úterý 31. prosince 2019

Pour féliciter 2020

Veselé vánoce a šťastný Nový rok 2020 přeje Jan Šafařík
Merry Christmas and a Happy new year 2020 from Jan Safarik


Pour féliciter 2020

Veselé vánoce a šťastný nový rok přejí Emma, Klárka, Eva a Jan Šafaříkovi
Merry Christmas and a Happy New Year from Emma, Klárka, Eva and Jan Šafařík


Kalendárium, 31. prosinec 1989


V neděli 31. prosince 1989 poprvé vzlétnul prototyp letounu Suchoj Su-30 (Su-27PU). Jedná se o ruský víceúčelový bojový letoun, který vzniknul dalším vývojem typu Suchoj Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru.

Důraz úprav byl především kladen na prodloužení doletu a použití široké palety protizemní výzbroje. Tento vysoce ceněný bojový stroj je díky použití nových technologií a materiálů schopný ničit vzdušné i pozemní cíle širokou škálou řízené i neřízené výzbroje za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci i během vedení intenzivního radioelektronického boje. Některé varianty Su-30 zvyšují manévrovatelnost použitím měnitelného vektoru tahu výstupních trysek motorů a tím zlepšují manévrovací schopnosti letadla. 

Letoun už má za sebou i několik bojových nasazení.
● Od roku 2015 se několik letounů Suchoj Su-30SM účastní vojenských operací v sestavě Letecké skupiny VKS Ruska v Sýrii.
● Během pohraničních incidentů mezi Indií a Pákistánem si Suchoje Su-30MKI připsaly několik úspěšných zásahů:
→ 2. 2014 - Su-30MKI sestřelil jeden průzkumný balón vyslaný z Pakistánu.
→ 27. 1. 2016 - Su-30MKI sestřelil nad Barmerem v provincii Rajasthan jeden průzkumný balón vyslaný z Pakistánu.
→ 4. 3. 2019 - Su-30MKI sestřelil nad Bikaner v provincii Rajasthan jeden bezpilotní letoun vyslaný z Pakistánu.










Prameny:
[1] Indian Air Force shoots down Pakistani drone in India's airspace – reports,  Russia Today. 4 March 2019. Retrieved 6 March 2019.
[2] Indian Sukhoi-30 shoots down Pakistani drone in Bikaner sector, The EconomicTimes.com, March 4, 2019.
[3] Су-30МКИ. Авиация и Космонавтика. 2016, № 12.
[4] Singh, Rahul: IAF Jet Fired 97 Rounds to Shoot Down Ballo From PAK Sources, Hindustan Times. January 28, 2016.
[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchoj_Su-30.
[6] https://ru.wikipedia.org/wiki/Су-30.
[7] https://en.wikipedia.org/wiki/Sukhoi_Su-30MKI.

neděle 29. prosince 2019

Kalendárium, 29. prosinec 1939


   V pátek 29. prosince 1939 poprvé vzlétl prototyp čtyřmotorového bombardovacího letounu Consolidated XB-24 (Consolidated Model 32, nesl sériové číslo 39-680), pozdějšího slavného „Liberatoru“. 

   Rané Liberatory ve službách RAF byly prvními letadly, která v rámci rutinních úkolů během druhé světové války běžně přeletála nad Atlantským oceánem. Ve srovnání s jeho současníky byl však B-24 relativně obtížný na pilotáž a při nízkých rychlostech trpěl horšími výkony. Měl také nižší dostup a oproti letounu Boeing B-17 Flying Fortress byl méně robustní. Celkem vzniklo přibližně 18 500 letounů B-24, včetně více než 4 600 vyrobených společností Ford Motor Company, čímž drží rekord jako nejvíce vyráběný bombardér, těžký bombardér, vícemotorový letoun a americký vojenský letoun v historii.

   B-24 Liberator se za druhé světové války dočkal značného nasazení. Sloužil ve všech odvětvích amerických ozbrojených sil, jakož i v několika spojeneckých leteckých a námořních silách na všech bojištích. Spolu s B-17 byl B-24 hlavním pilířem amerických strategických bombardovacích sil na západoevropském bojišti. Díky svému doletu se osvědčil i při operacích v Tichomoří, včetně bombardování Japonska. Protiponorkové stroje s dlouhým doletem sehrály důležitou roli při uzavírání "mezery" uprostřed oceánu během bitvy o Atlantik. 

