že shoz nebyl proveden. Až s ranním rozbřeskem zjistili, že padáky s nákladem se většinou zachytily v korunách stromů. Ihned se pustili do sběru vysazeného materiálu. Nákladní pytle obsahovaly vše nezbytné – především výbušniny, munici, granáty, zbraně a baterie k radiostanicím.

   V ruských archivech se mi v deníku bojové činnosti 4. GBAK podařilo najít následující záznam: „Sbor v noci na 12.4.45 provedl úkoly s letadly Li-2 53. a 54. BAD a jedním Si-47 54. BAD. Byly to speciální úkoly k shození agentů a nákladu ve prospěch RU GŠKA a NKGB Ukrajiny a štábu partyzánského hnutí při Vojenském sovětě 4. ukrajinského frontu.

   Celkem bylo provedeno 10 letů, z toho: 6 letů Li-2 53. BAD, 3 lety Li-2 a 1 let Si-47 54. BAD.

   Úkol splnily celkem tři letadla. Nesplnilo úkol 7 letadel, z nichž: jedno pro poruchu letounu, dvě pro nedostatek signálů v prostoru cílů, čtyři z důvodu neobjevení cílů v důsledku husté mlhy a špatné viditelnosti.

   Celkem bylo shozeno 8 agentů a 2470 kg nákladu.

   Ve prospěch RU GŠKA jeden Si-47 provedl úkol. Ve 23.04 z výšky H-400 m shodil tři agenty a 1300 kg nákladu do prostoru 20 km jihovýchodně od Chemnitz.

   Ve prospěch NKGB Ukrajiny letělo 6 Li-2 54. BAD. Úkol splnilo jedno letadlo, 5 letadel úkol nesplnilo, z nichž: jedno pro poruchu letounu, čtyři pro špatnou viditelnost v důsledku husté mlhy a neobjevení cíle.

   Ve 23.35 z výšky H-400 m jedno letadlo Li-2 shodilo 5 agentů a 840 kg nákladu na bod 3 km západně od Dobříše, což je 40 km jihozápadně od Prahy.

   Ve prospěch štábu partyzánského hnutí při Vojenském sovětě 4. ukrajinského frontu letěla 3 letadla. Úkol splnil jeden letoun, dva letouny úkol nesplnily kvůli nedostatku signálů v prostoru cílů.

   Jeden Li-2 v období 23.50–00:10 z výšky H-400 m shodil 1500 kg nákladu do prostoru vesnice Chlébské, což je 34 km severozápadně od Brna.“

Kalendárium, 12. duben 1944

Ve středu 12. dubna 1944 nad pralesy Nové Guineje, v těžkých tropických podmínkách pacifického bojiště, dosáhl kapitán Richard Ira Bong, pilot 5. letecké armády USA, historického milníku. Za kniplem své stíhačky Lockheed P-38 Lightning, pojmenované „Marge“ podle své snoubenky (jejíž portrét zdobil příď letounu), sestřelil během jediného dne tři japonské stíhačky. Tím překonal dosavadní americký rekord 26 sestřelů, který držel Eddie Rickenbacker z první světové války.

Dne 12. dubna je Bong vyslán na inspekci k 80. Fighter Squadron. Během inspekce přijal nabídku k účasti na operaci a společně s dalšími piloty 80. FS vzlétl k náletu na přístav Hollandia. Při této akci se mu podařilo získat hattrick sestřelením stíhaček Ki-43 Oscar. Tímto hattrickem (sestřely č. 26 až 28) Richard Ira Bong překonal dosavadní skóre nejúspěšnějšího amerického pilota Eddie Rickenbackera, který za I. světové války získal 26 sestřelů. V bojích nad Pacifikem nakonec dosáhl celkem 40 potvrzených sestřelů.

Kalendárium, 12. duben 1944

V noci z 11. na 12. dubna 1944 sovětský civilní a vojenský pilot Alexandr Petrovič Mamkin v letadle P-5 odvezl 12 syrotků, jejich vychovatelku a dva raněné z partyzánského oddílu z území kontrolovaném partyzány v týlu nepřítele.

   Na začátku dubna 1944 dokončovalo německé velení soustředění svých sil k provedení rozsáhlé trestné operace „Jarní svátek“ (německy Frühlingsfest) proti oddílům Polocko-Lepeľského partyzánského svazu, která začala ráno 11. dubna. Bylo nutné urychlit evakuaci dětí, která probíhala v rámci druhé etapy operace „Hvězdička“.

