neděle 2. února 2020

Kalendárium, 2. únor 1704


Ve středu 2. února 1704 zemřel v Paříži Guillaume François Antoine, Marquis de l'Hôpital. Byl to francouzský matematik, který v letech 1691-1692 studovaů matematiku pod vedením Johanna I. Bernoulliho. Zabýval se matematickou analýzou a geometrií. V roce 1696 publikoval první učebnici diferenciálního počtu na světě Analyse des infiniment petits pour l'intelligence des lignes courbes, kterou napsal na základě přednášek svého učitele Johanna Bernoulliho. V ní mimo jiné představil tzv. l'Hospitalovo pravidlo pro výpočet limity zlomku jehož čitatel i jmenovatel se oba blíží k nule či k nekonečnu. Jeho skutečným autorem je však právě J. Bernoulli.
L'Hôpital vyřešil, nezávisle na řešení Leibnitze či Newtona, problém brachystochrony.


[1] Fuchs, Eduard: Teorie množin pro učitele, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999. 
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Guillaume_de_l'Hôpital
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Guillaume_de_l'Hôpital  

Kalendárium, 2. únor 1936


V neděli 2. února 1936 se narodil Nguyễn Văn Bảy, nejúspěšnější severovietnamské stíhací eso na letounu Mikojan-Gurjevič MiG-17 s sedmi úředně potvrzenými sestřely.

