Josef Novák před Albatrosem D. III (Oef.) 153.137 v Torresella 6.2.1918.
V sobotu 8. července 1893 se v obci Dobřichov v okrese Kouřim v tehdejším Rakousko-Uhersku narodil Josef Novák, stíhací pilot K. u K. Luftfahrtruppe, který sloučil u Flik 3, Flek 8, Flik 29 a Flik 41J. Stal se posledním českým stíhacím esem Velké války.
Otec mu zemřel ještě v dětství. V letech 1907-1910 navštěvoval střední průmyslovou školu v Opatovicích kde se vyučil strojníkem. Po vypuknutí války narukoval k pěšímu pluku 36 (Infanterieregiment 36, IR 36) s tradicí od roku 1683. Ale na přelomu let 1914-1915 díky svému oboru je poslán jako člen pozemního personálu k Flik 3 (Fliegerkompagnie 3, 3. letecká setnina). V létě 1915 je poslán k Flek 8 (Fliegerersatzkompagnie 8, 8. náhradní letecké setnina) v Szombathely jako pilotní žák. Dne 10. dubna 1916 získává Rakouský pilotní diplom FAI číslo 350. Ve škole zůstal jako pomocný učitel létání.
Dne 23. června 1916 byl povýšen na desátníka a přidělen na ruskou frontu k nově založené Flik 29 pod velením Čecha Hauptmanna Oskara Šafáře (3 vítězství). Dne 19. srpna 1916 však velitel zahynul v boji a velení přebírá další Čech Hauptmann Karel Huppner. Ve stejný den absolvoval Josef Novák potřebný počet letů a splnil tím podmínky pro udělení diplomu a odznaku polního pilota. O týden později, v sobotu 26. srpna 1916, dosáhl Novák spolu se svým pozorovatelem, poručíkem Leinerem prvního vzdušného vítězství. Toho dne ve svém dvojmístném průzkumném Hansa Branderburg C.I přinutili k přistání poblíž obce Kolomea ruský letoun neurčeného typu. Ve čtvrtek 22. března 1917 se Josef Novák pro nemoc přesunul do Vídně ke cvičné jednotce Flek 8, kde působil jako instruktor létání. Na vlastní žádost a na doporučení velitele je přiřazen 15. června 1917 k Flik 41J na italské frontě. Té velí Hauptmann Godwin Brumowski.
Často zde létal jako číslo svému veliteli Hauptmann Godwin Brumowski. Zde uskutečnil 110 bojových letů a 43 krát se utkal s nepřítelem. V úterý 17. července 1917 Novák letěl na Hansa Brandenburg D.I. KD 28.33 a podílel se na sestřelu italského Voisinu, mezi Monte Sabotino a Monte Santo. Italové však ten den postrádali průzkumný Farman který nouzově přistál do řeky Piavy, oba letci se zachránili. Dne 18. srpna Novák sestřelil Caudrona, který nouzově přistál na vlastní straně a nebyl Novákovi oficiálně uznán. Hned následující den, v neděli 19. srpna, Novák sestřelil ve spoluúčasti v oblasti Karbinje-Ivangrad italský Savoia-Pomilio SP.3 od 39. Squadriglie. Své čtvrté vítězství si český stíhač připsal 25. srpna 1917, kdy opět ve trojici napadl dvě dvojmístná průzkumná letadla, pod ochranou čtyř stíhaček SPAD a jeden z průzkumných letounů přinutili. Mělo se jednat o letoun Sopwith, ale ve skutečnosti se jednalo o průzkumný SAML od 114. squadriglie da Ricognizone. V úterý 28. srpna 1917 si Josef Novák v kabině letounu Hansa Brandenburgcích D.I připsal svůj poslední pátý sestřel. Během bojové akce se Novák s Brumowskim utkali s nepřátelským průzkumným dvojplošníkem Savoia Pomilio, který nakonec musel nouzově přistát na nepřátelské straně fronty. Podle italských zdrojů se jednalo o stroj Savoia-Pomilio SP.3 od 22. Squadriglie. Při vyhodnocování výsledků boje se však objevili nějaké administrativní potíže ohledně potvrzení jejich vítězství a z vyšších míst nebyl sestřel oficiálně uznán, kdežto podle velitelství Fliku 41J ano a jedná se o Brumowskiho 25. a Novákovo páté potvrzené vzdušné vítězství. Josef Novák se tak zařadil mezi stíhacího esa Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppen.
