neděle 10. března 2019

Kalendárium, 10. březen 1900


V sobotu 10. března 1900 se ve Skutči narodil významný geometr a matematik Jiří Klapka.

Narozen: 10. března 1900 ve Skutči 
Zemřel: 12. února 1976 v Brně

Středoškolská studia absolvoval Jiří Klapka na reálkách v Lounech a v Kostelci nad Orlicí, kde v roce 1917 maturoval. Potom odešel do Prahy a stal se posluchačem České vysoké školy technické a současně i Filozofické a Přírodovědecké fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1921 získal aprobaci z matematiky a deskriptivní geometrie. Z Prahy přešel roku 1921 na techniku do Brna a od října toho roku tam působil jako asistent matematiky u profesora J. Vojtěcha a později u J. Hronce. V roce 1925 získal doktorát přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a o tři roky později (1928) se na České vysoké škole technické v Brně habilitoval z deskriptivní, analytické a diferenciální geometrie (habilitační práce O asymptotické transformaci ploch zborcených a o fleknodálních a komplexních čarách na zborcených plochách čtvrtého stupně) a v roce 1929 byl jmenován docentem.Ve školním roce 1926-27 suploval přednášky z deskriptivní geometrie po M. Pelíškovi. Asistentské místo na technice opustil v roce 1930, kdy byl jmenován profesorem na III. reálném gymnáziu v Brně. Již předtím však řadu let působil jako výpomocný učitel na řadě brněnských reálek. Na technice nadále působil jako docent a v roce 1937 tam získal mimořádnou profesuru a stal se bezplatným profesorem geometrie.
V roce 1938 byl jmenován mimořádným profesorem na Vysoké škole technické, která měla svou základnu nejprve v Košicích, posléze se však kvůli politické situaci přesunula do Martina a poté do Bratislavy. Krátce před válkou, po odtržení Slovenska v roce 1939, byl převeden zpět na techniku do Brna. Během války žil nejprve v Brně a od roku 1941, kdy mu byl popraven bratr, bydlel v Žamberku.(Jeho bratr Otakar Klapka byl primátorem města Prahy a v roce 1941 byl popraven nacisty za svoji odbojovou činnost. Proto byl i Jiří Klapka během války pod policejním dohledem.) Od ledna do května roku 1945 působil jako matematik ve Škodových závodech v Hradci Králové. V roce 1946 byl se zpětnou platností (1942) jmenován na technice v Brně řádným profesorem deskriptivní geometrie. Začátkem 50. let převzal postupně přednášky z matematiky za tehdy nemocného a handicapovaného profesora K. Čupra a roku 1952 pak po něm i profesuru matematiky. Téhož roku byl jmenován vedoucím katedry matematiky a deskriptivní geometrie na stavební fakultě brněnské techniky, kterou vedl přes dvacet let. Současně založil a vedl až do svého penzionování vědecký seminář diferenciální geometrie. Třebaže se uvažovalo o jeho přechodu na brněnskou a později i pražskou univerzitu, k tomuto kroku nikdy nedošlo. V roce 1956 získal doktorát fyzikálně technických věd.
Publikační činnost Jiřího Klapky obsahuje řadu odborných geometrických pojednání, učebnic, skript, recenzí a jiných článků. Významně přispěl k rozvoji projektivní diferenciální geometrie a to zejména vlastnostmi přímkových ploch, studovaných na základě Blaschkeho a zvláště Čechovy teorie.Význačná část jeho prací se týká teorie Segreho W-kongruencí. Klapkovým přínosem je vybudování jejich úplné analytické teorie jako zobecněné Čechovy teorie přímkových ploch na přímkové kongruence. Co se týče rozsahu publikační práce Jiřího Klapky, je autorem 22 původních vědeckých prací, 6 vědeckých knižních publikací, mnoha pedagogických a životopisných článků a recenzí. 


