Deskriptivní geometrie

Po Evině úspěchu Středověkých uliček jsem se i já rozhodl zveřejnit kešku. Je věnovaná deskriptivní geometrii. V podstatě se jedná o takový test, kam jsem zařadil jak něco z teorie, tak hlavně z technické praxe. Podle logů se keška docela líbí, což nás v naší práci docela podporuje, a tak jsme se s Evkou pustili do vymýšlení dalších kešek :-)
Pokud si chcete vyzkoušet test, tak tady je:

Deskriptivni geometrie

Kdo nerozumi jednomu pohledu, nepochopi ani dlouhe vysvetlovani.

arabske prislovi

Deskriptivni geometrie je veda o zobrazeni prostorovych utvaru do roviny (prumetny). Podstatou deskriptivni geometrie je jednoznacny vztah mezi zobrazovanym objektem a jeho prumetem (jednim nebo vice). Zjednodusene receno jde o zobrazovani trojrozmernych utvaru na dvojrozmernou nakresnu. Nejzakladnejsi objekty, se kterymi pracuje, jsou body, primky, roviny a uhly. Prakticke vyuziti nasla deskriptivni geometrie vsude tam, kde je treba technicky presne zakreslit ruzne prostorove utvary (strojirenstvi, architektura.).

Technicka praxe vyzaduje v soucasnosti potrebu zobrazovani prostorovych utvaru. Pres soucasny bourlivy rozvoj vypocetni techniky se stale v neztencene mire pouzivaji ve strojirenstvi nebo stavebnictvi plany obsahujici obrazy trojrozmernych utvaru v rovine. Deskriptivni geometrie umoznuje technikum porozumet temto vykresum zobrazenych objektu, je potrebna i pro predstavu budouciho inzenyrskeho dila a jeho zacleneni do okoli.
Znazorneni trojrozmernych objektu je mozne provest dvojim zpusobem:
Zhotovenim realneho modelu objektu v urcitem zmensenem meritku nebo virtualniho modelu specializovanymi programy. Prednosti tohoto znazorneni je nazornost a srozumitelnost i pro laiky.
Vyjadreni navrhovaneho objektu pomoci vykresu. Navrh je zpravidla prostorovy utvar a jeho zobrazeni je provedeno utvarem plochy, nejcasteji roviny. Praktickym vysledkem tohoto znazorneni pak je napr. strojni nebo stavebni vykresova dokumentace, mapova dila a dalsi.
Deskriptivni geometrie ma take zvlastni vyznam pri rozvijeni prostorove predstavivosti, schopnosti "prostoroveho videni" a v tribeni logickeho mysleni.
Obsahem deskriptivni geometrie je axiomatika, planimetrie, stereometrie, zobrazovaci metody a konstruktivni geometrie krivek a ploch.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Deskriptivni_geometrie

Na uvodnich souradnicich kesku nehledejte, ty vas zavedou na ulici Veveri, pred vstupni branu Stavebni fakulty VUT. V arealu budovy Z, na Zizkove ulici se pak nachazi Ustav matematiky a deskriptivni geometrie, kde se studenti teto fakulty v predmetech AA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Architektura pozemnich staveb), BA03 - Deskriptivni geometrie (stud. program Stavitelstvi) a GA02 - Deskriptivni geometrie (stud. program Geodezie a kartografie) seznamuji ze zaklady deskriptivni geometrie.

Pro uloveni finalky je potreba odpovedet na nasledujici kviz.

A) Tecna rovina v nevlastnim bode netorzalni primky n zborcene plochy Φ se nazyva:

1. oskulacni       A=1
2. asymptoticka    A=2
3. torzalni        A=3

B) Plocha Marseillskeho oblouku je stupne:

1. prvniho         B=4
2. druheho         B=5
3. tretiho         B=6
4. ctvrteho        B=7
5. pateho          B=8
6. sesteho         B=9

C) Plocha zadana dvema k sobe kolmymi mimobezkami ¹d, ²d a kruznici k lezici v rovine rovnobezne s ¹d a ²d a se stredem na ose mimobezek ¹d a ²d se nazyva:

1. primy kruhovy konoid               C=10
2. plocha sikmeho pruchodu            C=11
3. plocha Stramberske truby           C=12
4. Kupperuv konoid                    C=13
5. plocha Montpellierskeho oblouku    C=14

D) Meridian rotacni plochy je:

1. rez plochy rovinou prochazejici osou o     D=13
2. rez plochy rovinou kolmou k ose o          D=12
3. rez plochy libovolnou rovinou              D=11
4. rez plochy rovinou rovnobeznou s osou o    D=10

E) Plocha na obrazku se jmenuje:

