pondělí 17. června 2019

Kalendárium, 17. červen 1940


Vlastimil Veselý létal na frontě v Libyi a Tunisku, kde 17. června 1940 při hlídkovém letu napadl nad pobřežím osamělý bombardér Savoia-Marchetti S.79 od 36. Stormo. Pronásledoval jej a severovýchodně od tuniského mysu Bon po něm vypálil několik dávek. Veselému byl přiznán jako pravděpodobně sestřelený a jednalo se o jediné vzdušné vítězství dosažené československým stíhačem sloužícím v řadách Francouzského armádního letectva (l'Armée de l'Air) v bojích proti italskému Královskému letectvu (Regia Aeronautica). 
Podle italských údajů vše probíhalo poněkud jinak. Toho dne byl jeden S.79 od 36. Stormo ze základny Castelvertrano vyslán na ofenzivní průzkum nad Tunisem. Při této příležitosti shodil pár pum na El Djem. Poté byl atakován stíhačkou, nicméně se mu podařilo uniknout. O celé události se můžeme v deníku Vlastimila Veselého dočíst toto:
„Náhle v dálce vidím jakýsi podezřelý letoun, který letí nad moře – na východ ode mne. Jelikož to zřejmě nebyl nikdo z nás, žádal jsem rádiem povolení jej zjistiti. Neznámý letoun byl nad mořem ve výši asi 5 000 m. Měl směr na Sicílii. Nadběhl jsem mu a podařilo se mi tak mu překaziti ústup. Do poslední chvíle jsem nemohl rozeznati státní příslušnost. Celý manévr jsem detailně hlásil rádiem na velitelství. Novák se mi ztratil a tak jsem zbyl na souboj sám. Konečně jsem se dostal nad záhadný letoun a poznal jsem italské znaky. Byla to třímotorová bombardovací Savoia. Situace byla jasná. Okamžitě jsem na ni zaútočil. Chlapi se bránili zdatně, pikovali dolů k vodě, stříleli po mně jako ďasi, ale přesto se mi podařilo hned první dávkou zasáhnouti levý motor, ze kterého se ihned silně kouřilo. V tom mne ale rádiem dirigovali nad Tunis, kde právě bombardovali Italové přístav. Musel jsem – nerad – přerušiti souboj. Nesundal jsem je, ale dostali plnou porci ze všech kulometů. Útok jsem skončil asi 50 km nad mořem.“
Tento Veselého úspěch byl zároveň posledním vítězstvím dosaženým československým pilotem v řadách francouzské l'Armée de l'Air.







[1] Šafařík, Jan: One of "The Few", 1. část, in REVI Publications, No. 52, 2004.
[2] Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie, Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945, rozšířené vydání, Svět křídel 2008. 
[3] Veselý, Jaroslav: Ke hvězdám a do mraků, Z válečných deníků čs. stíhače Vlastimila Veselého, Garamon, Hradec Králové 2006. 

Společné foto osmi hrdinů Sovětského svazu, kteří měli dohromady zničit podle oficiálních zdrojů minimálně 240 [216+24] nepřátelských letounů ve vzduchu, dalších 45 letounů na zemi a 63 tanků na zemi.


Společné foto osmi hrdinů Sovětského svazu, kteří měli dohromady zničit podle oficiálních zdrojů minimálně 240 [216+24] nepřátelských letounů ve vzduchu, dalších 45 letounů na zemi a 63 tanků na zemi.
První řada zleva doprava: dvojnásobný hrdina Sovětského svazu stíhací pilot Dmitrij borisovič Glinka - 50 [49+1] sestřelů, trojnásobný hrdina Sovětského svazu stíhací pilot Ivan Nikotovič Kožedub - 64 [64+0] sestřelů, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu stíhací pilot Pavel Jakovlevič Golovačev - 30 [30+0] sestřelů.
Druhá řada zleva doprava: dvojnásobný hrdina Sovětského svazu stíhací pilot Vitalij Ivanovič Popkov - 40 [40+0] sestřelů, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu stíhací pilot Andrej Jegorovič Borovich - 44 [27+17] sestřelů.
Třetí řada zleva doprava: dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu bitevní pilot Aleksandr Nikolajevič Jefimov - 7 [1+6] sestřelů, na zemi zničil 28 letounů a 47 tanků, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu bitevní pilot Anatolij konstantinovič Nedbajlo - 5 [5+0] sestřelů, na zemi zničil 17 letounů a 16 tanků, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu bitevní pilot Vasilij Iljič Mychlik.