   Technologické pokroky letounu Boeing B-29 Superfortress a dalších moderních typů bombardérů na konci druhé světové války stroje, které sloužily už od počátku války, překonaly. Tím pádem byl B-24 z amerických služeb rychle vyřazen, ačkoli z B-24 odvozený námořní hlídkový letoun PB4Y-2 Privateer, pokračoval u amerického námořnictva ve službě během korejské války.

   Na strojích B-24 Liberator létali od května 1943 i letci 311. československé bombardovací perutě RAF. 



Prameny:

Kalendárium, 29. prosinec 1944


V pátek 29. prosince 1944 dosáhl Kanaďan F/Lt Richard Joseph "Dick" Audet (RCAF No. J20136) během deseti minut pěti sestřelů nepřátelskách letunů (tři Fw 190 a dva Bf 109). Stal se tak jediným pilotem Spitfiru, který dosáhl podobného úspěchu.

Krátce před jednou hodinou odpolední nasedl Audet do Spitfiru Mk. IX RR201/DB-G a vzlétl v čele žlutého roje perutě na hlídku do prostoru měst Rheine - Osnabrück - Münster. Na jednom z nádraží nedaleko Osnabrücku Kanaďané zničili 4 lokomotivy, 39 železničních vozů a další poškodili. Vypuknuvší požár se navíc rozšířil i na okolo stojící budovy. Poté piloti spatřili trojici nepřátelských letadel, na které zaútočili a dvě padla za oběť F/Lt Irelandovi a F/Lt Cookovi. Následně zahlédl „Dick“ nad městem dalších 12 protivníků a v čele své sekce k nim zamířil.

Německé letouny, identifikované jako osm Fw 190 a čtyři Bf 109, kroužily nad letištěm a blížících se Kanaďanů si nevšimli. Ti udeřili rychle a německou formaci zcela rozvrátili. První vítězství si připsal F/O McCracken, pak již úřadoval jen „Dick“. Jeho souboj trval necelých deset minut a pilot nahlásil 5 vítězství, čtyři z toho jisté a jedno pravděpodobné. Během rozboru akce mu však bylo přiznáno zničení i pátého německého letounu. Audet se tak stal nejen esem, a to během svého prvního souboje, ale také jediným pilotem Spitfiru, který sestřelil 5 letadel během jednoho letu.

Protivníky 411. perutě byly s největší pravděpodobností letouny Fw 190 D-9 od 9./JG 54. Dvanáct „Dor“ startovalo do akce také kolem jedné s úkolem hlídkovat v oblasti Rheine. Mise ale skončila „krvavou lázní“. Šest pilotů padlo, další dva letouny byly poškozeny, včetně stroje velitele 9. Staffel Oblt. Williho Heilmanna. Ztráty tak odpovídají nárokům kanadských pilotů.

Michal Rak
Pět během deseti minut, F/L Richard J. Audet,
Military revue, č. 3, 2011.



Seznam sestřelů:
29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen
29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen
29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen
29. 12. 1944 1 Bf 109 zničen
29. 12. 1944 1 Bf 109 zničen
01. 01. 1945 1 Fw190 zničen
01. 01. 1945 1 Fw190 zničen
04. 01. 1945 1 Fw 190 zničen
04. 01. 1945 ½ Fw 190 zničen
14. 01. 1945 1 Fw 190 zničen
23. 01. 1945 1 Me 262 zničen
23. 01. 1945 1 Me 262 zničen na zemi
24. 01. 1945 1 Me 262 poškozen

Prameny:
[1] Rak, Michal: Pět během deseti minut, F/L Richard J. Audet, in Military revue, No. 3, 2011.

[2] Foreman, John: The Fighter Command War Diaries, Part 5 - July 1944 to May 1945, The operational history of Fighter Command, Second Tactical Air Force, 100 Group and Air Defence of Great Britain 1939-45, Air Research Publications, 2003.
[3] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part Three 1st July 1943 – 8th May 1945, Red Kite, 2012. 
[4] Olynyk, Frank J.: Royal Air Force 400 Series Squadrons Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat World War 2, Victory List No. 7, Published by the Author, Aurora, November 1989. 
[5] Shores, Christopher - Williams, Clive: Aces High, A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII, Grub Street, London 1994. 
[6] Shores, Christopher - Thomas, Chris: 2nd Tactical Air Force, Volume Two, From Breakout To Bodenplatte July 1944 to January 1945, Classic Publications, 2005. 
[7] Thomas, Andrew: Spitfire Aces of Northwest Europe 1944-45, Aircraft of the Aces 122, Osprey Publishing, September 2014. 
[8] https://www.valka.cz/Audet-Richard-Joseph-t49279
[9] http://acesofww2.com/can/aces/audet/ 

