neděle 19. srpna 2018

Kalendárium, 19. září 1944

První sestřel získaný na stíhacím letounu Mustang


Při podpoře vylodění u Dieppe (operace Jubilee) bylo v sobotu 19. srpna 1942 zaznamenáno vůbec první vzdušné vítězství, dosažené na letounu North American Mustang. Šlo o stroj 414. (kanadské) squadrony RAF, létající v té době na letounech Mustang I, poháněných motory Allison V-1710-39 (F3R). První vítězství na Mustangu získal F/O (Flying Officer) Hollis Harry "Holly" Hills ve stroji AG470  RU○M, americký dobrovolník a letecké stíhací eso, který se do RAF dostal přes Kanadu kde vstoupil do RCAF.

Seznam vítězství "Holly" Hillse:
19 Aug 1942 1x Fw 190 zničen
29 April 1944 3x Mitsubishi A6M Zero zničeny
29 April 1944 1x Mitsubishi A6M Zero pravděpodobně zničen
13 Sept 1944 2x Mitsubishi A6M Zero zničeny na zemi (OTG)
21 Sept 1944 1x Mitsubishi A6M Zero zničen
21 Sept 1944 1x Mitsubishi Ki-21 zničen na zemi


[1] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part Two January 1941 - June 1943, Red Kite, 2005.
[2] Olynyk, Frank J.: Royal Air Force 400 Series Squadrons Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat World War 2, Victory List No. 7, Published by the Author, Aurora, November 1989.
[3] Olynyk, Frank: Stars And Bars, A Tribute to the American Fighter Ace 1920-1973, Grub Street, London 1995.
[4] Shores, Christopher - Williams, Clive: Aces High, A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII, Grub Street, London 1994.
[5] http://acesofww2.com/can/aces/Hills.htm
[6] https://www.fronta.cz/kalendar/prvni-sestrel-ziskany-na-stihacim-letounu-mustang


Kalendárium, 19. srpen 1916



     Pravděpodobně v sobotu 19. srpna 1916 získalo rakousko-uherské námořní letectvo konečně samostatný název – K. u. K. Seeflugwesen, přejmenovaný poté k 18. dubnu 1917 na c. a k. námořní letecký sbor (k.u.k. Seefliegerkorps). Do té doby nemělo oficiální specifický název. Pravděpodobně používalo jen název letecké stanice (základny) – Seeflugstation. Jednotlivé základny námořnictva – přístavy byly totiž značně nezávislé na hlavním námořním velení. Letecké stanice vykonávaly svou činnost hlavně pro tuto základnu – byly podřízeny velení jednotlivých přístavů – námořních základen.
     Ale v druhé polovině války K. u. K. Seeflugwesen představoval již mnoho základen, mnoho strojů a lidí. Proto změny, jimiž musela projít armáda a námořnictvo po smrti císaře Františka Josefa I. a nástupem Karla I. na trůn Rakouska–Uherska, se musely dotknout i K. u. K. Seeflugwesen. Tak 18. dubna 1917 bylo zřízeno Kommando des Seefliegerkorps – Velení námořních leteckých sil a do čela byl jmenován starší důstojník, Čech Linienschiffskapitän (plukovník) Bořivoj Radoň. Sídlo měl na severním břehu vnějšího přístavu v Pule, na malém poloostrově Monumenti, kde stála jednopatrová budova. Jeho zástupcem – náčelníkem štábu se stal Linienschiffsleutnant Václav Woseček, rodák z Hořic v Podkrkonoší [http://horice.safarikovi.org/wosecek.html], který utekl ze zajetí v květnu 1917. Stal se velitelem základny námořního letectva – Kommandant des Seeflugstation Pola–Santa Catarina a zástupcem velitele námořního leteckého sboru – Kommando des k. u. k. Seefliegerkorps.
     Odhaduje se, že u rakousko-uherského armádního letectva (K. u. K. Luftfahrtruppen) a námořního letectva (K. u. K.  Seeflugwesen) sloužilo více než 540 letců pocházejících z českých zemí.

Velitelé rakousko-uherského námořního letetcva:
Lschlt. Viktor Klobučar Rukavina von Bunić (1911 – 22. 7. 1914), 
Lschlt. Franz Mikuleczky (23. 7. 1914 – 3. 9. 1914), 
Lschlt. Václav Woseček (4. 9. 1914 – 27. 5. 1915), 
Lschlt. Hugo Ockermüller (28. 5. 1915 – 23. 11. 1915 †), 
Lschlt. Franz Mikuleczky (24. 11. 1915 – 31. 7. 1917), 
Lschkpt. Bořivoj Radoň (1. 8. 1917 – 27. 3. 1918),
Lschkpt. Alfons Wünschek (28. 3. 1918 – konec války).


[1] https://www.valka.cz/15148-K-u-K-Seeflugwesen-K-u-K-Seefliegerkorps
[2] http://horice.safarikovi.org/wosecek.html

[3] Červenka, Juraj: Habsburští orli 2. Rakousko-uherské letectvo, jeho esa a protivníci v letech 1914–1918, Mgr. František Kuník – Ceskycestovatel.cz, Praha 2015. ISBN: 978-80-87657-12-6
[4] Novák, Jiří: C. a k. námořní letci v 1. světové válce, in Historie a plastikové modelářství, č. 7, 2003.
[5] Novák, Jiří: C. a k. námořní letci v 1. světové válce, in Historie a plastikové modelářství, č. 8, 2003. 
[6] Rajlich, Jiří: Na křídlech světové války, Epizody ze života aviatiků v rakousko-uherském letectvu, Svět křídel, Cheb 2014.
[7] Rajlich, Jiří: Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí, Disertační práce, Ústav světových dějin, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2018.
[8] Vašíšek, Radko: Bořivoj Radoň, český velitel rakouskouherského námořního letectva, in Letectví + kosmonautika, Speciál No.4, 2004.