pátek 25. ledna 2019

Kalendárium, 25. leden 1736

V neděli 25. ledna 1736 se v Turíně narodil Joseph-Louis Lagrange, comte de l'Empire, spolu s Leonardem Eulerem byl jedním z největších matematiků 18. století.


Giuseppe Luigi Lagrange se narodil v Turíně, kde již tři generace žila jeho rodina. Joseph studoval savojskou vojenskou školu a jako nejstarší z dětí se o sebe musel brzy postarat. Vědeckou činnost zahájil v 17 letech objevem, který později našel už zveřejněný v korespondenci Gottfrieda Leibnize a Jacoba I. Bernoulliho. Díky svému matematickému nadání byl již v devatenácti letech profesorem na turínské Accademia delle Scienze. V roce 1755 poslal Leonhardu Eulerovi do Berlína pojednání o své metodě integrace a hledání extrémů. Euler jeho práce zařadil mezi základní díla variačního počtu a už v roce 1756 dosáhl toho, že byl Lagrange zvolen zahraničním členem berlínské Akademie.

V roce 1766 strávil půl roku v Paříži, kde se seznámil s Jeanem d´Alembertem a Alexisem Clairautem. Na pozvání Friedricha II. a na doporučení d´Alemberta a Leonharda Eulera odešel ve stejný rok jako ředitel matematické sekce do Berlína. V letech 1770 – 1771 vydal Réflexions sur la résolution des equations (Úvahy o řešení rovnic), kde rozpracoval řešení rovnic vyšších řádů. V roce 1786 odešel do Paříže, kde v roce 1788 vyšla jeho nejdůležitější práce Analytická mechanika. Kniha obsahovala práci, kterou Lagrange začal rozmýšlet už v Turíně a dokončil v Berlíně. V této práci navázal na dílo svých učitelů d´Alemberta a Eulera. Mimo jiné se zabýval i nebeskou mechanikou, rozpracoval techniku výpočtů prvků drah planet a komet na základě tří pozorování, a úlohu tří těles. Během francouzské revoluce pomáhal při reformě měr a vah. Mohl tu zůstat jen na zvláštní povolení, ostatní cizinci byli vyhoštěni. V roce 1795 profesoroval na Ecole Normale, 1797 na Ecole Polytechnique.

Za práci o libraci Měsíce získal Lagrange v roce 1764 cenu pařížské Académie des Sciences a pak ještě několikrát za témata z nebeské mechaniky. Zabýval se i jinými otázkami, např. z akustiky (šíření zvuku, chvění strun), teorie determinantů a matic, teorie pravděpodobnosti, aritmetiky, algebry, ale především matematické analýzy a mechaniky. Za vlády Napoleona I. Bonaparta dostal mnoho řádů, titul hraběte a další pocty. Je pochován v pařížském Panthéonu.
Použité zdroje

[1] GINDIKIN, S. Joseph Louis Lagrange (1736 – 1813). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 31/1986, č. 6, s. 297–313. CS–ISSN 0032–2423.
[2] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1221/lagrange

Kalendárium, 25. leden 1945


Ve čtvrtek 25. ledna 1945 v polském městě Przemyśl vznikla na území osvobozeném Rudou armádou další velká letecká jednotka. Byla to 1. čs. smíšená letecká divize, jejímž velitelem se stal pplk. Ludvík Budín. Divize se skládala z 1. čs. stíhacího leteckého pluku (1-й чехословацкый истребительный авиационный полк), 2. čs. stíhacího leteckého pluku (2-й чехословацкый истребительный авиационный полк) a 3. čs. bitevního leteckého pluku (3-й чехословацкой штурмовой авиационный полк) a měla ve své výzbroje stíhací letouny  Lavočkin La-5 a La-7, dále bitevní letouny Iljušin Il-2 a bombardovací letouny Petljakov Pe-2.
Velitelství smíšené letecké divize vzniklo 19. prosince 1944 přejmenováním z velitelství Československé letecké skupiny na základě směrnice velitelství 1. československého armádního sboru, čj. 0722/Taj.-1944. Jednotka byla po stránce operační, včetně letecké výstroje a výzbroje, podřízena sovětskému velení (od 25. 1. do 14. 5. podřízena 8. letecké armádě, od 14. 5. do 20. 7.  podřízena 2. letecké armádě), ve všem ostatním byla podřízena velení 1. čs. armádního sboru a od 15. května 1. československé armádě. Dne 20. července byla uvolněna ze svazku Rudé armády a převedena do podřízenosti československého letectva. Velitelství smíšené letecké divize bylo 1. srpna 1945, na základě výnosu Ministerstva národní obrany přejmenováno na velitelství 4. letecké divize. 

Organizační struktura:
Štáb divize:
    Velitel divize pplk. Ludvík Budín
    Zástupce velitele mjr. Mikuláš Lisický
    Náčelník štábu škpt. Ján Klán
    Šturman mjr. František Rypl
    Inspektor letecké techniky kpt. Jozef Páleníček
1. čs. stíhací letecký pluk
    Velitel pluku škpt. František Fajtl
    Zástupce velitele kpt. Ludovít Koza
    Náčelník štábu npor. Viktor Cvacho
    Velitel 1. letky npor. František Chábera
    Velitel 2. letky por. Leopold Šrom
    Velitel 3. letky kpt. Jozef Kolembus
    Šturman npor. Michal Minka
    Střelecký důstojník por. Jiří Řezníček
2. čs. stíhací letecký pluk
    Velitel pluku mj. Ivan Haluzický
    Zástupce velitele npor. Josef Stehlík
    Náčelník štábu mj. Lebeděv (později nahrazen npor. Jánem Samašem)
    Navigátor npor. František Loucký
    Velitel 1. letky kpt. Teodor Obuch
    Velitel 2. letky ppor. František Štička
    Velitel 3. letky ppor. Pavel Kocfelda
3. čs. bitevní letecký pluk
    Velitel pluku mj. Mikuláš Guljanič
    Zástupce velitele kpt. František Wágner
    Náčelník štábu škpt. Antonín Navrátil
    Šturman kpt. Béla Kubica
    Inženýr pluku kpt. Demenkov
    Velitel 1. letky kpt. Osvald Fencl
    Velitel 2. letky kpt. Josef Nižňanský
    Velitel 3. letky kpt. Mikuláš Šinglovič
    Šéflékař npor. MUDr. Karol Büchler

Dislokace:
20. 1. 1945 -  2. 1945 Przemyśl
2. 1945 - 4. 1945 Iwonicz
4. 1945 - 4. 1945 Katowice
4. 1945 - 5. 1945 Pszczyna
5. 1945 - 5. 1945 Albrechtičky
5. 1945 - 1. 8. 1945 Praha-Letňany

[1] Daňko, Ján - kol.: 1. československá smíšená letecká divize, AVIS, Praha 1998. ISBN 80-86049-44-2
[2] Irra, Miroslav: Československé vojenské letectvo 1945-1950, I. díl - Organizační vývoj a personální výstavba, Svět Křídel, Cheb 2006.