neděle 23. února 2020

Kalendárium, 23. únor 1603


Ve středu 23. února 1903 zemřel v Paříži François Viète, francouzský matematik a „otec moderní algebry“.

   Povoláním byl právník. Záliba v astronomii ho přivedla k trigonometrii a algebře. Jeho matematické práce však byly psány neobyčejně těžkým jazykem a proto dlouho nevešly v obecnou známost. Až po jeho smrti je uspořádal F. van Schouten a vydány byly až v roce 1646 pod názvem Opera Vietal.
   Viète vybudoval algebru jako učení o algebraických rovnicích, založené na označování písmeny. Jako první již v roce 1591 zavedl symbolické označování nejen neznámých, ale také koeficientů v rovnicích. Díky tomu bylo poprvé možno vyjadřovat řešení rovnic obecnými formulemi a samotné algebraické výrazy považovat za objekty, nad nimiž je možno provádět vhodné operace.
   Sám Viète si nejvíce cenil svého objevu závislosti mezi koženy a koeficienty algebraických rovnic (Viètovy formule).
   Pro přibližné řešení algebraických rovnic předložil metodu totožnou s pozdější metodou Newtonovou. V trigonometrii podal kromě jiného úplné řešení problému o určení rovinného a sférického trojúhelníku pomocí tří daných prvků. Našel rozvoje funkcí cos nx a sin nx v mocninách cos x a sin x. Jako první vyšetřoval nekonečné součiny.  
   V Matematickém kánonu (1579) uveřejnil tabulky funkcí sinus, kosinus, tangens, kotangens, sekans a kosekans. Rozluštil kód, který používali Španělé ve válce proti Francii.




François Viète je autorem historicky prvního nekonečného součinu pro vyjádření π.


[1] Fuchs, Eduard: Teorie množin pro učitele, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999. 

Kalendárium, 23. únor 1945

Jedna z nejikoničtějších fotografií 20. století - Druhé vztyčovnání vlajky na hoře Suribači. Autor Joe Rozenthal.

V pátek 23. února 1945 byla na hoře Suribači (摺鉢山) na osstrově Iwodžima vztyčena americká vlajka. Z tohoto okamžiku vznikla jedna z nejikoničtějších fotografii 20. století. Není bez zajímavosti, že jedním z mužů na fotografii byl i Michal Strank, který se narodil v roce 1919 v Československu ve spišské vesnici Jarabina a byl rusínského původy.

   Vyhaslý 166 metrů vysoký vulkán Suribači na ostrově Iwodžima byl nejvyšší dominantou, se které se dal přehlídnout celý zbytek ostrova. Jeho obrana byla svěřena plukovníkovi Kanehiko Acučimu, jež velel 1600 mužům vyzbrojených těžkými kulomety, minomety, 140mm a 152mm děly schopných ostřelovat celou jižní část ostrova a okolního pobřeží. Hora byla obklopena prstencem bunkrů a pevnůstek. 

   Dobytí této hory bylo svěřeno 28. pluku 5. divize námořní pěchoty pod velením plukovníka Liversedgema. Za podpory plamenometných tanků Sherman, letectva, děl několika minolovek a torpédoborců se jeho mužům podařilo horu dobyl po 3 dnech od vylodění. Třetí den bitvy se jednotlivé prapory dostaly až do těsné blízkosti hory Suribači. V té době již obránci utrpěli těžké ztráty a z původních 1600 obránců zbylo necelých 400 vojáků. Většina z nich byla zraněná a vyčerpaná a část se jich pokusila projít americkými liniemi. Velká část z nich byla objevena a zničena, zbytek se ukrýval v nitru hory. 

