čtvrtek 31. ledna 2008

Hory, hory, zelené hory

Jako každý rok, i letos jsme chtěli strávit nějaký čas na horách. Tentokrát jsme ale nejeli sami, byla s námi Klárka a taky Mirča s Pavlem a Beátkou a Mirčina kamarádka z chatu Klára s Pavlem, Verčou a roční Markétkou. Do pondělí s námi byl i Honza. Jeli jsme s nimi na chalupu v Koutech nad Desnou, kde oni už párkrát byli.
Leden jak vyšitý, ale počasí veskrze jarní. Po sněhu v nížinách ani památky, jen okolo Lanškrouna se v příkopách hnědaly jakési zbytky něčeho, co snad kdysi býval sníh. Ani v Koutech to nebylo lepší, na místní sjezdovce leželo sotva 20 cm rozbředlého sněhu a pokud se ho nedostávalo, prosvítalo pod ním bahno. A lilo jako z konve, a nepřestalo až do úterý.
Naštěstí chalupa byla pěkně vytopená a děti nám poskytly zábavu, jinak by se člověk asi ukousal. S kočárem ven jsme chodili jen na chvilku, než malá usnula. Pak jsme ji nechali spát na studené verandě. Odpoledne jsme chodili ven i za deště, aby se člověk aspoň někam podíval a nekoukal pořád jen na televizi.
První dva dny spinkala Klárka jako budulínek, usnula jen co jsem ji šupla do postýlky. Následující dny se ale staly hororem, tedy jen pokud jde o uspávání. Udolávala jsem Klárku třeba do desíti večer, než konečně zavřela oči a nechala je zavřené i po uložení do postýlky. Zatímco Beátka a Markétka zalehly před osmou a samy usnuly, Klárka se bránila, asi jí postýlka nevyhovovala, a tak jsem na ni zkoušela různé triky, jen aby zabrala.
Večer jsme hrávali hry, člověče, nezlob se na tričku, Phase 10 a žolíky.
V pondělí ráno odjel Honza domů, pořád pršelo. Odpoledne jsme jeli do Loučné na bowling, ale obě dráhy byly obsazené, tak jsme si je rezervovali na úterý na jednu hodinu. Cestou zpět na chalupu jsme vyjeli až na Červenohorské sedlo, abychom se podívali, jak to tam vypadá. Mlha byla, že by se dala krájet, po haldách sněhu ani památky a někde dole v mlze jezdil jenom jeden vlek.
V úterý ráno jsme jeli nakoupit do Kauflandu v Šumperku, protože nám chybělo pečivo. Zabili jsme tím jedno dopoledne. Odpoledne ve dvě hodiny už jsme stáli na bowlingové dráze a metali koule po kuželkách. Někomu to šlo líp, někomu hůř, jako třeba mně, já to s těma děravýma koulama prostě neumím.
Ve středu jsme se dohodli, že pojedeme lyžovat na sedlo, počasí bylo perfektní, v úterý a přes noc dokonce trošičku nasněžilo, ale asi jen dva centimetry. Zato krásně svítilo sluníčko. Vyjeli jsme všichni na sedlo, my ženský jsme šly lyžovat a chlapi se starali o děti. Za ty dvě hodiny lyžování jsme toho měly celkem dost, nahoře to totiž bylo vydřený až na blato, ale na druhé straně tam byl i led a dole to už bylo rozbředlý. Nic moc svezení.
Ve čtvrtek jsme dali volnost chlapům, a tak Honza s Pavlem vyrazili na běžky, Pavel S. zůstal doma, protože si hned o víkendu v zápalu hry s míčkem na ping pongovém stole udělal něco se zádama a pořád ho to bolelo. Kluci jeli autem na sedlo a odtud na běžkách na Praděd. Prý na ně na Pradědu čekala nádherná inverze a je pravda, že fotky to dokazují. Někdy kolem druhé jsme si všichni dali sraz na sedle a jeli jsme do Loučné do rybárny na pozdní oběd. Moc dobře tam vaří.
V pátek jeli chlapi zase na běžky, ale až odpoledne a ze sedla vyrazili opačným směrem, na Keprník. Počasí jim přálo, sluníčko svítilo, jen stopa tam nebyla vyrolbovaná. Keprník pokrývala ledová krusta, a tak raději sešli dolů pešky a až pod hranicí klečí nasadili běžky. My ostatní jsme šli s kočárama cestou k dolní nádrži vodní přečerpávací elektrárny. Sice tam byl stín a tudíž chladno, ale byl tam nádherný ledopád a také dobrá cesta. Večer jsme se pomalu začali všichni balit, protože správce měl přijet ráno v deset.
V sobotu ráno jsme ještě dobalili poslední zbytky, uklidili chalupu a potom se každý rozjel svým směrem.

