středa 26. června 2019

Kalendárium, 26. červen 1885


Ve pátek 26. června 1885 se v Praze narodil významný geometr a matematik František Kadeřávek.

Narozen: 26. června 1885 v Praze 
Zemřel: 9. února 1961 v Praze

Po maturitě (1902) na reálce v Ječné ulici v Praze zahájil  František Kadeřávek studia na strojním odboru České vysoké škole technické v Praze. Rozsah učiva probíraného na technice neuspokojoval zcela Kadeřávkovy požadavky, a tak se ještě mimo to věnoval podrobněji matematice, stereotomii, elektrodynamice a jiným předmětům. V letech 1905-07 byl posluchačem i Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde studoval odborné matematické předměty u profesora K. Petra a profesora J. Sobotky. V roce 1908 dosáhl aprobace pro vyučování  matematiky a deskriptivní geometrie na středních školách. V té době již dva roky působil jako asistent deskriptivní geometrie u profesora K. Pelze na české technice v Praze. Vedle asistentských povinností navíc v roce 1909 suploval deskriptivní geometrii pro stavební obor za nemocného profesora V. Jarolímka. Toto suplování se protáhlo do Jarolímkova odchodu do důchodu a pak až do Kadeřávkova jmenování profesorem. V roce 1910 byl František Kadeřávek promován doktorem technických věd (disertační práce O zvláštní zborcené ploše) a o dva roky později (1912) se na technice habilitoval pro obor syntetické geometrie. Uznáním jeho práce byl návrh na místo mimořádného profesora deskriptivní geometrie na České vysoké škole technické v Praze, kterým byl jmenován v roce 1917. A v roce 1920 byl pak ustanoven řádným profesorem a stal se přednostou Ústavu deskriptivní geometrie a stereotomie. Mimo techniku František Kadeřávek ještě přednášel na Akademii výtvarných umění v Praze.

František Kadeřávek byl jedním z několika významných českých geometrů na přelomu 19. a 20 století. Jeho práce se zabývají projektivní geometrií kuželoseček a kvadrik, geometrickými příbuznostmi, zborcenými plochami, křivkami a plochami součtovými, teorií osvětlování a dalšími oblastmi deskriptivní geometrie. V roce 1929-30 vydal společně s J. Klímou a J. Kounovským dvoudílnou učebnici Deskriptivní geometrie. Mimo to je František Kadeřávek autorem knih Perspektiva, příručka pro architekty, malíře a přátele umění (1922), Relief, příručka pro sochaře a architekty (1925) a Geometrie a umění v dobách minulých (1935). František Kadeřávek se věnoval se i historické práci, zajímal se zejména o historii pražské techniky. Práce z této oblasti už však nedokončil. 


Literatura:
1. Šedesát let profesora dr Františka Kadeřávka. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 71 (1946), str. D94-96.
2. Menšík, M.: Prof. Ing. Dr techn. František Kadeřávek sedmdesátníkem. Matematika ve škole. 5 (1955), str. 498-500.
3. Kepr, B.: Sedmdesát pět let profesora Františka Kadeřávka. Časopis pro pěstování matematiky. 80 (1960), str. 384-385.
4. Kepr, B.: Zemřel profesor František Kadeřávek, nositel Řádu republiky. Časopis pro pěstování matematiky. 87 (1962), 113-114.
5. Havlíček, K.: Prof. Dr. František Kadeřávek zemřel. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 6 (1961), str. 231-234.
6. Kepr, B.: Vzpomínáme na profesora Kadeřávka. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 11 (1966), str. 40.
7. Balada, F.: Sedmdesátépáté výročí narozenin prof. inž. Dr. Františka Kadeřávka nositele Řádu republiky. Matematika ve škole. 11 (1960-61), str. 248-250.
8. Drábek, K.: Sté výročí narození profesora Františka Kadeřávka. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 30 (1985), str. 290-292. 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma
https://web.math.muni.cz/biografie/ 

Kalendárium, 26. červen 1944


V sobotu 26. června 1944 se osm slovenských stíhaček Bf 109G náležejících k takzvané Pohotovostné letke pokusilo zaútočit na svaz amerických bombardérů směřující nad Bratislavu. Pohotovostná letka tou dobou operovala z Piešťan a operačně podléhala německé 8. Jagddivision ve Vídni. Slovenští letci při prvním útoku na bombardéry jeden B-24 sestřelili a další dva B-24 a jeden B-17 poškodili. Následně se ale museli utkat se stíhacím doprovodem. Mustangy od 52. FG a Lightningy od 82. FG nad slovenskými Messerschmitty jasně dominovaly. Při bojích bylo ztraceno či poškozeno celkem sedm slovenských stíhaček, přičemž tři letci padli a další byl zraněn. Pohotovostná letka jako bojeschopná jednotka přestala prakticky existovat.

