Kalendárium 29. květen 1948

V sobotu 29. května 1948 byla na izraelském letišti Ekron (původně RAF Aqir, nyní základna Tel Nof) pod velením Mordechai Alona založena 101. peruť Izraelského letectva, také známá jako První stíhací peruť, je první izraelská stíhací peruť. Ve stejný den odstartovala čtveřice izraelských S-199 na svůj bojový let. Byly to právě smontované první 4 kusy dopravené do Izraele z Československa. Každý z těchto letounů měl pod trupem zavěšeny dvě 70kg pumy. Jednim z pilotů této mise byl i Ezer Weizman, pozdější sedmý prezident Státu Izrael. Čtveřice pilotů zaútočila na egyptskou motorizovanou kolonu, která postupovala na Tel-Aviv a byla od města vzdálená pouhých 30 km. Egyptské síly čítaly stovky vozidel, včetně deseti tanků. Shozené 70kg bomby a palubní zbraně nenapáchaly egyptské straně nějaké výrazné škody, ale účinek na morálku egyptských vojáků byl rozhodující. Egyptský postup na Tel-Aviv byl zastaven. Izraelci při této akci utrpěli také ztráty. O jeden letoun i s pilotem je připavila protiletadlová palba nepřítele - S-199 D-101, Eddy Cohen zahynul. Druhý stroj byl težce poškozen při přistání, pilotovi se naštěstí nic nestalo.

Známá vítězství, dosažená piloty 101. tajeset:
datum – vlastní stroj - posádka – protivník
03.06.1948 – S-199 D-112 – Mordechaj Alon – egyptský C-47
03.06.1948 – S-199 D-112 – Mordechaj Alon – egyptský C-47
08.06.1948 – S-199 – Gideon Lichtman – egyptský Spitfire
10.07.1948 – S-199 – Morris Mann – syrský AT-6
18.07.1948 – S-199 – Mordechaj Alon – egyptský Spitfire Mk.Vc
23.09.1948 – S-199 – Gideon Lichtman – jordánská Dragon Rapide
16.10.1948 – S-199 – Rudolph Augarten (Karmi) – egyptský Spitfire
21.10.1948 – Spitfire IX - Rudolph Augarten (Karmi) – egyptský Spitfire IX
21.10.1948 – Spitfire IX – John Doyle – egyptský Spitfire IX
04.11.1948 – Spitfire IX – Boris Senior – 1/2 egyptského C-47
04.11.1948 – P-51D - Rudolph Augarten (Karmi) – 1/2 egyptského C-47
17.11.1948 – Spitfire IX - Rudolph Augarten (Karmi) – egyptský Spitfire
20.11.1948 – P-51D – Wayne Peak – britské Mosquito PR.34
22.12.1948 – Spitfire IX - Rudolph Augarten (Karmi) – egyptský MC.205V
28.12.1948 – Spitfire IX – John Doyle – egyptský MC.205V
28.12.1948 – Spitfire IX – Gordon Levett – egyptský MC.205V
28.12.1948 – Spitfire IX – Gordon Levett – egyptský Spitfire
30.12.1948 – Spitfire IX – John Doyle - egyptský MC.205V
30.12.1948 – Spitfire IX – John McElroy - egyptský MC.205V
31.12.1948 – Spitfire IX – Denny Wilson - egyptský MC.205V
31.12.1948 – Spitfire IX – Denny Wilson – egyptský Spitfire
05.01.1949 – Spitfire IX – Simon Feldman - egyptský MC.205V
05.01.1949 – P-51D – Boris Senior - egyptský MC.205V
07.01.1949 – Spitfire IX – Chalmers Goodlin – britský Spitfire FR.14
07.01.1949 – Spitfire IX – John McElroy - britský Spitfire FR.14
07.01.1949 – Spitfire IX – John McElroy - britský Spitfire FR.14
07.01.1949 – P-51D – John Doyle - egyptský MC.205V
07.01.1949 – P-51D – Boris Senior - egyptský MC.205V
07.01.1949 – Spitfire IX – William Schroeder – britský Tempest

