V pondělí 10. srpna 1959 poprvé vzlétl Je-7/1 (rudá 71), což byl prototyp legendárního stíhacího stroje Mikojan Gurjevič MiG-21 variant PF / PFL / PFM. Jednalo se o přepadovou stíhací modifikaci denního frontového stíhacího letounu typu MiG-21F-13 (Fishbed C/E) uzpůsobenou pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci. Jeho cílem bylo primárně ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany, od verze PFL a PFM přibylo vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a sekundárně útoky na pozemní cíle.
Z technického hlediska, hlavně co se týče vybavení pilotní kabiny a zástavby speciálních zařízení, vycházela „péefka“ stále z Migu-21F. Díky použití palubního RL RP-21 Safír byla překonstruována příď, kde se zvětšil vstupní otvor z 630 na 870 mm. Zkrácená pitotstatická trubice zmizela ze spodu přídě a přestěhovala se přímo doprostřed horní části vstupního prstence. Díky zvýšení hmotnosti bylo třeba použít nová kola o rozměru 800 mm, místo původních 600 mm, které byly použity u verze „F.“ Díky většímu rozměru bylo třeba upravit i šachty podvozku a nad centroplánem stroje se proto objevily větší „boule.“ Letoun byl také oproti Migu-21F poháněn mírně vylepšeným motorem R-11F2-300 o max. tahu 60 kN při zapnutí přídavného spalování.
Zcela odstraněna byla hlavňová výzbroj a pilot se tak musel spoléhat pouze na PLŘS. Ty bylo možno podvěsit v počtu 2 ks a to buď „klasické“ R-3S s IČ navedením na adaptéry APU-13, nebo RS-2US s poloaktivním RL navedením pomocí APU-7. Výzbroj vycházela z ohledu na určení letounu pro službu v PVOS, kde se předpokládaly pouze útoky typu „přepad“ na daný cíl. V případě manévrového boje však letounu hlavňová výzbroj citelně chyběla, jak se později ukázalo během střetů na blízkém východě nebo ve Vietnamu.
„Péefemka“ byla vylepšenou verzí původního Migu-21PF. Na první pohled se odlišovala zejména poprvé nově použitou „širokou“ SOP známou z pozdějších verzí Migů tzv. „třetí generace.“
Problém s vysokou přistávací rychlostí přesahující 300 km/h byl právě na pozdějších sériích „péefemek“ vyřešen zabudováním zařízení SPS (sduv pograničnogo sloja), které zajišťovalo při přistání ofukování vztlakových klapek vysunutých na maximální výchylku. Tím se zvýšila jejich účinnost a podařilo se snížit přistávací rychlost na hodnotu cca. 300 km/h.
Naše letectvo dostalo MiGy-21PF v roce 1964 a letouny spolu s Migy-21PFM začaly v OH PVOS u slp nahrazovat postupně dosud používané stroje Mig-19P a PM. Ze SSSR bylo v letech 1964-65 dodáno 39 letadel, které se během své služby objevily u 1. slp v Českých Budějovicích, 8. slp v Mošnově a Brně, 9. slp v Bechyni a 11. slp v Žatci. Jako první dostala „péefka“ v srpnu 1964 3. letka 11. slp ze Žatce a 1. letka 1. slp v Českých Budějovicích. Naopak poslední jednotky, které od podzimu 1989 vyřazovaly Migy-21PF z provozu, byly 8. slp v Brně a 9. slp v Bechyni.
V listopadu 1966 dostala první „PFM“ 3. letka 1. slp v Českých Budějovicích, který tak po nějaký čas provozoval všechny tři tehdy používané verze „jednadvacítek“ (F, PF i PFM). V červnu 1968 se dočkala této verze i další jednotka PVOS umístěná u „horké“ západní hranice a to jmenovitě 1. letka 11. slp, jež byla ještě téhož roku přeznačena v rámci pluku na 3. letku. U našeho letectva se tak Migy-21PFM objevily během jejich služby u 1. slp v Českých Budějovicích, 8. slp v Mošnově a Brně, 9. slp v Bechyni a 11. slp v Žatci. Celkem bylo ze SSSR dodáno 50 ks a poslední z nich dolétaly v roce 1991, kdy byly definitivně vyřazeny z provozu u 11. slp v Žatci a 8. slp v Brně.
Jednotlivé verze PF / PFL / PFM:
MiG-21PF (iz.76) – základní sériově vyráběná úprava letounu typu MiG-21PF (Fishbed D). Tento model byl vyráběn závodem č.21 výhradně pro potřeby Sovětského VVS a PVO. V letech 1961 až 1965 přitom brány zmíněného podniku opustilo celkem 525 sériových MiGů-21PF (Fishbed D).
MiG-21PF (iz.76A) – exportní provedení letounu typu MiG-21PF (Fishbed D) s instalací jiného typu identifikačního systému „vlastní-cizí“. Tento model byl vyráběn závodem č.30. Jeho provozovatelem se staly státy Varšavské smlouvy. Některé exempláře letounu typu MiG-21PF (Fishbed D), které byly vyvezeny do NDR, přitom obdržely, na žádost vzdušných sil tohoto státu, instalaci modifikovaného radiolokátoru s módem pro vyhledávání a sledování pozemních cílů.
MiG-21PFL – exportní modifikace letounu typu MiG-21PF (Fishbed D) vzešlá z požadavků vzdušných sil Vietnamu. Letoun typu MiG-21PFL (Fishbed D) vycházel z exportního MiGu-21PF (iz.76A). Od tohoto modelu se přitom odlišoval instalací zjednodušeného radiokompasu typu ARK-10 bez modulu pro měření vzdálenosti od pozemního radiomajáku a pokročilejšího kompasu typu KSI-2 (na místo typu KSI) a absencí radiovýškoměru. Letoun typu MiG-21PFL (Fishbed D) byl vyráběn závodem č.21. V letech 1961 až 1965 přitom brány zmíněného podniku opustilo celkem 525 těchto strojů.
