Kalendárium, 30. září 1975

   V úterý 30. září 1975 poprvé vzlétl  z letiště Palomar v Kalifornii prototyp amerického bitevního brtulníku Hughes Model 77/YAH-64. V jeho kabině seděli testovací piloti Robert “Bob” Ferry a Raleigh “Bud” Fletcher. Zrodil se Hughes AH-64 Apache, jeden z nejnebezpečnějších bitevních vrtulníků na světě.

Kalendárium, 26. září 1948

V neděli 26. září 1948 se v Českých Budějovicích narodil Vladimír Remek, bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut ve vesmíru. Stal se 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, což bylo úspěchem československé kosmonautiky. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“.

   Do vesmíru plukovník Alexej Gubarev s kapitánen Vladimírem Remkem odstartovali z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978 v 15:28 UTC v lodi Sojuz 28. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos i v historii kosmických letů vůbec. Se stanicí Saljut 6 se Sojuz 28 spojil 3. března v 17:06 UTC, po spojení se kosmonauti přivítali se členy dlouhodobé posádky stanice Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem.

   Na stanici kosmonauti uskutečnili několik televizních reportáží, pomáhali stálé posádce a věnovali se vlastnímu vědeckému programu. Experimenty připravené československými vědci byly:

► Chlorella-1, zkoumající rozmnožování řas Chlorella.

► Tepelná výměna-2, srovnávající naměřenou teplotu těla s pocity kosmonautů.

► Oxymetr, měření okysličení tkání kosmonautů. Při zahájení prací kosmonauti zjistili poruchu napájení přístroje, zdroj sice improvizovaně nahradili sadou monočlánků, měření však už neproběhlo kompletně.

► Supos, spočívající ve zjišťování psychologického stavu kosmonautů před, během a po letu.

► Extinkce, ve kterém Remek sledoval změny jasnosti hvězd při západu za obzor.

► Morava-splav, který využíval sovětskou pec Splav-1 k roztavení a pomalému (45 hodin) chladnutí vzorků chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného.

   Po splnění programu letu se 10. března Gubarev s Remkem rozloučili s hostiteli, v 10:23 UTC se oddělili se Sojuzem 28 od stanice a v 14:45 UTC přistáli v Kazachstánu, asi 135 km severně od Arkalyku. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut.

Prameny:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Remek

Kalendárium, 15. září 1940

The Battle of Britain Day / Den Bitvy o Británii

Neděle 15. září 1940 vešla do dějin jako The Battle of Britain Day / Den Bitvy o Británii. Toho dne dvě velké německé formace podnikly nálet na Londýn, který měl zlomit britský odpor. V tom jim však bylo z velké míry zabráněno. Kolem poledne se nad Londýnem objevilo přibližně 145 letadel a odpoledne přiletěla mohutná formace asi 475 nepřátelských strojů. V ten den mělo Fighter Command k disposici celkem 581 Spitfirů a Hurricanů, což bylo o něco málo více než začátkem bitvy, navzdory ztrátám utrpěným v jejím průběhu. Výsledkem rozsáhlých leteckých bojů bylo 56 zničených německých a 28 britských letadel. Těžké ztráty nahlodaly německé sebevědomí a vyslaly jasný signál, že kýžená porážka Fighter Command RAF je ještě daleko. Klíčem k úspěchu zřejmě bylo úspěšné navedení drtivé většiny squadron do kontaktu s nepřítelem. Britskému velitelství stíhacího letectva se podařilo poprvé použít proti nepříteli všechny tři stíhací skupiny současně. Ještě víc než samotné ztráty však Němce vyděsila skutečnost, že RAF a celá protivzdušná obrana, o níž se domnívali, že leží v troskách, je v podstatě nedotčena. V následujících dnech intenzita bojů polevila. V úterý 17. září vydalo německé vrchní velení rozkaz, že operace Seelöwe – invaze do Velké Británie, která se měla uskutečnit za předpokladu úspěšného průběhu bitvy o Anglii, se odkládá na neurčito.