V pátek 19. září 1969 provedl svůj první let legendární vrtulník Mil Mi-24. Jednalo se o robustní dvoumotorový bitevní a víceúčelový vrtulník určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení tanků a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1 500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Severoatlantická aliance mu přidělila kódové jméno „Hind“ (česky „Laň“). Nejvíce se tento vrtulník dostal do povědomí díky válce v Afghánistánu, kde si brzy získaly od svého nepřítele přezdívku „satanův koráb“.
Tento vrtulník sloužil i v československé armádě a v listopadu 1984 rozhodlo velení PVOS o zařazení bitevních vrtulníku Mi-24D do hotovosti proti nepřátelským vrtulníkům a pomalým a nízko letícím cílům. Během své služby si připsaly i několik úspěšných zásahů proti narušiteli.
Asi první úspěšný zásah proti narušiteli se odehrál v neděli 15. listopadu 1987, kdy nad naše území zabloudil větroň značky Grob a zmobilizoval celou československou protivzdušnou obranu. Naváděcí stanoviště zvedlo proti narušiteli hotovostní stíhače, MiG-21 a dvě L-39. Jelikož se stíhačům nedařilo cíl najít, odstartoval i hotovostní Mi-24D od 51. vrtulníkového pluku, který nakonec zbloudilý větroň nalezl nedaleko Břeclavi a dovedl jej nad Valtice. Pilot major Jiří Valach, který tehdy s Josefem Šutou a technikem Pavlem Meričkem letěl v osádce zasahujícího vrtulníku, na celou událost vzpomínal: „Stanoviště tehdy vůbec nevědělo, kde se narušitel pohybuje a ve skutečnosti navádělo dvě „třicetdevítky“ proti sobě. My jsme pak větroň objevili kousek od Břeclavi, ve výšce asi 300 metrů a dovedli jej nad Valtice.“
V neděli 3. července 1988 zabloudil nad naše území nezkušený rakouský pilot s letounem Piper 28 a doletěl až nad pohoří Javořina. Jelikož se na něj nepodařilo navést hotovostní L-39, zvedli letovodi bitevní vrtulník Mi-24D od 51. vrtulníkového pluku s osádkou kapitána Milana Lentharta, operátora Romana Stachury a palubního technika Jiřího Janečka. Ta ho nakonec v tisícimetrové výšce objevila a dovedla k přistání na letišti v Trenčíně. Kapitán Milan Lenthart popsal zásah následovně: „Odstartovali jsme uprostřed oběda. Asi po 40 minutách jsme objevili přibližně ve výši 1000 m kroužící Albatros, který nalezl onoho narušitele. Byl jím civilní letoun, který však nereagoval na jeho signály k následování. Přiblížili jsme se a viděli, že v letounu sedí mladík. Když jsme mu dali smluveným znamením na vědomí, že je narušitel, vůbec nereagoval. Stále letěl kurzem 090 stupňů. Nebylo vyhnutí. Museli jsme se mu dát na vědomí důrazněji. Udržoval jsem stejnou rychlost jako on a zvolna jsme se k němu z boku přibližovali. Když jsme od něho byli asi na 50 metrů, začal nám hrozit. Evidentně vůbec nechápal, co se děje. Pohrozil jsem mu tedy i já a současně jsem mu rukou pokynul, aby přistál. Poklepal si na hlavu a pokračoval klidně v letu. Za chvíli se po pravé ruce objevilo letiště. Při svém bloudění se Rakušan dostal až k Trenčínu. Znovu jsme se k němu přiblížili a opakovali pokyny k přistání. Asi vypadaly velice energicky, nebo výhružně. Faktem je, že mladík vzápětí zareagoval a přistál. Po vypnutí motoru byl obklopen místními aeroklubáky, od kterých zjistil, kde se to toulá. V tu chvíli mu již asi do smíchu nebylo. Po zjištění jeho osobních dat, typu a imatrikulace letounu jsme odletěli do Brna odevzdat zjištěné údaje a potom zpět do Malacek. Nebýt cizinec nalezen a doveden na letiště, kdo ví, jak by to s ním v neznámém terénu dopadlo.“
V úterý 10. května 1994 si úspěšný zásah připsal hotovostní Mi-24D. Nad Nechranickou přehradu se tehdy zatoulal německý Pipper 28. Podle dostupných informací měl letoun původně letět na trase Mnichov – Berlín v podmínkách letu podle přístrojů. Naváděcí stanoviště nakonec zvedlo hotovostní vrtulník. Pilot operátor nadporučík Miroslav Trnka na celou událost vzpomíná: „Pipper kroužil nad přehradou a bylo vidět, že se pokouší zjistit, kam se až ve skutečnosti dostal. My jsme se přiblížili a zamávali na něj a on skutečně letěl vedle nás. Když po několika minutách asi konečně zjistil kde je, nasadil kurz 270 stupňů, jako by s námi neměl nic společného. Po kratší honičce jsme ho nakonec dovedli do Karlových Varů, kde přistál, ale naprosto zmateně z úplně opačného směru …“
„Přebíjení“ kulometů na hotovostním stanovišti Mi-24, letiště Přerov, 1996.
Let ve skupině. Americký vrtulník Bell AH-1F a československý vrtulník Mil Mi-24D kdesi podél československo - německé hranice.
Prameny:
[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Žhavé nebe nad Československem, Letecké souboje československých stíhačů nad naším územím 1918–1989, Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Praha 2021. ISBN: 978-80-242-7486-7
[2] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018.
edit: Sun Oct 3 10:46:10 PM CEST 2021