30.10.1956 – Mystére IVA – Josef Cuk – egyptský MiG-15
30.10.1956 – Mystére IVA – Dror Avneri - egyptský MiG-15
31.10.1956 – Mystére IVA – Ješajahu Egozi - egyptský Vampire FB.52
31.10.1956 – Mystére IVA – Ješajahu Egozi - egyptský Vampire FB.52
31.10.1956 – Mystére IVA – Aharon Šavit - egyptský Vampire FB.52
31.10.1956 – Mystére IVA – Jaakov Nevo - egyptský MiG-17F
31.10.1956 – Mystére IVA – Jaakov Nevo - egyptský MiG-17F
31.10.1956 – Mystére IVA – Nadav Margalit - egyptský MiG-15
31.10.1956 – Mystére IVA – neznámý - egyptský Meteor
31.10.1956 – Mystére IVA – neznámý - egyptský Meteor
31.10.1956 – Mystére IVA – neznámý - egyptský Meteor
01.11.1956 – Mystére IVA – neznámý - egyptský MiG-17F

20.12.1958 – Mystére IVA – Jaakov Nevo - egyptský MiG-17
14.07.1966 – Mirage IIICJ č.59 – Joram Agmon – syrský MiG-21F
29.11.1966 – Mirage IIICJ č.34 – Michael Haber – egyptský MiG-19S
29.11.1966 – Mirage IIICJ č.34 – Michael Haber – egyptský MiG-19S
07.04.1967 – Mirage IIICJ č.52 – Jiftach Spektor – syrský MiG-21F
07.04.1967 – Mirage IIICJ č.52 – Jiftach Spektor – 1/2 syrského MiG-21F
07.04.1967 – Mirage IIICJ č.57 – Benjamin Romach – 1/2 syrského MiG-21F
07.04.1967 – Mirage IIICJ č.81 – Avner Slapak – syrský MiG-21F

05.06.1967 – Mirage IIICJ č.77 – Dan Sever – egyptský MiG-21
05.06.1967 – Mirage IIICJ č.59 – Ilan Gonen – egyptský Il-14
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.56 – Giora Epstein – egyptský Su-7
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.77 – Avšalom Ran – egyptský Su-7
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.73 – Jicchak Barzilaj – egyptský Su-7
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.81 – Giora Furman – egyptský MiG-21
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.59 – Uri Šachar – egyptský MiG-19
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.15 – Oded Marom – egyptský MiG-19
06.06.1967 – Mirage IIICJ č.06 – Baruch Friedman – egyptský Su-7
07.06.1967 – Mirage IIICJ č.34 – Jochaj Richter – egyptský MiG-19
07.06.1967 – Mirage IIICJ č.09 – Amos Amir – egyptský MiG-19
07.06.1967 – Mirage IIICJ – připsán jednotce – egyptský MiG-19
08.06.1967 – Mirage IIICJ č.33 – Lev Arlozor – egyptský MiG-17F
08.06.1967 – Mirage IIICJ č.15 – Josef Arazi – egyptský MiG-21
08.06.1967 – Mirage IIICJ č.84 – David Baruch – egyptský Il-28

