Pravděpodobně v sobotu 19. srpna 1916 získalo rakousko-uherské námořní letectvo konečně samostatný název – K. u. K. Seeflugwesen, přejmenovaný poté k 18. dubnu 1917 na c. a k. námořní letecký sbor (k.u.k. Seefliegerkorps). Do té doby nemělo oficiální specifický název. Pravděpodobně používalo jen název letecké stanice (základny) – Seeflugstation. Jednotlivé základny námořnictva – přístavy byly totiž značně nezávislé na hlavním námořním velení. Letecké stanice vykonávaly svou činnost hlavně pro tuto základnu – byly podřízeny velení jednotlivých přístavů – námořních základen.
Ale v druhé polovině války K. u. K. Seeflugwesen představoval již mnoho základen, mnoho strojů a lidí. Proto změny, jimiž musela projít armáda a námořnictvo po smrti císaře Františka Josefa I. a nástupem Karla I. na trůn Rakouska–Uherska, se musely dotknout i K. u. K. Seeflugwesen. Tak 18. dubna 1917 bylo zřízeno Kommando des Seefliegerkorps – Velení námořních leteckých sil a do čela byl jmenován starší důstojník, Čech Linienschiffskapitän (plukovník) Bořivoj Radoň. Sídlo měl na severním břehu vnějšího přístavu v Pule, na malém poloostrově Monumenti, kde stála jednopatrová budova. Jeho zástupcem – náčelníkem štábu se stal Linienschiffsleutnant Václav Woseček, rodák z Hořic v Podkrkonoší [http://horice.safarikovi.org/wosecek.html], který utekl ze zajetí v květnu 1917. Stal se velitelem základny námořního letectva – Kommandant des Seeflugstation Pola–Santa Catarina a zástupcem velitele námořního leteckého sboru – Kommando des k. u. k. Seefliegerkorps.
Odhaduje se, že u rakousko-uherského armádního letectva (K. u. K. Luftfahrtruppen) a námořního letectva (K. u. K. Seeflugwesen) sloužilo více než 540 letců pocházejících z českých zemí.
Velitelé rakousko-uherského námořního letetcva:
Lschlt. Viktor Klobučar Rukavina von Bunić (1911 – 22. 7. 1914),
Lschlt. Franz Mikuleczky (23. 7. 1914 – 3. 9. 1914),
Lschlt. Václav Woseček (4. 9. 1914 – 27. 5. 1915),
Lschlt. Hugo Ockermüller (28. 5. 1915 – 23. 11. 1915 †),
Lschlt. Franz Mikuleczky (24. 11. 1915 – 31. 7. 1917),
Lschkpt. Bořivoj Radoň (1. 8. 1917 – 27. 3. 1918),
Lschkpt. Alfons Wünschek (28. 3. 1918 – konec války).
[1] https://www.valka.cz/15148-K-u-K-Seeflugwesen-K-u-K-Seefliegerkorps
[2] http://horice.safarikovi.org/wosecek.html
[3] Červenka, Juraj: Habsburští orli 2. Rakousko-uherské letectvo, jeho esa a protivníci v letech 1914–1918, Mgr. František Kuník – Ceskycestovatel.cz, Praha 2015. ISBN: 978-80-87657-12-6
[4] Novák, Jiří: C. a k. námořní letci v 1. světové válce, in Historie a plastikové modelářství, č. 7, 2003.
[5] Novák, Jiří: C. a k. námořní letci v 1. světové válce, in Historie a plastikové modelářství, č. 8, 2003.
[6] Rajlich, Jiří: Na křídlech světové války, Epizody ze života aviatiků v rakousko-uherském letectvu, Svět křídel, Cheb 2014.
[7] Rajlich, Jiří: Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí, Disertační práce, Ústav světových dějin, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2018.
[8] Vašíšek, Radko: Bořivoj Radoň, český velitel rakouskouherského námořního letectva, in Letectví + kosmonautika, Speciál No.4, 2004.
Žádné komentáře:
Okomentovat