Dneska je to přesně na den týden, co jsme se rozhodli s Evkou a Klárkou vyrazit opět do Mariánského údolí. Počasí předpovídali pěkné, v podstatě se mělo jednat o poslední letní dny, a tak jsem si vzal dovolenou a vyrazili jsme. Tentokráte jsme si to ale naplánovali projet celé na kole a Klárka ve vozíku.
Dorazili jsme autem do výchozího bodu: parkoviště u restaurace Eldorádo. Poté jsme se vydali po cestě podél říčky Říčky směr Ochoz. Na "plážích" u vodní nádrže U Kadlecova mlýna se pomalu scházeli lidé. My jsme pokračovali bez zastávky dál. Cesta byla opravdu příjemná, sice nás přes den měla bičovat tropická vedra, cesta však byla lesní cestou podél potoka, takže jsme byli sluníčka ušetřeni a potok příjemně pročišťoval vzduch... fakt ideální výlet a místo pro horké počasí. Těsně před Prostředním mlýnem jsme se chtěli vyhnout jednomu hodně prudkému a kamenitému klesání, takže jsme se rozhodli pro přechod přes potok po jedné lávce, že ten konec zkusíme z druhé strany. Cesta tam ale před lávkou byla samý kořen a já včas nezareagoval na podklouznutí kola a rozbil si čumák. Klárka to naštěstí ve vozíku ani nepocítila, zato mé kolo a hlavně já byl samé bláto. Naštěstí je před mlýnem funkční pumpa, tak jsem se mohl umýt.
Kousek od prostředního mlýna pak začali chovat nějaké kozy, což se líbilo Klárce. Protože bylo ještě na oběd brzo, pokračovali jsme dál k Hornímu mlýnu, před kterým jsme pak uhli doprava kolem Ochozských jeskyní, ale ani v jeskyni Pekárna, ani v Ochozské jeskyni jsme se nestavovali. Kdysi jsme se tam už s Evkou stavovali na kolech. Cesta je to dost kamenitá, pro horská kola přímo ideální, ne však pro dětský vozík, ale nakonec jsme to zvládli, i když párkrát už na mě Klárka zamručela, což jsem si přeložil tak, že z té cesty není moc odvázaná. Od Ochozské jeskyně však už dál byla poměrně pěkná trasa.
Nakonec jsme dorazili do Hrádku, kde jsme se rozhdli naobědvat v restauraci u nádrže Pod Hrádkem. Zatímco točená Kofola nás potěšila, tak jídlo v podobě gulášové polívky nás opravdu zklamalo. Polívka z pytlíku doplněná pouze kousky brambor a nějaké klobásy za 38,- korun českých, nám nepřipadalo to pravé ořechové, navíc v tak malé misce...
Z Hrádklu jsme pak vyrazili po silnici na Ochoz a odtud na Brno, přičemž asi po kilometru za Ochozem jsme zase zahli do údolí říčky Říčky :-) Za prostředním mlýnem jsme se už chtěli vyhnout naší zkratce, na které jsem havaroval, a tak jsme raději vytáhli Klárku i s vozíkem do toho prudkého kopce a dál pokračovali po zpevněné cestě zpátky k autu.
Na zpáteční cestě jsme si udělali zastávku na pláži u vodní nádrže U Kadlecova mlýna. Z koupání ale moc nebylo. Evka má problém se zafačovanou nohou, takže do vody nemohla a pro mě voda neměla tu správnou teplotu :-) Tak jsme si s Klárkou aspoň smočili nohy, s Evkou pro změnu dali nanuka a pokračovali k autu.
Výlet to byl opravdu moc pěkný a vřele ho všem doporučujeme. Když je člověk otužilejší než já (tedy v podstatě každý), tak se může i vykoupat, jinak do tropických veder je to ideální cesta. Navíc, pokud vyrazíte i s baterkou, tak doporučuju mrknout i k ochozským jeskyním.
Rád bych zde upozornil všechny zájemce o leteckou historii na knížku mého kamaráda Pavla Vančaty, která by se měla objevit každým dnem na pultech všech dobrých knihkupců.