   Za této situace byla úkolem dobýt vrchol hory pověřena 3. četa roty E 2. praporu 28. pluku. Akci velel výkonný důstojník roty poručík Harold G. Schrier. Dříve než vyrazili, jim velitel praporu podplukovník Johnson předal vlajku o rozměrech 137 x 71 cm, kterou dostal od posádky jednoho z invazních člunů. Po zhruba půl hodině dosáhli okraje kráteru bez jakéhokoli odporu. Zbývalo splnit druhou část úkolu: vztyčit vlajku. Jako žerď jim posloužila pohozená 6 metrová ocelová trubka. Poručík Schrier k ní vlajku přivázal a společnými silami tyč zarazili do země na severním okraji kráteru. S fotoaparátem byl u historického momentu Louis R. Lowery. Řev rozjařených mariňáků, kteří si vykračovali po půdě prosáklé krví tisícovek kamarádů, byl prý slyšet celou cestu dolů, kde už hrdiny očekávaly troubící lodě. Jenže spontánní oslavy dolehly až k uším japonských vojáků, kteří se skrývali v labyrintu uvnitř vulkánu. Ze sluje vyrazili dva japonští vojáci jeden mávaje mečem byl záhy zastřelen i druhý útočník byl zabit, ale až po té co se mu podařilo hodit ruční granát do míst, odkud fotografoval seržant Lowery. Ten se zachránil tak že se skulil po úbočí a zastavil se až 20 metrů níž. Fotoaparát, který upustil se rozbil, ale naštěstí film se podařilo zachránit. Fotograf magazínu Leatherneck si rychle běžel pro nový přístroj.
   
   Na úpatí hory narazil na fotografa Associated Press (AP) Joea Rosenthala, vojenského fotografa Boba Campbella a kameramana Billa Genausta, kteří směřovali na vrcholek, aby zvěčnili historický okamžik. Když pochopili, že na ně dějiny nepočkaly, chtěli se otočit. Lowery ale trojici přemluvil, že vrchol je opravdu skvělé místo na fotografování. Reportéři tedy pokračovali a kolem poledne dorazili na špičku sopky. Mezitím se pár metrů od nich začal psát příběh, který měl už za několik okamžiků vyvrcholit jednou z nejznámějších fotografií dějin. Americká vlajka sice na hoře Suribači vlála, ale vzhledem k rozměrům byla z větší dálky špatně viditelná. Námořní pěšáci proto obstarali jinou, větší, o délce 2,2 metrů, kterou si půjčili od posádky tankové výsadkové lodi LST-779. A právě druhé vztyčování vlajky se stalo jednou z nejslavnějších fotografií války v Pacifiku. Není bez zajímavosti uvést co se stalo s prvním snímkem pořízeným seržantem Lowerym. Neměla být právě Loweryho fotka snímkem dějin? Rosenthalova fotografie ji jednoduše přebila, ale podle historiků Albeeho a Freemana tomu významně pomohl i rozkaz generála Vandegrifta. Ten zakázal Rozenthalův snímek jakkoli zpochybňovat. Mezi lety 1945-1947 například nesměl být v časopisu Leatherneck publikovaný jakýkoliv záběr Loweryho z prvního vztyčování vlajky.

První vztyčování vlajky na hoře Suribači. Autor Louis R. Lowery.

Americký letoun TBM-3 Avenger, letící nad horou Suribači.

Michal Strank.

Prameny:
[1] Hubáček, Miloš: Válka končí v Pacifiku I. - Pevnost Iwodžima, Nakl. Ladislav Horáček-Paseka 2000. 
[2] Histroie válek, Facebook, https://www.facebook.com/groups/historievalek/
[3] Raising the Flag on Iwo Jima, WikipediA ― The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Raising_the_Flag_on_Iwo_Jima
[4] Štefan, Petr: Do dějin vstoupilo až druhé vztyčení vlajky, byl u toho i Čechoslovák, https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/do-dejin-vstoupilo-az-druhe-vztyceni-vlajky-byl-u-toho-i-cechoslovak.A100819_180412_zahranicni_stf   

sobota 22. února 2020

Kalendárium, 22. únor 1975


V sobotu 22. února 1975 poprvé vzlétl prototyp letounu Suchoj Su-25 (изделие «Т-8»), v kódu NATO nazývaný Frogfoot. 

   Jedná se o sovětský jednomístný dvoumotorový celokovový hornoplošník s přímým křídlem, klasicky koncipovanými ocasními plochami a tříbodovým zatahovatelným podvozkem určený k poskytování přímé letecké podpory (close air support, CAS) pozemním jednotkám (ničením tanků, obrněných vozidel a dalších pozemních a případně i jiných cílů). 
   Na základě analýz byla zjištěna potřeba specializovaného letadla pro přímou palebnou podporu, podobného jako byl Il-2 Šturmovik nebo Iljušin Il-10 z období druhé světové války a po ní, tj. silně chráněného a s vysokou palebnou silou. Tehdy zavedené stíhací bombardéry nebyly pro takový účel optimální.

