Po Evině úspěchu Středověkých uliček jsem se i já rozhodl zveřejnit kešku. Je věnovaná deskriptivní geometrii. V podstatě se jedná o takový test, kam jsem zařadil jak něco z teorie, tak hlavně z technické praxe. Podle logů se keška docela líbí, což nás v naší práci docela podporuje, a tak jsme se s Evkou pustili do vymýšlení dalších kešek :-)
Pokud si chcete vyzkoušet test, tak tady je:
Pokud si chcete vyzkoušet test, tak tady je:
Deskriptivni geometrie
Kdo nerozumi jednomu pohledu, nepochopi ani dlouhe vysvetlovani.arabske prislovi
Deskriptivni geometrie je veda o zobrazeni prostorovych utvaru do roviny (prumetny). Podstatou deskriptivni geometrie je jednoznacny vztah mezi zobrazovanym objektem a jeho prumetem (jednim nebo vice). Zjednodusene receno jde o zobrazovani trojrozmernych utvaru na dvojrozmernou nakresnu. Nejzakladnejsi objekty, se kterymi pracuje, jsou body, primky, roviny a uhly. Prakticke vyuziti nasla deskriptivni geometrie vsude tam, kde je treba technicky presne zakreslit ruzne prostorove utvary (strojirenstvi, architektura.).
Technicka praxe vyzaduje v soucasnosti potrebu zobrazovani prostorovych utvaru. Pres soucasny bourlivy rozvoj vypocetni techniky se stale v neztencene mire pouzivaji ve strojirenstvi nebo stavebnictvi plany obsahujici obrazy trojrozmernych utvaru v rovine. Deskriptivni geometrie umoznuje technikum porozumet temto vykresum zobrazenych objektu, je potrebna i pro predstavu budouciho inzenyrskeho dila a jeho zacleneni do okoli.
Znazorneni trojrozmernych objektu je mozne provest dvojim zpusobem:
Zhotovenim realneho modelu objektu v urcitem zmensenem meritku nebo virtualniho modelu specializovanymi programy. Prednosti tohoto znazorneni je nazornost a srozumitelnost i pro laiky.
Vyjadreni navrhovaneho objektu pomoci vykresu. Navrh je zpravidla prostorovy utvar a jeho zobrazeni je provedeno utvarem plochy, nejcasteji roviny. Praktickym vysledkem tohoto znazorneni pak je napr. strojni nebo stavebni vykresova dokumentace, mapova dila a dalsi.
Deskriptivni geometrie ma take zvlastni vyznam pri rozvijeni prostorove predstavivosti, schopnosti "prostoroveho videni" a v tribeni logickeho mysleni.
Obsahem deskriptivni geometrie je axiomatika, planimetrie, stereometrie, zobrazovaci metody a konstruktivni geometrie krivek a ploch.
Znazorneni trojrozmernych objektu je mozne provest dvojim zpusobem:
Zhotovenim realneho modelu objektu v urcitem zmensenem meritku nebo virtualniho modelu specializovanymi programy. Prednosti tohoto znazorneni je nazornost a srozumitelnost i pro laiky.
Vyjadreni navrhovaneho objektu pomoci vykresu. Navrh je zpravidla prostorovy utvar a jeho zobrazeni je provedeno utvarem plochy, nejcasteji roviny. Praktickym vysledkem tohoto znazorneni pak je napr. strojni nebo stavebni vykresova dokumentace, mapova dila a dalsi.
Deskriptivni geometrie ma take zvlastni vyznam pri rozvijeni prostorove predstavivosti, schopnosti "prostoroveho videni" a v tribeni logickeho mysleni.
Obsahem deskriptivni geometrie je axiomatika, planimetrie, stereometrie, zobrazovaci metody a konstruktivni geometrie krivek a ploch.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Deskriptivni_geometrie
Na uvodnich souradnicich kesku nehledejte, ty vas zavedou na ulici Veveri, pred vstupni branu Stavebni fakulty VUT. V arealu budovy Z, na Zizkove ulici se pak nachazi Ustav matematiky a deskriptivni geometrie, kde se studenti teto fakulty v predmetech AA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Architektura pozemnich staveb), BA03 - Deskriptivni geometrie (stud. program Stavitelstvi) a GA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Geodezie a kartografie) seznamuji ze zaklady deskriptivni geometrie.
Pro uloveni finalky je potreba odpovedet na nasledujici kviz.