MiG-21PFS (Fishbed D) – první sériové provedení letounu typu MiG-21PFS s vystřelovací sekačkou typu SK uvnitř kokpitu, jednodílným průzračným překrytem pilotní kabiny a „úzkou“ svislou ocasní plochou (SOP) s plochou 3,80 m2. Tento model se tedy z hlediska vnějšího vzhledu ztotožňoval, tedy vyjma instalace doutníkovitého pouzdra brzdícího padáku pod směrovým kormidlem, se svým vývojovým předchůdcem v podobě letounu typu MiG-21PF (Fishbed D).
MiG-21PFS (Fishbed F) – pozdější sériové provedení letounu typu MiG-21PFS s vystřelovací sekačkou typu SK uvnitř kokpitu, jednodílným průzračným překrytem pilotní kabiny a „širokou“ SOP s plochou 5,2 m2. Tento model se tedy z hlediska vnějšího vzhledu ztotožňoval s letounem typu MiG-21FL (Fishbed F), který vzešel z požadavků Indického vojenského letectva, a se svým vývojovým nástupcem v podobě letounu typu MiG-21PFM (Fishbed F) v raném výrobním provedení. Z tohoto důvodu VVS začalo později pro letouny typu MiG-21PFS (Fishbed F) v tomto výrobním provedení používat též označení MiG-21PFM.
MiG-21PFS (Fishbed F) – poslední sériové provedení letounu typu MiG-21PFS s vystřelovací sedačkou typu KM-1 (SK-3) uvnitř kokpitu, dvoudílným průzračným překrytem pilotní kabiny a „širokou“ SOP s plochou 5,2 m2. Tento model se tedy z hlediska vnějšího vzhledu ztotožňoval se svým vývojovým nástupcem v podobě letounu typu MiG-21PFM (Fishbed F) v pozdějším výrobním provedení. Z tohoto důvodu VVS začalo později pro letouny typu MiG-21PFS (Fishbed F) v tomto výrobním provedení používat též označení MiG-21PFM.
MiG-21PFM (iz.94) – první sériové provedení letounu typu MiG-21PFM (Fishbed F) s vystřelovací sekačkou typu SK uvnitř kokpitu a jednodílným průzračným překrytem pilotní kabiny. Tento model se tedy z hlediska vnějšího vzhledu ztotožňoval s letounem typu MiG-21FL (Fishbed F), který vzešel z požadavků Indického vojenského letectva, a se svým vývojovým předchůdcem v podobě letounu typu MiG-21PFS (Fishbed F) v „prostřední“ sériové úpravě.
MiG-21PFM (iz.94) – pozdější sériové provedení letounu typu MiG-21PFM (Fishbed F) s vystřelovací sedačkou typu KM-1 (SK-3) uvnitř kokpitu a dvoudílným průzračným překrytem pilotní kabiny. Tento model se tedy z hlediska vnějšího vzhledu ztotožňoval se svým vývojovým předchůdcem v podobě letounu typu MiG-21PFS (Fishbed F) v konečné sériové úpravě.
MiG-21PFM (iz.94A) – exportní provedení letounu typu MiG-21PFM (Fishbed F) se zjednodušeným avionickým vybavením a zbraňovým systémem. Palubní vybavení jednotlivých exemplářů exportního MiGu-21PFM (Fishbed F) se lišilo, a to podle toho, zda šlo o stroj vyhrazený pro vývoz do zemí Varšavské smlouvy nebo jiných zemí. Ze zbraňového systému tohoto modelu byly konkrétně vyřazeny 240 mm neřízené rakety typu S-24 a zápalné nádrže. Identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M Chrom (Odd Rods) exportních MiGů-21PFM (Fishbed F) zase postrádal instalaci modulu Zarja. První sériové exempláře tohoto modelu byly vybaveny starším radiolokátorem typu RP-21 (Spin Scan). Raketová výzbroj těchto strojů se omezovala na PLŘS typu R-3S (AA-2 Atoll) a 57 mm neřízené rakety typu S-5. Některé exportní MiGy-21PFM (Fishbed F) z prvních výrobních sérií nebyly dokonce uzpůsobeny ani pro použití kanónových kontejnerů typu GP-9. Letouny tohoto typu z pozdějších výrobních sérií nicméně již obdržely instalaci radaru typu RP-21M (Spin Scan) nebo RP-21MA (Spin Scan). Součástí jejich zbraňového systému se navíc staly PLŘS typu RS-2US (AA-1 Alkali) a protizemní ŘS typu Ch-66 (AS-7 Kerry).
Prameny:
[1] Irra, Miroslav: MiG-21PF/PFM v československém vojenském letectvu, 1. díl, Aero No. 48, Jakab Publishing s.r.o., Bučovice 2018. ISBN 978-80-87350-77-5
[2] Irra, Miroslav: MiG-21PF/PFM v československém vojenském letectvu, 2. díl, Aero No. 49, Jakab Publishing s.r.o., Bučovice 2018. ISBN 978-80-87350-79-9
[2] https://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-i-mikojan-a-m-i-gurjevic/mig-21pf-fl-fishbed-d-/
[4] https://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-i-mikojan-a-m-i-gurjevic/mig-21pfs-fishbed-d-f-/
[5] https://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-i-mikojan-a-m-i-gurjevic/mig-21pfm-fishbed-f-/
[6] https://www.valka.cz/10769-MiG-21-Ve-znameni-Delty-1-cast
[7] https://ru.wikipedia.org/wiki/МиГ-21
edit: Tue Aug 10 10:39:51 AM CEST 2021
