V neděli 11. října 1914 se v Lažánkách narodil Ondřej Špaček, jeden z letců Tišnovska, který se po okupaci Československa zapojil do protinacistického odboje a jako pilot létal u 311. československé bombardovací squadrony Royal Air Force.
Měšťanskou školu navštěvoval ve Veverské Bitýšce, poté se u svého bratra v Brně-Jundrově vyučil obchodním příručím. Základní vojenskou službu nastoupil v Nitře u letectva a zde se rozhodl pro dráhu vojenského pilota. Studium ukončil v roce 1937. V roce 1940 se rozhodl odejít do exilu. Vydal se přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Střední východ do Francie. Zde se 26. dubna 1940 přihlásil k letecká skupině v Adge. Odtud se 25. května vydává do Bordeaux k L'Ecole de l'Air Bordeaux-Mérignac, kde začal přeškolování na francouzské letouny. Po kapitulaci Francie se vydal do Velké Británie. U Československé výcvikové a náhradní jednotce letectva (Czechoslovak depot) se hlásí 27. července 1940. V období od 17.3. 1941 do 16.7.1941 prodělal výcvik u No. 2 Service Flying Training School. Po jejím absolvování je převelen k 311. československé bombardovací squadroně. Od 25. června 1942 se stává kapitánem letounu.
v pátek 4. prosince 1942 byl jeho letoun Wellington Mk.IC, R1497, KX○D nad Biskajským zálivem přepaden nepřátelskými letouny od V.(Z)/KG40. Osádku napadeného Wellingtonu Mk.IC tvořili F/Sgt Ondřej Špaček, Sgt Josef Kuhn, F/O Hanuš Federmann, Sgt Vladimír Dominik, Sgt Michal Pizúr a Sgt Pavel Samael. Oba střelci, přední Sgt Michal Pizúr a zadní Sgt Pavel Samael nahlásili pravděpodobné sestřelení jednoho Ju 88. [VHA, ČSL-VB, sign. 190/CIII-1/1-4/106. Bojová činnost 311. perutě; sign. 687/BI/1-6/183 311 Squadron Operations Record Book; sign. 1473/CIII-1/267. Hlášení o úkolových letech 311. perutě. Podle německých záznamů však útočníci neutrpěli žádnou ztrátu.] Skupina V.(Z)/KG40 k danému datu nevykazuje žádnou ztrátu, nelze však vyloučit, že některý z Ju 88 mohl být poškozen méně než z 10%, což je stupeň poškození, který se do denních svodek ztrát neuváděl.
V období od 14. 4. 1943 do 1. 10. 1943 sloužil u No. 3 Elementry Flying Training Schools a následně od 1. 10. 1943 do 6.10.1943 u No. 2 Flying Instructors School. Jeho útěk do zahraničí nezůstal bez povšimnutí brněnského gestapa a tak byli v roce 1942 oba jeho rodiče zatčeni a umístěni do roku 1945 v internačním táboře ve Svatobořicích.
V rámci Bomber Command absolvoval celkem 28 bojových letů a nalétal 137.48 hodin, v rámci Coastal Command absolvoval 15 bojových letů a nalétal 133.14 hodin.
Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti, kde sloužil jako pilotní instruktor v leteckém učilišti. Po roce 1948 byl zatčen a odsouzen k deseti rokům vězení. Po svém propuštění mu bylo umožněno odjet do Anglie za svou ženou a dcerou. Zemřel 26. ledna 1987.
Seznam vyznamenání:
3x Čs. válečný kříž 1939 (23.3.1942, 27.5.1942, 26.10.1942),
2x Čs. medaile Za chrabrost (20.1.1942, ),
Čs. medaile Za zásluhy 1.st. (13.3.1945),
Pamětní medaile čs. zahraniční armády,
Defence Medal,
War Medal.
Letouny, na kterých létal:
Vickers Wellington Mk.IC (X1111, KX○N; X9877, KX○V; W5711, KX○H; T2962, KX○T, W5711, KX○H; X9980, KX○C; DV886, KX○X; R1497, KX○D)
[1] http://tisnov.safarikovi.org/
Osádka Sgt Špačka, Initial Training Flight, RAF EAST
Wretham, září-říjen 1941. Zleva: přední střelec Sgt Jaromír Bajer, druhý pilot
Sgt Karel Hurt (+ 25. 10. 1941), navigátor Sgt Alois Tolar, radiotelegrafista
Bedřich Gissübel, první pilot Sgt Ondřej Špaček a zadní střelec Sgt Přibyslav
Strachoň.
Značně opotřebovaný Vickers Wellington Mk.IC "KX-H" (W5711)
s 50 symboly náletů pod kabinou jako druhý nejúspěšnější stroj 311.
československé bombardovací perutě během služby u Bombardovacího velitelství.
I na tomto letounu létal Sgt Ondřej Špaček.
Letoun Vickers Wellington Mk.IC "KX-N" (Z1111), na kterém
létal Sgt Ondrej Špaček. Fotografie z konce roku 1942 zachycuje letoun na
letišti RAF Talbenny již v kamufláži pobřežního letectva.
edit: Mon Oct 11 10:04:37 PM CEST 2021