15.07.1967 – Mirage IIICJ č.81 – Joram Agmon – egyptský Su-7
12.10.1968 – Mirage IIICJ č.81 – Oded Marom – egyptský MiG-21
24.02.1969 – Mirage IIICJ č.56 – Amnon Šamir – syrský MiG-21
08.03.1969 – Mirage IIICJ č.14 – Michael Cuk – egyptský MiG-21
26.06.1969 – Mirage IIICJ č.33 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-21
07.07.1969 – Mirage IIICJ č.59 – Oded Marom – egyptský MiG-21
07.07.1969 – Mirage IIICJ č.07 – Avinoam Keldes – egyptský MiG-21
08.07.1969 – Mirage IIICJ č.56 – Giora Furman – syrský MiG-21
08.07.1969 – Mirage IIICJ č.56 – Giora Furman – syrský MiG-21
08.07.1969 – Mirage IIICJ č.33 – Ejtan Ben-Elijahu* – syrský MiG-21
20.07.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Giora Epstein – egyptský MiG-17
20.07.1969 – Mirage IIICJ č.59 – Giora Joeli – egyptský MiG-17
20.07.1969 – Mirage IIICJ č.52 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-21
24.07.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Samuel Gordon – egyptský Su-7
24.07.1969 – Mirage IIICJ č.07 – Michael Cuk – egyptský Su-7
11.09.1969 – Mirage IIICJ č.59 – Giora Epstein – egyptský Su-7
11.09.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Ilan Gonen – egyptský Su-7
06.10.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Israel Baharav - egyptský MiG-21
06.10.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Israel Baharav - egyptský MiG-21
06.10.1969 – Mirage IIICJ č.81 – Oded Marom - egyptský MiG-21
11.11.1969 – Mirage IIICJ č.59 – Jair Sela – egyptský MiG-21
11.11.1969 – Mirage IIICJ č.82 – Menachem Šaron – egyptský MiG-21
04.01.1970 – Mirage IIICJ č.59 – Oded Marom – egyptský MiG-21
09.02.1970 – Mirage IIICJ č.57 – Avinoam Keldes – egyptský MiG-21
06.03.1970 – Mirage IIICJ č.59 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-21
16.03.1970 – Mirage IIICJ č.77 – Menachem Šaron – egyptský MiG-21
25.03.1970 – Mirage IIICJ č.77 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
25.03.1970 – Mirage IIICJ č.77 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
25.03.1970 – Mirage IIICJ č.81 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
25.03.1970 – Mirage IIICJ č.15 – Oded Marom – egyptský MiG-21
27.03.1970 – Mirage IIICJ č.52 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
27.03.1970 – Mirage IIICJ č.52 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
10.07.1970 – Mirage IIICJ č.52 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-21
10.07.1970 – Mirage IIICJ č.15 – Moše Hertz – egyptský MiG-21
10.07.1970 – Mirage IIICJ č.59 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
10.07.1970 – Mirage IIICJ č.59 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
27.07.1970 – Mirage IIICJ č.34 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-17
27.07.1970 – Mirage IIICJ č.34 – Jiftach Spektor – egyptský MiG-17
30.07.1970 – Mirage IIICJ č.52 – Jiftach Spektor – 1/2 sovětského MiG-21M
09.09.1972 – Mirage IIICJ č.44 – Ilan Auerbuch – syrský Su-7
09.09.1972 – Mirage IIICJ č.78 – Joram Geva – syrský Su-7
09.11.1972 – Mirage IIICJ č.51 – Ilan Gonen – syrský MiG-21
09.11.1972 – Mirage IIICJ č.78 – Avraham Lanir – syrský MiG-21
08.01.1973 – Nešer č.16 – Joram Geva – syrský MiG-21
08.01.1973 – Nešer č.10 – Eliezer Jeari – syrský MiG-21
13.09.1973 - Mirage IIICJ č.59 – Avraham Salmon – syrský MiG-21
13.09.1973 – Mirage IIICJ č.78 – Israel Baharav – syrský MiG-21
13.09.1973 – Mirage IIICJ č.78 – Israel Baharav – syrský MiG-21