pondělí 23. prosince 2019

Kalendárium, 23. prosinec 1974


   V pondělí 23. prosince 1974 provedli testovací první pilot Col. Charles C. Bock, Jr., druhý pilot Col. Emil Sturmthal a letecký zkušební inženýr Richard Abrams první let letounu Rockwell B-1 Lancer z letecké základny Air Force Plant 42 v Palmdale v Californii. 

   Jedná se o americký nadzvukový strategický bombardér, který byl vyvinut k provádění jaderných úderů v hloubi Sovětského svazu, ale po roce 2000 byl úspěšně používán též k plnění taktických úkolů. Byl nasazen v operacích Pouštní liška, Spojenecká síla, Trvalá svoboda a ve válce v Iráku. Spolu s letouny B-52 Stratofortress a B-2 Spirit dnes typ B-1B tvoří páteř bombardovacího letectva USA.  


neděle 22. prosince 2019

Kalendárium, 22. prosinec 1964


   V úterý 22. prosince 1964 provedl zalétávací pilot Bob Gilliland ze základny Palmdale v Californii první let jednoho z šesti strojů počáteční série letounu Lockheed SR-71 známý jako „Blackbird“ a mezi posádkami přezdívaný Habu.

   Jednalo se o americký dvoumotorový proudový strategický průzkumný letoun, vyvinutý během 60. let dvacátého století v rámci nezveřejněného, tzv. black projektu. Postaven byl jako vývojový typ průzkumného letounu A-12 OXCART společností Lockheed a její divizi Skunk Works. Celkově bylo vyrobeno 32 kusů, z nichž 12 bylo zničeno při nehodách a ke ztrátě žádného stroje nedošlo během střetu s nepřítelem.

sobota 21. prosince 2019

pátek 20. prosince 2019

Kalendárium, 20. prosinec 1917


Ve čtvrtek 20. prosince 1917 vznikla Čeka - Всероссийская черезвычайная комиссия по борьбе с контрaреволюцией и саботажем при Совете народных комиссаров РСФСР / Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR

Jednalo se o první ze série tajných policií v Sovětském Rusku. Byla založena Felixem Dzeržinskim na Leninův popud 20. prosince 1917. V roce 1922 byla přetvořena v OGPU a následně v roce 1934 v NKVD. Její pětiletá existence stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidí.


Kalendárium, 20. prosinec 1943


   V pondělí 20. prosince 1943 provedl poručik Dimitr Spisarevski, pilot 3/6 stíhacího Orljaku z letiště Božurište, provedl svůj první a zároveň poslední boj, ve kterém se mu podařilo taranem zničit americký bombardovací letoun Consolidated B-24J Liberator. Sám však během něj také zahynul v kabině svého Messerschmittu Bf 109G-2 „žlutá 2“. 
   Poručik Spisarevski se při startu opozdil a vzlétl sám o něco později než hlavní skupina Messerschmittů 3/6 Orljaku. To byl také důvod, proč nikdo z bulharských pilotů neviděl Spisarevského poslední letecký boj zblízka. Paradoxně tak nejpodrobněji celou akci popsal jeden ze sestřelených amerických stíhačů poručík John Mackenzie, který pilotoval jednoho z doprovodných Lightningů:
„Asi šest minut předtím, než jsem byl s mou stíhačkou sám sestřelen, jsem byl svědkem něčeho strašného. Nevím, jestli američtí letci v Evropě prožili něco takového. Na vlastní oči jsem viděl, jak se velmi rychle letící bulharský stíhač odpoutal od již zasaženého a klesajícího bombardéru, s přebytkem rychlosti vyletěl nad další bombardér a shora narazil přímo do něj. Odlomila se kormidla a hned nato se trup bombardéru rozpadl ve vzduchu. Byla to jedna z našich nejlepších osádek.“
   Není pochyb, že pilotem bulharské stíhačky byl Dimitr Spisarevski. Jeho obětí byl s největší pravděpodobností Consolidated B-24J-45-CO Liberator, s/n 42-73428 patřící 515th Heavy Bombardment Squadron, 376th Heavy Bombardment Group, pojmenovaný „Big Nig“. Devět z deseti členů osádky padlo, jeden byl zajat. Trosky bombardéru dopadly u Pančareva.
   