Literatura:
1. Borůvka, O.; Svoboda, K.: Šedesátiny profesora Jiřího Klapky. Časopis pro pěstování matematiky. 85 (1960), 337-384.
2. Obůrka, O.: Zemřel profesor Jiří Klapka. Časopis pro pěstování matematiky. 101 (1976), 412-416.
3. Havel, V.: Šedesátiny profesora Jiřího Klapky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 6 (1961), str. 48-49.
4. Vala, J..: Sedmdesátiny Prof. Jiřího Klapky. Časopis pro pěstování matematiky. 95 (1970), 223-226.
5. Vaněk, J.: Sedmdesátiny profesora Jiřího Klapky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 15 (1970), str. 97.
6. Brejcha, J.: Pětasedmdesátiny profesora Jiřího Klapky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 20 (1975), str. 171.
7. Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Brno 1967.
8. Vaněk, J.: Sté výročí profesora Jiřího Klapky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 45 (2000), str. 168-169. 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma 
https://web.math.muni.cz/biografie/

Kalendárium, 10. březen 1978


V pátek 10. března 1978 poprvé vzlétnul Dassault Mirage 2000 jedná se o francouzský víceúčelový jednomotorový stíhací letoun čtvrté generace, vyráběný společností Dassault Aviation. V 70. letech byl vyvinut na základě letounu Mirage III a v roce 1982 byl zařazen do výzbroje Francouzského letectva. Existuje několik variant tohoto letounu, včetně útočných verzí 2000N a 2000D, vylepšených verzí 2000-5, řady exportních variant a celkem bylo vyrobeno přes 600 strojů, které byly ve službách letectev devíti států.











