úterý 14. dubna 2020

Kalendárium, 14. duben 1994


Přátelská palba, v angličtině Friendly Fire, je výraz pro vojenský útok, který je veden na spřátelené jednotky, původně zamýšlený jako útok na nepřítele. Nejčastěji k němu dochází kvůli mylné identifikaci cíle jako nepřátelského, nebo kvůli poruše či nepřesnosti zbraní. Některé prameny uvádějí, že například během války ve Vietnamu v důsledku přátelské palby zemřelo dokonce 18 % z celkového počtu 58 220 mrtvých vojáků Armády Spojených států. Tyto incidenty se nevyhnuly ani pilotům stíhacích letounů v mnoha poválečných konfliktech.

Černý jestřáb sestřelen

Po skončení operace Pouštní bouře, která byla odpovědí na iráckou invazi do Kuvajtu, byly na severu a jihu Iráku vyhlášeny bezletové zóny. Operace Provide Comfort a na ní navazující operace Northern Watch zajišťovala bezletovou zónu na sever od 36. rovnoběžky, operace Southern Watch zajišťova bezletovou zónu a jih od 33. rovnoběžky. V období 1991 až 1993 pak došlo k několika incidentům, při kterých dosáhli američtí piloti F-15 a F-16 celkem pěti sestřelů (2x Su-22, PC-9, MiG-25 a MiG-23). Shodou několika po sobě jdoucích chyb však došlo i k tragické události, kdy ve čtvrtek 14. dubna 1994 dvě americké stíhačky F-15C sestřelily nad severním Irákem omylem dva vlastní bojové vrtulníky Black Hawk z 6. praporu 159. leteckého pluku. Všech šestadvacet lidí na palubách přišlo o život.
Dva bojové vrtulníky Black Hawk vlétly ten den krátce před půl devátou ráno z tureckého města Diyarbakır a zamířily do města Zakhó v severním Iráku. Zde se nacházelo vojenské koordinanční centrum operace Provide Comfort. Oba vrtulníky informovaly řídící středisko E-3 AWACS, pod velením majora Lawrence Tracyho, že odstartovaly a odkud kam letí. V 9.21 oznámily svůj vstup do bezletové zóny a o šest minut později přistály v Zakhó u vojenského koordinačního centra. Důstojníci AWACSu označili oba vrtulníky jako „přátelské“, ale zapomněli jejich posádky upozornit, že používají v bezletové zóně špatný vysílací kód a že mají přejít na jinou frekvenci. To tyla první chyba, která poději vedla ke katastrofě. Na základně Zakhó oba Black Hawky naložily šestnáct členů mezinárodního týmu OSN pracujícího pro spojeneckou koalici, včetně čtyř kurdských civilistů, jednoho člena chaldejské katolické církve, dvou britských a jednoho francouzského vojenského důstojníka a pěti amerických civilních i vojenských úředníků. Tím se s posádkou vrtulníků počet osob na onou palubách rozrostl na šestadvacet. V 9.54 se oba Black Hawky vznesly opět do vzduchu a zamířili do 190 kilometrů vzdáleného iráckého města Erbíl. Letový dispečer AWACSu poručík Joseph Halcli je opět otagoval na obrazovce radaru jako „přátelské“ a informoval o jejich letu svého nadřízeného Jima Wanga. V 10.12 vlétly oba vrtulníky do hornatého terénu a jejich identifikační odpovídače sekundárního radaru zmizely z dosahu AWACSu. Důstojník leteckého dozoru AWACSu kapitán Diedre Bell si toho všiml a upozornil svého nadřízeného Jima Wanga, ten na tuto informaci ale nijak nereagoval.
Přibližně ve stejné době mířily stejné do oblasti také dvě americké stíhačky F-15C, pilotované kapitánem Erikem Wicksonem a podplukovníkem Randy W. Mayem. Oba piloti odstartovaly v 9.35 z letecké základny Incirlik v Turecku. Jejich úkolem bylo dohlížet na bezletovou zónu. Oba piloti absolvovali před startem seznámení s plánovanými přelety koaličních letadel a zaznamenali v něm i let obou Black Hawků. Zde došlo zřejmě k další chybě, neboť u letu vrtulníků nebyl uveden ani čas startu, ani doba jeho trvání, ani plánovaná trasa. v 10:20 Vstoupily obě stíhačky do severního Iráku. Hlášení o tom přijal v letounu E-3 další z leteckých dispečerů, nadporučík Ricky Wilson, který věděl, že Black Hawky se pohybují v téže oblasti jako F-15, nicméně Wicksonovi o tom bohužel nic neřekl, protože si myslel, že obě helikoptéry mezitím opět přistály. Misto toho požádal Wanga, jestli může vypnout označování helikoptér symboly „přítel“, a Wang mu to schválil. To byla další z kupících se chyb. 
