V neděli 2. února 1936 se narodil Nguyễn Văn Bảy, nejúspěšnější severovietnamské stíhací eso na letounu Mikojan-Gurjevič MiG-17 s sedmi úředně potvrzenými sestřely.
Svou leteckou kariéru zažal v roce 1959 kdy byl vybrán do malé skupiny budoucích příslušníků právě vznikajícího severovietnamského letectva a nastoupil k 910. leteckému výcvikovému pluku. O rok později se vydal do Číny, kde prodělal výcvik na proudovém stíhacím letounu MiG-17. Ukončil ho začátkem roku 1964 a v dubnu se vrátil do Vietnamu na leteckou základnu Gia Lâm. Zařazen byl k 921. stíhacímu pluku. Někdy během roku 1965 byl převelen k 923. stíhacímu pluku.
Dne 26. dubna 1966 ohlásil poškození Phantomu. Pravděpodobně šlo o jeden z doprovodných letounů kryjících Douglas EB-66 Destroyer při misi na rušení severovietnamských radarů. Roj ve složení Hồ Văn Quý, Lưu Huy Chao, Nguyễn Văn Bảy a Tran Van Triêm vzlétla v dopoledních hodinách z letecké základny Kép a v oblasti Bắc Sơn – Bình Gia se utkala se skupinou F-4. Piloti MiGů ohlásili dva sestřely a jedno poškození F-4 Phantom.
Jen o tři dny později pak Văn Bảy konečně ohlásil své první potvrzené vzdušné vítězství – stíhací bombardér F-105 Thunderchief. Odpoledne vzlétla trojice ve složení Nguyễn Khắc Lộc, Lưu Huy Chao a Nguyễn Văn Bảy a utkala se s letouny F-4C Phantom, doprovázejícími stíhací bombardéry F-105. Văn Bảy sestřelil jeden F-105D.
V úterý 21. června 1966 opustil vzletovou dráhu záchytný roj 923. pluku ve složení Phạm Thành Chung, Dương Trung Tấn, Nguyễn Văn Bảy a Phan Văn Túc a dal se do stíhání několika F-8 Crusader z letadlové lodi USS Hancock. Jeden z Crusaderů (F-8E, #149152) od VF-211, jehož knipl svíral LCDR C. Black, už dostal zásah od protiletadlové palby ze země. K jeho smůle se brzy objevily i MiGy-17 pilotované Văn Bảyem a jeho třemi druhy. Američan od nich schytal několik dalších zásahů z kanonů ráže 23 a 37 mm a šel k zemi. Tam jej rychle následoval i druhý Crusader (RF-8A, #146830) od Detachmentu L, VFP-63, pilotovaný LT L. C. Eastmanem. U stíhacích pluků bylo tou dobou zvykem připočítávat sestřely na účet všech letců ve vzduchu, nejnovější zdroje však za vítěze označují Phạm Thành Chunga a Phan Văn Túce.
Ve středu 29. června, zaútočily čtyři MiGy od 923. pluku pilotované Trần Huyềnem, Võ Văn Mẫnem, Nguyễn Văn Bảyem a Phan Văn Túcem na skupinu stíhacích bombardérů F-105 Thunderchief nedaleko Tam Đảo. Severovietnamci ohlásili dva sestřely, oba byly patrně opět připsány všem účastníkům boje, zatímco nejnovější zdroje už za vítěze označují pouze Nguyễn Văn Bảye a Phan Văn Túce.
Další sestřel si Nguyễn Văn Bảy připsal v pondělí 5. září 1966. Toho dne držel hotovost společně s dalším velmi zkušeným pilotem Võ Văn Mẫnem, který se také stal stíhacím esem. V 15.45 zachytily radary blížící se nálet, v 16.30 dostala dvojice Nguyễn Văn Bảy – Võ Văn Mẫn, následovaná dvojicí Trần Huyền – Lưu Huy Chao, povel ke startu. Poté, co Văn Bảy zpozoroval kondenzační stopy, rozkázal odhodit nádrže a dal plný plyn. Letouny, ke kterým se rychle přibližoval, byly Crusadery náležející VF-111 z letadlové lodi USS Oriskany. Văn Bảy se dostal za druhý letoun ve formaci a ze vzdálenosti 350 metrů vypálil. Nejdřív minul. Pak provedl opravu a vystřelil podruhé. Zasažený letoun šel okamžitě dolů a roztříštil se o zem.
Další vzdušné vítězství Văn Bảy ohlásil už 16. září. Čtveřice pilotů 923. pluku Hồ Văn Quý, Đỗ Huy Hoàng, Nguyễn Văn Bảy a Võ Văn Mẫn se vydala vstříc skupině šesti stíhacích bombardérů F-105 Thunderchief, doprovázených osmi letouny F-4C Phantom. Skupina vstoupila do souboje s doprovodnými stíhači nad Nam Mẫu. Nguyễn Văn Bảy se dostal za jeden z Phantomů, který sestřelil severovýchodně od letecké základny Kép.