Kalendárium, 10. březen 1953


První poválečný sestřel

   Na úspěšný zásah proti nepříteli velení naší protivzdušné obrany čekalo do 10. března 1953. Nedaleko Domažlic se ten den účastnili cvičného letu poručíci Jaroslav Šrámek a Milan Forst od 5. lsp. Pilotovali MiGy-15bis. Ve vzdálenosti přibližně 35 kilometrů od státní hranice narazili na dvě americké stíhačky F-84 Thunderjet od 36. stíhacího-bombardovacího křídla. Tomu v té době velelo známé eso druhé světové války „létající tygr“ plukovník Robert Scott. Oba Američané letěli v nižší výšce. Poručík Šrámek podal hlášení a okamžitě dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku, která měla přimět Američany přistát na československém letišti. Rozpoutal se však opravdový stíhací souboj. Por. Šrámek celou událost ve vzpomínkách popsal následovně: „Po odstartování v 10,45 hod a zaujetí stanoveného prostoru, por. Forst zahájil cvičné útoky na můj letoun. Stanovenou trať jsme proletěli dvakrát. Při třetím letu, v čase 10,59 hodin, vidím dvojici letounu v prostoru Merklín. Naše tratě se křižovaly. Po přiblížení na vzdálenost pod jeden kilometr, s přenížením 300 m, jsem rozpoznal dva letouny F-84 s americkými výsostnými znaky. Letouny byly nabarveny hnědými a stříbrnými pruhy, přídavné nádrže na konci křídel byly červené. Točím doprava za narušiteli. Hlásím řídícímu létání, že v prostoru je narušitel, dva letouny F-84. Současně volám své číslo do skupiny. V této chvíli se letouny rozdělily. Vedoucí dvojice točil doleva, vedený doprava. S využitím, lepších letových vlastností svého letounu, jsem zaujal pozici pro útok na vedoucího. Řídící létání dává rozkaz k útoku. Napínám zbraně. V ostré zatáčce zahajujeme vzdušný souboj. Podařilo se mi přiblížit na vzdálenost střelby a po zamíření tisknu spouštěcí tlačítko kanonů NS-23. Dávka však nevyšla. Důvodem byl fakt, že zbraně letounů, době letového dne, bylo nutno napínat dvojím stisknutím příslušného tlačítka. To z bezpečnostních důvodů. Chybu odstraňuji, znovu zaujímám vhodnou vzdálenost pro střelbu. Dávám první krátkou dávku z kanonů NS-23, ve které zasahuji pravou přídavnou nádrž, ze které začal vystupovat bílý dým. To bylo v čase 11.02 hod a nad Merklínským rybníkem.
   Po tomto zásahu letoun F-84 náklonem větším než 90° dotáčí zatáčku, srovnává letoun, a v mírném klesání nabírá rychlost k odletu. Ve chvíli přechodu narušitele na záda, převádím letoun do stoupání a sleduji jeho další činnost. Pod letícím narušitelem vidím merklínský rybník. Vzápětí převádím svůj letoun do klesání, zvyšuji rychlost a pronásleduji prchajícího narušitele. Pohledem na kompas zjišťuji pohyby ručičky kurzu kolem 180°.
   Během krátké doby, asi v čase 11.03 pálím druhou a poslední dávku, po které se z pravé strany letounu F-84, přibližně v místě kde je umístěna kabina, vyvalil černý dým a vzápětí oheň. Asi v čase 11,04 hodin, hlásím provedení „krest" (smluvený znak pro zásah narušitele) a vybírám letoun bojovou zatáčkou doleva ze zteče. Před dokončením této zatáčky proletěl nad poručíkem Forstem druhý letoun F-84 s převýšením asi 100 m. Por. Forst otočil svůj letoun k jeho pronásledování. Ten se však skryl v mracích a por. Forst se od svého vedoucího odpoutal. Dávám mu pokyn k točení doleva a nasazení kurz sever. Sám po otočení o 180° pokračuji v zatáčce zpět do původního směru a vyhledávám své číslo. Asi v čase 11.06 jej vidím, předlétávám jej a společně dokončujeme zatáčku do kurzu sever. Asi v čase 11.07 poprvé sesouhlasuji kompas letounu. Na dotaz řídícího létání zda znám svoji polohu, vzhledem k souvislé oblačnosti, odpovídám, že nikoli. To bylo v čase 11.09. Podle jeho příkazu volám zaměřovače o zaměření své polohy. Dotočením doprava nasazuji určený kurz letu. Nad letištěm se nacházíme v 11.15 hod.“
   Další z účastníku poručík Milan Forst na celou událost vzpomíná: „Začátkem března jsem odstartoval na let spolu s Jardou Šrámkem. Během létání jsme měli plnit zadaný úkol, jímž bylo provádění ztečí na letoun letící jako cíl. Byl nám určen prostor jihozápadně od letiště, s velmi dobrým orientačním bodem - rybníkem u obce Merklín, který si v prostoru nebylo možné splést s jiným orientačním bodem pro jeho charakteristický tvar. 
   Na povel našeho vedoucího jsem zaujal výchozí polohu ke zteči a začal provádět zteče s použitím fotokulornetu. Asi při třetí zteči náhle, na stejné výšce, proti nám letěly dva letouny, které Jarda spatřil. A protože se rozhodovalo ve zlomku vteřiny a Jarda poznal, že se jedná o narušitele státní hranice - byla to dvojice letounů F-84, tak mne zavolal do skupiny a ohlásil narušitele na velitelské stanoviště (VS) divize. Dvojice letounů F-84 proletěla nad námi a bylo zřejmé, že jejich piloti poznali, že se nachází nad cizím státním územím. Vedoucí této dvojice točil ostrou zatáčku doprava a jeho číslo pokračovalo v přímém letu, čímž se jejich skupina roztrhla. 