   K 10. dubnu se na území kontrolovaném partyzány v týlu nepřítele, konkrétně v Polocko-Lepeľské partyzánské zóně, nacházelo ještě 26 dětí z polockého sirotčince. Alexander Mamkin mezitím během druhé etapy operace „Hvězdička“, která začala koncem března, provedl osm úspěšných nočních letů do partyzánské zóny – pokaždé odvážel letadlo maximálně naložené dětmi a zraněnými partyzány.

   Během dalšího letu v noci z 11. na 12. dubna 1944 měl Mamkin evakuovat do sovětského týlu celkem 13 osob: sedm dětí v kabině střelce, tři další děti a vychovatelku ve speciálním nákladním kontejneru pod trupem letadla a dva těžce zraněné partyzány v aerodynamických kontejnerech zavěšených pod křídly. Po startu z partyzánského letiště na zamrzlém jezeře Večeľje (Ušačský rajón, Vitebská oblast), nedaleko frontové linie, bylo letadlo za svítání ostřelováno nepřátelským protiletadlovým dělostřelectvem a nad samotnou frontou napadeno německým nočním stíhačem. Tentokrát zasáhly střepiny motor, který vzplanul, a pilot utrpěl zranění hlavy.

   Těžce raněný pilot překonal frontovou linii, přičemž stále ovládal hořící letadlo. Podle instrukcí měl nabrat výšku a opustit stroj pomocí padáku, ale protože měl na palubě pasažéry, neudělal to. Oheň se rozšířil až do pilotní kabiny – hořelo oblečení, tavily se sluchátka i letecké brýle. Přesto Mamkin udržel obtížně ovladatelné letadlo až do nalezení vhodného místa k přistání na severovýchodě Polockého rajónu (Vitebská oblast), nedaleko vesnice Trudy u břehu zamrzlého jezera Bolnyrja – místo již bylo za frontovou linií v zóně Rudé armády. Zde letadlo nouzově přistálo a dojelo po ledu jezera.

   V té době již prohořela i přepážka oddělující pilotní kabinu od prostoru pro cestující a některým dětem začalo hořet oblečení. Při nouzovém přistání byl pilot vymrštěn z kabiny do sněhu a ztratil vědomí.

   Na místo dorazili vojáci Rudé armády, kteří Mamkina odvezli do nemocnice, ale popáleniny a zranění byla příliš vážná. O šest dní později, 17. dubna 1944, Alexander Mamkin v nemocnici zemřel. Všech 13 pasažérů tohoto jeho posledního letu přežilo. Celkem během druhé etapy operace „Hvězdička“ evakuoval Alexander Mamkin více než 90 lidí – dětí, vychovatelů a zraněných partyzánů.

V dokumentu Zpráva o bojové činnosti 105. pluku letectva letecké divize GVF se uvádí: 

„V noci z 11. na 12. dubna byl letoun R-5, pilotovaný gardovým poručíkem Mamkinem, při návratu z týlu nepřítele s 13 pasažéry na palubě (včetně 10 dětí) náhle napaden a zapálen stíhačem nepřítele ve vzduchu. Pilot, navzdory plamenům, přeletěl frontovou linii a úspěšně přistál s hořícím letounem na území pod sovětskou kontrolou. Všechny děti a partyzáni zůstali nezraněni. Pilot však utrpěl těžké popáleniny a bez nabytí vědomí zemřel hrdinskou smrtí. Letoun shořel.“

   Alexander Petrovič Mamkin, gardový poručík, se narodil v roce 1916 ve vesnici Kresťanskoje ve Voroněžské oblasti. Od roku 1931 pracoval v kolchoze, v roce 1934 nastoupil na orlovský finančně-ekonomický institut. Roku 1936 byl přijat do 9. ročníku Balašovské školy civilního letectva. V roce 1938 se stal kandidátem členství ve VKS(b). Po škole pracoval v Tádžikské správě civilního letectva. Od roku 1942 jako člen 105. gardového OAP GVF vykonal nejméně 70 nočních letů do německého týlu k partyzánům na letounu R-5. Byl vyznamenán Řádem rudého praporu (21. 4. 1944), Řádem vlastenecké války I. stupně (31. 8. 1943) a medailí „Partyzánovi vlastenecké války“ I. stupně. Pohřben ve městě Veliž ve Smolenské oblasti.