   Oproti jeho americkému konkurentu Fairchild A-10A je rychlejší a má lepší manévrovací schopnosti. Má však vyšší minimální rychlost, potřebnou pro CAS a dokáže nést o méně munice a výzbroje, než americký protivník. Letoun je vyzbrojen dvojhlavňovým 30 mm kanónem v přídi a na křídlech má 10 závěsníků. Je velice nenáročný na údržbu - všechno servisní zařízení může být uloženo do kontejneru a být převáženo samotným letounem. V případě nouze může létat i na motorovou naftu!

   Sériová výroba začala v roce 1978 a celkem bylo vyrobeno okolo 1 320 kusů, z nichž mnohé slouží v různých armádách dodnes. Operačně byl letoun použit v mnoha válečných konfliktech od osmdesátých let (Válka v Afghánistánu, Občanská válka v Angole, Irácko-íránská válka, ...), až po současnost (Občanská válka v Sýrii).   





neděle 9. února 2020

Chance Vought A-7E "Corsair II", #401, BuNo 158819, VA-72 "Blue Hawks", USS John F. Kennedy.

Takovej zajímavej „killmark“ ;-) ... aneb Chance Vought A-7E "Corsair II", #401, BuNo 158819, náležející jednotce VA-72 "Blue Hawks", USS John F. Kennedy.


Kalendárium, 9. únor 1920


V pondělí 9. února 1920 se narodil Grigorij Andrejevič Rečkalov. Zřejmě nejúspěšnější spojenecké letecké eso Druhé světové války s celkem 66 [59+7] sestřely. 

Dlouhá desetiletí po skončení „Velké vlastenecké války“ sovětská propaganda glorifikovala jako dvě největší esa tohoto konfliktu Ivana Kožeduba a Alexandra Pokryškina. Až nejnovější výzkumy ruských historiků ukazují, že z největší pravděpodobností nejvyššího počtu sestřelů dosáhl muž, který byl vždy v jejich stínu.

Grigorij Aleksandrovič Rečkalov se narodil ve vesnici Chudjakovo ležící v Irbitském okrese Permské gubernie v rolnické rodině. V roce 1938 vstoupil do řad Rudé armády a následujícího roku ukončil Permskou vojenskou leteckou školu pilotů a již v září 1939 byl v hodnosti seržanta začleněn do sestavy 55. IAP. Ten byl zformován v Kirovogradu ve stejném měsíci a ve výzbroji měl Polikarpovy I-15bis a modernějšími I-16. S tímto plukem se Rečkalov v červnu 1940 účastnil „osvobození“ Besarábie, do té doby náležející rumunskému království. Začátek Velké vlastenecké války ho nezastihl u jeho pluku. Byl totiž v Oděse na lékařské prohlídce kvůli přetrvávajícím potížím se zrakem. Výsledek prohlídky byl zdrcující: Neschopen létání! Na základně 55. IAP však již byla válka v plném proudu a o lékařské posudky se ten den – a již nikdy potom - nikdo nezajímal. Celou válku létal v sestavě 55. IAP, který byl v březnu 1942 přejmenován na 16. gardový stíhací letecký pluk. 
   Na začátku války létal na obstarožním Polikarpovu I-153 „Čajka“, na kterém získal svůj první sestřel ve čtvrtek 26. června 1941, když k zemi poslal německý Messerschmitt Bf 109. Později byl pluk přezbrojen na letouny MiG-3, Jak-1 a nakonec obdržel americké stroje Bell P-39 Airacobra.
   Ve středu 30. prosince 1942 získal za „4 samostatně a 2 ve skupině sestřelené letouny a za úspěšné splnění 197 bojových letů“ rád Rudého praporu. Dne 5. května získal za splnění 25 bojových letu na letounu Airacobra a sestřelení tří nepřátelských letounu v období od 6. do 22. 4. 1943 druhý řád Rudého praporu.
   Do května 1943 velitel zvěna 16. GIAP (216. SAD / 4. VA / Severo-kavkazský front) gardový st.-lt. G. A Rečkalov absolvoval 194 bojových letů, účastnil se 54 vzdušných soubojů, ve kterých sestřelil 16+1 nepřátelských letounů. Vyhláškou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR mu byla od 24. května 1943 udělena Zlatá hvězda (№ 994) Hrdiny Sovětského svazu a řád Lenina.
   K červnu 1944 zástupce velitele 16. GIAP (9. GIAD / 7. IAK / 5. VA / 2. ukrajinský front) gardový kapitán G. A. Rečkalov absolvoval  celkem 415 bojových letů a ve 112 vzdušných soubojích měl sestřelit samostatně 51 letounů a 4 ve spoluúčasti. Za to mu byla vyhláškou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR dne 1. července 1944 udělena druhá Zlatá hvězda (№ 25/II) Hrdiny Sovětského svazu.
   Od července 1944 se stal velitelem 16. gardového stíhacího leteckého pluku a od března 1945 pilot - instruktor po technice pilotáže 9. gardové stíhací letecké divize.
   