Osádka sestřeleného letounu B-24J-45-CO Liberator, s/n 42-73428:
2nd LT Robert W Brown, ASN O-802714, Pilot, KIA
2nd LT Florian E Laramore,Jr, ASN O-448232, CoPilot, KIA
2nd LT Jack Larsen, ASN O-685656, Navigator, KIA
2nd LT Henry C Alexander, ASN O-674715, Bombardier, KIA
TSGT Cyril F Heath, ASN 12185762, Radio Operator/Left Waist Gunner, KIA
TSGT Samuel Schankerman, ASN 15059233, Top Turret Gunner, KIA
SSGT Kenneth W Runyan, ASN 35565427, Right Waist Gunner, KIA
SGT Alvin Dschaak, ASN 39610191, Nose Turret Gunner, KIA
SSGT Eugene A Studer, ASN 37164771, Ball Turret Gunner, KIA
SSGT Robert H Renner, Tail Gunner, ASN 37469460, Tail Gunner, POW 






Prameny:
[1] Rajlich, Jiří - Boshniakov, Stephan - Mandjukov, Petko: Slovakian and Bulgarian Aces of World War 2, Aircraft of the Aces 58, Osprey Publishing, February 25 2004.
[2] Vraný, Jiří - Mrkvánek, Igor - Kreč, Jaroslav: Dimitr Spisarevski, in Info Eduard, Volume 14, Issue 56, February 2015. 

pondělí 16. prosince 2019

Kalendárium, 16. prosinec 1851


No tak trpěl... Jel zadarmo do Alp a měl tam polopenzi!


Dne 16. prosince 1851 kolem třetí hodiny ranní vstoupil do Havlíčkova bytu policejní komisař Franz Dedera s dvěma strážníky (akci dozoroval i brodský okresní hejtman Ferdinand Voith, jenž se s Havlíčkem znal) a vyzval jej, aby ho následoval. V doprovodu dalších tří strážníků byl spěšným dostavníkem dopraven do tyrolského Brixenu. Cesta přes zasněžené Alpy byla velmi náročná. Jednou se dokonce splašili koně a Havlíček byl jediný, kdo se je odvážil zastavit. V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Elephant, kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848 a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům.

čtvrtek 12. prosince 2019

Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, 2. část

Z rotačky tiskárny by mělo právě sjíždět nové číslo leteckého časopisu Revi s pořadovým číslem 118, ve kterém naleznete i druhý díl článku o nejúspěšnějším severovietnamském leteckém esu na letounu Mikojan-Gurjevič MiG-17 - Nguyễn Văn Bảyovi.

Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, 2. část, in REVI Publications, No. 118, 2019.


Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se Spojené státy zapletly do dlouhé a krvavé Války ve Vietnamu. Důležitou úlohu při tomto konfliktu sehrálo americké letectvo. Nejvyšší velení doufalo, že masivním bombardováním donutí Severovietnamce k míru. Stal se však pravý opak. Komunistický sever dokázal ze sovětských a čínských dodávek výzbroje takřka z ničeho vybudovat účinnou protivzdušnou obranu. Jednou z jejích složek bylo i stíhací letectvo, z počátku vyzbrojené pouze tou dobou již pomalu zastarávajícími MiGy-17. Toto je příběh nejúspěšnějšího z jejich pilotů.
...


úterý 10. prosince 2019

Kalendárium, 10. prosinec 1915


   V pátek 10. prosince 1915 se ve městě Fullham (London) narodil Yvan Georges Arsene Felicien Du Monceau De Bergendal, nejúspěšnější belgické stíhací letecké eso 2. světové války s 8 jistými sestřely, 3 pravděpodobnými sestrely, 6 letounů poškodil. 

