Kalendárium, 18. prosinec 1940

Den, kdy Hitler zřejmě prohrál válku.

Ve středu 18. prosince 1940 Adolf Hitler podepsal směrnici č. 21 „Operace Barbarossa“, která ukládala německé armádě připravit se na tažení proti Sovětskému svazu ještě před ukončením války proti Velké Británii. Přípravy k tažení na východ měly být dokončeny k 15. květnu 1941. Zahájení „Operace Barbarossa“ bylo nakonec o více než měsíc odloženo, především kvůli vývoji na Balkáně. 

Vůdcův hlavní stan 18. prosince 1940 Vůdce a Vrchní velitel ozbrojených sil OKW/WFSt/Abt.L(I) Nr. 33 408/40 gK Chefs. 9 exemplářů 2. exemplář   S m ě r n i c e  č. 21 Operace Barbarossa      Německá branná moc musí být připravena na to, před ukončením války s Velkou Británií rychlým polním tažením porazit sovětské Rusko (operace Barbarossa).    Heer k tomu nasadí veškeré použitelné jednotky pod tou podmínkou, že obsazené oblasti musí být zabezpečeny proti nenadálému útoku.    Pro Luftwaffe to bude znamenat uvolnění natolik silných svazků k podpoře armády, aby bylo možno počítat s rychlým průběhem pozemních operací a škody na východoněmeckém území způsobené nepřátelskými nálety zůstaly co nejmenší. Soustředění na východě je omezeno požadavkem, aby celý námi ovládaný prostor boje a týlu zůstal dostatečně chráněn před nepřátelskými nálety a aby nálety proti Anglii, zejména jejímu dovozu, nebyly ochromeny.    Těžiště nasazení Kriegsmarine zůstane i v průběhu polního tažení na východě namířeno jednoznačně proti Anglii.      Pokud nastane příležitost, nástup proti sovětskému Rusku nakáži osm týdnů před zamýšleným počátkem operací.    Přípravy, které potřebují delší čas, budou zahájeny již nyní, pokud se tak ještě nestalo, a ukončeny k 15. květnu 1941.    Rozhodující důraz nechť je kladen na to, aby přípravy k útoku nebyly poznat.    Přípravy jednotlivých Oberkommand budou provedeny podle následujících zásad:   I. Všeobecné záměry    Odvážné, pečlivě připravené operace tankových klínů by měly zničit masy ruské armády umístěné v západním Rusku a zabránit jim v ústupu do širokého ruského prostoru.    Rychlým postupem bude dosažena linie, zpoza které již ruské letectvo nebude moci útočit na říšskoněmecké oblasti. Konečný cíl operace je clona proti asijskému Rusku z všeobecné linie Volha-Archangelsk. Takto, pokud bude zapotřebí, budou moci být poslední průmyslové oblasti Ruska na Urale vyřazeny Luftwaffe.    V průběhu těchto operací ruská Baltská flotila rychle přijde o své opěrné body a tím přestane být bojeschopnou.    Účinnému zásahu ruského letectva bude silnými údery zabráněno již na začátku operace.   II. Předpokládaní spojenci a jejich úkoly 1.) Na křídlech naší operace se počítá s aktivní účastí Rumunska a Finska.     V jaké formě budou síly obou zemí při své intervenci podléhat německému velení, včas sjedná a stanoví Oberkommando der Wehrmacht. 2.) Rumunským úkolem bude, společně s tam umístěnými bojovými silami, zajmout budoucí protivníky a celkově působit v týlových oblastech v pomocných službách. 3.) Finsko bude krýt nástup detašované německé Nordgruppe (části Gruppe XXI) z Norska a operovat společně s ní. Kromě toho připadne Finsku vyřazení Hangö. 4.) Můžeme počítat s možností, že švédské železnice a silnice budou k dispozici pro nástup německé Nordgruppe nejpozději od začátku operace.   III. Vedení operací A. Heer (v souladu s mně předloženými plány):    V operačním prostoru, rozděleném Pripjaťskými bažinami na jižní a severní polovinu, je důraz kladen severně této oblasti. Zde je pamatováno na dvě skupiny armád.    Jižnější z těchto obou skupin armád – uprostřed celé fronty – připadne úkol, s obzvláště silnými tankovými a motorizovanými svazky z prostoru kolem a severně od Varšavy rozprášit nepřátelské síly v Bělorusku. Tím splní předpoklad ke stočení silných částí rychlých vojsk na sever, aby v součinnosti se severní skupinou armád, operující z Východního Pruska ve všeobecném směru Leningrad, zničily nepřátelské síly bojující v Pobaltí. Teprve po zajištění [vyřízení]† tohoto naléhavého úkolu, po kterém musí následovat obsazení Leningradu a Kronštadtu, budou pokračovat útočné operace vedoucí k obsazení důležitého dopravního a výrobního centra – Moskvy.    