úterý 9. března 2021

Kalendárium, 9. březen 1915

 


V úterý 9. března 1915 se v Barrow-upon-Soar nedaleko Loughborough v hrabství Leicestershire narodil v rodině policejního inspektora James Edgar „Johnnie“ Johnson, nejúspěšnější britské stíhací letecké eso 2. světové války, který si na své konto připsal celkem 34 samostatných sestřelů, 7 sestřelů ve spoluúčasti, pravděpodobně sestřelil 3 letouny samostatně a 2 ve spoluúčasti, dalších 13 letounů poškodil (10 samostatně, 3 ve spoluúčasti) a jeden letoun ve spoluúčasti zničil na zemi.


V roce 1937 úspěšně ukončil studium na univerzitě v Nottinghamu. Po promoci se neúspěšně pokusil o přijetí do Dobrovolnické zálohy RAF (RAF Voltuneer Reserve) a proto se rozhodl pro službu u jezdectva. Těsně před vypuknutím války byl však v roce 1939 přijat do RAF Voltuneer Reserve a začal svůj výcvik na letounech De Havilland D.H.82 Tiger Moth a Miles M.9 Master. Výcvik ukončil v srpnu 1940 u 7. operačně výcvikové jednotky (No. 7 O.T.U.) v Hawardenu, kde se přeškoloval na letoun Supermarine Spitfire. Svou operační službu začal v hodnosti Pilot Officer (P/O) u 19. stíhací perutě, která tou dobou sídlila v Duxfordu. Tato jednotka ale byla v době vrcholící Bitvy o Británii plně vytížena boji proti německé Luftwaffe a nemohla se věnovat doplňujícímu výcviku nových a nezkušených pilotů a proto byl P/O J. E. Johnson už 5. září 1940 přeložen k 616. stíhací peruti „South Yorkshire“, která byla tou dobou na odpočinku v Coltishallu. Zde se mu ale obnovilo jeho staré zranění klíční kosti a tak se odebral na 4 měsíce na léčení a do Bitvy o Británii už nezasáhl.

K 616. stíhací peruti, která už tou dobou byla opět operační, se vrátil v prosinci 1940. Svůj první úspěch J. E. Johnson zaznamenal už 15. ledna 1941, když se podílel na poškození Dornieru Do 17. V březnu byla peruť zařazena do elitního Tangmerského wingu, kterému velel legendární  stíhací pilot W/Cdr Douglas Bader. Ten si brzo všimnul Johnsonova nadání a často si ho bral jako své číslo. Svůj první samostatný sestřel získal J. E. Johnson 26. června 1941, když sestřelil Messerschmitt Bf 109. Následovalo povýšení do hodnosti Flying Officer (F/O). Během léta 1941 získal celkem šest samostatných sestřelů Bf 109, za co mu byl koncem září udělen Distinguished Flying Cross a byl povýšen do hodnosti Flying Lieutenant (F/Lt).

Prvního úspěchu v roce 1942 dosáhl 15. dubna, když se mu podařilo poškodit Focke-Wulf Fw 190. V červnu 1942 obdržel F/Lt. J. E. Johnson stužku k DFC. O měsíc později byl povýšen do hodnosti Squadron Leader (S/Ldr) a převzal velení 610. stíhací perutě „County of Chester“. Během neúspěšného vylodění spojeneckých vojsk u Dieppe (Operace Jubilee) se mu podařilo samostatně sestřelit jeden Focke-Wulf Fw 190 a další poškodit, dále ve polupráci sestřelil Messerschmitt Bf 109. V březnu následujícího roku už v hodnosti Wing Commander (W/Cdr) převzal velení 127. kanadského stíhacího wingu v Kenley. Toto letecké křídlo se skládalo z 401. a 421. kanadských stíhacích perutí a bylo vyzbrojeno stíhacími letouny Supermarine Spitfire F. Mk. IXB. Ani zde W/Cdr J. E. Johnson nelenil a během března až září dosáhl svých největších úspěchů, když se mu podařilo sestřelit celkem 19 nepřátelských letounů (14 samostatně a 5 ve spoluúčasti). Jeho vynikající služba byla v červnu 1943 oceněna udělením Distinguished Service Order, ke kterému si v září téhož roku připíchl i stužku.

Po ukončení operačního turnusu byl odeslán na zaslouženou dovolenou a poté se přemístil k administrativní práci na velitelství No. 11 Fihgter Group. V lednu 1944 obdržel americký Distinguished Flying Cross. Od března 1944 začal opět velet Kanaďanům, tentokrát 144. kanadskému stíhacímu wingu v Digby. Křídlo náleželo do sestavy No. 83 Group 2nd Tactical Air Force a skládalo se z 441., 442. a 443. kanadských stíhacích perutí. Jejich úkolem byla letecká podpora připravovaného vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Dne 7. července 1944 si připnul na uniformu druhou stužku ke svému DSO. Po rozpuštění 144. kanadského stíhacího wingu převzal opět velení nad 127. kanadským stíhacím wingem, který se v té době skládal z 403., 416., 421. a 443. kanadských stíhacích perutí. Od dubna 1944 sestřelil celkem 13 letounů (8 Fw 190 a 5 Bf 109) a jeden Focke-Wulf Fw 190 poškodil. Poslední 34. sestřel získal 27. září 1944, když během operace Market-Garden sestřelil nepřátelský Messerschmitt Bf 109. V dubnu 1945 převzal velení nad 125. stíhacím wingem, který byl vyzbrojený stíhacími letouny Supermarine Spitfire F.Mk.XIV.