06.10.1973 – Mirage IIICJ č.59 – Ejtan Karmi – egyptský AS-5 Kelt
07.10.1973 – Mirage IIICJ č.85 – Ejtan Karmi – egyptský MiG-21
08.10.1973 – Mirage IIICJ č.58 – Oded Marom – syrský MiG-17
08.10.1976 – Nešer č.17 – Dan Sever – egyptský Su-7
08.10.1973 – Nešer č.36 – Michael Katz – egyptský Su-7
08.10.1973 – Mirage IIICJ – připsán jednotce – egyptský Su-7
08.10.1973 – Nešer č.65 – Michael Cuk – egyptský Su-7
08.10.1973 – Nešer č.93 – Ejtan Karmi – egyptský MiG-21
08.10.1973 – Nešer č.93 – Ejtan Karmi – egyptský MiG-21
08.10.1973 – Mirage IIICJ č.85 – Oded Marom – irácký Hunter
08.10.1973 – Mirage IIICJ č.19 – Avraham Salmon – irácký Hunter
08.10.1973 – Mirage IIICJ č.19 – Avraham Salmon – irácký Hunter
08.10.1973 – Nešer č.10 – Jehošoa Šeffer – egyptský MiG-21
09.10.1973 – Mirage IIICJ č.52 – Dror Hariš – syrský MiG-17
09.10.1973 – Mirage IIICJ č.52 – Dror Hariš – syrský MiG-17
10.10.1973 – Mirage IIICJ č.51 – Oded Marom – 1/2 syrského Su-7
11.10.1973 – Nešer č.31 – Raanan Neeman – egyptský MiG-21
11.10.1973 – Nešer č.10 – Avraham Salmon – egyptský MiG-21
16.10.1973 – Mirage IIICJ č.51 – Joram Geva – syrský Su-7
16.10.1973 – Nešer č.10 – Dan Sever – egyptský MiG-21
17.10.1973 – Mirage IIICJ č.58 – Michael Cuk – egyptský MiG-21
17.10.1973 – Mirage IIICJ č.52 – Gideon Livni – egyptský MiG-21
18.10.1973 – Mirage IIICJ č.86 – Michael Cuk – egyptský Su-7
18.10.1973 – Nešer č.65 – Dror Hariš – egyptský MiG-21
18.10.1973 – Nešer č.65 – Dror Hariš – egyptský MiG-21
18.10.1973 – Mirage IIICJč.11 – Giora Epstein – egyptský Mi-8
18.10.1973 – Nešer č.09 – Gideon Livni – egyptský MiG-17
18.10.1973 – Nešer č.09 – Gideon Livni – egyptský MiG-21
18.10.1973 – Nešer č.09 – Gideon Livni – 1/2 egyptského MiG-21
18.10.1973 – Mirage IIICJ – připsán jednotce – egyptský MiG-21
19.10.1973 – Nešer č.31 – Dror Hariš – egyptský MiG-21
19.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský Su-7
19.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský Su-7
19.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský Su-20
19.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský Su-20
19.10.1973 – Nešer č.09 – Gideon Livni – egyptský Su-20
19.10.1973 – Mirage IIICJ – připsán jednotce – egyptský MiG-17
20.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
20.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
20.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
20.10.1973 – Nešer č.61 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
20.10.1973 – Nešer č.88 – Joram Geva – egyptský Su-7
20.10.1973 – Mirage IIIBJ č.89 – Amiram Kalichman – egyptský Su-7
21.10.1973 – Nešer č.76 – Jehošoa Šeffer – egyptský MiG-21
21.10.1973 – Nešer č.88 – Joram Geva – egyptský MiG-21
22.10.1973 – Nešer č.65 – Michael Haber – 1/2 egyptského MiG-21
22.10.1973 – Mirage IIICJ č.51 – Ejtan Karmi – syrský MiG-21
22.10.1973 – Nešer č.10 – Michael Cuk – egyptský L-29
23.10.1973 – Mirage IIICJ č.52 – Israel Baharav – syrský MiG-21
23.10.1973 – Mirage IIICJ č.33 – Amiram Kalicjman – syrský MiG-21
23.10.1973 – Mirage IIICJ č.33 – Amiram Kalicjman – syrský MiG-21
24.10.1973 – Nešer č.25 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Nešer č.25 – Israel Baharav – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Nešer č.11 – Eliezer Jeari – 1/2 egyptského MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIIBJ č.86 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIIBJ č.86 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIIBJ č.86 – Giora Epstein – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIICJ č.33 – Avraham Salmon – egyptský MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIICJ č.51 – Dan Sever – 1/2 egyptského MiG-21
24.10.1973 – Mirage IIIBJ č.89 – Michael Cuk – egyptský MiG-21

19.04.1974 – Mirage IIICJ č.58 – Avraham Salmon – syrský MiG-21
19.04.1974 – Mirage IIICJ č.58 – Avraham Salmon – syrský MiG-21
29.04.1974 – Nešer č.78 – Gideon Livni – syrský MiG-21
29.04.1974 – Nešer č.65 – Herzl Budinger** – syrský MiG-21
27.07.1979 – Kfir C-2 č.874 – Ješajahu Ešel – syrský MiG-21

Prameny:
[1] Aloni, S.: 101 – Israeli Air Force First Fighter Squadron. IsraDecal Publications, Bat-Hefer, 2007. ISBN 965 7220 08 4
[2] Aloni, S.: Israeli Mirage and Nesher Aces, Osprey Publishing, Oxford, 2004. ISBN 1 84176 653 4
[3] Aloni, S.: The June 1967 Six-Day War, Volume A – Operation Focus. Isra Decal Publications, Bat-Hefer, 2008. ISBN 965 7220 09 2
[4] Weiss, R. – Aloni, S.: IAI Kfir in IAF service. IsraDecal Publications, Bat-Hefer, 2007. ISBN 965-7220-07-6
[5] https://www.valka.cz/101-perut-1948-t142437
[6] https://www.israel.cz/2018/08/ceskoslovensko-a-jeho-vojenska-pomoc-7-10-formovani-personalni-slozky-izraelske-armady/

Nálet!

Tož, upřímně jsem byl velice mile překvapenej, jaký byl zájem o mou úterní přednášku o leteckém náletu na Tišnov 25. dubna 1945. Lidé postávali podél stěn, někteří seděli i na zemi v uličkách mezi sedadly. Mnozí se tam ani nedostali, proto jsem se operativně domluvil s pořadateli a ve středu 10. května uděláme další přednášku na stejné téma, takže pokud se někomu nehodil první termín a měl by zájem, tak se na vás moc těším.