   Starší prameny mu zpravidla připisovaly 56 samostatných sestřelů a šest ve spoluúčasti. Michail Bykov mu v nejnovějších monografiích o sovětských leteckých esech připisuje 61 samostatných sestřelů a 4 sestřely ve spoluúčasti. Andrej Vladislavovič Marčukov ve své monografii Герои-покрышкинцы о себе и своем командире, Правда из прошлого, 1941-1945, z roku 2014, na základě podrobného studia archivních materiálu dospěl k tomu, že Grigorij Andrejevič Rečkalov s největší pravděpodobností během Velké vlastenecké války sestřelil celkem 59 letounů samostatně, 7 ve spoluúčasti a jeden letoun zničil na zemi. Nárok na devět dalších sestřelů (4 samostatné a 5 ve spoluúčasti) mu byl zamítnut a jsou vedeny jako nepotvrzené sestřely.
   Celkově absolvoval 452 bojových letů z nichž 39 na I-153, 33 na I-16, 115 na MiG-3, 10 na Jak-1 a 255 na P-39.






Tabulka sestřelů:
Datum        čas        nepř. letoun    místo
1941
26. 6. 1941    13.45 – 14.55    Bf 109        Ungeny
27. 6. 1941    13.25        Hs 126        víchodně od Bokši
11. 7. 1941    ?        Ju 88        Balta
21. 7. 1941    13.00        ¼ Fw 200    Syndžereja
1942
21. 5. 1942    ?        ¼ Bf 109 np    ?
25. 5. 1942    ?        Bf 110 *    Izjum
27. 5. 1942    ?        Bf 110 **    Izjum
6. 7. 1942    ?        ¼ Fw 189    Podgorodnoe
9. 7. 1942    ?        Bf 109        Berestovaja
10. 7. 1942    ?        Bf 109        Zolotarevka
10. 7. 1942    ?        Bf 109        Zolotarevka
léto 1942    ?        1/n Ju 88
1943
11. 4. 1943    10.50        Bf 109        s. od Abinskaja 
12. 4. 1943    12.00        Bf 109        Troickaja-Mingrelskaja-Olginskij
15. 4. 1943    10.20 – 11.15    Ju 88        j. od Gostogajevskij-Nikolajevskij
16. 4. 1943    16.25 – ?    Bf 109        Abinskaja
17. 4. 1943    15.32 – ?    Bf 109        Myšako
21. 4. 1943    11.30 – 12.40    Bf 109        Cemesskaja buchta
21. 4. 1943    17.30 – ?    Bf 109        j. od Novorosijsk
29. 4. 1943    7.20        Bf 109        Blagodarnyj
4. 5. 1943    8.35 – 8.40    Bf 109        j. od Neberžajevskoja
4. 5. 1943    8.35 – 8.40    Bf 109        j. od Neberžajevskoja ? 
4. 5. 1943    16.30        ½ Bf 109    Semencovskij
5. 5. 1943    ?        ⅙ Ju 87 np    ?
5. 5. 1943    14.30        Bf 109        z. od Krymskaja
6. 5. 1943    10.25        Bf 109        s. od Neberdžaevskaja
8. 5. 1943    13.00 – 13.15    Bf 109        z. od Nižnebakanskaja
8. 5. 1943    13.00 – 13.15    Ju 87        z. od Verchnebakanskaja
8. 5. 1943    13.00 – 13.15?    Ju 87 np    z. od Verchnebakanskaja ?
14. 5. 1943    13.50 – ?    Bf 109        s. z. od Neberdžaevskaja
26. 5. 1943    ?        Bf 109 np    ? 
28. 5. 1943    15.55 – ?    Bf 109        j. od Kijevskoje
16. 8. 1943    8.30 – 9.20    Bf 109        s. od Ivanovskij
17. 8. 1943    5.40 – 6.40    Bf 109        j. od Krasnopolje
17. 8. 1943    5.40 – 6.40    ¼ Fw 190 np    j. od Krasnopolje
17. 8. 1943    5.40 – 6.40    ¼ Fw 190 np    j. od Krasnopolje
17. 8. 1943    5.40 – 6.40    ¼ Fw 190 np    j. od Krasnopolje