   Po velmi přísných zdravotních, ale i kádrových procedurách byl v roce 1959 vybrán do malé skupiny budoucích příslušníků právě vznikajícího severovietnamského letectva a nastoupil k 910. leteckému výcvikovému pluku. O rok později se vydal do Číny, kde poprvé usedl do proudového letounu Mikojan-Gurjevič MiG-15UTI a následně prodělal výcvik na proudovém stíhacím letounu MiG-17. Ukončil ho začátkem roku 1964 a v dubnu se vrátil do Vietnamu na leteckou základnu Gia Lâm. Zařazen byl k 921. stíhacímu pluku, založenému 3. února 1964 a vyzbrojenému stíhacími MiGy-17. V pondělí 7. září 1964 byl zformován další, 923. stíhací pluk „Yen The“ a 7. září 1965 byl umístěn na letecké základně Kép. Někdy během roku 1965 se v jeho řadách objevuje i Văn Bảy.  
   Dne 26. dubna 1966 ohlásil poškození Phantomu. Pravděpodobně šlo o jeden z doprovodných letounů kryjících Douglas EB-66 Destroyer při misi na rušení severovietnamských radarů. Roj ve složení Hồ Văn Quý, Lưu Huy Chao, Nguyễn Văn Bảy a Tran Van Triêm vzlétla v dopoledních hodinách z letecké základny Kép a v oblasti Bắc Sơn – Bình Gia se utkala se skupinou F-4. Piloti MiGů ohlásili dva sestřely a jedno poškození F-4 Phantom.
   Jen o tři dny později pak Văn Bảy konečně ohlásil své první potvrzené vzdušné vítězství – stíhací bombardér F-105 Thunderchief. Odpoledne vzlétla trojice ve složení Nguyễn Khắc Lộc, Lưu Huy Chao a Nguyễn Văn Bảy a utkala se s letouny F-4C Phantom, doprovázejícími stíhací bombardéry F-105. Văn Bảy sestřelil jeden F-105D, zatímco jeho kolega Nguyễn Khắc Lộc byl donucen urychleně opustit kabinu svého MiGu poté, co byl zasažen raketou AIM-9 vypálenou jednou z doprovodných stíhaček F-4C.
   V úterý 21. června 1966 opustil vzletovou dráhu záchytný roj 923. pluku ve složení Phạm Thành Chung, Dương Trung Tấn, Nguyễn Văn Bảy a Phan Văn Túc a dal se do stíhání několika F-8 Crusader z letadlové lodi USS Hancock. Jeden z Crusaderů (F-8E, #149152) od VF-211, jehož knipl svíral LCDR C. Black, už dostal zásah od protiletadlové palby ze země. K jeho smůle se brzy objevily i MiGy-17 pilotované Văn Bảyem a jeho třemi druhy. Američan od nich schytal několik dalších zásahů z kanonů ráže 23 a 37 mm a šel k zemi. Tam jej rychle následoval i druhý Crusader (RF-8A, #146830) od Detachmentu L, VFP-63, pilotovaný LT L. C. Eastmanem. U stíhacích pluků bylo tou dobou zvykem připočítávat sestřely na účet všech letců ve vzduchu, nejnovější zdroje však za vítěze označují Phạm Thành Chunga a Phan Văn Túce. 
   Ve středu 29. června, zaútočily čtyři MiGy od 923. pluku pilotované Trần Huyềnem, Võ Văn Mẫnem, Nguyễn Văn Bảyem a Phan Văn Túcem na skupinu stíhacích bombardérů F-105 Thunderchief nedaleko Tam Đảo. Severovietnamci ohlásili dva sestřely, oba byly patrně opět připsány všem účastníkům boje, zatímco nejnovější zdroje už za vítěze označují pouze Nguyễn Văn Bảye a Phan Văn Túce.
   Další sestřel si Nguyễn Văn Bảy připsal v pondělí 5. září 1966. Toho dne držel hotovost společně s dalším velmi zkušeným pilotem Võ Văn Mẫnem, který se také stal stíhacím esem. V 15.45 zachytily radary blížící se nálet, v 16.30 dostala dvojice Nguyễn Văn Bảy – Võ Văn Mẫn, následovaná dvojicí Trần Huyền – Lưu Huy Chao, povel ke startu. Poté, co Văn Bảy zpozoroval kondenzační stopy, rozkázal odhodit nádrže a dal plný plyn. Letouny, ke kterým se rychle přibližoval, byly Crusadery náležející VF-111 z letadlové lodi USS Oriskany. Văn Bảy se dostal za druhý letoun ve formaci a ze vzdálenosti 350 metrů vypálil. Nejdřív minul. Pak provedl opravu a vystřelil podruhé. Zasažený letoun šel okamžitě dolů a roztříštil se o zem. Pilot vedoucího Crusaderu nijak nezareagoval. Văn Bảy ubral plyn a uvolnil místo svému číslu. Văn Mẫn se dotáhl až na 90 metrů, vypálil a poslal nepřítele k zemi. 
   Další vzdušné vítězství Văn Bảy ohlásil už 16. září. Čtveřice pilotů 923. pluku Hồ Văn Quý, Đỗ Huy Hoàng, Nguyễn Văn Bảy a Võ Văn Mẫn se vydala vstříc skupině šesti stíhacích bombardérů F-105 Thunderchief, doprovázených osmi letouny F-4C Phantom. Skupina vstoupila do souboje s doprovodnými stíhači nad Nam Mẫu. Piloti Phantomů vystřelili proti Severovietnamcům celkem osm raket, ale MiGům se podařilo jim vyhnout. Nguyễn Văn Bảy se dostal za jeden z Phantomů, který sestřelil severovýchodně od letecké základny Kép. 
   Další vzdušné vítězství si připsal v sobotu 21. ledna 1967. Šlo opět o stíhací bombardér F-105. Severovietnamské radary zachytily vetřelce přilétající z Thajska a Đà Nẵngu s cílem napadnout Thái Nguyên a leteckou základnu Kép. Ve 14.45 proti nim vzlétla čtveřice pilotů 923. pluku Hồ Văn Quý, Phan Thành Tài, Nguyễn Văn Bảy a Võ Văn Mẫn. Po třech a půl minutách Nguyễn Văn Bảy objevil ve vzdálenosti 10 km skupinu dvaceti F-105 Thunderchief, doprovázených čtveřicí F-4 nad Đình Lập. Nepřátelé si jich ale také všimli. Thunderchiefy spěšně odhodily svůj pumový náklad a Phantomy zaútočily na MiGy, avšak bez jakéhokoliv úspěchu. Oproti tomu se Hồ Văn Quýmu podařilo dostat za jeden Thunderchief a ze vzdálenosti 500 – 600 metrů spustil palbu. Sestřelit se mu ho ale nepovedlo. Nguyễn Văn Bảy také vypálil pět až šest dávek, přičemž se mu podařilo poslat k zemi jeden F-105.
   Rostoucí americké ztráty v leteckých bojích donutily administrativu presidenta Johnsona, aby 24. dubna 1967 povolila dosud zapovězené nálety na severovietnamská letiště. K velkému leteckému boji došlo ještě téhož dne. O den dříve se Văn Bảy se svými třemi druhy přemístil ze základny Gia Lâm na letiště Kiến An. Odtud vzlétli v odpoledních hodinách proti nepříteli, přičemž vytvořili dvě dvojice, Nguyễn Văn Bảy – Nguyện Thế Hồn a Võ Văn Mẫn – Nguyễn Bá Địch. V následujícím souboji si dvojice Văn Mẫn – Bá Địch připsala jednoho sestřeleného Phantoma nad Phả Lại v provincii Hải Hưng. Dvojice Văn Bảy – Thế Hồn se pustila do křížku s Phantomy od VF-114. Po prvním útoku utvořila obranný kruh, který se Američané pokusili prorazit. Nad Sơn Đoòng v provincii Hà Bắc našly střely Văn Bảyových kanonů ráže 23 a 37 mm svůj cíl a k zemi se zřítil jeden z Phantomů.
   Následující den byl stejně rušný. V 10.04 se zvedla čtveřice severovietnamských pilotů Nguyễn Văn Bảy, Hà Đình Bốn, Nguyện Thế Hồn a Nguyễn Bá Địch z předsunutého letiště Kiến An stíhat blížící se letouny US Navy z letadlové lodi USS Bon Homme Richard. MiGy-17 se vydaly kolem hory Voi, vystoupaly do 1 500 metrů a zcela zaskočily piloty amerických letounů, kteří si mysleli, že letiště Kiến An je neprovozuschopné. Došlo k velice krátkému boji, v němž severovietnamští piloti v podstatě provedli pouze jediný průlet – taktika „udeř a uteč“, přičemž se jim dle jejich hlášení podařilo sestřelit tři nepřátelské letouny. Podle tehdy používaného systému společných sestřelů měly tyto letouny připadnout na konta všech útočících pilotů včetně Văn Bảye. István Toperczer ve své nejnovější práci na toto téma uvádí, že po jednom sestřelu A-4 si připsali Hà Đình Bốn a Nguyễn Bá Địch, zatímco Nguyện Thế Hồn poslal k zemi Crusadera. Podle tohoto zdroje tedy vyšel Văn Bảy ze souboje naprázdno.
   Své skóre Văn Bảy uzavřel v sobotu 29. dubna 1967, kdy ohlásil sestřelení Phantomu. V odpoledních hodinách se zvedla z letecké základny Hòa Lạc letka MiGů-17 ve složení Nguyễn Văn Bảy, Lê Si Điệp, Võ Văn Mẫn a Trươn Văn Cúng a vydala se do oblasti Hòa Bình, kde Văn Bảy ve vzdálenosti osm kilometrů zpozoroval vetřelce v podobě F-4C. Během tříminutového souboje se mu podařilo jeden letoun sestřelit a letka se poté šťastně vrátila na základnu Hòa Lạc. 
   Văn Bảy u letectva sloužil ještě mnoho let po válce. V dubnu roku 1991 odešlo toto slavné stíhací eso Války ve Vietnamu do výslužby. Odstěhoval se se svou ženou do rodné vesnice, kde se věnoval zemědělství. Zemřel v pondělí 22. září 2019 ve věku 84 let. Nad přesným počtem jeho sestřelů visí řada otazníků. Některé patrně dosáhl ve spoluúčasti a je možné, že později došlo k překlasifikování a určení konkrétního vítěze. Sestřely, na kterých se podílel, jsou uvedeny výše.