Pouze při překvapivě rychlém zhroucení ruského odporu můžeme usilovat o oba cíle současně.    Nejdůležitější úkol Gruppe XXI zůstává také během východní operace ochrana Norska. Síly použitelné nad tento rámec budou nasazeny na severu (Geb.-Korps) nejprve k zabezpečení oblasti Petsama a okolních dolů a také tras v Severním ledovém oceánu, aby poté společně s finskými silami zaútočily na murmanskou železnici a odřízly oblast Murmansku od pozemního zásobování.    Provedení podobné operace se silnějšími německými silami (2-3 divize) z prostoru kolem a jižně Rovaniemi závisí na ochotě Švédska poskytnout své železnice pro takový nástup.    Velké části finské armády připadne za úkol, v souladu s postupem německého severního křídla, poutat útokem západně nebo po obou stranách Ladožského jezera co největší sovětské síly a zmocnit se Hangö.      Také u skupiny armád nasazené jižně od Pripjaťských bažin bude soustředěnou operací se silnými křídly usilováno o úplné zničení silných ruských jednotek, stojících na Ukrajině, ještě na západním břehu Dněpru. Zde bude těžiště budováno v prostoru od Lublinu ve všeobecném směru Kyjev, zatímco síly nacházející se v Rumunsku rozvinou přes dolní Prut vzdálenější rameno kleští. Rumunské armádě připadne poutání ruských sil umístěných v meziprostoru.    Až budou vybojovány bitvy jižně a zejména severně od Pripjaťských bažin, bude při pronásledování usilováno o:    na jihu o brzké obsazení doněcké pánve důležité pro válečné hospodářství    na severu o rychlé dosažení Moskvy. Dobytí tohoto města představuje politicky a ekonomicky rozhodující úspěch, navíc ještě pád nejdůležitějšího železničního uzlu.   B. Luftwaffe:    Její úkol bude ochromit ruské letectvo a vyřadit jej tak dalece, jak bude možné, stejně jako podporovat operace armády v jejích těžištích, jmenovitě u střední skupiny armád. Ruské železniční tratě budou přerušovány podle svého operačního významu, případně budou jejich nejdůležitější blízko umístěné objekty obsazeny smělým nasazením parašutistů a kluzákové pěchoty.    Aby mohla soustředit veškeré síly proti nepřátelskému letectvu a na nezbytnou podporu armády, nebude během hlavních operací napadán týlový průmysl. Takové nálety, v první řadě proti oblasti Uralu, přijdou v úvahu až po ukončení mobilních operací.   C. Kriegsmarine:    Kriegsmarine připadne proti sovětskému Rusku úkol, pod ochranou vlastního pobřeží zamezit průlomu nepřátelských námořních sil z Baltského moře. Protože po dosažení Leningradu ruská Baltská flotila ztratí poslední opěrný bod a bude poté v beznadějné situaci, [Kriegsmarine] se do té doby vyvaruje větších námořních operací.    Po vyřazení ruské flotily přijde na to, zabezpečit všechen námořní provoz v Baltském moři (vyčištění minových polí!) a po moři zásobovat severní křídlo armády.   IV. Všechna nařízení vrchních velitelů na základě této směrnice jednoznačně musí brát v potaz, že se jedná o předběžná opatření pro případ, že by Rusko změnilo svůj dosavadní postoj k nám. Počet důstojníků majících co do činění s přípravami, zůstane co nejmenší, další spolupracovníci budou zasvěceni co nejpozději a pouze v rozsahu nutném pro činnost každého jedince. Jinak existuje nebezpečí, že kdyby vešly ve známost naše přípravy, o jejichž provedení nyní ještě vůbec není rozhodnuto, vyvstala by nejtěžší politická i vojenská nevýhoda.   V. Vycházím vstříc referátům pánů vrchních velitelů o jejich dalších plánech na základě této směrnice.    Zamýšlené přípravy všech složek branné moci mi budou v jejich průběhu hlášeny přes Oberkommando der Wehrmacht. (podepsán) Adolf Hitler

[1] https://www.fronta.cz/dokument/smernice-c-21-operace-barbarossa