   My jsme z VS dostali rozkaz k pronásledování, a tak se Jarda pustil za vedoucím skupiny a já doháněl k Jardovi do skupiny. Byli jsme nad oblaky, kterých v prostoru střetnutí bylo 3/8 s horní výškou kolem 1500 m. Tak jsme se dostali do závěsu za vedoucího F-84. Jarda chtěl od velitelského stanoviště (VS) další pokyny. Z velitelského stanoviště divize přišel rozkaz - vystřelit výstražnou dávku, aby nás vetřelec mohl následovat a eventuelně přistát na našem letišti. Cizí pilot však na Jardovu výstražnou dávku nereagoval, což opět Jarda ohlásil na VS. Za několik okamžiků dostal z VS rozkaz - narušitele sestře lit! Pronásledovaný si dobře uvědomoval, že se nachází nad naším teritoriem a věděl, že se může zachránit jedině útěkem směrem jižním, aby se dostal zpátky do Německa. To se mu podařilo jen částečně, protože, i když klesal a chtěl se ukrýt v oblacích, nepovedlo se mu to, protože Jarda jej dostihl ještě nad oblaky a dávkou z palubních zbraní jej zasáhl těsně nad oblaky. Já, z pozice vedeného pilota, jsem viděl, jak těsně nad oblaky z jeho letounu vyšel černý dým a pak i oheň. 
   Určit polohu vizuálně nebylo možné, protože v tomto prostoru bylo 8/8 oblačnosti, a tak jsme nasadili kurz sever. Vracejíce se na základnu, Jarda ohlásil, že letoun F-84 byl sestřelen.“
   Americký pilot, 1/Lt. Warren Brown, se musel z letounu katapultoval a vyvázl bez zranění. Jeho Thunderjet dopadl asi 36 km od státní hranice u městečka Falkenstein a je tedy velmi pravděpodobné, že poručík Šrámek svou druhou dávku již vystřelil nad německým územím. Souboj vyvolal horečnou aktivitu na obou stranách. Američané totiž tvrdili, že jsme jejich letoun sestřelili nad Německem, což naše strana vehementně popírala.
  Oficiální stanovisko československé strany shrnuje zpráva brigádního generála J. Vosáhla ministru národní obrany ze dne 12. března 1953: „Dne 10. 3. 1953 dostala dvojice letounů S-102 úkol provádět typové útoky jednotlivými letouny na bázi: Přeštice, Holýšov. Vedoucím dvojice byl por. Šrámek Jaroslav, na čísle letěl por. Forst Milan (por. Forst prováděl cvičné útoky na por. Šrámka). Dvojice startovala v 10:45 směrem 240st., zatáčkou doleva nasadila kurs na Přeštice (bod č. 1) ve výšce 3000m. Nad Přešticemi se dvojice otočila ve směru na Holýšov (bod č. 2). Na povel vedoucího dvojice por. Šrámka por. Forst zahájil cvičné útoky na letoun vedoucího. Trať Přeštice, Holýšov byla proletěna dvakrát. 
   Při třetím letu v 10:59 spatřil por. Šrámek dvojici letounů nad Merklínem. Po přiblížení na vzdálenost 500-600m, níže 200m rozpoznal dva letouny F-84 s americkými výsostnými znaky. Letouny byly nabarveny hnědými a stříbrnými pruhy, přídavné nádrže na konci křídel byly nabarveny červeně. V 10:59 por. Šrámek hlásil řídícímu létání mjr. Grznárovi, že vidí dva letouny F-84. Letouny F-84 se rozdělily. Vedoucí točil doleva a letoun na čísle bojovou zatáčkou doprava. Por. Šrámek zaujal posici pro útok na vedoucí letoun F-84 a zavolal číslo do skupiny. 
V 10:59:30 mjr. Grznár dává rozkaz k útoku.
V 11:01 (Holýšov) v druhé ostré zatáčce (obě zatáčky trvaly asi 2 minuty) odkrývá asi ze vzdálenosti 300m por. Šrámek krátkou dávkou palbu z kanonu NS-23. Zasáhl pravou přídavnou nádrž, z které začal vystupovat bílý dým. 
V 11:02 (Staňkov) letoun F-84 dotočil druhou zatáčku a prchal s vysokou rychlostí asi 800km/h směrem na jih (kurs180). Por. Šrámek a por. Forst pronásledovali letoun F-84 rychlostí asi 900km/hod. 
V 11:03:30 (Chodská Lhota) por. Šrámek pálí druhou a poslední dávku, po které z pravé strany letounu F-84, přibližně v místě, kde je umístěna kabina, vyvalil se černý dým a vzápětí oheň zachvátil celý letoun. 
V 11:04 (Chudenín) dvojice S-102 končí útok a vybírá stoupavou zatáčkou doleva. Při této zatáčce proletěl nad por. Forstem druhý letoun F-84 s převýšením asi 100m. Por. Forst otočil svůj letoun k pronásledování. F-84 se však skryl v mracích a por. Forst se odpoutal. 
V 11:06 (Pláně) se por. Forst zařazuje opět do dvojice a letí s kursem 320st. při rychlosti 550 km/hod. 
V 11:09 por. Šrámek volá řídícího létání a říká, že neví, kde se nachází. 
V 11:09:30 nařizuje řídící létání volat zaměřovač. 
V 11:10 volá por. Šrámek zaměřovač (podle výpočtu se nachází v prostoru Vlkanov). 
V 11:11:30 dostává první kurs 060 (Dol. Metelsko) 
V 11:12 volá por. Šrámek podruhé zaměřovač. 
V 11:12:30 dostává kurs 065st. 
V 11:14 volá por. Šrámek potřetí zaměřovač. 
V 11:14:30 dostává kurs 062st. 
V 11:15 přelétává dvojice letiště Dobřany. 
V 11:16 volá zaměřovač por. Šrámka, zná-li svoji polohu. Por. Šrámek odpovídá : “Znám, vidím letiště”. 
V 11:20 dvojice přistála. 
   Poslední dávku po F-84 vystřelil por. Šrámek v 11:03:30 v prostoru Bystřice nad Úhlavou. Při klesání 10m/sek mohl nepřátelský letoun narazit do země v prostoru vrchu Falkenstein (k.1343). 
   Taktéž gen. Šmoldas sdělil dne 12. 3., že v noci 11. na 12. 3. slyšeli ruch osobních i nákladních automobilů v prostoru hory Falkenstein. Takový zjev nebyl doposud v tomto prostoru pozorován. Byly pozorovány jenom nákladní auta ve dne při svážení dřeva. Tato zpráva taktéž potvrzuje vaší domněnku, že sestřelený letoun F-84 se zřítil v prostoru hory Falkenstein.” 
   Stanovisko americké strany, s využitím informací vysokého komisaře Jamese Conanta, je obsažené ve zprávě agentury DPA: „Americký proudový stíhací letoun byl v úterý nad spolkovým územím napaden a sestřelen dvěma proudovými letouny sovětského typu MIG-15. Jak bylo oznámeno americkou stranou, pocházely obě dvě stíhačky z Československa. Americký stíhací letoun, který se při cvičném letu nacházel nad Bavorským lesem, spadl v blízkosti Falkensteinu, u statku Hundessen. Pilotovi se podařilo stroj včas opustit a na padáku přistál v jedlovém lese. Kromě kožních oděrek neutrpěl žádná zranění. Letoun se při nárazu zabořil hluboko do země a zcela shořel. Explodující munice nedovolovala celou hodinu se k letounu přiblížit.