Nálet!

 

Kalendárium, 10. duben 1923

V úterý 10. dubna 1923 se v obci Kalinovka v Romenském okrese Sumském kraji narodil Sergej Makarovič Kramarenko, sovětské páté nejúspěšnější letecké eso v Korejské válce s třinácti sestřely.

Sergej Makarovič Kramarenko začal s létáním v roce 1940, kdy nastoupil do Moskevského leteckého institutu. Na podzim téhož roku vstoupil do Dzeržinského aeroklubu mětsa Moskvy. V březnu následujícího roku byl odeslán do Borisoglebského vojenského leteckého učiliště pilotů, kterou úspěšně zakončil v červenci 1942. Poté byl převelen k 1. ZAP (záložní letecký pluk) v Arzamasu, kde svůj letecký výcvik zakončil. Jako stíhací pilot se od srpna 1942 účastnil Velké vlastenecké války. Jho první první bojovou jednotkou se stal 523. IAP (303. IAD), vyzbrojený letouny Lavočkin La-5. V červnu následujícího roku byl převelen k 19. IAP (269. IAD), který byl později přejmenován na 176. GIAP, létal zde na letounech Lavočkin La-5 a La-7. V roce 1944 byl sestřelen a padl do zajetí, ale byl osvobozen a vrátil se ke své jednotce. Během války absolvoval celkem 66 bojových letů, účastnil se 26 vzdušných soubojů, ve kterých měl získat celkem dva jisté sestřely a 10 letounů ve spoluúčasti, dále sestřelil jeden balón. Archivní dokumenty však zatím potvrzují 1+1 sestřelu. Po válce dál sloužil u 176. GIAP (324. IAD), kde se přeškolil na proudovou techniku. Nejdříve létal na letounech Jakovlev Jak-15 a později se přeškolil na legendární stroj Mikojan-Gurjevič MiG-15. V prosinci byl s plukem převelen do Číny a v období od 1. dubna 1951 do konce ledna následujícího roku se účastnil leteckých soubojů nad Severní Koreou. Zde absolvoval celkem 104 bojových letů, účastnil se 42 vzdušných soubojů, ve kterých sestřelil celkem 13 nepřátelských letounů. Vyhláška prezidia Nejvyššího sovětu SSSR mu byla 10. října 1951 udělena Zlatá hvězda (№ 9283) Hrdiny Sovětského svazu. Po návratu dál sloužil v letectvu. Do zálohy odešel 29. května 1981 v hodnosti generálmajora letectva. Zemřel 21. května 2020, ve věku 97 let.

Seznam sestřelů Sergeje Makaroviče Kramarenka:

523. IAP *)

23. 02. 1943 Fw 190A-3 (původně neověřen, ale v r. 1966 ověřen V. Dymičem)

14. 05. 1943 Fw 190A ve spoluúčasti

21. 04. 1943 Fw 190 ve spoluúčasti

01. 06. 1943 balón

176. GIAP: *)

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

12. 02. 1945 Fw 190 ve spoluúčasti

16. 04. 1945 Fw 190A

176. GIAP v období od 01.04.1951 až 01.02.1952:

12. 05. 1951 F-80C

02. 06. 1951 F-86A

17. 06. 1951 F-86A

23. 06. 1951 F-86A

11. 07. 1951 F-86A

29. 07. 1951 F-86A

12. 09. 1951 F-80

22. 09. 1951 F-86A

30. 10. 1951 F-84E nepotvrzeno

01. 12. 1951 "Meteor" F.8

01. 12. 1951 "Meteor" F.8

12. 01. 1952 F-86E

12. 01. 1952 F-86E

16. 01. 1952 F-86E

17. 01. 1952 F-86E nepotvrzeno

   

*) Michail Bykov ve své monografii Все асы Сталина 1936 – 1953 гг. z roku 2014 uvádí pouze dva dochovanými dokumenty zaevidované sestřely:

20. 03. 1943 ¼ Ju 87

14. 04. 1946 Fw 190

MiG-15bis, № 111035, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, 176. GIAP, letiště Andun, 12. duben 1951.

MiG-15bis, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, 2. esk. 176. GIAP, červen 1951. Na tomto letounu dosáhl minimálně tří ze svých třinácti potvrzených sestřelů a sám byl sestřelen 17. ledna 1952.