   Když vypukla válka, nacházel se v letecké škole v Tirlemontu. Se školou se evakuoval do Maroka. Tam se rozhodl s několika kolegy utéct do Velké Británie. Na nebi Albionu absolvoval nejdříve výcvik v 56. O.T.U. v Suton Bridge a poté byl převelen k 253. stíhací peruti "Hyderjabat" a následně k 56. stíhací peruti "Punjab". V dubnu 1941 je převelen k 609. stíhací peruti, kde získal svá první vítězství. V březnu 1942 se stěhuje k 350. belgické stíhací peruti, kde je ve funkci velitele letky. V červenci 1942 mu byl za jeho službu udělen D.F.C. od prosince 1942 do května 1943 sloužil jako instruktor u 52. O.T.U. a 61. O.T.U. Následně přebírá velení nově vytvořené 349. belgické stíhací perutě. Následně až do konce války zastával různé štábní funkce. Zemřel 9. listopadu 1984 na rakovinu.  

Seznam vyznamenání:
Distinguished Flying Cross with Bar, 
Belgian Croix de Guerre 1940 with 7 Palm, 
Fouragère 1940,
Knight in the Order of the Crown, 
Officer in the Order of Leopold with Palm, 
Croix des Evadés,
Chevalier de la Légion d'Honneur, 
Franch Croix de Guerre 1940 with Palm, 
1939-1945 Star,
Air Crew Europa Star with one Silver Rose, 
Defence Medal, 
Médaille de la France Libérée,
Legion of Merit (Officer), 
Companion of Royal Victorian Order,
... 

Seznam sestřelů:
609. stíhací peruť
03/07/1941  1 Bf-109F pš Near St-Omer
11/07/1941  1 Bf-109F pravd East of Dunkirk
18/08/1941  1 Bf-109E South of Dover
19/08/1941  1 Bf-109E pš Boulogne
27/09/1941  1 Bf-109F St-Omer
18/02/1942  1 Do-217 Near convoy
08/03/1942  1 FW-190 Cap Griz-Nez
08/03/1942  1 FW-190 pravd Cap Griz-Nez
350. belgická stíhací peruť
09/05/1942  1 FW-190 pš Calais
19/05/1942  1 FW-190 pš Cap Griz-Nez
01/06/1942  1 FW-190 Off Niewpoort
30/07/1942  1 Bf-109F pravd Off Dover
30/07/1942  1 Bf-109F pš Off Dover
19/08/1942  1 FW-190 Dieppe
19/08/1942  1 FW-190 pš Dieppe
27/08/1942  1 FW-190 Le Crotoy
12/12/1942  1 FW-190 Circus 242: St-Omer



Prameny:
[1] Michl, Jan: Létající hrabě Yvan Georges Arsene Felicien du Monceau de Bergendal "Duke", in Naše vojsko, No. 8, 2008. 
[2] Polák, Tomáš: Y.G.A.F. du Monceau de Bergendal, in Aero Plastic Kits Revue, No.16, 1993
[3] Shores, Christopher - Williams, Clive: Aces High (A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII), Grub Street, London 1994.
[4] Shores, Christopher: Aces High, Volume 2 (A Further Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII), Grub Street, London 1999. 
[5] Terlinden, Michel - Cony, Christophe: "Duke" du Monceau, in Avions, No. 100, 2001. 
[6] http://www.350sqn.be/

sobota 7. prosince 2019

Kalendárium, 7. prosinec 1941

My, z milosti nebes císař japonský, vládce z rodu nepřerušeného po věky, oznamujeme vám, věrným a statečným poddaným. Tímto vyhlašujeme válku Spojeným státům americkým a Britskému impériu.


pondělí 2. prosince 2019

Kalendárium, 2. prosinec 1939


V sobotu 2. prosince 1939 odešla první skupina československých stíhacích letců, kteří byli cvičeni ve Francii, na západní frontu k prvoliniovým  bojovým jednotkám. Bránu výcvikového střediska Centre d´Instruction Chasse No. 6 v Chartres opustilo celkem 20 československých stíhacích pilotů a vydalo se na frontu. Provázelo je pět československých mechaniků. Většina z nich zahájila přeškolení na francouzskou techniku a bojový výcvik v Chartres dne 11. září 1939. Po dvou tříčlenných rojích bylo  odesláno ke stíhacím skupinám G.C. II/5 „La Fayette“ v Toul-Croix-de-Metz a G.C. III/3 v Toul-Ochey, po jednom k G.C. II/3 v Dijon-Longvicu, G.C. II/4 v Xaffévillers a slavné G.C. I/5 „Les Cigognes“ (Čápi) v Suippes. Dva příslušníci pozemního personálu  odešli k G.C. III/3 a po jednom  ke G.C.  II/3, G.C. II/4 a G.C. II/5.