 
Prameny:
[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, in REVI Publications, č. 117, 2019.
[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, 2. část, in REVI Publications, č. 118, 2019.


[3] Boniface, Roger: MiGs Over North Vietnam: The Vietnamese People’s Air Force in Combat 1965–1975, Hikoki Publications, July 15, 2008.
[4] Davies, Peter: USN F-4 Phantom II vs VPAF MiG-17/19, Vietnam 1965–73, Osprey Duel 23, Osprey Publishing, November 2009.
[5] Hobson, Chris: Vietnam Air Losses: United States Air Force, Navy and Marine Corps Fixed-wing Aircraft Losses in Southeast Asia 1961–1973, Midland Publishing / Specialty Press, First edition, 2001.
[6] Mersky, Peter: F-8 Crusader vs MiG-17, Vietnam 1965–72, Osprey Duel 61, Osprey Publishing, November 2014.
[7] Olynyk, Frank J.: United States Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat Post World War Two, Victory List No.10, self published, Aurora, Ohio, January 1999.
[8] Toperczer, István: Air War Over North Viet Nam, The Vietnamese Peoples’ Air Force 1949–1977, Squadron/Signal Pub., No. 6075, Carrollton, 1998.
[9] Toperczer, István: MiG-17 and MiG-19 Units of the Vietnam War, Osprey Combat Aircraft 25, Osprey Publishing 2001.
[10] Toperczer, István: MiG Aces of the Vietnam War, Schiffer Publishing, Ltd., 2015.
[11] Nguyễn Văn Bảy (A), WikipediA, Bách khoa toàn thư mở, https://vi.wikipedia.org/wiki/Nguyễn_Văn_Bảy_(A).

Kalendárium, 2. únor 1943


   V úterý 2. února 1943 oficiálně skončila bitva u Stalingradu, jedna z rozhodujících bitev 2. světové války, když došlo ke kapitulaci vojáků XI. armádního sboru pod velením generála Karla Streckera. V podzemí Stalingradu však zůstalo ještě asi 10 tisíc mužů, z nichž poslední se vzdali až počátkem března 1943. 



[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Сталинградская_битва
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu
[3] https://www.valka.cz/412-Bitva-o-Stalingrad