V ranních hodinách v pondělí 15. srpna 1944 došlo k dalšímu velice vyjímečnému sestřelu letounové střely V-1. A opět se jejím aktétem stal letoun Grumman TBF Avenger I z 854. Squadrony FAA. Toho dne prováděla posádka letounu Grumman TBF Avenger I, FN854 / G, ze stavu 854. Squadrony FAA operující ze základny Hawkinge ranní protilodní hlídkový let. Najednou posádka pod velením Lt(A) A. F. Voaka uviděla Diver letící rychlostí přibližně 550 km/h ve výšce 600 metrů. Lt(A) Allan Voak vypálil několik dlouhých dávek z kulometů v křídlech a zasáhl létající střelu. V-1 vybuchla ve vzduchu v 2:10 nedaleko Dunkirku.
V období od 13. června 1944 do 29. března 1945 bylo celkem zjištěno 9251 letounových střel V-1, z nichž 4261 bylo zničeno. Protiletadlové dělostřelectvo si připsalo celkem 1971 zničených V-1, stíhací letectvo zničilo 1979 V-1, pomocí balónů bylo zničeno 278 V-1 a Královské námořnictvo si nárokuje 33 zničených Diverů. Přes toto výjimečné úsilí byly ztráty značné, bylo zabito 6324 lidí a dalších 18037 zraněno. Dopadené střely zničily celkem 23000 domů a dalších 100000 poškodily. Krom těchto poměrně velkých ztrát na majetku a na životech civilistů měly útoky touto novou zbraní i sekundární účinek. Lidé v cílové oblasti náletů se museli opakovaně chránit – skrývat v úkrytech, což mělo vliv na pokles výroby. A samotný fakt, že se na letounovou střelu V-1 dalo za jejího letu útočit paradoxně zvyšoval její vojenskou účinnost. Značná část spojeneckého bombardovacího letectva byla vázána útoky na vypouštěcí rampy těchto pum. Po začátku masivních útoků muselo Royal Air Force soustředit na jihu Anglie veliké množství protiletadlových děl, moderních radarových zařízení, takřka celou svou produkci protiletadlových raket a mnoho perutí nejnovějších a nejrychlejších stíhaček. A právě tento odklon britských prostředků a zdrojů na obranu byl zřejmě nejsilnějším důsledkem útoků letounových střel.
[1] Cull, Brian – Lander, Bruce: Diver! Diver! Diver!, RAF and American Fighter PilotsBattle the V-1 Assault over South-East England 1944-45, Grub Street, London 2008.