Josef Novák létal u Flik 41J na strojích Hansa Brandenburg D.I. čísel 28.33, 28.40, 28.13, Albatros D. III Oeffag 53.60, 153.85 a se znaky "J a N" na horním křídle a nápisem Lil na trupu čísla 153.137.
V létě 1918 odchází od jednotky a 19. září 1918 je povýšen na Stabsfeldwebel. Dlouho se uvádělo, že Josef novák během války získal tři potvrzených a jednoho nepotvrzeného sestřelů. Podle dostupných archivních materiálu se však ukazuje, že získal celkem pěti potvrzených a jednoho nepotvrzeného sestřelů.
Kolik letounů ve skutečnosti Josef Novák dosáhl je otázkou. Existuje několik různých svědectví, které hovoří o tom, že Josef Novák předal až 19 svých sestřelů nejúspěšnějšímu leteckému esu Rakousko-Uherska hauptmannu Godwin von Brumowskimu. V zápisu zpravodajského důstojníka britského 14. wingu na italské frontě se lze dočíst: „Velké eso Brumowski kterému je přisuzováno 35 leteckých vítězství, se nezdá být mezi rakouskými letci příliš populární. Zvláště ne mezi piloty poddůstojníky, kteří uvádějí, že si nárokuje všechna vítězství dosažená letci jeho setniny.“ Osobní mechanik velitele FliK 41 František Šimek tvrdil o Josefu Nováku a Hauptmanu Godwinu Brumowském, že Novák své sestřely Brumowskému prodával, přičemž měl od něho dostávat za každý sestřel 500 korun a 500 lir jako bonus od velení armády: „Ač úzké to bylo letiště, ještě na krátký čas se přistěhovala k nám letka číslo 63 kvůli jejich povodni. U této letky byl přidělen velmi dobrý letec, Čech, Rudolf Němec, byl to dobrý přítel Nováka, se kterým se tam denně scházívali. Já byl přítomen také při jedné rozmluvě, když Němec se ptal Nováka, kolik mu to Brumowski ještě dává za sestřelené letadlo a odpověď byla 500 korun.
...
Josef Novák přenechal majoru von Brumowskimu celkem 19 kusů sestřelených letadel a tímto počtem měl Brumowski celkem 35 sestřelů. Novák tam žil okázalým kavalírským životem a každému byl příjemný. Mám stále v paměti jak Brumowski poklepal Novákovi na rameno a pronesl slova – Jste chloubou mé setniny.“
Krátce po vzniku samostatného Československa se přihlásil do služeb Leteckého sboru. Je přijat se stejnou hodností jakou dosáhl v letectvu Rakouska-Uherska, tedy Štábní šikovatel. S První polní leteckou setninou bojoval na Těšínsku a Slovensku na přelomu let 1918-1919. Zemřel 3. ledna 1934 v nemocnici v Praze na Bulovce.
Před Albatrosem D. II (Oef) 53.15 stojí zleva: Zgsf. Josef Novák, Hermann Richter, Ferdinand Jaschek, Fw. Karl Kaszala, Zgsf. Jaroslav Hašek, Radames Iskra.
Fp. Zgsf. Josef Novák před Albatrosem D. III (Oef.) 53.60 v létě 1917.
Fp. Stfw. Josef Novák před Albatrosem D. III (Oef.) 153.137 v Torresella v zimě 1917-18.