Po skončení války pokračoval ve službě v RAF a do výslužby odešel 1966.              




Seznam vyznamenání:
30.09.1941 Distinguished Flying Cross
26.06.1942 Distinguished Flying Cross
04.06.1943 Distinguished Service Order
24.09.1943 Distinguished Service Order
18.01.1944 Distinguished Flying Cross (US)
1944 Distinguished Service Order
27.06.1947 Ordre de Leopold Officier 4th Class (Bel)
27.06.1947 Croix de Guerre 1940 (Bel)
01.01.1960 Order of British Empire 3rd Class [CBE]
11.09.1989 Ordre de la Légion d'Honneur Commandeur 3rd Class (Fr)
1939–45 Star
War Medal 1939-1945
Air Crew Europe Star
 
Seznam sestřelů:
 Datum Typ Výsledek Místo
- 15.01.1941 Do 17 poškozen (1/2) North Coates
1. 26.06.1941 Me 109E zničen Gravelines
- 04.07.1941 Me 109E poškozen 5 m Gravelines
2. 06.07.1941 Me 109E zničen Sud Dunkerque
3. 14.07.1941 Me 109F zničen Fauquembergues
- 21.07.1941 Me 109 pravděpodobně (1/2) Merville
- 23.07.1941 Me 109 poškozen 10 m Boulogne
4. 09.08.1941 Me 109F zničen Bethune
5. 09.08.1941 Me 109F zničen (1/2) Bethune
- 21.08.1941 Me 109E pravděpodobně Est Le Touquet
- 04.09.1941 Me 109E pravděpodobně (1/2) 5 m Le Touquet
6. 21.09.1941 Me 109F zničen Le Touquet
7. 21.09.1941 Me 109F zničen Le Touquet
- 15.08.1942 Fw 190 poškozen 10 m Le Touquet
8. 19.08.1942 Fw 190 zničen Dieppe
9. 19.08.1942 Me 109F zničen (1/3) Dieppe
- 19.08.1942 Fw 190 poškozen (1/2) Dieppe
- 20.08.1942 Fw 190 pravděpodobně Côtes FRançaises
- 13.02.1943 Fw 190 pravděpodobně SO Boulogne
10. 03.04.1943 Fw 190 zničen Est Montreuil
- 05.04.1943 Fw 190 poškozen Ostende
- 05.04.1943 Fw 190 poškozen Ostende
- 05.04.1943 Fw 190 poškozen Ostende
11. 11.05.1943 Fw 190 zničen Gravelines
12. 13.05.1943 Fw 190 zničen Berck - Le Touquet
13. 13.05.1943 Fw 190 zničen (1/3) Manche
14. 14.05.1943 Fw 190 zničen Nieuport
15. 01.06.1943 Me 109 zničen (1/2) Estuaire de la Somme
16. 15.06.1943 Fw 190 zničen Yvetot
17. 15.06.1943 Fw 190 zničen Yvetot
18. 17.06.1943 Fw 190 zničen Ypres St Omer
- 24.06.1943 Fw 190 poškozen St Omer
19. 24.06.1943 Fw 190 zničen Sud Fécamp
20. 27.06.1943 Fw 190 zničen Ouest St Omer
21. 15.07.1943 Me 109 zničen Blangy-Senarpont
22. 25.07.1943 Me 109G zničen Est Schipol
- 29.07.1943 Me 109 poškozen SO Amsterdam
23. 30.07.1943 Me 109 zničen (1/2) Ouest Schipol
24. 12.08.1943 Me 109 zničen (1/2) Axel
- 12.08.1943 Me 109 poškozen Axel
25. 17.08.1943 Me 110 zničen (1/4) Nord Ghent
26. 23.08.1943 Fw 190 zničen  Gosnay
27. 26.08.1943 Fw 190 zničen  SO Rouen
28. 04.09.1943 Fw 190 zničen  NO Roubaix
- 05.09.1943 Me 109 poškozen Daynze
- 28.03.1944 Ju 88 zničen sol (1/2) Aérodrome Dreux
29. 25.04.1944 Fw 190 zničen  Laon
30. 25.04.1944 Fw 190 zničen  Laon
31. 05.05.1944 Fw 190 zničen  Douai
32. 16.06.1944 Fw 190 zničen  NE Villers-Nocage
33. 22.06.1944 Me 109 zničen  Ouest Aregntan
34. 28.06.1944 Me 109 zničen  Sud Caen
35. 28.06.1944 Me 109 zničen  Sud Caen
36. 30.06.1944 Me 109 zničen  Est Gace
37. 05.07.1944 Fw 190 zničen  Alencon
38. 05.07.1944 Fw 190 zničen  Alencon
- 20.07.1944 Fw 190 poškozen Sud Argentan
39. 23.08.1944 Fw 190 zničen  Senlis
40. 23.08.1944 Fw 190 zničen  Senlis
41. 27.09.1944 Me 109 zničen  Rees on Rhine



Prameny:
[1] Shores, Christopher - Williams, Clive: Aces High, A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII, Grub Street, London 1994.
[2] Shores, Christopher: Aces High, Volume 2, A Further Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII, Grub Street, London 1999.
[3] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part One 1939-1940, Red Kite, 2003.
[4] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part Two January 1941 - June 1943, Red Kite, 2005.
[5] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part Three 1st July 1944 – 8th May 1945, Red Kite, 2012.
[6] https://en.wikipedia.org/wiki/Johnnie_Johnson_(RAF_officer)
[7] https://www.valka.cz/10922-James-Edgar-Johnnie-Johnson