Malování

Již delší dobu jsme plánovali, že Klárce znova vymalujeme. Chtěli jsme pro ni zvolit míň agresivní barvu a pomalu začít zařizovat pokojíček i novým nábytkem, aby se Klárka pomalu mohla nastěhovat do svého pokojíčku. Velký den D nastal v pátek 22. ledna, kdy jsme zajeli pro barvu. Nakonec vyhrála vanilkově žlutá barva. Ale kvůli tmavému podkladu, jsme museli nejdřív použít bílou, no a v sobotu jsme "vanilkovali". Pár fotek naleznete zde.
Myslíme si, že nová barva je fakt moc pěkná a doufáme, že se i Klárce bude moc líbit... Zatím to vypadá, že ano. Pěkně si ve svém pokojíčku hraje, vesele na nás pokukuje a pokřikuje. Také se už začala strašně moc pěkně smát :-) Chtěli jsme jí koupit novou skříň, ale v Brně ji nakonec neměli a měla by být k dostání až v červnu... Tak asi počkáme a zatím budeme dozařizovat jiné věci. Už jsme jí tam koupili nové poličky se skříňkou... a Remyho :-)

Taťko, nechrápej!

Jak jsme už psali, měla v poslední době Klárka dost problémy se spaním. Probouzela se hodněkrát za noc a nechtěla vůbec usínat. Experimentální metodou jsme asi přišli na důvod její nespavosti. Klárka má teď hodně citlivé spaní, a tak ji i poměrně malý hluk budí. Evka říkala, že za to asi může mé chrápání. Já si do teď myslel, že si Evka ohledně mého údajného chrápání jen blbě vymýšlí, obzvlášť, když jsem se teprve chystal spát a Evka už do mě začala žďuchat, ať nechrápu. Tak mě potkal stejný osud jako kdysi šváru, který se musel kvůli svému chrápáni na čas přestěhovat do obýváku. I já jsem si sbalil peřinu a přestěhoval jsem se do obýváku... A ejhle... Klárka už zase pěkně spinká, hned první noc opět spala devět hodin... teď se sice v noci někdy vzbudí, ale je to jen jednou za celou noc. Že by nakonec přeci jen ta Evka s tím mým chrápáním měla pravdu. No, zatím mě čeká vyhnanství v obýváku, ale už finišujeme s Klárčiným pokojíčkem. Takže až bude Klárka pěkně ve svém, mám šanci na návrat do své postele :-)