Prádlo, prádlo a zase prádlo :-(

Nedá mi to, abych se s váma nepodělil o jednu zajímavou fotku, jak to vypadá, když se "tříčlenná" rodina vrátí z týdenní dovolené na horách. O našich zážitcích ze "zimní" dovolené se s váma podělíme v jednom z dalších příspěvků, až se k tomu jeden z nás dostane. Přiložená fotka ukazuje várku prádla po čtyřech plných pračkách. Toto byl pohled z úterka. Ve středu k tomu přibyla i jedna pračka povlečení a další s ručníky a myslím, že minimálně jedna nebo dvě pračky ještě čekají v koši.
A nyní ještě to nejhorší, prohnat tu velkou kupu "skrz žehličku" :-) Vypadá to, že tento víkend bude opravdu dlouhý a úmorný...

Novinky v rodokmenu

Po dovolené jsem si zase udělal po částech čas na rodokmen a doplnil další informace o osobách. Také se snažím průběžně doplnit k osobám i fotografie, obzvlášť u těch žijících a mám připraveno i několik fotek pra, pra předků na nascanování. Ale odkládám to, až se to po dovolené trošku uklidní. Příští týden začíná nový semestr, v pátek už mám první přednášku pro dálkaře, a tak mám nyní trošku "hoňku".
Jinak jsem si zase pohrál trošku se zdrojákama pro generování stránek, tak doufám, že nový vzhled je zase o něco pěknější.
V neveřejné verzi pro rodinu jsem doplnil kontakty a trošku zestandardizoval formát místa bydliště, narození a úmrtí, protože nová verze generátoru bude už pracovat i s těmito daty.
Také jsem na naše stránky dal webovou prezentaci dvou rodokmenů zpracovaných programem Ancestry. Prvním je Rodokmen Karla IV., jehož autorkou je Alča, a Rodokmen Antická mytologie od
Martina "Nethara" Doležala.

Zajímavý odkaz

Rád bych všechny upozornil na velmi zajímavé stránky mého kolegy Dalibora Martíška ze Strojní fakulty VUT v Brně. Myslím si, že články na stránce http://martisek.blog.denik.cz/ stojí opravdu za přečtení. Jeho článek o průměrném platu je velice srozumitelný a myslím si, že každý člověk pak konečně pochopí, jak to s tím "mýtickým" průměrným platem ve skutečnosti je. Mně osobně velice zaujal a současně strašně rozesmutněl článek "Předčasný pohřeb neuvěřitelně staré dámy". Ale to je asi dáno mým odborným zaměřením :-)

čtvrtek 17. ledna 2008

Rodokmen

Už to bylo skoro rok, co jsem se naposled věnoval rodokmenu, tak jsem si ušetřil nějaký čas a zase doplnil další nové osoby, co se mi za ten rok nashromáždily. Na prvním místě samozřejmě Klárku :-) Databázi spravuji v programu Ancestry, se kterým jsem nadmíru spokojen. Jen generování do html stálo, upřímě řečeno, za prd. Naštěstí se našel nadšený programátor a na světě je zajímavá aplikace Ancestry2html. Předevčírem jsem si ji stáhl, "očuchal" a zamiloval si ji.
Nejlepší na tom je, že je to napsáno velice čistě, intuitivně a hodně přehledně... Myslím si, že stačí, aby člověk znal skutečně jen základy HTML a velmi rychle pochopí, jak si příslušné zdrojáky upravit tak, aby to dělalo to, co já chci. Což jsem také udělal, a tak z našich stránek s rodokmenem v podstatě nezůstal kámen na kameni. Pokud vás zajímá, jak to s naším rodem vypadá, hledejte na http://rodokmen.safarikovi.org/. V současnosti sonduji, jak je to s matrikami ohledně rodu Šafaříků, a tak snad do budoucna se mi podaří pohnout se hlouběji do historie našeho rodu.

pondělí 14. ledna 2008

Svítání

Všude dobře, doma nejlíp... Takhle se u nás probouzí nový den:

Takto nás přivítal Nový rok v úterý 1. ledna 2008.

Dneska nás čekalo probuzení do ranní mlhy, pondělí 14. ledna 2008.

úterý 1. ledna 2008

Nový rok 2008

Tak takto nás dneska přivítal nový rok 2008

Асы Великой Отечественной. Самые результативные летчики 1941-1945 гг.