[1] Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie, Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945, rozšířené vydání, Svět křídel 2008.

neděle 1. prosince 2019

Kalendárium, 1. prosinec 1943


Ve středu 1. prosince 1943 vzlétly z anglického letiště Boxted stíhačky North American P-51B Mustang ke svému prvnímu bojovému letu v rámci USAAF. Stroje náležely 354. Fighter Group, nazývané též „Pioneer Mustang Group“, patřící k 9. AF. Čekal je poměrně poklidný sweep podél belgického pobřeží. Nedlouho poté byla ale celá skupina převedena k 8. AF, kde měli doprovázet těžké bombardéry nad Německo v rámci tzv. „long-range escort duties“.


Kalendárium, 1. prosinec 1792


V sobotu 1. prosince 1792 se v Nižnim Novgorodu narodil Nikolaj Ivanovič Lobačevskij / Никола́й Ива́нович Лобаче́вский, významný ruský matematik, který se zabýval zejména geometrií. 

Lobačevského největším přínosem matematice bylo objevení neeuklidovské geometrie, zejména pak prokázání nedokazatelnosti pátého Eukleidova postulátu ze zbylých čtyř. Lobačevskij konkrétně objevil jeden druh neeuklidovské geometrie, který se dnes nazývá hyperbolická geometrie. O tomto svém objevu informoval Lobačevskij poprvé 23. února 1826 na schůzce katedry fyziky a matematiky univerzity v Kazani, ale publikoval ho poprvé až na přelomu let 1829 a 1830 v časopise Věstník Kazaňské univerzity (Вестник Казанского университета). Význam Lobačevského práce byl plně doceněn až několik desítek let po jeho smrti – v podstatě až tehdy, když Albert Einstein použil zobecnění Lobačevského myšlenek k matematické formulaci svojí obecné teorie relativity. Lobačevskij napsal během svého života několik knih zabývajících se základy geometrie, z nichž nejvýznamnější je kniha Geometrija.

Lobačevskij se také zabýval aproximativním hledáním kořenů algebraických rovnic a objevil metodu, dnes známou pod jménem Dandelin-Gräffeova.

Lobačevskij definoval pojem funkce jako korespondenci mezi dvěma obory reálných čísel ještě krátce před Dirichletem, který tuto definici zpopularizoval.      


[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Ivanovič_Lobačevskij
[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Nikolai_Lobachevsky
[3] https://ru.wikipedia.org/wiki/Лобачевский,_Николай_Иванович



úterý 26. listopadu 2019

Kalendárium, 26. listopad 1941


Ve středu 26. listopadu 1941 vyplul z kotviště v zálivu Hitokappu na ostrově Iturup úderný svaz lodí viceadmirála Čúiči Naguma. Svaz se skládal ze šesti letadlových lodí (Akagi (vlajková loď admirála Naguma), Kaga, Sórjú, Hirjú, Šókaku a Zuikaku), osmi tankerů, dvou bitevních lodí (Hiei a Kirišima), tří křižníků (těžké Tone a Čikuma a lehký Abukuma), torpédoborců (Isokaze, Urakaze, Tanikaze, Hamakaze, Arare, Kasumi, Kageró, Širanui, Akigumo) a ponorek. Cíl Pearl Harbor! Japonsko se vydalo probudit „spícího obra“.







neděle 24. listopadu 2019

Kelendárium, 24. listopad 1944


V pátek 24. listopadu 1944 podnikly americké čtyřmotorové bombardéry Boeing B-29 Superfortress z XXI. bombardovací skupiny první z řady zničujících náletů na Tokio. Letouny startovaly z obsazených základen na Saipanu a Tinianu. O příliš úspěšný start ofenzívy se ale nejednalo, ze 111 bombardérů jich 17 předčasně otočilo zpět na základnu, formaci navíc narušil silný vítr a tak pouze dvacet čtyři letadel dosáhlo svých primárních cílů, které zůstaly prakticky nepoškozeny.

Není bez zajímavosti, že ve vedoucím letounu Boeing B-29-40-BW Superfortressn, AAF Ser. No. 42-24592 a pojmenovaném Dauntless Dotty, letěl jako druhý pilot Col. Robert Morgan, bývalý kapitán slavného letounu Boeing B-17F-10-BO Flying Fortress, AAF Ser. No. 41-24485, Memphis Belle.