sobota 7. prosince 2019

Kalendárium, 7. prosinec 1941

My, z milosti nebes císař japonský, vládce z rodu nepřerušeného po věky, oznamujeme vám, věrným a statečným poddaným. Tímto vyhlašujeme válku Spojeným státům americkým a Britskému impériu.


pondělí 2. prosince 2019

Kalendárium, 2. prosinec 1939


V sobotu 2. prosince 1939 odešla první skupina československých stíhacích letců, kteří byli cvičeni ve Francii, na západní frontu k prvoliniovým  bojovým jednotkám. Bránu výcvikového střediska Centre d´Instruction Chasse No. 6 v Chartres opustilo celkem 20 československých stíhacích pilotů a vydalo se na frontu. Provázelo je pět československých mechaniků. Většina z nich zahájila přeškolení na francouzskou techniku a bojový výcvik v Chartres dne 11. září 1939. Po dvou tříčlenných rojích bylo  odesláno ke stíhacím skupinám G.C. II/5 „La Fayette“ v Toul-Croix-de-Metz a G.C. III/3 v Toul-Ochey, po jednom k G.C. II/3 v Dijon-Longvicu, G.C. II/4 v Xaffévillers a slavné G.C. I/5 „Les Cigognes“ (Čápi) v Suippes. Dva příslušníci pozemního personálu  odešli k G.C. III/3 a po jednom  ke G.C.  II/3, G.C. II/4 a G.C. II/5.

[1] Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie, Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945, rozšířené vydání, Svět křídel 2008.

neděle 1. prosince 2019

Kalendárium, 1. prosinec 1943


Ve středu 1. prosince 1943 vzlétly z anglického letiště Boxted stíhačky North American P-51B Mustang ke svému prvnímu bojovému letu v rámci USAAF. Stroje náležely 354. Fighter Group, nazývané též „Pioneer Mustang Group“, patřící k 9. AF. Čekal je poměrně poklidný sweep podél belgického pobřeží. Nedlouho poté byla ale celá skupina převedena k 8. AF, kde měli doprovázet těžké bombardéry nad Německo v rámci tzv. „long-range escort duties“.


Kalendárium, 1. prosinec 1792


V sobotu 1. prosince 1792 se v Nižnim Novgorodu narodil Nikolaj Ivanovič Lobačevskij / Никола́й Ива́нович Лобаче́вский, významný ruský matematik, který se zabýval zejména geometrií. 

Lobačevského největším přínosem matematice bylo objevení neeuklidovské geometrie, zejména pak prokázání nedokazatelnosti pátého Eukleidova postulátu ze zbylých čtyř. Lobačevskij konkrétně objevil jeden druh neeuklidovské geometrie, který se dnes nazývá hyperbolická geometrie. O tomto svém objevu informoval Lobačevskij poprvé 23. února 1826 na schůzce katedry fyziky a matematiky univerzity v Kazani, ale publikoval ho poprvé až na přelomu let 1829 a 1830 v časopise Věstník Kazaňské univerzity (Вестник Казанского университета). Význam Lobačevského práce byl plně doceněn až několik desítek let po jeho smrti – v podstatě až tehdy, když Albert Einstein použil zobecnění Lobačevského myšlenek k matematické formulaci svojí obecné teorie relativity. Lobačevskij napsal během svého života několik knih zabývajících se základy geometrie, z nichž nejvýznamnější je kniha Geometrija.

Lobačevskij se také zabýval aproximativním hledáním kořenů algebraických rovnic a objevil metodu, dnes známou pod jménem Dandelin-Gräffeova.

Lobačevskij definoval pojem funkce jako korespondenci mezi dvěma obory reálných čísel ještě krátce před Dirichletem, který tuto definici zpopularizoval.      


[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Ivanovič_Lobačevskij
[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Nikolai_Lobachevsky
[3] https://ru.wikipedia.org/wiki/Лобачевский,_Николай_Иванович