sobota 23. března 2019

Kalendárium, 23. březen 1749


Ve čtvrtek 23. března 1749 se narodil Pierre Simon de Laplace, byl to francouzský matematik, fyzik, astronom a politik, člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Laplace je právem považován za jednoho z největších vědců vůbec. Zabýval se matematickou analýzou, teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií potenciálu, zavedl pojem Laplaceovy transformace, užil tzv. Laplaceův operátor. Je autorem teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny (Kantova-Laplaceova teorie) a mnoha dalších teorií a metod s mnoha aplikacemi.
Z moderního pohledu je snad nejvýznamnějším odkazem Laplace jeho monumentální a nadčasová práce z teorie pravděpodobnosti. V jeho pojetí byla teorie pravděpodobnosti vyzdvižena na úroveň, která poté nebyla po století překonána a je i z dnešního pohledu stále inspirativní. Z koncepčního hlediska chápe Laplace pravděpodobnost jako nástroj pro popis problémů s neúplnou vstupní informací – což je v reálném světě situace běžná. Známý je Laplaceův výrok, že „teorie pravděpodobnosti je v podstatě zdravý rozum, přeměněný na kalkulus“. Laplace též (znovu)objevil jednu z centrálních formulí teorie pravděpodobnosti – tzv. Bayesův teorém – který navíc zobecnil o faktor, umožňující popis jevů s obecným rozložením – tzv. apriorní informace. Toto Laplaceovo pojetí umožňuje přiřadit pravděpodobnosti i jevům, které nelze před provedením experimentů považovat za stejně pravděpodobné – v rozporu s další často tradovanou pověrou. Z matematického hlediska je ústředním bodem Laplaceovy pravděpodobnostní teorie tzv. metoda generujících funkcí. Laplace navíc aplikoval teorii pravděpodobnosti na prakticky všechny hlavní oblasti tehdejšího vědění, od nebeské mechaniky a teorie měření, až po statistiku a společenské vědy.  

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre-Simon_Laplace

Kalendárium, 23. březen 1915


V úterý 23. března 1915 se ve vesnici Jelininsk v Agapovském okrese Čeljabinské oblasti narodil Vasilij Grigorjevič Zajcev / Василий Григорьевич Зайцев - jedna z ikon Velké vlastenecké války. Do širokého podvědomí ho v poslední době dostal Annaudův film „Nepřítel před branami“. Zajcev ukončil 7 tříd základní školy a poté stavební školu v Magnitogorsku. V roce 1937 vstoupil do svazku Tichomořského loďstva, kde sloužil jako úředník dělostřelecké jednotky. Poté vystudoval Vojenskou-ekonomickou školu a byl jmenován vedoucím finančního oddělení Tichomořského loďstva. Zde ho zastihl začátek války.
V létě roku 1942 podal celkem 5 žádostí, aby byl převelen na frontu. Od 21. září 1942 sloužil v armádě při obraně Stalingradu. Už v prvních bojích ukázal, že je skvělým střelcem a nebyla to náhoda, už od svých 12 let chodil sám lovit. Své první nepřátele zlikvidoval klasickou opakovací puškou Mosin, než mu byla přidělena speciální odstřelovací puška. Dne 25. října 1942 obdržel  z příkazu № 39/н velitele 62. armády za zničení 40 nepřátel medaili Za odvahu. U Zajceva se kombinovaly všechny vlastnosti dobrého odstřelovače - ostrost zraku, citlivý sluch, vytrvalost, vyrovnanost, vojenská chytrost. Věděl, jak si vybrat nejlepší pozice, aby ho dobře maskovaly a ukryly před nacisty, kteří pak měli problém vůbec zjistit, odkud je na ně stříleno. Dne 2. listopadu 1942 byl příslušník 1047. střeleckého pluku (284. střelecká divize, 62. armáda Stalingradského frontu) B. G. Zajcev navržen za zlikvidování 110 vojáků a důstojníků k udělení Řádu Lenina. Příkazem vojskům Stalingradského frontu № 100/н ze dne 4. prosince 1942 mu byl udělen Řád rudého praporu. V období od  10. listopadu do 17. prosince v bitvě o Stalingrad zničil celkem 225 vojáků a důstojníků. V lednu 1943 během jedné operace skupiny snajperů byl výbuchem miny těžce raněn a oslepl. Teprve po několika operacích na Moskevské klinice vedených profesorem Filatovem se mu zrak opět vrátil. V té době mel na svém kontě oficiálně 242 nepřátel. Dekretem Prezídia nejvyššího sovětu ze dne 22. února 1943 byla ml. lt. Vasiliji Grigorjeviči Zajcevovi udělena Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu (№ 801) a Řád Lenina. Od dubna 1944 opět sloužil na frontě u 3. ukrajinského frontu. Dne 10. května 1944 při odrážení útoku pěchoty a tanků protivníka sám zničil 18 nepřátel, ale byl opět vážně zraněn. Příkazem vojskům 8. gardové armády 1. běloruského frontu № 383/н ze dne 10. října 1944 byl gardový st. lt. Zajcev vyznamenán Řádem rudého praporu. 
Do svého zranění v roce 1943 získal celkem 242 zásahů nepřítele, časopis Smena č. 17-18 z roku 1945 mu připisuje 302 zásahů nepřítele. Po válce byl Zajcev demobilizován a žil v Kyjevě. Zemřel 15. prosince 1991.


Sovětští odstřelovači s největším počtem zničených nepřátel:
Salbijev Vladimir Gavrilovič / Салбиев Владимир Гаврилович 601
Kvačantiradze Vasilij šalvovič / Квачантирадзе Василий Шалвович 534
Iljin Nikolaj Jakovlevič / Ильин Николай Яковлевич 494
Kazjuk Nikolaj Jevdokimovič / Казюк Николай Евдокимович 446 (17 odstřelovačů)
Buděnko Michail Ivanovič / Буденков Михаил Иванович 437 (5 odstřelovačů)
Renskov Ivan Michajlovič / Ренсков Иван Михайлович 437
Ochlopkov Fjodor Matvejevič / Охлопков Фёдор Матвеевич 429
Golosov Vasilij Ivanovič / Голосов Василий Иванович 427 (70 odstřelovačů)
Gordijenko Afanasij Jemeljanovič / Гордиенко Афанасий Емельянович 425 (5 odstřelovačů)
Djačenko Fjodor Trofimovič / Дьяченко Фёдор Трофимович 425 (450 ?)
Petrenko Stěpan Vasiljevič / Петренко Степан Васильевич 422 (12 odstřelovačů)
Galuškin Nikolaj Ivanovič / Галушкин Николай Иванович 418 (17 odstřelovačů)
Kalašnikov Ivan Grigorjevič / Калашников Иван Григорьевич 418
Smolenskij Kuzma Danilovič / Смоленский Кузьма Данилович 414
Govoruchin Aleksandr Aleksejevič / Говорухин Александр Алексеевич 403
Gončarov Petr Aleksejevič / Гончаров Пётр Алексеевич 400+ (441 ?)


Prameny:
[1] http://www.soviet-aces-1936-53.ru/snipers/
[2] http://airaces.narod.ru/snipers/
[3] http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=481
[4] http://encyclopedia.mil.ru/encyclopedia/heroes/USSR/more.htm?id=12011165@morfHeroes
[5] https://ru.wikipedia.org/wiki/Зайцев,_Василий_Григорьевич
[6] https://en.wikipedia.org/wiki/Vasily_Zaytsev
[7] https://en.wikipedia.org/wiki/Snipers_of_the_Soviet_Union
[8] http://allthatsinteresting.com/russian-snipers