V pátek 20. listopadu 1931 se v Praze – Štěrboholech narodil Jaroslav Novák, vojenský pilot, který si během padesátých let připsal celkem šet potvrzených sestřelů vysokoletících balónů a stal se tak jediným známým československým „leteckým esem“ proti tomuto protivníku.
Jaroslav Novák zahájil pilotní výcvik 3. ledna 1950 a po jeho ukončení nastoupil k 3. lsp v Brně, kde létal na Aviích S-199. Od dubna roku 1952 zahájil přeškolování na MiGu-15 a pak létal u nově založeného 9. lsp. Na podzim 1953 byl převelen k elitnímu 1. lsp. V letech 1955–56 se mu podařilo sestřelit celkem šest špionážních balonů. Krátce poté se stal příslušníkem 11. pluku. Do civilu odešel v hodnosti podplukovník až koncem roku 1988. Absolvoval celkem 3 000 letů a 1 950 hodin. Jeho dlouhá životní pouť se zakončila 11. listopadu 2018.
Po známém incidentu z 18. ledna 1956 s letounem C-47 Československých aerolinií s imatrikulací OK-WDZ přelétla 24. ledna z Českých Budějovic na letiště Ivánka u Bratislavy dvojice přepadových MiGů-17PF, jeden z nich pilotoval nadporučík Jaroslav Novák a druhý nadporučík Josef Janovský. Oba od 1. lsp. Jejich úkol byl jasný, poslat k zemi každý balon, na který budou navedeni. Příští den po vyhlášení poplachu v 16.26 nadporučík Novák bleskově odstartoval a začal prudce stoupat. Po šestnácti minutách letu měl již na výškoměru hodnotu 13 kilometrů a zpozoroval obrovský balon, snad o průměru až 50 metrů. Poté, co se mu podařilo jej zasáhnout, oddělil se od něj podvěs se čtyřmi teleobjektivy, vysílačkou a bateriemi o celkové váze 650 kg a na čtyřech padácích dopadl v okolí Trnavy. Balonů na naší obloze ale stále přibývalo.
V úterý 31. ledna musel npor. Novák odstartovat do husté mlhy a pokyny ze země ho vedly jihozápadně od Zvolena. Ve výšce 14 200 metrů zpozoroval o něco menší balon než posledně a okamžitě na něj zaútočil. Po vypálení tří krátkých dávek se aerostat zřítil k zemi.
Třetí vítězství si nadporučík Novák připsal ve středu 1. února, kdy vzdušného vetřelce dostihl jižně od Zvolena a to ve výšce 13 200 metrů. Patrně zasáhl přístroje v jeho podvěsu, neboť ten ještě před dopadem na zem explodoval. Sám Novák na tehdejší lety vzpomínal: „Většinou to byly letákové balony, ale objevil se mezi nimi i takový, který nesl filmové kamery o váze 650 kilogramů. Někdy vyšlehl po zásahu z cíle červený plamen s černým dýmem. To způsobila výbušná plynová náplň.“
V neděli 5. února poslal k zemi hned dva aerostaty. Při prvním startu ten den mu jeden unikl, ale vynahradil si to krátce před polednem. Za balonem musel dostoupat až do obrovské výšky 15 500 m, nicméně poblíž Piešťan ho dostihl a poslal k zemi. Po přistání mechanici rychle doplnili munici a palivo a Novák za krátko opět seděl připraven ke startu v ostré hotovosti. Povel k němu přišel v 14.50. Po bleskovém startu začal na plný výkon motoru stoupat směrem nad Tatry. Cíl letěl opět ve výšce přes 15 kilometrů a Novák na něj vypálil dvě dávky. Těsně před jeho strojem aerostat konečně vybuchl a cáry z něho jen těsně minuly křídlo MiGu. Po přistání mu pak mechanici na levou přídavnou nádrž namalovali čtvrtou a pátou světle modrou hvězdičku na znamení vzdušného vítězství. Stal se tak jediným známým československým balonovým esem. Tento den patřil mezi vůbec nejrušnější během celé kampaně. Jeden sestřel si totiž připsal i druhý člen Iváňského detachmentu, nadporučík Josef Janovský. Tentokrát šlo o menší aerostat o průměru okolo 20 metrů, který nesl čtyři balíky letáků.
Svůj poslední balón sestřelil Jaroslav Novák 21. září 1956. To již sloužil u 11. slp na letišti Žatec a létal na starších letounech MiG-15bis. Balon dohnal nad Dobříší ve výšce přes 14 kilometrů.
I když se jednalo o poměrně intenzivní výskyt pohybu balonů nad našim územím, není dosud znám žádný další pilot, který by byl tak úspěšný jako npor. Novák. Zdá se, že dalších sestřelů bylo dosaženo už jen jednotlivě. Ostatní podobně úspěšné piloty se z dobových dochovaných materiálů zatím zjistit nepodařilo, podle ústního podání pamětníků mezi nimi z pilotů MiG-l7PF byli Otakar Drázský a František Leinweber.