1. Archimedova serpentina                E=9
2. Templarska klenba                     E=8
3. plocha vinuteho sloupku               E=7
4. plocha klenby sv. Jilji               E=6
5. plocha klenby srouboveho schodiste    E=5

plocha

F) Na dalsim obrazku je zachycena Opera v Sydney od arch. Jorna Utzona. K zastreseni teto budovy bylo uzito trojuhelnikovych useci:

1. rotacniho elipsoidu                  F=4
2. kulovych ploch o shodnem polomeru    F=3
3. hyperbolickeho paraboloidu           F=2
4. kruhoveho konoidu                    F=1
5. trojoseho elipsoidu                  F=0

Budova Opery v Sydney

G) Jako dosud neokoukany prvek se nektere plochy staly soucasti moderni architektury, ne v pojeti strechy, ale jako esteticky prvek fasady. Z dilny Pei Cobb Freed & Partners pochazi reprezentativni projekty jako Mayerson Symphony Centre (postavene v roce 1989 v Dallasu) a soudni budova v Bostonu z roku 1998. Prosklenne plochy davaji pocit volneho prechodu venkovniho a vnitrniho prostoru.
Pricemz na obrazku pouzitou plochou je:

1. elipsoid,         G=1
2. hyperboloid       G=3
3. konoid            G=5
4. valcova plocha    G=7

Mayerson Symphony Centre

H) Dalsim krasnym prikladem pouziti plochy technicke praxe k zastreseni je budova Opery v Pekingu. V tomto pripade bylo k zastreseni pouzito:

1. kulove plochy                   H=2
2. plochy elipsoidu                H=4
3. valcove plochy                  H=6
4. plochy kruhoveho konoidu        H=8
5. plochy anuloidu                 H=10

Beijing Opera, Peking, Cina

I) Na obrazku je zachycena sportovni arena v Calgary ve state Alberta, Canada. Jeji zastreseni bylo realizovano pomoci plochy:

1. jednodilneho hyperboloidu        I=-2
2. primeho parabolickeho konoidu    I=-1
3. hyperbolickeho paraboloidu       I=0
4. Pluckerova konoidu               I=1
5. Stramberske truby                I=2

sportovni arena v Calgary

J) Za jednu z vubec prvnich ucebnic perspektivy je povazovana kniha Di prospectiva pingendi z roku 1480. Jejim autorem je:

1. Tommaso di Ser Giova Mone Cassai - Masaccio     J=2
2. Paolo di Dono - Uccello                         J=3
3. Donato di Niccolo di Betto Bardi - Donatello    J=5
4. Leone Battista Alberti                          J=7
5. Piero della Francesca                           J=11
6. Fra Filippo Lippi                               J=13

portret autora

K) Jiz predrenesancni umelci si casto pomahali ruznymi metodami, ktere jim usnadnovaly praci. Ucinnym prostredkem byla ctvercova sit v pudorysne rovine (tzv. pavimentum - dlazba) a jeji perspektivni obraz. Leone Battista Alberti v roce 1435 napsal dilo O malirstvi (Della Pittura libri tre). V tomto dile mimo jine popisuje i nekolik zpusobu zobrazeni pavimenta. Konstrukce na obrazku se nazyva:

1. Costruzione legittima                    K=1
2. Florentska metoda konstrukce pavimenta   K=2
3. Costruzione albertina                    K=3
4. Holbeinova konstrukce pavimenta          K=5

Konstrukce pavimenta

L) Autorem nize uvedene svetozname a naprosto dokonale perspektivni skici je:

1. Carlo Crivelli                                L=1
2. Raffaelo Santi - Rafael                       L=3
3. Albrecht Durer                                L=6
4. Leonardo da Vinci                             L=10
5. Michelangelo di Lodovito Buonarroti Simoni    L=15
6. Tiziano Vecellio                              L=21

skica

M) Za zakladatele novodobe deskriptivni geometrie je povazovan Gaspard Monge. Zacal jako prednasejici na vojenske akademii v Meziees (1768 - 1789), z jeho prednasek o stavbe pevnosti rozvinul jako zvlastni odvetvi geometrie - deskriptivni geometrii. Za rok vzniku deskriptivni geometrie je povazovan letopocet, kdy vyslo jeho stezejni dilo Geometrie Descriptive. Bylo to roku:

1. 1812    M=1
2. 1790    M=7
3. 1799    M=19
4. 1789    M=37
5. 1766    M=61

Pozn. Nektere prameny uvadeji rok vydani o rok drive, nez je zde uvazovana odpoved.

Gaspard Monge

Finalni souradnice : ...

Správné odpovědi vám tady z pochopitrlných důvodů nemůžu dát stejně tak, kde se nachází skrýš a jak její souřadnice spočítáte :-)

Kompletní listing naleznete zde: GC2NKNA