23. 8. 1943    ?        ⅓ He 111    Dmitrijevka
23. 8. 1943    ?        ⅓ He 111    Dmitrijevka
26. 8. 1943    13.45 – 14.40    Ju 88        j. od Kvašino
29. 8. 1943    11.35 – 12.45    Bf 109        Novospasskij
29. 8. 1943    11.35 – 12.45    Bf 109        Marfinskaja
30. 8. 1943    17.10 – 18.12    Ju 87        j. od Novo-Chrešatik 
30. 8. 1943    17.10 – 18.12    Bf 109 np    j. od Novo-Chrešatik 
2. 9. 1943    16.00 – 16.50    Bf 109        Kalinin
19. 9. 1943    11.30 – 12.35    He 111        s. od Melitopol
26. 9. 1943    ?        Bf 109        Bolšoj Tokmak
1. 10. 1943    ?        Ju 87        Dmitrijevka
1. 10. 1943    ?        Ju 87        Karsrus
1. 10. 1943    ?        Ju 87        Radostnyj
16. 10. 1943    12.15 – 13.15    Ju 88        z. od Nogajsku
24. 10. 1943    16.45 – ?    Bf 109        s. od Michajlovky
24. 10. 1943    16.45 – ?    Bf 109        Burčak
16. 10. 1943    15.50 – 16.50    Ju 88        s. z. od Veseloje
1. 11. 1943    16.10 – ?    Ju 87        j. z. od Perekopu
1. 11. 1943    16.10 – ?    Ju 87        z. od Perekopu
1. 11. 1943    16.10 – ?    Ju 87        z. od Buděnovky
1. 11. 1943    16.10 – ?    Ju 87 np    ? 
1. 12. 1943    16.15 – 17.10    Ju 87        s. z. Čučaja
8. 12. 1943    9.30 – 11.05    Ju 52        j. z. od Tanderovské kosy
12. 12. 1943    15.15 – 17.05    Ju 52        Adžalykskij liman 
29. 12. 1943    ?        He 111 na zemi    letiště j. od Oděsy
29. 12. 1943    15.15 – ?    Fi 156        Vygoda
1944
23. 5. 1944    14.00 – ?    Fi 156        j. v. od Porčešti
30. 5. 1944    19.50 – ?    Bf 109        Tautošti
31. 5. 1943    9.40 – ?        Fw 190        s. v. od Čuza Voda
3. 6. 1944    19.25        Ju 87        Bogonos
3. 6. 1944    19.25        Bf 109        Bogonos
16. 7. 1944    19.40 – ?    Ju 87        jižní okraj Sušna
22. 7. 1944    18.55        Fw 190        s. v. od letiště Zamosťje
2. 8. 1944    19.50 – 21.10    Fw 190        Jasljani
31. 8. 1944    19.30 – 20.30    Bf 109        Ostrovec
24. 10. 1944    16.35 – 18.10    Ju 52        Žarnovice
1945
26. 1. 1945    14.15        Bf 109        Brande
20. 2. 1945    15.30 – 16.35    Fw 190        s. od Krummels
20. 2. 1945    15.30 – 16.35    Fw 190        j. od Šaděvalde

* podle některých pramenů Ju 88
** podle některých pramenů Bf 109

Vyznamenání:
2x Герой Советского Союза (24.05.1943, 01.07.1944)
орден Ленина
4x ордена Красного Знамени
орден Александра Невского (2 октября 1943)
орден Отечественной войны 1-й степени
2x ордена Красной Звезды (26 октября 1955; 1956)
медаль «За боевые заслуги» (24 июня 1948 года)
медаль «За победу над Германией в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.»
юбилейная медаль «Двадцать лет Победы в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.»
юбилейная медаль «Тридцать лет Победы в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.»
юбилейная медаль «Сорок лет Победы в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.»
другие медали СССР







