pátek 18. října 2019

Budoucí kosmonauté na válečném nebi

Tak jsem včera v jednom diskuzním vlákně nakousl kosmonauta, který krom zdolání vesmíru zdolal i nepřátelský letoun ve válce. Tak mě to nedalo a zapátral jsem a objevil další budoucí kosmonauty, kteří si během válečných konfliktů připsali nějaký ten sestřel. 

Ve Druhé světové válce / Velké vlastenecké válce to byl:

Georgij Timofejevič Beregovoj / Георгий Тимофеевич Береговой - 1+ sestřel ve spoluúčasti
25. 01. 1944 Fw 190 ve spoluúčasti

Informace o sestřelech jsou neúplné. Grigorij Beregovoj létal jako pilot bitevníku Il-2. Jako veliteli eskadrily 90. GŠAP je eskadrile pod jeho velením přisuzováno zničení několika desítek tanků a ve vzdušných soubojích i několik nepřátelských letounů.   



V Korejské válce to byli:

Edwin Eugene Aldrin Jr. - 2 sestřely
14. 05. 1953 MiG-15 224. IAP Kolesnikov L. P.
07. 06. 1953 MiG-15 535. IAP Dorochov Stěpan A.



John Herschel Glenn Jr. - 3 sestřely
12. 07. 1953 MiG-15 781. IAPTOF Bělov Viktor
19. 07. 1953 MiG-15
22. 07. 1953 MiG-15 45. R / 15. IAD Fuan Yuxiang




Walter Marty Schirra, Jr. - 1 jistý sestřel, 1. pravděpodobný sestřel, 1 letoun poškodil

01.10.1951 MiG-15 pravděpodobně zničený
23.10.1951 MiG-15 Smorčkov Aleksandr Pavlovič
27.10.1951 MiG-15bis poškozený 523. IAP Mitrofanov



Ve Vietnamské válce to byl:

Phạm Tuan - 1 sestřel
27. 12. 1972 B-52D 7. BW Pilot/Commander:Capt John Mize, Nav:Lt William Robinson, Co-pilot:Capt Terrence Gruters, EWO:Capt Dennis Anderson, Rad/Nav:Capt William North, AG:T/Sgt Peter E Whalen




Pokud byste někdo věděli o někom dalším, dejte mi vědět. Jako bylo samozřejmě dost kosmonautů / astronautů co byli ve válce, jde mi ale o ty, co dosáhli nějakého sestřelu.

středa 16. října 2019

Stíhači při ochraně hranic

Tentokrát jen kratičký dvoustránkový článeček pro Military revue...

» Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Stíhači při ochraně hranic, in Military revue, No. 11, 2019.

Konec 2. světové války přinesl světu dlouho očekávaný mír, současně však došlo k víceméně bipolárnímu rozdělení světa na sféru vlivu USA a SSSR. Znovu obnovená Československá republika se zanedlouho dostala po únorových událostech roku 1948 do náručí „Velkého bratra“ z východu. Napříč celou Evropou byla spuštěna železná opona.
...


Messerschmitt Bf 109G-10/U4 z produkce továrny Diana vystavený v květnu 1945 na náměstí v Tišnově.

Messerschmitt Bf 109G-10/U4 z produkce továrny Diana vystavený v květnu 1945 na náměstí v Tišnově.


čtvrtek 10. října 2019

Kalendárium, 10. říjen 1957


Ve čtvrtek 10. října 1957 poprvé vzlétl sovětský stíhací letoun Suchoj Su-9. Jednalo se o jednomotorový, jednomístný, nadzvukový, celokovový stíhací středoplošník s delta křídlem o šípovitosti 53°, určený pro činnost za každého počasí. Pod křídlem nesl čtyři závěsníky APU-7 pro protiletadlové řízené střely K-5/RS-2US (AA-1 Alkali) s pasivním radiolokačním naváděním, respektive RS-2U u prvních strojů. Ozáření cíle zajišťoval radar RP-9 Safir (CD-30), případně RP-9U (CD-30T), umístěný v přídi. Na dvou trupových závěsnících mohly být neseny přídavné palivové nádrže. Doktrína leteckého boje té doby považovala kanónovou výzbroj za zbytečnou a zastaralou a proto rakety tvořily jedinou výzbroj tohoto letounu.
Celkem bylo vyrobeno okolo 1100 letounů tohoto typu a v polovině 60. let jimi bylo vyzbrojeno okolo třiceti leteckých pluků.









[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchoj_Su-9
[2] https://ru.wikipedia.org/wiki/Су-9