pátek 12. ledna 2024

Kalendárium, 12. leden 1945


V pátek 12. ledna 1945 začala Viselsko-oderská operace. Jednalo se o útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou. Díky rychlému postupu Rudá armáda obsadila pravý břeh řeky Odry v pruském Slezsku a Braniborsku a dostala na vzdálenost 60 - 70 km od Berlína. V rámci operace byl 27. ledna 1945 osvobozen koncentrační tábor Osvětim.

Operace měla původně začít až 20. února, ovšem spojenci na západní frontě vedli tvrdé boje v Ardenách a potřebovali odlehčit. Proto Winston Churchill požádal Stalina o uspíšení operace.

V poselství stálo: „Na západě probíhají velmi těžké boje a v kterémkoli okamžiku se může stát, že vrchní velitelství bude povoláno učinit dalekosáhlá rozhodnutí. Sám z vlastní zkušenosti víte, jak znepokojivá je situace, když je třeba bránit velmi širokou frontu po dočasné ztrátě iniciativy. Pro generála Eisenhowera je velmi žádoucí a potřebné vědět v hrubých rysech, co plánujete, neboť se to samozřejmě projeví při všem jeho a našem závažném rozhodování. Dostal jsem zprávu, že náš emisar hlavní maršál letectva Tedder byl včera v Káhiře a pro špatné počasí nemůže dál. Jeho cesta se nikoli Vaší vinou velmi zdržela. Jestliže k Vám dosud nedorazil, budu Vám vděčen, budete-li mi moci sdělit, zda můžeme počítat s velkou ruskou ofenzívou na viselské frontě nebo jinde během ledna, a popřípadě dodat jakékoli další údaje. Tuto přísně tajnou informaci nebudu předávat nikomu kromě polního maršála Brooka a generála Eisenhowera, a to jen s podmínkou, že ji zachovají v nejpřísnější tajnosti. Považuji tuto věc za naléhavou.“

Následujícího dne předseda Státního výboru obrany a rady ministrů SSSR Stalin Churchillovi odpověděl: „Dostal jsem 7. ledna Vaše poselství ze 6. ledna 1945. Lituji, ale hlavní maršál letectva pan Tedder ještě do Moskvy nepřijel. Je velmi důležité využít naší převahy proti Němcům v dělostřelectvu a letectvu. V těchto druzích zbraní potřebuje letectvo jasné počasí a nesmějí být přízemní mlhy, které brání dělostřelectvu v cílené palbě. Připravujeme se na ofenzívu, ale počasí není teď naší ofenzívě příznivé. Vzhledem k situaci našich spojenců na západní frontě však hlavní stan vrchního velení rozhodl urychleně dokončit přípravy a bez ohledu na počasí zahájit rozsáhlé ofenzívní operace proti Němcům na celé střední frontě nejpozději ve druhé polovině ledna. Nepochybujte, že učiníme všechno, co je vůbec možné, abychom pomohli našim slavným spojeneckým vojskům.“

Byly urychleny přípravy a operace skutečně začala 12. ledna 1945 útokem vojsk 1. ukrajinského frontu ze sandoměřského předmostí a upoutal tím na sebe pozornost nepřítele.

K uskutečnění Viselsko-oderské operace bylo přisunuto značné množství sil a prostředků. 1. Běloruský front měl tedy po doplnění, soustředění a přeskupení vojsk 8 vševojskových armád včetně polské 1. A, 2 tankové a 1 leteckou armádu, 2 tankové a 2 jezdecké sbory. V pásmu 1. Běloruského frontu kromě toho působilo polské letectvo, které se zformovalo na základě sovětské 6. Letecké armády. 1. Ukrajinský front měl 8 vševojskových, 2 tankové a 1 leteckou armádu, 3 tankové, 1 mechanizovanou a 1 jezdecký sbor. Vojska těchto frontů byla rozmístěna v pásmu širokém asi 500 km. Měla celkem 31,5 % vševojskových a 43,2 % tankových a mechanizovaných svazků, které operovaly na celé sovětsko-německé frontě.
1. Běloruský a 1. Ukrajinský front měly 163 divize, 32 143 děl a minometů, 6 460 tanků a SHD a 4 772 letadel. Oba fronty měly celkem 2 200 000 lidí. Takové soustředění sil a prostředků umožnilo sovětskému velení vytvořit na varšavsko-berlínském směru značnou převahu nad nepřítelem: v živé síle 5,5 násobnou, v dělech a minometech 7,8 násobnou, v tancích 5,7 násobnou a v letadlech 17,6 násobnou. V celém pásmu útoků frontů připadala průměrně jedna střelecká divize na 3,7 km, hustota dělostřelectva a tanků dosahovala 64 děl a minometů a 12 tanků a SHD na 1 km fronty.

14. ledna začal hlavní útok z magnuszewského a puławského předmostí jižně od Varšavy. Vojska 1. běloruského frontu zahájila krátkou, avšak mohutnou dělostřeleckou přípravu, díky níž rozvrátila první obrannou linii německých vojsk a postoupila o 30 kilometrů. Severně od Varšavy zaútočila vojska 2. běloruského frontu, která polské hlavní město obklíčila a 17. ledna osvobodila. Pohyb vojsk Rudé armády se rozběhl tak rychle, že i americké noviny New York Times oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení 1939 v Polsku a 1940 ve Francii.“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 - 70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky. 19. ledna postoupily sovětské mechanizované sbory do německého Slezska a pokračovaly v útoku po pravém břehu Odry. Němci začali urychleně stahovat vojska ze západní fronty, ovšem útok sovětských vojsk a polských vojenských jednotek, které vznikly v SSSR, nezadržitelně pokračoval. Rudá armáda pronikla do konce ledna až ke Kostřínu (Küstrin), kde překročila Odru a vytvořila si předmostí na jejím levém břehu. Vojska 4. ukrajinského frontu postupovala jižním Polskem a vytvářela si podmínky pro útok na Moravu – Ostravsko-opavskou operaci.



Prameny:
[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Висло-Одерская_операция
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Viselsko-oderská_operace
[3] https://www.reflex.cz/clanek/historie/99270/berlin-na-dohled-behem-viselsko-oderske-operace-se-ruda-armada-nebezpecne-priblizila-k-srdci-treti-rise.html
[4] https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7201
[5] https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7205
[6] https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7213
[7] https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7217
[8] https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7220