V 10:22 ohlásil Erik Wickson, letící ve výšce 8230 metrů, že na radaru zachytil pomalu se pohybující letoun vzdálený 64 kilometrů od jeho pozice. Posádka AWACSu se v rozporu se standardními postupy nepokusila neznámý letoun ohlášený stíhačkou identifikovat. Oba piloti F-15 se následně pokusili prozkoumat neznámý cíl elektronicky za pomoci svého palubního systému IFF (identifikace přítel - nepřítel). V jednom režimu systém IFF odpověděl negativně, v druhém dal na chvíli kladnou odezvu, pak ale reagoval opět záporně. V stejný okamžik helikoptéry vylétly na chvíli z radarového stínu a na obrazovkách AWACSu se na chvíli opět rozsvítil symbol „přátelských“ helikoptér. Nikdo z posádky AWACSu však neinformoval Wicksona ani Maye, že tím tajemným a pomalu letícím objektem mohou být dva americké vrtulníky plné vlastních lidí. Oba stíhači se rozhodli identifikovat neznámý objekt vizuálně. První nad nim prolétl Wickson, letící rychlostí 830 km/hod. ve výšce 300 metrů. Pozoroval, že vrtulník má vnější podvěsy, ale kromě toho neviděl žádné označení na jinak tmavě zeleně kamuflovaném vrtulníku. Po rádiu ohlásil: „TIGER 01 vizuálně identifikuji ‘Hind‘ (Mi-24) … ne ‘Hip’ (Mi-8)“. Následně provedl porovnání toho, co viděl, s příručkou siluet letadel pozorovaných za letu, aby si potvrdil svoje pozorování a hlásil: „TIGER 01 není to ‘Hip’, vizuálně identifikuji ‘Hind’.“ Poté provedl odval a zamířil na severozápad, aby se přemístil za cíl a přitom zpozoroval vpravo pod sebou druhý vrtulník, který letěl přibližně dvě míle za prvním, „TIGER 01 vizuálně pozoruji ‘Hind’, vidím druhého, v trailu za vedoucím“.  Jelikož byl Wickson ale stále na pochybách a chtěl potvrdit své pozorování od wingmana, což byl velitel letky, daleko zkušenější pilot Eaglu, který sestřelil vrtulník při operaci Pouštní Bouře. 
Vedoucí formace Eaglů se po rádiu dotázal: „TIGER 02, potvrďte ‘Hindy’“ a uslyšel strohou odpověď: „čekej“. Randy May poté provedl svůj vlastní průlet pro identifikaci cíle na výšce 500 metrů vpravo od druhého vrtulníku a ohlásil po rádiu: „TIGER 02, tally dva“. Toto byl zřejmě nejtragičtější případ špatně pochopené komunikace po rádiu, kdy May chtěl pouze oznámit, že vidí oba vrtulníky. Jelikož to byla jeho přímá odpověď na požadavek, aby provedl vizuální identifikaci, bylo to pochopeno od Wicksona tak, že jeho velitel letky potvrdil, že cíle byly ‘Hindy’. Použití kódového slova „tally“, což značí „vizuální kontakt s neřítelem“, místo slova „Visual“, které znamená „vidím vlastní nebo neznámé letadlo“, přesvědčilo Wicksona, že jeho wingman potvrdil, že jde o nepřátelské vrtulníky.
S těmito vědomostmi přešel vedoucí formace F-15C do nadrilovaného postupu pro útok na cíl. Wickson ohlásil po rádiu zprávu pro AWACS: „COUGAR, TIGER 02 potvrdil visuální kontakt s dvěma Hindy, útočíme“, zatímco si to namířil 10 mil severozápadně, směrem od vrtulníků v rámci předem naplánovaného manévru, aby se dostal do perfektní pozice pro tvrdý útok. Když se otáčel směrem k vrtulníkům, ohlásil po rádiu: „TIGER zbraně odjištěny, TIGER 01 útočí“. Poté ohlásil na druhém rádiu: „Půjdeme na ně zezadu shora, letí dva za sebou. TIGER 01 jde první. Já sestřelím dvojku a potom ty sestřelíš vedoucího.“ V půl jedenácté vypálil Erik Wickson jako první raketu AIM-120 Amraam, která o sedm vteřin později zasáhla a zničila zadní z obou vrtulníků. V tom okamžiku se vedoucí helikoptéra, kterou pilotoval Patrick McKenna, okamžitě otočila doleva a začala klesat, aby se vyhnula dalšímu útoku. O dvacet vteřin později však ze vzdálenosti 2,8 kilometru vystřelil i Randy W. May raketu AIM-9 Sidewinder. Obě helikoptéry se zřítily v plamenech rozbité na kusy. Všech 26 lidí na palubách bylo na místě mrtvých. "Hotovo, je po nich," ohlásil Wickson po přeletu nad troskami. 
Rozsah tragédie vyšel najevo ještě týž den po poledni, když na místo katastrofy dorazili místní Kurdové a ohlásili, že viděli sestřelit dva Black Hawky 40 kilometrů severně od Erbílu a že nikdo nepřežil.


Prameny:
[1] Šafařík, Jan: Friendly Fire, V zaměřovači vlastní letoun, in Centurion, Sběratelská edice, č. IV, 2019. 
[2] Davies, Steve - Dildy, Doug: F-15 Eagle Engaged, The World's Most Successful Jet Fighter, Osprey Publishing, 2007.

Iron Maiden 1980

Přesně před 40 lety vydali Iron Maiden své první studiové LP