MiG-15bis, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, velitel 2. esk. 176. GIAP, červen 1951. Na tomto letounu Sergej M. Kramarenko dosáhl tři ze svých třinácti potvrzených sestřelů a sám na něm byl 17. ledna 1952 sestřelen. Nestandardní modrá „pilotka“ na směrovce byla v tomto období označením velitele 2. eskadrily 176. GIAP.

MiG-15bis, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, 176. GIAP, červen 1951. Na tomto letounu dosáhl 17. 6. 1951 sestřelu F-86A, № 49-281, Glenn T. Eagleston.

MiG-15bis, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, 176. IAP, podzim 1951.

MiG-15bis, № 0715329, kapitán Sergej Makarovič Kramarenko, 176. IAP, letiště Andun, květen 1951 – leden 1952.

Premeny a  literatura:

[1] Быков, Михаил Юрьевич: Все асы Сталина 1936 – 1953 гг., Серия: Элитная энциклопедия ВВС. Такой книги еще не было!, Издательство: Яуза-Пресс, 2014. ISBN: 978-5-699-67789-4

[2] Крамаренко, Сергей: Против «мессеров» и «сейбров», В небе двух войн, Эксмо, Яуза, 2007 г.

[3] Kramarenko, Sergej Makarovič: Lovec, Vzpomínky sovětského stíhacího esa, účastníka vzdušných bojů II. světové války a války v Koreji, Svět křídel, Cheb 2008. 

[4] Kramarenko, Sergei: The Red Air Force at War: Air Combat Over the Eastern Front and Korea: A Soviet Fighter Pilot Remembers, Pen & Sword Aviation, 2008, ISBN-10: 1844157350, ISBN-13: 978-1844157358.

[5] Набока, Виталий Петрович: Натовские ястребы в прицеле салинских соколов, Советские летчики на защите неба Китая и Кореи (1950-1951), Издательство Совеская Кубань, Краснодар 1999, ISBN-10: 5-7221-0253-9, ISBN-13: 978-5722102539.

[6] Сейдов, И.: Красные дьяволы в небе Кореи. Советская авиация в войне 1950-1953 гг. Хроника воздушных сражений, Яуза - Эксмо 2007, ISBN: 978-5-699-19160-4.

[7] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010.

[8] Seidov, Igor: Red Devils over the Yalu: A Chronicle of Soviet Aerial Operations in the Korean War 1950-53, Helion Studies in Military History (Book 26), 2014. ISBN-13: 978-1909384415

[9] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Издание 2-е, исправленное и дополненное, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2016.

Kalendárium, 5. duben 1959

V neděli 5. dubna 1959 vzlétl poprvé prototyp číslo 3 legendárního vojenského proudového cvičného letounu Aero L-29 Delfín pilotovaný Rudolfem Duchoněm. Letoun byl poháněn britským motorem Bristol Siddeley Viper.

   Tento velice úspěšný typ zároveň představoval první proudový letoun vyvinutý v Československu. Práce na projektu byly zahájeny v první polovině roku 1955, po konzultacích se sovětskou stranou byly požadavky na letoun upřesněny a v září roku 1956 byl vývoj L-29 zadán jako státní vývojový úkol. Práce na projektu zaměstnávala velké množství odborníků. U zrodu L-29 stál Ing. Zdeněk Rublič z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), jenž odešel roku 1961 na odpočinek. Jemu pomáhali nebo na jeho práci navazovali zejména Ing. Karel Tomáš, Ing Jan Vlček, Ing Josef Hošek a Ing. Jan Hlava. Vývojem motoru byl pověřen tým z VZLÚ pod vedením Ing. Jiřího Rady.

   S motorem vyvstal problém. Ing. Rada původně navrhl motor M-710 s axiálním kompresorem – jednalo se o progresivní koncepci a na základě tohoto motoru mohly být vyvíjeny výkonnější typy. V září 1956 však bylo na základě sovětské žádosti definitivně rozhodnuto o tom, že L-29 bude vybaven motorem s radiálním kompresorem. Takový motor byl sice spolehlivý a vhodný pro polní letiště, avšak neskýtal perspektivu dalšího vývoje. Výroba prototypu motoru M-701 pokračovala pomalu. Když tedy 5. dubna 1959 v Letňanech poprvé vzlétl prototyp XL-29, pilotovaný Ing. Rudolfem Duchoňem, musel být vybaven britským motorem Bristol Siddeley „Viper“.

