Poslední britské letecké vítězství druhé světové války: Triumf a tragédie nad Japonskem
Ve středu 15 srpna 1945 v ranních hodinách, jen několik hodin před tím, než vstoupilo v platnost příměří, k němuž se Japonsko zavázalo po projevu císaře Hirohita, došlo k poslednímu leteckému boji britských ozbrojených sil druhé světové války. Tímto datem se uzavřela bojová kariéra letounů typu Supermarine Seafire, námořní verze slavného Spitfiru, které operovaly z britské letadlové lodě HMS Indefatigable jako součást svazu TG.38.5.
Ráno 15. srpna byly zahájeny poslední
ofenzivní akce proti cílům v Tokijském zálivu. V misi zaměřené na
letiště Kisarazu a náhradní cíl – chemickou továrnu v zátoce Odaki – se
zúčastnily stíhačky Firefly 1772. squadrony a Avengery 820. squadrony
doprovázené Seafiry 887. a 894. squadrony. Vzdušný boj vypukl poté, co
bylo zpozorováno celkem 14 japonských stíhaček Mitsubishi A6M5 „Zero“, z
nichž většina zaútočila z výškové převahy. Japonské stíhačky patřily
pravděpodobně 302. a 252. Kokutai.
Kvůli pravděpodobnému výpadku
rádia se první obětí souboje stal brit Sub. Lt. Freddie Hockley z 894.
squadrony, který nereagoval včas a byl zasažen hned při první salvě.
Přesto se mu podařilo vyskočit padákem a přistát na poloostrově Čiba,
kde byl následně zajat.
Zbytek Seafirů se okamžitě pustil do
boje. Nejtěžší střet se odehrál mezi výškovým krytím 887. squadrony,
vedeným Sub. Lt. Vic S. Lowdenem v kabině Seafiru F.Mk.III LR866
„121-S“, a skupinou japonských stíhaček. Lowden sestřelil dvě Zera a
podílel se na třetím sestřelu společně s kolegou Sub. Lt. W. J. „Taffy“
Williamsem. Po analýze filmu z jeho palubní kamery bylo zjištěno, že Vic
Lowden zasáhl celkem pět letadel Zero a byly mu připsány dvě sestřelená
letadla a třetí společně s Williamsem. Další dvě byla označena jako
poškozená. Williams navíc přidal další samostatný sestřel. Třetí člen
výškového doprovodu, Sub. Lt. Gerry J. „Spud“ Murphy, který letěl ve
stroji Seafire F.Mk.III NN212 „112-S“, zaznamenal v zuřivém manévrovém
souboji dva sestřely letounů A6M5.
Piloti 894. squadrony, kteří
poskytovali přímý a střední doprovod Avengerům se v souboji vedlo
poněkud hůře. Kromě ztráty Hockleyho došlo k poškození Seafiru F.Mk.III
PR263 jeho čísla Sub. Lt. Teda Garvina, jehož stroj byl znevýhodněn
poruchou kanónu a nemožností odhodit přídavnou nádrž. Přesto se mu
podařilo jeden nepřátelský letoun poškodit. Sub. Lt. Don N. Duncan v
kabině Seafiru F.Mk.III PR206 čelil třem Zerům, dva z nich pravděpodobně
sestřelil, než se jeho kanon zasekl. Jeho velitel roje, Sub. Lt. R. C.
Kay v kabině Seafiru F.Mk.III NN584, se utkal s několika japonskými
stíhači, přičemž jednoho sestřelil jistě, druhého zničil pravděpodobně a
třetí mu byl uznán jako poškozený.
Letecký souboj byl spíše
masakrem, i když asi 14 letadel Zero mělo téměř dvojnásobnou početní
převahu nad letadly Seafire a mělo prvek překvapení, piloti Seafire si
připsali sedm jistých sestřeků, tři pravděpodobné sestřely a čtyři
poškozená letadla – jen málo nepřátelských letadel, pokud vůbec nějaké,
uniklo bez poškození. Po přistání se piloti
Seafire dozvěděli, že veškeré operace byly zrušeny a krátce nato vstoupilo v platnost příměří.
Avenger
Mk.II JZ482 byl vážně poškozen při zásahu čtyřmi letouny A6M5, nicméně
jeho osádka (pilot Lt. Baldwin, pozorovatel Sub. Lt. J. A. Bonasse a
střelec Pty. Off. Airmen A. A. Simpson) dokázala letoun udržet ve
vzduchu. Střelec Simpson zasáhl jednoho z útočníků , který mu byl
přiznán jako pravděpodobně sestřelený.
Bohužel, ačkoliv letecké
vítězství bylo jednoznačné, bylo následně zastíněno tragédií. Freddie
Hockley, který přežil sestřelení a přistál živý, padl do zajetí 426.
pěšího pluku. Přestože se Japonci již oficiálně vzdali a ve 12:00 téhož
dne císař Hirohito oznámil konec války, Hockley byl z rozkazu štábního
důstojníka 147. divize, majora Hirana, popraven. Kapitán Fujino Masazó
spolu s poddůstojníky připravil hrob, Hockley byl svázán, oslepen a
následně dvakrát střelen, probodnut bajonetem a zahrabán. Jeho tělo bylo
později vykopáno a zpopelněno, aby se zamaskovala vražda. O devět hodin
přežil samotnou válku – a přesto se stal jejím posledním padlým
příslušníkem Královského námořnictva.
Sestřely dosažené britskými letci:
887. Naval Air Squadron
Sub. Lt. Vic S. Lowdenem, Seafire F.Mk.III LR866 „121-S“
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
½ Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen
Sub. Lt. W. J. „Taffy“ Williams, Seafire F.Mk.III
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
½ Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
Sub. Lt. Gerry J. „Spud“ Murphy, Seafire F.Mk.III NN212 „112-S“
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
894. Naval Air Squadron
Sub. Lt. Teda Garvin, Seafire F.Mk.III PR263
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen
Sub. Lt. Don N. Duncan, Seafire F.Mk.III PR206
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen
Sub. Lt. R. C. Kay, Seafire F.Mk.III NN584
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen
894. Naval Air Squadron
Pty. Off. Airmen A. A. Simpson, Avenger Mk.II JZ482
1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen
Úspěšní piloti letounů Seafire F.Mk.III z letadlove lodi HMS Indefatigable z leteckého souboje 15. srpna 1945. Zleva doprava: Sub. Lt. Don Duncan (894. peruť – dva pravděpodobné sestřely), Sub. Lt. Randy Kay (894 – jeden zničený, jeden pravděpodobný, jeden poškozený), Sub. Lt. „Spud“ Murphy (887 – dva zničené), Sub. Lt. Vic Lowden (887 – dva zničené, jeden společně zničený, dva poškozené), Sub. Lt. Ted Garvin (894 – jeden poškozený) a Sub. Lt. „Taffy“ Williams (887 – jeden zničený, jeden společně zničený).
Prameny:
[1] Thomas, Andrew: Triumph anf Tragedy, Seafires over Japan, in Britain at War, Issue 219, 2025.
[2] Šnajdr, Miroslav: Palubní stíhači Jeho Veličenstva /4, FAA 1944-1945, Jota Military, Brno 2004.