Vyznamenání:
Stříbrná medaile Za statečnost I.třídy - 3x,
Stříbrná medaile Za statečnost II.třídy - 2x,
Karlův vojenský kříž 1916,
Pruská válečná záslužná medaile
Seznam sestřelů
Pořadí sestřelu Datum Nepřátelský letoun
1 26. 8. 1916 neidentifikováno
2 17. 7. 1917 Voisin
- 18. 8. 1917 Caudron - neuznaný
3 19. 8. 1917 Sopwith
4 25. 8. 1917 Sopwith
5 28. 8. 1917 Savoia Pomilio
"Kádéčko" 28.33. V jeho kokpitu usedali Oblt. (npor.) Benno Fiala, Zgsf. (čet.) Josef Novák a Lt. Leo Bisce. pro nás je samozřejmě nejzajímavější fakt, že 17. 7. 1917 na tomto stroji dosáhl svého 2. potvrzeného vítězství právě Josef Novák, výrazná postava čs. letectví. Letoun byl nakonec ztracen, když s ním havaroval Oblt. Kálmán Fischer (držitel německého pilotního odznaku), jenž sloužil u Flik 41J jako Kanzleioffizier (hlavní úředník). Letoun byl vyzbrojen synchronizovaným kulometem napravo do motoru a byl vybaven novějším typem směrovky. Kromě černobílého markingu byl celý v barvě materiálu.
Na tomto stroji Albatros D.III (Oeffag) létal počátkem roku 1918 u polní letecké setniny 41J rakousko-uherského letectva z letiště Torresella v severovýchodní Itálii Feldpilot Josef Novák. Dne 8. 3. 1918 na něm prodělal těžký souboj s přesilou nepřátelských stíhačů. Novák dokázal s těžce poškozeným strojem nouzově přistát za rakouskými liniemi. Letoun později absolvoval úspěšnou opravu, při níž musely být vyměněny nosné plochy. S výjimkou rudého pruhu na trupu je celý stroj v barvě materiálu.
Oeffag D.III rakousko-uherské polní letecké setniny 41J, letiště Torresella v severovýchodní Itálii, jaro 1918. Jako svůj osobní stroj jej v prvních čtyřech měsících roku 1918 používal Feldpilot Josef Novák. Kromě něj s letounem létali také další příslušníci Flik 41J, např. Godwin Brumowski (35 sestřelů), Friedrich Navratil (10 sestřelů) i Hans Schraffl, jenž byl 6. 5. 1918 za jeho řízením sestřelen a zahynul. Letoun byl celý v barvě materiálu, na horní nosné ploše počáteční písmena pilotova jména, na boku trupu dosud nerozluštěný rébus; existuje domněnka, že jde o písmena "Lil" a tedy o zkratku křestního jména některé z četných dámských obdivovatelek Josky Nováka. Na obrázku jsou také zachyceny dvě originální popisky používané firmou Oeffag: označení osy trupu a šipka, kde je třeba trup zvedat.
Prameny:
[1] Meindl, Karl: Luftsiege der k.u.k. Luftfahrttruppe. Russische Front 1914 – 1916, Österreichischer Fliegerhistoriker, Sonderheft 28, o. J., Vienna, ÖFH, 2001.
[2] Meindl, Karl: Luftsiege der k.u.k. Luftfahrtruppen – Italienische Front – 1. Teil 1917 / Band 5, Selbsverlag Karl Meindl, Ansfelden 2004.
[3] Meindl, Karl: Luftsiege der k.u.k. Luftfahrtruppen – Italienische Front – 2. Teil 1917 / Band 6, Selbsverlag Karl Meindl, Ansfelden 2005.
[4] Rajlich, Jiří: Na křídlech světové války, Epizody ze života aviatiků v rakousko-uherském letectvu, Svět křídel, Cheb 2014.
[5] Veinfurter, Robert: Das Fliegende Personal der k.u.k. Fliegerkompagnien im Ersten Weltkrieg, ÖFH Sonderband 34, Österreichische Flugzeug Historiker, Vienna 2017.
[5] Veinfurter, Robert: Das Fliegende Personal der k.u.k. Fliegerkompagnien im Ersten Weltkrieg, ÖFH Sonderband 34, Österreichische Flugzeug Historiker, Vienna 2017.
[6] Zahálka, Jan – Tesař, Petr Aharon: Polní pilot Josef Novák, in Historie a plastikové modelářství, No.07, 1996.