   Zkoušky prvního prototypu M-701 byly zahájeny v září 1958 a motor tohoto typu byl namontován do L-29 až v červenci 1960. Na přelomu srpna a září 1961 se prototyp L-29 účastnil srovnávacích testů v Moninu u Moskvy a zvítězil v soutěži o standardní cvičný proudový letoun zemí Varšavského paktu – byl lepší než sovětský Jak-30 i než polský TS-11 „Iskra“. Polská strana se rozhodla užívat letoun TS-11 bez ohledu na výsledky testů, tento stroj byl vyroben v počtu víc jak 400 kusů, z nichž několik desítek bylo exportováno do Indie. Jak-30 upadl do zapomnění. Naproti tomu vítězný L-29 byl v letech 1963–73 vyráběn sériově, a to v závodech Aero Vodochody a Let Kunovice. Celkem bylo vyrobeno přes 3500 kusů, jež se uplatnily v letectvu celé řady socialistických i tzv. nezúčastněných zemí.

   Letoun L-29 ve své základní verzi byl pochopitelně dvoumístný. Rozpětí jeho křídel činilo 10,29 m a délka 10,81 m; vzletová hmotnost činila 3320 kg. Mohl letět rychlostí až 655 km/h a vystoupal do nadmořské výšky až 11 000 m. Tento letoun nebyl náročný na údržbu; skořepinová konstrukce trupu se dala za pilotní kabinou rozdělit a zadní část bylo možno odtáhnout, což usnadňovalo přístup k motoru.

   L-29 se uplatnil ve všech fázích výcviku a připravoval začínající letce na pilotování skutečných bojových strojů. Pod křídly mohl nést pumy a rakety a bojových operací se koneckonců aktivně účastnil – v Biafře, v egyptských službách proti Izraeli roku 1973 i v celé řadě dalších konfliktů. Zajímavostí je, že ve VZLÚ byl pro L-29 vyroben trenažér simulující let a v závodu Letov (tehdy „Rudý Letov“) trenažér napodobující použití vystřelovací sedačky. Mezi modifikace patřily dvoumístná průzkumná verze L-29R, jednomístný průzkumný stroj L-29RS nebo jednomístná akrobatická verze L-29A „Akrobat“, vzniklá úpravou dvou prototypů. Na L-29 plynule navazuje další vynikající cvičný letoun – L-39 „Albatros“.

Text: http://www.vhu.cz/exhibit/ceskoslovensky-proudovy-cvicny-letoun-l-29-delfin/

Úspěchy letounu L-29 v systému československé PVO:

12. 8. 1972 Kadlec, M.   8. slp 1 přinucen přistát Scheibe SF-25

1972        Kusiak, R.   8. slp 1 přinucen přistát Ae-145

21. 7. 1973 Okáč, P.     8. slp 1 přinucen přistát větroň

26. 7. 1973 Říčka,M.     8. slp 1 zničen motorový větroň JOB-15-150

2. 9. 1973  Presl, V.    1. slp 1 zničen Scheibe SF-25B Falke

1973        Habrek, M.   8. slp 1 přinucen přistát

1973        Hariš, J.    8. slp 1 přinucen přistát Trenér s větroněm

16. 6. 1974 Hort, J.     1. slp ½ přinucen přistát Cessna 150E

16. 6. 1974 Falta, J.    1. slp ½ přinucen přistát Cessna 150E

13. 9. 1974 Janda, J.    1. slp 1 přinucen přistát Scheibe SF-25C

16. 7. 1975 Navrátil, V. 8.slp 1 zničen An-2R

Prameny a literatura:

[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Žhavé nebe nad Československem,  Letecké souboje československých stíhačů nad naším územím 1918–1989, Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Praha 2021. ISBN: 978-80-242-7486-7

[2] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018. 

Kalendárium, 4. duben 1945

Ve středu 4. dubna 1945 byla v rámci Bratislavsko-brněnské operace osvobozena Bratislava.

   Dne 25. března 1945 překročily sovětská 53. a 7. gardová armáda Hron a vytvořily souvislé předmostí. Další den byla z předmostí od Levice nasazena do útoku 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina. Do 28. března sovětská vojska ovládla území široké asi 135 km do hloubky 40 km. Postup pozemních sil podpořila 28. března Dunajská válečná říční flotila vysazením 83. brigády námořní pěchoty 20 km východně od Komárna do týlu nepřítele. Koncem března dosáhla útočící vojska řeky Nitry. Jejich postup urychlil 23. střelecký sbor, který 29. března přešel Dunaj a pomáhal při vyčištění území Žitného ostrova. Přímý útok na Bratislavu vedlo levé křídlo 7. gardové armády. Její pravé křídlo postupovalo severně k řece Moravě. Obchvatem z jihovýchodu a severovýchodu bylo město do večera 4. dubna 1945 osvobozeno.