Prameny:
[1] Бодрихин, Николай Георгиевич: Сталинские соколы, НПП Дельта, Москва, 1997.
[2] Бодрихин, Николай Георгиевич: Советские асы. Очерки о советских летчиках, ЗАО КФК "ТАМП", 1998.
[3] Бодрихин, Николай Георгиевич: Сто сталинских соколов. В боях за Родину, Серия: Сталинские соколы, Издательство: Яуза, Эксмо, 2006. ISBN 5-699-14045-X
[4] Бодрихин, Николай Георгиевич: Величайшие воздушные асы XX века, Серия: Война и мы, Издательство: Эксмо, Яуза, 2011. ISBN 978-5-699-50391-9
[5] Brzkovský, Marek: Sestřel! Hlásím sestřel! Osudy šesti spojeneckých stíhacích es Druhé světové války, Svět Křídel, Cheb 2018. ISBN: 978-80-7573-037-4
[6] Быков, Михаил Юрьевич: Асы Великой Отечественной. Самые результативные летчики 1941-1945 гг., Яуза, Эксмо, 2007 г.
[7] Быков, Михаил Юрьевич: Советские асы 1941-1945. Победы Сталинских соколов, Яуза, Эксмо, 2008 г.
[8] Быков, Михаил Юрьевич: Все асы Сталина 1936 – 1953 гг., Серия: Элитная энциклопедия ВВС. Такой книги еще не было!, Издательство: Яуза-Пресс, 2014. ISBN: 978-5-699-67789-4
[9] Быков, Михаил Юрьевич: Самолеты советских асов, Боевая раскраска "сталинских соколов", Серия: Война и мы. Авиаколлекция. «Бортовая живопись» , Издательство: Яуза-каталог, 2016. ISBN: 978-5-906716-51-4
[10] Марчуков, Андрей Владиславович: Герои-покрышкинцы о себе и своем командире. Правда из прошлого. 1941-1945, Серия Сражения в воздухе. Военная авиация XX века, Издательство Центрполиграф, 2014. ISBN 978-5-227-05021-2
[11] Симонов, Андрей Анатольевич - Бодрихин, Николай Георгиевич: Боевые летчики – дважды и трижды Герои Советского Союза, Издательство: Фонд «Русские витязи», 2017 г. ISBN: 978-5-9909605-1-0
[12] Табаченко,Александр: Покрышкинский авиаполк, «Нелакированные» боевые хроники, 16-й гвардейский истребительский авиационный полк в боях с люфтваффе. 1943-1945, Серия Сражения в воздухе. Военная авиация XX века, Издательство Центрполиграф, 2014. ISBN 978-5-227-04802-8
[13] Тимофеев, Алексей В.: Александр Покрышкин, Великий летчик Великой войны, Яуза, Эксмо, 2009 г.

sobota 8. února 2020

Kalendárium, 8. únor 1894


Ve čtvrtek 8. února 1894 se v městečku Owen Sound v provincii Ontario v Kanadě narodil William Avery Bishop, nejúspěšnější letecké eso Britského impéria a po René Fonckovi druhý nejúspěšnější pilot spojenců v první světové válce s 72 potvrzenými sestřely.