Schémata souboje por. Šrámka dne 10. března 1953:

 Průběh incidentu podle československé verze.

 Průběh incidentu podle velitelství USAF.


Rekonstrukce skutečného průběhu incidentu na základě podrobné analýzy provedené Miroslavem Irrou.




Rekonstrukce skutečného průběhu incidentu na základě podrobné analýzy provedené Miroslavem Irrou.










MiG-15bis od 2. letky 5. leteckého pluku, na němž 10. března 1953 zaznamenal por. Jaroslav Šrámek sestřel narušitele. Hvězdička pod kabinou byla zřejmě namalována pouze křídou nebo pastelkou. Kresba: Jan Máče

Pravděpodobná podoba letounu Republic F-84F Thunderjet 1/Lt. Warrena G. Browna,
který sestřelil por. Šrámek. Kresba: Jan Máče

Prameny:
[1] Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, in Historia Bellica, No. 3, 2018.


[2] Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Žhavé výstřely studené války, in extra Válka Vojska – Varšavská smlouva, sešit č. 30, 2017. 



[3] Forst, Milan: Být pánem hvězd a srdcí král, Jednadvacet let u letectva, Svět křídel, Cheb 2014.
[4] Irra, Miroslav: Sestřel Thunderjetu, úspěch, nebo průšvih?, 1. část, in Letectví + kosmonautika, č. 23, 1999.
[5] Irra, Miroslav: Sestřel Thunderjetu, úspěch, nebo průšvih?, 2. část, in Letectví + kosmonautika, č. 24, 1999.
[6] Irra, Miroslav: MiG-15, "Patnáctka" - Letoun MiG-15 v čs. vojenském letectvu v letech 1951-1983, 1. díl, Jakab, 2006.
[7] Lanči, Miroslav – Brašna, Stanislav: Psohlavci letectva, Historie 5. stíhacího leteckého pluku a útvarů na letišti Líně, Svět křídel, Cheb 2015.
[8] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 4, Československé letectvo po roce 1945, část 44, in ATM, No. 9, 2009.
[9] Režňák, Libor: Horké výstřely studené války, Letectvo ČSLA versus USAF 1.0!, in Info Eduard, Volume 12, Issue 10, October 2012.
[10] Režňák, Libor: Horké výstřely studené války, Letectvo ČSLA versus USAF 1.0!, in Info Eduard, Volume 13, Issue 40, October 2013. 
[11] Soušek, Tomáš: Osudný let Thunderjetu, in Historie a plastikové modelářství, č. 12, 1998.
[12] Soušek, Tomáš: Souboj nad "Železnou oponou", in Historie a vojenství, No. 3-4, 2003.
[13] Šrámek, Jaroslav: Vzpomínky pilota, účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války, Svět křídel, Cheb 2010.