Kvalitu vánoc jsem dost často také měřil podle toho, jaké pěkné knížky se v předvánoční čas objeví na pultech našich knihkupců. Musím říct, že letošní rok mě více než zklamal. V podstatě letos nevyšla žádná pořádná knížka. Jediná novinka předvánočního období - kniha "Jednotky stíhacích letadel japonské armády a jejich esa 1931 - 1945" nestojí ani za ten papír, na kterém je vytištěna, viz má předešlá recenze.
Nakonec mi vánoční náladu zlepšil kamarád Pavel Vančata, který mi pod stromeček nadělil opravdovou lahůdku z Ruska, knihu "Asy Vělikoj Otěčestvennoj" - Асы Великой Отечественной. Самые результативные летчики 1941-1945 гг. Jedná se o takovou ruskou obdobu knih Aces High či Stars and Bars.

Асы Великой Отечественной.
Самые результативные летчики 1941-1945 гг.
Издательства: Яуза, Эксмо, 2007 г.
Твердый переплет, 736 стр.
ISBN 978-5-699-20526-4
Тираж: 4000 экз.
Формат: 60x90/16

Konečně se v Rusku našli autoři, kteří začali s podrobným studiem ruských archivů a nevycházejí z pouhých vzpomínek přímých účastníků. Kniha je nabitá informacemi. Autorský kolektiv kolem Michaila Bykova strávil několik let v archivech ЦАМО РФ. Kniha obsahuje biografická data a seznamy sestřelů sovětských pilotů, kteří v době Velké vlastenecké války získali alespoň deset jistých sestřelů. Mnohá doposud uváděná jména tam však vůbec nenajdete a u mnohých sovětských es najdeme velmi zajímavé cifry. Tak například Ivanu Jevgrafoviči Fjodorovovi, kterému bylo doposud připisováno až 49+47 sestřelů, potvrzují ruské archivy pouze 16+7 vítězství. Lev Lvovič Šestakov má v archivech zaevidováno 16+3 sestřelů, plus 2+1 ve Španělské občanské válce, narozdíl od doposud připisovaných
23+42 sestřelů. Na druhou stranu Grigoriji Andrejevičovi Rečkalovovi připisují ne 56+6 sestřelů, ale 61+4, neboť se jim podařilo dohledat další tři dosud nezapočítané sestřely z roku 1941.
Tabulky navíc obsahují pouze sestřely získané během Velké vlastenecké války, tedy v období od 22. června 1941 do 9. května 1945. Všechny ostatní konflikty - Válka v Číně, Nomonhanský incitent (boje na řece Chalchin-Gol), Španělská občanská válka, Zimní válka, Rusko-polská válka v roce 1939 !!! a Rusko-japonská válka v roce 1945 !!! - se doufejme objeví v některém z dalších připravovaných dílů.
Nezbývá než popřát ruským historikům hodně zdaru v jejich práci a těšit se na další knížky.

Šípková Růženka podruhé

Tak, poslední dobou nám Klárka dělá opravdu radost. Když jsme před nedávnem psali, jak nám spala devět a půl hodiny, tak jsme si říkali, to bude nějaká výjimka. Ale poslední dobou je to naštěstí spíš tradice. Dá se říct, že poslední dobou je její průměrná délka nočního spánku tak kolem osmi - osmi a půl hodiny. Což je super :-) Sice to ranní uspávání je pro mě pořád stejně únavné a rozhodně nepatří mezi mé oblíbené sporty, ale pořád lepší uspávat jednou za noc, než se budit co půl hodiny. Teď jen, abychom to nezakřikli. Uvidíme, jak se to změní, až začnou Klárce růst zoubky, což, podle toho jak si poslední dobou žužlá ručičku a začíná slintat, bude už asi brzo. No a co se týká odkopávání, tak to je nyní její docela častá noční zábava, jak ukazuje přiložené foto.

Osadníci z Katanu: Atlantis

Tak, a vánoce jsou zase za námi. Ten nejkrásnější dárek jsme si už s Evkou nadělili 4. října 2007, přesto se pod stromečkem našlo ještě něco navíc :-) Naší poměrně oblíbenou společenskou hrou jsou Osadníci z Katanu, a tak, když jsem na pultech hračkářství objevil rozšíření pro tuto hru - Osadníci z Katanu: Atlantis, řekl jsem Ježíškovi a ten nám udělal radost. Tato sada je samostatně nehratelná - potřebujete základní sadu a obsahuje 10 nových variant hry: ATLANTIS, UDÁLOSTI KATANU, V DŽUNGLI, SOPKA NA KATANU, SPECIALISTÉ, MĚSTSKÉ HRADBY, HRADY NA KATANU, VELKÁ ŘEKA, PŘÍSTAVNÍ MISTR a MAGICKÁ 7. Takže teď ještě pěkně nastudovat pravidla sehnat další hráče a můžeme se pustit do hraní...