Tabulka sestřelů:
Poř. č. Datum Čas Typ zničeného letounu Klasifikace sestřelu
60. peruť
1. 25.03.1917 9:35 Albatros D.II zničen
2. 31.03.1917 7:30 Albatros D.II zničen
3. 07.04.1917 17:00 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
4. 07.04.1917 17:01 balón zničen
5. 08.04.1917 9:30 Albatros C zničen ve spoluúčasti
6. 08.04.1917 9:30 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
7. 08.04.1917 10:10 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
8. 20.04.1917 14:58 dvousedlovka zničen v plamenech
9. 22.04.1917 11:20 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
10. 23.04.1917 15:30 Albatros C zničen
11. 23.04.1917 15:59 Albatros D.III zničen
12. 27.04.1917 8:55 balón zničen
13. 29.04.1917 11:55 Halberstadt D.II zničen v plamenech
14. 30.04.1917 11:15 dvousedlovka zničen
15. 02.05.1917 10:10 Albatros C.III zničen
16. 02.05.1917 10:12 Albatros C.III sražen do neřízeného pádu
17. 04.05.1917 13:36 AEG C.IV zničen ve spoluúčasti
18. 07.05.1917 9:50 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
19. 07.05.1917 15:00 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
20. 26.05.1917 10:16 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
21. 27.05.1917 9:40 dvousedlovka zničen
22. 31.05.1917 11:30 Albatros D.III zničen
23. 02.06.1917 4:30 Albatros D.III zničen
24. 02.06.1917 4:35 Albatros D.III zničen
25. 02.06.1917 4:40 Albatros D.III zničen
26. 08.06.1917 12:10 Albatros D.III zničen
27. 24.06.1917 11:23 Albatros D.III zničen v plamenech
28. 25.06.1917 12:05 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
29. 26.06.1917 10:55 Albatros D.III zničen v plamenech
30. 26.06.1917 10:56 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
31. 28.06.1917 11:30 Albatros D.III zničen
32. 10.07.1917 20:10 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
33. 12.07.1917 13:40 Albatros D.III zničen
34. 17.07.1917 19:45 Albatros D.III zničen v plamenech
35. 17.07.1917 19:55 Albatros D.III zničen
36. 20.07.1917 12:05 Albatros D.III sražen do
37. 28.07.1917 18:10 Albatros D.III zničen v plamenech
38. 29.07.1917 7:10 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
39. 05.08.1917 20:00 Albatros D.III zničen v plamenech
40. 05.08.1917 20:00 Albatros D.III sražen do neřízeného pádu
41. 06.08.1917 15:45 Albatros D.III zničen
42. 09.08.1917 9:00 Albatros D.III zničen
43. 13.08.1917 19:02 Albatros D.III zničen v plamenech
44. 13.08.1917 19:02 Albatros D.III zničen v plamenech
45. 15.08.1917 20:20 Albatros D.V sražen do neřízeného pádu
46. 16.08.1917 19:03 dvousedadlovka zničen
47. 16.08.1917 19:05 Albatros D.V zničen
85. peruť
48. 27.05.1918 16:32 dvousedadlovka zničen
49. 28.05.1918 15:55 Albatros D.V zničen
50. 28.05.1918 15:55 Albatros D.V zničen
51. 30.05.1918 15:42 dvousedadlovka zničen
52. 30.05.1918 15:45 Albatros D.V zničen
53. 30.05.1918 19:53 Albatros D.V zničen
54. 31.05.1918 15:05 Pfalz D.III zničen
55. 31.05.1918 20:15 Pfalz D.III zničen
56. 01.06.1918 20:10 Pfalz D.III zničen
57. 02.06.1918 20:15 Pfalz D.III zničen
58. 04.06.1918 11:28 Albatros D.V zničen v plamenech
59. 04.06.1918 11:37 Albatros D.V sražen do neřízeného pádu
60. 15.06.1918 18:55 Pfalz D.III zničen
61. 16.06.1918 20:20 dvousedadlovka zničen
62. 16.06.1918 20:25 Albatros D.V zničen
63. 17.06.1918 10:25 dvousedadlovka zničen v plamenech
64. 17.06.1918 10:50 dvousedadlovka zničen
65. 17.06.1918 10:55 Albatros D.V zničen
66. 18.06.1918 10:45 Albatros D.V zničen
67. 18.06.1918 10:45 Albatros D.V zničen
68. 19.06.1918 9:58 Pfalz D.III zničen
69. 19.06.1918 9:58 Pfalz D.III zničen
70. 19.06.1918 9:58 Pfalz D.III zničen
71. 19.06.1918 10:00 Pfalz D.III zničen
72. 19.06.1918 10:10 dvousedadlovka

Malá statistika sestřelů:
45 zničených, z toho 2 ve spolupráci
16 sražených do neřízeného pádu
11 zničených v plamenech

Podle názvu strojů:
31x Albatros D.III (stíhací)
12x Albatros D.V (stíhací)
10x blíže nespecifikovaná dvousedadlovka
9x Pfalz D.III (stíhací)
2x Albatros D.II (stíhací)
2x pozorovací balón
2x Albatros C (průzkumný)
2x Albatros C.III (průzkumný)
1x Halberstadt D.II (stíhací)
1x AEG C.IV (průzkumný)

Podle typů strojů:
55 stíhacích strojů
15 průzkumných strojů
2 pozorovací balóny 

Seznam vyznamenání:
18.06.1917 Distinguished Service Order (DSO)
10.08.1917 Victoria Cross
25.15.1917 Military Cross
09.01.1918 Distinguished Service Order (DSO)
03.08.1918 Distinguished Flying Cross
08.06.1944 Order of Bath Companion (Mil.) 3rd Class
Canadian Volunteer Service Medal / Medaille canadiene du voluntaire
Canadian Efficiency Decoration (ED)
Order of Legion of Honour 5th Class / Ordre de la Légion d'Honneur Chevalier
Croix de Guerre with palm
1914 Star
British War Medal Silver
Mentioned in Despatches
War Medal 1939-1945
Coronation Medal 1937
Coronation Medal 1953
King George V Silver Jubilee Medal




