Víkendové trampoty

Minulý čtvrtek jsme odjeli do Hořic, abychom Klárku představili Šafaříkům. Plánovali jsme tam zůstat do soboty, protože v neděli jsme v Tišnově čekali návštěvu. Osud tomu ale nepřál, a tak nás na cestě domů zradilo auto. Dojeli jsme do Býště za Hradcem Králové a tam naše milé autíčko vypovědělo službu. Rozsvítila se kontrolka žhavení a jaksi to ztratilo otáčky a nejelo to. Naštěstí to bylo hned u takového parkovišťátka, tak jsme se tam doplazili a "volali o pomoc". Nastartovat šlo, tak jsme se rozhodli zkusit to znovu a pohnout se dál. Bohužel jsme ujeli jen asi 50 metrů a stáli jsme znovu, naneštěstí tentokrát už na silnici za plného provozu, kolem lítal jeden kamion za druhým a nebylo to nic příjemného, zvlášť když vzadu spinkalo naše sluníčko. Po nějaké době jsem zase nastartovala a pomalinku dojela do další vesnice, kde jsme zaparkovali na benzínce. Tam jsme chtěli počkat na Jirku, aby nás odtáhl zpátky do Hořic. Dohodli jsme se, že mu pojedeme pomalu naproti, ale hnuli jsme se jen o několik metrů a museli jsme zůstat stát a čekat na něho. Přijel za nějakých 45 minut a pak jsme koumali, jak zapojit tažné lano. Nakonec jsme na to přišli a jelo se. Brzdila jsem o sto šest, aby bylo lano pořád napnuté, a tak brzdy po nějaké době začaly trochu smrdět. Bohužel v Hradci v autoservisu nám zavřeli před nosem, tak jsme museli až do Hořic a tam jsme řešili, co dál. Jirka nám našel kontakt na jednoho automechanika s diagnostikou. S ním jsme se potom domluvili na neděli ráno, že nám auto prohlídne. Ráno jsme tam jeli a chlápek zjistil, že chyba je v plynovém pedálu. Slovy laika: to, jak šlapu na plyn se nějakými impulzy přenáší do řízení, no a právě tohle nefungovalo, prý se tam opotřebovávají nějaké kontakty nebo dráty, nerozumím tomu. Naštěstí nový pedál měl být v pondělí a mechanik slíbil, že v pondělí to bude spravené. Honza ale musel v pondělí do práce, takže v neděli večer odjel autobusem domů a já jsem s Klárkou zůstala v Hořicích a čekala, až bude auto spravené. Nedělní návštěvu jsme museli odvolat. Honza potom v pondělí o půlnoci přijel a v úterý ráno jsme jeli domů. Auto jelo perfektně. Původně jsme taky mysleli, jestli to není špatnou naftou, natankovali jsme totiž u Ono plnou nádrž a Jirka říkal, že se to už pár jeho známým stalo. Čekali jsme daleko dražší opravu, tak jsme byli rádi, že to takhle dopadlo, i když tento víkend se nám tímto značně prodražil.

Hlídejte mě

Už nastává doba, kdy budeme muset začít Klárku víc hlídat, aby nám odněkud nespadla. Fotka ukazuje, jak jsme ji našli minulý čtvrtek v noci. Vykopala se ze zavinovačky a z polohy podél té růžové peřinky s medvídky se přesunula na konec postýlky a otočila o devadesát stupňů. Docela mě ten pohled pobavil, tak jsem si to musela vyfotit.