Jaroslav Novák
Zásah! Balón v záběru fotokulometu československé stíhačky je zasažen ve spodní části.
Jaroslav Novák a jeho MiG-17 v době po jeho přemístění na letiště v Žatci.
Žatecké „sedmnáctky“ na obálce časopisu Křídla vlasti číslo 24 z roku 1959.
Schéma fotoprůzkumného vybavení balónu (Obrana lidu 22. 2. 1956).
Zařízení amerického balonu pro snímkování zemského povrchu. Zařízení ze sestřeleného balonu na čs. území v lednu 1956 (Foto A MZV)
MiG-17 PF npor. Jaroslava Nováka, na němž létal v roce 1956 u 1. letky 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci. Technikem letounu byl Josef Pácha.
S-104 (IW-13), 1. letka 1. stíhacího leteckého pluku, 1. stíhací letecké divize, letiště České Budějovice, rok 1957. Stroj pravděpodobně s označením IW-13 byl v roce 1956 operačně nasazen do ničení špionážních balonů WS-119L. Dva zaznamenané sestřely symbolizovaly hvězzdičky na přídavné nádrži.
Datum Nepřítel Výška Místo
25. 1. 1956 balon 13 000 m Trnava
31. 1. 1956 balon 14 200 m JZ od Zvolenu
1. 2. 1956 balon 13 200 m J od Zvolenu
5. 2. 1956 balon 15 500 m Piešťany
5. 2. 1956 balon 15 500 m Tatry
21. 9. 1956 balon 14 200 m Dobříš
Další známí piloti se sestřely vysokoletících balónů:
Irlacher 1+ 5. slp
Klevar, Jiří 1+ 1. slp
Drázský, Otakar 1 1. slp
Hájek, Jiří 1 1. sld
Janovský, Josef 1 1. slp
Leinweber, František 1 1. slp
Mazálek, Jan 1 15. slp
Michel, Karel 1 1. slp
Mazálek, Jan 1 15. slp
Michel, Karel 1 1. slp
Sedlář, František 1 1. slp
Prameny a literatura:
[3] Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Lovec balonů, Npor. Jaroslav Novák, in Válka rebue, No.12, 2017.
[4] Adamenko, Mikhail: Jaroslav Novák, letecké protibalónové eso, in Military revue, No. 1-2, 2018.
[5] Hlava, Josef: Byvalý jedenactý stíhací, in Letectví + kosmonautika, No. 3, 1994.
[6] Irra, Miroslav: MiG-17 „Sedmnáctka“, Stíhací letoun Mikojan-Gurjevič MiG-17 v československém vojenském letectvu, Jakab, Nevojice, 2012.
[7] Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony, Zvolenský stíhací letecký pluk 1944-1994, Regionální letecko-historická společnost České Budějovice a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014.
[8] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 6, Československé letectvo po roce 1945, část 46, in ATM, No. 11, 2009.
[9] Polák, Tomáš: Žhavé výstřely studené války I. - Evropa, in Aero Plastic Kits Revue, No. 26, 1994.
[10] Vystavěl, Stanislav: Říkali mu Korea, o lidech a letounech z letiště Žatec v období 1949-1994, Svět Křídel, Cheb 2005.
[11] Vystavěl, Stanislav: Říkali mu Korea (podruhé), o lidech a letounech z letiště Žatec v období 1949-1994, Svět Křídel, Cheb 2011.
Prameny a literatura:
[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Žhavé nebe nad Československem, Letecké souboje československých stíhačů nad naším územím 1918–1989, Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Praha 2021. ISBN: 978-80-242-7486-7
[2] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018.
[2] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018.
[3] Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Lovec balonů, Npor. Jaroslav Novák, in Válka rebue, No.12, 2017.
[4] Adamenko, Mikhail: Jaroslav Novák, letecké protibalónové eso, in Military revue, No. 1-2, 2018.
[5] Hlava, Josef: Byvalý jedenactý stíhací, in Letectví + kosmonautika, No. 3, 1994.
[6] Irra, Miroslav: MiG-17 „Sedmnáctka“, Stíhací letoun Mikojan-Gurjevič MiG-17 v československém vojenském letectvu, Jakab, Nevojice, 2012.
[7] Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony, Zvolenský stíhací letecký pluk 1944-1994, Regionální letecko-historická společnost České Budějovice a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014.
[8] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 6, Československé letectvo po roce 1945, část 46, in ATM, No. 11, 2009.
[9] Polák, Tomáš: Žhavé výstřely studené války I. - Evropa, in Aero Plastic Kits Revue, No. 26, 1994.
[10] Vystavěl, Stanislav: Říkali mu Korea, o lidech a letounech z letiště Žatec v období 1949-1994, Svět Křídel, Cheb 2005.
[11] Vystavěl, Stanislav: Říkali mu Korea (podruhé), o lidech a letounech z letiště Žatec v období 1949-1994, Svět Křídel, Cheb 2011.