pátek 10. března 2023

Kalendárium, 10. březen 1978



V pátek 10. března 1978 v 11:23 SEČ se oddělila kosmická loď Sojuz 28 od stanice Saljut 6. S pomocí brzdícího motoru zahájila kosmická loď sestup a rozpojila se na tři části, samotná kabina s posádkou se na padáku snesla na Zemi a ve 14.45.45 přistála v Kazachstánu, asi 135 km severně od Arkalyku a 310 km západně od Celinogradu (nyní Astana, hlavní město Kazachstánu). Na palubě byl první československý kosmonaut Vladimír Remek a ruský kosmonaut Alexej Gubalev. Celková délka Remkova letu činila 7 dní, 22 hodin a 18 minut.

Kalendárium, 10. březen 1945


V sobotu 10. března 1945 začala Ostravská operace též ostravsko-opavská operace. Jednalo se o vojenskou ofenzívu Rudé armády probíhající od 10. března do 5. května 1945. Spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na československé Slezsko a severní Moravu a průniku na území Československa.

   Jedním z důležitých aspektů plánování Ostravská operace, bylo poutat vojenské a materiální síly armádní skupiny Mitte a umožnit rychlý postup 1. ukrajinského a 1. a 2. běloruského frontu směrem k Berlínu.
   Náročný průlom důmyslným obranným systémem byl svěřen 4. ukrajinskému frontu armádního generála Ivana Jefimoviče Petrova. Plán Ostravské operace byl schválen již 17. února a jeho součástí byl také postup vojsk 18. armády Gastiloviče a čs. armádního sboru z Liptovského Mikuláše – Ružomberka – Žiliny na Kroměříž. Hlavním úkolem 18. armády bylo rovněž poutat a ničit síly německých vojsk. Široce rozložená operace měla být koordinována s činností levého křídla 1.ukrajinského frontu na území Polska a postupem 2.ukrajinského frontu přes Maďarsko – Bratislavu – Vídeň – Brno. Celá Ostravská operace měla podle původního plánu dosáhnout linie Šternberka – Olomouce – Tovačova během osmi dnů.
   Petrov měl k útoku na Ostravu k dispozici 38., 1. gardovou, 8. leteckou armádu a část 18. armády. Zpočátku měly celkem 2 571 děl (1 275 děl, 1 296 minometů) 4 337 kulometů a 184 tanků a samohybných děl, 410 letadel a měla u Ostravy, Opavy a Těšína okolo 130–150 000 mužů.

38. armáda – generálplukovník Kirill Moskalenko – pravé křídlo – Ostravsko, poté Opavsko
1. gardová armáda – generálplukovník Andrej Grečko – střed – Ostravsko a Hlučínsko
8. letecká armáda – generálporučík letectva Vasilij Nikolajevič Ždanov[5]
18. armáda – generálporučík Anton Gastilovič – levé křídlo – Těšínsko, Karvinsko

   V sestavě německého Wehrmachtu a Waffen-SS dominovala 1. tanková armáda generálplukovníka Gottharda Heinriciho. Zpočátku ji doplnilo osm pěších divizí, dvě bojové skupiny, tři samostatné pluky a šestnáct samostatných praporů, které disponovaly 1500 děly a minomety, 100 tanky a samohybnými děly a 120 letouny. Celkem měla Heinriciho armáda na Ostravsko-opavském a Těšínském směru okolo 90–110 000 mužů, ale tento počet se průběžně měnil později po jejím doplnění.



Prameny:
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostravská_operace
[2] https://ru.wikipedia.org/wiki/Моравско-Остравская_наступательная_операция