Další vzdušné vítězství si připsal v sobotu 21. ledna 1967. Šlo opět o stíhací bombardér F-105. Ve 14.45 proti nim vzlétla čtveřice pilotů 923. pluku Hồ Văn Quý, Phan Thành Tài, Nguyễn Văn Bảy a Võ Văn Mẫn. Po třech a půl minutách Nguyễn Văn Bảy objevil ve vzdálenosti 10 km skupinu dvaceti F-105 Thunderchief, doprovázených čtveřicí F-4 nad Đình Lập. Nepřátelé si jich ale také všimli. Thunderchiefy spěšně odhodily svůj pumový náklad a Phantomy zaútočily na MiGy, avšak bez jakéhokoliv úspěchu. Nguyễn Văn Bảy vypálil pět až šest dávek, přičemž se mu podařilo poslat k zemi jeden F-105.
Rostoucí americké ztráty v leteckých bojích donutily administrativu presidenta Johnsona, aby 24. dubna 1967 povolila dosud zapovězené nálety na severovietnamská letiště. K velkému leteckému boji došlo ještě téhož dne. O den dříve se Văn Bảy se svými třemi druhy přemístil ze základny Gia Lâm na letiště Kiến An. Odtud vzlétli v odpoledních hodinách proti nepříteli, přičemž vytvořili dvě dvojice, Nguyễn Văn Bảy – Nguyện Thế Hồn a Võ Văn Mẫn – Nguyễn Bá Địch.Dvojice Văn Bảy – Thế Hồn se pustila do křížku s Phantomy od VF-114. Po prvním útoku utvořila obranný kruh, který se Američané pokusili prorazit. Nad Sơn Đoòng v provincii Hà Bắc našly střely Văn Bảyových kanonů ráže 23 a 37 mm svůj cíl a k zemi se zřítil jeden z Phantomů.
Následující den byl stejně rušný. V 10.04 se zvedla čtveřice severovietnamských pilotů Nguyễn Văn Bảy, Hà Đình Bốn, Nguyện Thế Hồn a Nguyễn Bá Địch z předsunutého letiště Kiến An stíhat blížící se letouny US Navy z letadlové lodi USS Bon Homme Richard. Došlo k velice krátkému boji, v němž severovietnamští piloti v podstatě provedli pouze jediný průlet – taktika „udeř a uteč“, přičemž se jim dle jejich hlášení podařilo sestřelit tři nepřátelské letouny. Podle tehdy používaného systému společných sestřelů měly tyto letouny připadnout na konta všech útočících pilotů včetně Văn Bảye. István Toperczer ve své nejnovější práci na toto téma uvádí, že po jednom sestřelu A-4 si připsali Hà Đình Bốn a Nguyễn Bá Địch, zatímco Nguyện Thế Hồn poslal k zemi Crusadera. Podle tohoto zdroje tedy vyšel Văn Bảy ze souboje naprázdno.
Své skóre Văn Bảy uzavřel v sobotu 29. dubna 1967, kdy ohlásil sestřelení Phantomu. V odpoledních hodinách se zvedla z letecké základny Hòa Lạc letka MiGů-17 ve složení Nguyễn Văn Bảy, Lê Si Điệp, Võ Văn Mẫn a Trươn Văn Cúng a vydala se do oblasti Hòa Bình, kde Văn Bảy ve vzdálenosti osm kilometrů zpozoroval vetřelce v podobě F-4C. Během tříminutového souboje se mu podařilo jeden letoun sestřelit a letka se poté šťastně vrátila na základnu Hòa Lạc.
Văn Bảy u letectva sloužil ještě mnoho let po válce. V dubnu roku 1991 odešlo toto slavné stíhací eso Války ve Vietnamu do výslužby. Zemřel v pondělí 22. září 2019 ve věku 84 let.
Prameny:
[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, in REVI Publications, č. 117, 2019.
[2] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Nguyễn Văn Bảy - stíhací eso Vietnamské války, 2. část, in REVI Publications, č. 118, 2019.
[3] Boniface, Roger: MiGs Over North Vietnam: The Vietnamese People’s Air Force in Combat 1965–1975, Hikoki Publications, July 15, 2008.
[4] Davies, Peter: USN F-4 Phantom II vs VPAF MiG-17/19, Vietnam 1965–73, Osprey Duel 23, Osprey Publishing, November 2009.
[5] Hobson, Chris: Vietnam Air Losses: United States Air Force, Navy and Marine Corps Fixed-wing Aircraft Losses in Southeast Asia 1961–1973, Midland Publishing / Specialty Press, First edition, 2001.
[6] Mersky, Peter: F-8 Crusader vs MiG-17, Vietnam 1965–72, Osprey Duel 61, Osprey Publishing, November 2014.
[7] Olynyk, Frank J.: United States Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat Post World War Two, Victory List No.10, self published, Aurora, Ohio, January 1999.
[8] Toperczer, István: Air War Over North Viet Nam, The Vietnamese Peoples’ Air Force 1949–1977, Squadron/Signal Pub., No. 6075, Carrollton, 1998.
[9] Toperczer, István: MiG-17 and MiG-19 Units of the Vietnam War, Osprey Combat Aircraft 25, Osprey Publishing 2001.
[10] Toperczer, István: MiG Aces of the Vietnam War, Schiffer Publishing, Ltd., 2015.
[11] Nguyễn Văn Bảy (A), WikipediA, Bách khoa toàn thư mở, https://vi.wikipedia.org/wiki/Nguyễn_Văn_Bảy_(A).
Žádné komentáře:
Okomentovat