Prameny:
[1] Franks, Norman: SE 5/5a Aces of World War I, Aircraft of the Aces 78, Osprey Publishing, June 2007. 
[2] Revell, Alex: No 60 Sqn RFC/RAF, Aviation Elite Units 41, Osprey Publishing, September 2011.
[3] Shores, Christopher: British and Empire Aces of World War 1, Aircraft of the Aces 45, Osprey Publishing, December 25 2001.
[4] Shores, Christopher - Franks, Norman - Guest, Russell: Above The Trenches: A Complete Record of The Fighter Aces And Units of The British Empire Air Forces 1915-1920, Grub Street 1991.

pátek 7. února 2020

Nejúspěšnější sovětská letecká esa

Nejúspěšnější sovětská letecká esa

:: Podle celkového počtu sestřelů (samostatné + společné)

Rečkalov Grigorij AndrejevičРечкалов Григорий Андреевич6659+7
Kožedub Ivan NikitovičКожедуб Иван Никитович6464+0
Gulajev Nikolaj DmitrijevičГулаев Николай Дмитриевич6055+5
Vorožejkin Arsenij VasiljevičВорожейкин Арсений Васильевич6047+13
Pokryškin Aleksandr IvanovičПокрышкин Александр Иванович5953+6
Jevstignějev Kirill AleksejevičЕвстигнеев Кирилл Алексеевич5552+3
Bobrov Vladimir IvanovičБобров Владимир Иванович5127+24
Glinka Dmitrij BorisovičГлинка Дмитрий Борисович5049+1
Amet-Chan SultanАмет-Хан Султан4930+19
Diděnko Gavriil VlasovičДиденко Гавриил Власович4816+32

 Rečkalov Grigorij Andrejevič / Речкалов Григорий Андреевич

 Kožedub Ivan Nikitovič / Кожедуб Иван Никитович

Gulajev Nikolaj Dmitrijevič / Гулаев Николай Дмитриевич

Vorožejkin Arsenij Vasiljevič / Ворожейкин Арсений Васильевич

Pokryškin Aleksandr Ivanovič / Покрышкин Александр Иванович

Jevstignějev Kirill Aleksejevič / Евстигнеев Кирилл Алексеевич

Bobrov Vladimir Ivanovič / Бобров Владимир Иванович

Glinka Dmitrij Borisovič / Глинка Дмитрий Борисович

Amet-Chan Sultan / Амет-Хан Султан

Diděnko Gavriil Vlasovič / Диденко Гавриил Власович

:: Podle počtu samostatných sestřelů


Kožedub Ivan NikitovičКожедуб Иван Никитович64+0
Rečkalov Grigorij AndrejevičРечкалов Григорий Андреевич59+7
Gulajev Nikolaj DmitrijevičГулаев Николай Дмитриевич55+5
Pokryškin Aleksandr IvanovičПокрышкин Александр Иванович53+6
Jevstignějev Kirill AleksejevičЕвстигнеев Кирилл Алексеевич52+3
Glinka Dmitrij BorisovičГлинка Дмитрий Борисович49+1
Vorožejkin Arsenij VasiljevičВорожейкин Арсений Васильевич47+13
Koldunov Aleksandr IvanovičКолдунов Александр Иванович46+1
Skomorochov Nikolaj MichajlovičСкоморохов Николай Михайлович45+2
Krasnov,Nikolaj FedorovičКраснов Николай Федорович41+1

 Kožedub Ivan Nikitovič / Кожедуб Иван Никитович

Rečkalov Grigorij Andrejevič / Речкалов Григорий Андреевич

Gulajev Nikolaj Dmitrijevič / Гулаев Николай Дмитриевич

Pokryškin Aleksandr Ivanovič / Покрышкин Александр Иванович

Jevstignějev Kirill Aleksejevič / Евстигнеев Кирилл Алексеевич

Glinka Dmitrij Borisovič / Глинка Дмитрий Борисович

Vorožejkin Arsenij Vasiljevič / Ворожейкин Арсений Васильевич

Koldunov Aleksandr Ivanovič / Колдунов Александр Иванович

Skomorochov Nikolaj Michajlovič / Скоморохов Николай Михайлович

Krasnov,Nikolaj Fedorovič / Краснов Николай Федорович