Po osmé hodině oznámil německý vysílač Donausender přílet mohutného bombardovacího svazu z jihu, který tvořilo 654 těžkých čtyřmotorových bombardovacích letounů B-24 Liberátor a  B-17 Flying Fortress. jejich doprovod tvořilo 217 stíhacích letounů P-51 Mustang, P-38 Lightning a P-47 Thunderbolt. Část útočného svazu zaútočilo na závody Manfred-Weiss v maďarském Györu. Nad Novými Zámkami změnily letouny 15. USAAF směr letu na západ a zamířili k Bratislavě. Jejich cílem bylo bombardování rafinerie dislokované v blízkosti Vídně. Německá protivzdušná obrana proti nim vyslala celkem 203 stíhačů z nichž se 186 dostalo do přímého bojového střetu s Američany. V 8.30 vzlétlo do vzduchu i třicet Bf 109 od 101. stíhací skupiny maďarského královského letectva. Její piloti si připsali pět sestřelů: mjr. A. Heppes - 2x B-24, rtm. L. Buday - 1x B-24, npor. P. Irányi - 1x P-38 a rtn. P. Takacs - 1x P-51. 
Po vyhodnocení vzdušné situace a zjištění, že nepřátelské bombardovací svazy směřují do vzdušného prostoru Bratislavy, dostala skupina osmi stíhacích letounů na letišti v Piešťanech rozkaz k okamžitému startu. V 8.40 vzlétla z letištní plochy skupina osmi Bf 109G-6, jejíž bojovou úlohou bylo hlídkovat a vyčkávat v oblasti Bratislavy ve výšce 7 000 m, kde se měli spojit s 13 německými stíhačkami Bf 109 a 40 letouny Bf 110. Němečtí letci nedorazili, zatímco americký bombardovací svaz už byl nad Bratislavou. Rozpoutala se letecká bitva a slovenským letcům se podařilo několik letounů zasáhnout. Rtl. Gustav Lang sestřelil jeden bombardér B-24H-10-DO, s. no. 41-28674. Rtk. Rudolf Božík poškodil jeden bombardovací letoun B-17 a po jednom B-24 poškodili rtk. Stefan Jambor a npor. let. Juraj Puškár. Slovenští letci však neměli šanci vzdorovat mohutné přesile doprovodných stíhačů od 15. USAAF.    

Npor. Juraje Puškára na stroji Bf 106 G-6 W.Nr. 161720 „bílá 3“ byl sestřelen u Brestovan Mustangy.
Rtk. Gustáv Lang na stroji Bf 106 G-6 W.Nr. 161713 „bílá 10“ byl smrtelně zraněn střelbou Mustanga a poté nad zemí doražen dvěma Lightningy od 82nd FG, 15th USAAF z Itálie u obce Miloslavov.
Rtk. Štefana Jambora na stroji Bf 109 G-6 W.Nr. 161723 „bílá 4“ napadla velká přesila amerických stíhačů. Zasažený Š. Jambor vyskočil na padáku a jeho osud je dodnes zahalený tajemstvím.
Zvk. Jozefa Štaudera na Bf 109 G-6 W. Nr. 161728 „bílá 2“ sestřelili Mustangy. Josefu Štauderovi se podařilo nouzově přistát 100 m severně od mohyly M. R. Štefánika u obce Most u Bratislavy. Pilot vyvázl bez zranění.
Rtk. Štefan Ocvirk na stroji Bf 109 G-6 W.Nr. 161741 „bílá 5“ po prostřelení hydrauliky od dvojice amerických Mustangů přistál na břicho na letišti v Piešťanech v 9.36 hod. Pilot nezraněn.
Zvk. Pavol Zeleňák na stroji Bf 109 G-6 W.Nr. 161717 „bílá 6“ byl sestřelen americkými Lightningy. Utrpěl těžké poranění na hlavě a rukách. Nouzově přistál za letištěm u obce Brunovce. 
Rtk. Rudolf Božík na stroji Bf 109 W.Nr. 161742 „bílá 7“ si odskočil až na Moravu, když se dozvěděl jak nad letištěm Lightningy honí Pavola Zeleňáka. Přistál v 9.50 hod.
Jedině čat. Karol Geletko na stroji Bf 109 G-6 W.Nr. 161718 „bílá 8“ přistál s nepoškozeným strojem.

Letka 13 - Pohotovostná letka slovenských vzdušných zbraní přestala po tomto souboji fakticky existovat.

Rudolf Božík, jeden z aktérů souboje 26. června 1944.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W. Nr. 161728 „bílá 2“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W. Nr. 161728 „bílá 2“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 106 G-6 W.Nr. 161720 „bílá 3“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W.Nr. 161741 „bílá 5“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W.Nr. 161741 „bílá 5“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W.Nr. 161717 „bílá 6“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W.Nr. 161717 „bílá 6“.

Sestřelený letoun Messerschmitt Bf 109 G-6 W.Nr. 161717 „bílá 6“.






Prameny:
[1] Bursa, Stanislav: Známi i zabudnití letci z 26. 6. 1944, in Letectví + Kosmonautika, No. 15-16, 2000.
[2] Krajči, Milan: Massacre dans le ciel slovaque, in Aéro Journal, Histoire de l'Aviation, No. 05, 1999. 
[3] Kudlička, Bohumír – Souffan, Many: 26 juin 1944, Lundi noir pour la chasse slovaque, in Air Magazine, No. 1, Mars / Avril 2001. 
[4] Rajlich, Jiří: Za Boha a národ, Stíhací esa slovenských Vzdušných zbraní ve 2. světové válce, Svět křídel, Cheb 2006. 
[5] Rajlich, Jiří - Boshniakov, Stephan - Mandjukov, Petko: Slovakian and Bulgarian Aces of World War 2, Aircraft of the Aces 58, Osprey Publishing, February 25 2004. 
[6] Rajlich, Jiří - Sehnal, Jiří: Slovenští letci 1939-1945, Vyd. Kolínské noviny 1991.
[7] Rajninec, Juraj: Skaza pohotovostnej letky, in Aero Plastic Kits Revue, No. 01, 1991.
[8] Šumichrast, Peter: Hotovostný roj stíhacích lietadiel Messerschmitt Bf 109 a pohotovostná letka 13 Slovenských vzdušných zbraní (august 1943 - 26. jún 1944), in Vojenská historia, No. 02, 1997.
[9] Šumichrast, Peter – Klabník, Viliam: Slovenské letectvo 1939-1944, 2. svazok, Magnet-Press 2000. 

[10] http://www.vrtulnik.cz/
[11] https://www.valka.cz/
[12] https://www.fronta.cz/