A) Tecna rovina v nevlastnim bode netorzalni primky n zborcene plochy Φ se nazyva:
1. oskulacni A=1
2. asymptoticka A=2
3. torzalni A=3
B) Plocha Marseillskeho oblouku je stupne:
1. prvniho B=4
2. druheho B=5
3. tretiho B=6
4. ctvrteho B=7
5. pateho B=8
6. sesteho B=9
C) Plocha zadana dvema k sobe kolmymi mimobezkami 1d, 2d a kruznici k lezici v rovine rovnobezne s 1d a 2d a se stredem na ose mimobezek 1d a 2d se nazyva:
1. primy kruhovy konoid C=10
2. plocha sikmeho pruchodu C=11
3. plocha Stramberske truby C=12
4. Kupperuv konoid C=13
5. plocha Montpellierskeho oblouku C=14
D) Meridian rotacni plochy je:
1. rez plochy rovinou prochazejici osou o D=13
2. rez plochy rovinou kolmou k ose o D=12
3. rez plochy libovolnou rovinou D=11
4. rez plochy rovinou rovnobeznou s osou o D=10
E) Plocha na obrazku se jmenuje:
1. Archimedova serpentina E=9
2. Templarska klenba E=8
3. plocha vinuteho sloupku E=7
4. plocha klenby sv. Jilji E=6
5. plocha klenby srouboveho schodiste E=5
plochaF) Na dalsim obrazku je zachycena Opera v Sydney od arch. Jorna Utzona. K zastreseni teto budovy bylo uzito trojuhelnikovych useci:
1. rotacniho elipsoidu F=4
2. kulovych ploch o shodnem polomeru F=3
3. hyperbolickeho paraboloidu F=2
4. kruhoveho konoidu F=1
5. trojoseho elipsoidu F=0
Budova Opery v SydneyG) Jako dosud neokoukany prvek se nektere plochy staly soucasti moderni architektury, ne v pojeti strechy, ale jako esteticky prvek fasady. Z dilny Pei Cobb Freed & Partners pochazi reprezentativni projekty jako Mayerson Symphony Centre (postavene v roce 1989 v Dallasu) a soudni budova v Bostonu z roku 1998. Prosklenne plochy davaji pocit volneho prechodu venkovniho a vnitrniho prostoru.
Pricemz na obrazku pouzitou plochou je:
Pricemz na obrazku pouzitou plochou je:
1. elipsoid, G=1
2. hyperboloid G=3
3. konoid G=5
4. valcova plocha G=7
Mayerson Symphony CentreH) Dalsim krasnym prikladem pouziti plochy technicke praxe k zastreseni je budova Opery v Pekingu. V tomto pripade bylo k zastreseni pouzito:
1. kulove plochy H=2
2. plochy elipsoidu H=4
3. valcove plochy H=6
4. plochy kruhoveho konoidu H=8
5. plochy anuloidu H=10
Beijing Opera, Peking, CinaI) Na obrazku je zachycena sportovni arena v Calgary ve state Alberta, Canada. Jeji zastreseni bylo realizovano pomoci plochy:
1. jednodilneho hyperboloidu I=-2
2. primeho parabolickeho konoidu I=-1
3. hyperbolickeho paraboloidu I=0
4. Pluckerova konoidu I=1
5. Stramberske truby I=2
sportovni arena v CalgaryJ) Za jednu z vubec prvnich ucebnic perspektivy je povazovana kniha Di prospectiva pingendi z roku 1480. Jejim autorem je:
1. Tommaso di Ser Giova Mone Cassai - Masaccio J=2
2. Paolo di Dono - Uccello J=3
3. Donato di Niccolo di Betto Bardi - Donatello J=5
4. Leone Battista Alberti J=7
5. Piero della Francesca J=11
6. Fra Filippo Lippi J=13
portret autoraK) Jiz predrenesancni umelci si casto pomahali ruznymi metodami, ktere jim usnadnovaly praci. Ucinnym prostredkem byla ctvercova sit v pudorysne rovine (tzv. pavimentum - dlazba) a jeji perspektivni obraz. Leone Battista Alberti v roce 1435 napsal dilo O malirstvi (Della Pittura libri tre). V tomto dile mimo jine popisuje i nekolik zpusobu zobrazeni pavimenta. Konstrukce na obrazku se nazyva:
1. Costruzione legittima K=1
2. Florentska metoda konstrukce pavimenta K=2
3. Costruzione albertina K=3
4. Holbeinova konstrukce pavimenta K=5
Konstrukce pavimentaL) Autorem nize uvedene svetozname a naprosto dokonale perspektivni skici je:
1. Carlo Crivelli L=1
2. Raffaelo Santi - Rafael L=3
3. Albrecht Durer L=6
4. Leonardo da Vinci L=10
5. Michelangelo di Lodovito Buonarroti Simoni L=15
6. Tiziano Vecellio L=21
skicaM) Za zakladatele novodobe deskriptivni geometrie je povazovan Gaspard Monge. Zacal jako prednasejici na vojenske akademii v Meziees (1768 - 1789), z jeho prednasek o stavbe pevnosti rozvinul jako zvlastni odvetvi geometrie - deskriptivni geometrii. Za rok vzniku deskriptivni geometrie je povazovan letopocet, kdy vyslo jeho stezejni dilo Geometrie Descriptive. Bylo to roku:
1. 1812 M=1
2. 1790 M=7
3. 1799 M=19
4. 1789 M=37
5. 1766 M=61
Pozn. Nektere prameny uvadeji rok vydani o rok drive, nez je zde uvazovana odpoved.
Gaspard MongeFinalni souradnice : ...
Správné odpovědi vám tady z pochopitrlných důvodů nemůžu dát stejně tak, kde se nachází skrýš a jak její souřadnice spočítáte :-)
Správné odpovědi vám tady z pochopitrlných důvodů nemůžu dát stejně tak, kde se nachází skrýš a jak její souřadnice spočítáte :-)
Kompletní listing naleznete zde: GC2NKNA