   Rudá armáda postoupila během bratislavské fáze Bratislavsko-brněnské operace 120 kilometrů od Hronu na západ a osvobodila téměř celé jihozápadní Slovensko o rozloze 15 000 km čtverečních s městy Nové Zámky, Komárno, Nitr, Galanta, Trnava, Prievidza, Hlohovec, Senica a dalšími.

   Od 16. března souběžně probíhala Vídeňská operace 3. ukrajinského frontu a sil 2. ukrajinského frontu jižně od Dunaje. Na rakouské území vstoupila Rudá armáda 30. března a 2. dubna zahájila útok na Vídeň, kterou dobyla 13. dubna. Díky tomu mohl 3. ukrajinský front vrátit 2. ukrajinskému frontu 6. gardovou tankovou a 9. gardovou armádu, které měl přidělené pro Vídeňskou operaci a celý 2. ukrajinský frontu mohl být poté nasazen do brněnské fáze Bratislavsko-brněnské operace.

Autor: Tomáš Jakl

http://www.vhu.cz/duben-1945-osvobozovani-jihozapadniho-slovenska-a-bratislavy/

Kalendárium, 27. březen 1960

Když ji miluješ není co řešit...

27.března 1960 byla namíchána první Kofola. Za prvním domácím nápojem kolového typu na československém trhu stál tým z výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka.

Kalendárium, 25. duben 1916

Den stíhacího letectva Vojenských vzdušných sil Ruské federace

День истребительной авиации Военно-воздушных сил Российской Федерации

V sobotu 25. března 1916 náčelník štábu vrchního velení generál pěchoty M. V. Alexejev podepsal rozkaz č. 329, podle něhož se začaly formovat první štábní stíhací letecké oddíly u 2., 7. a 12. armády - 2., 7. a 12. stíhací letecký oddíl Ruských císařských vojenských leteckých sil.

V neděli 16. dubna 1916 velitel 7. stíhacího leteckého oddílu podplukovník I. A. Orlov hlásil velkoknížeti Alexandrovi, že první ruský stíhací letecký oddíl byl zformován a je připraven k odjezdu na frontu. Lze jej považovat za první stíhací letecký oddíl letectva. Dne 25. května 1916 Vojenská rada rozhodla o vytvoření dalších devíti stíhacích leteckých oddílů vedle již dříve zformovaných: 1., 3., 4., 5., 6., 8., 10. a 11. stíhací letecký oddíl.

Kalendárium, 10. březen 1978

V pátek 10. března 1978 v 11:23 SEČ se oddělila kosmická loď Sojuz 28 od stanice Saljut 6. S pomocí brzdícího motoru zahájila kosmická loď sestup a rozpojila se na tři části, samotná kabina s posádkou se na padáku snesla na Zemi a ve 14.45.45 přistála v Kazachstánu, asi 135 km severně od Arkalyku a 310 km západně od Celinogradu (nyní Astana, hlavní město Kazachstánu). Na palubě byl první československý kosmonaut Vladimír Remek a ruský kosmonaut Alexej Gubalev. Celková délka Remkova letu činila 7 dní, 22 hodin a 18 minut.

Kalendárium, 10. březen 1945

V sobotu 10. března 1945 začala Ostravská operace též ostravsko-opavská operace. Jednalo se o vojenskou ofenzívu Rudé armády probíhající od 10. března do 5. května 1945. Spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na československé Slezsko a severní Moravu a průniku na území Československa.

   Jedním z důležitých aspektů plánování Ostravská operace, bylo poutat vojenské a materiální síly armádní skupiny Mitte a umožnit rychlý postup 1. ukrajinského a 1. a 2. běloruského frontu směrem k Berlínu.

   Náročný průlom důmyslným obranným systémem byl svěřen 4. ukrajinskému frontu armádního generála Ivana Jefimoviče Petrova. Plán Ostravské operace byl schválen již 17. února a jeho součástí byl také postup vojsk 18. armády Gastiloviče a čs. armádního sboru z Liptovského Mikuláše – Ružomberka – Žiliny na Kroměříž. Hlavním úkolem 18. armády bylo rovněž poutat a ničit síly německých vojsk. Široce rozložená operace měla být koordinována s činností levého křídla 1.ukrajinského frontu na území Polska a postupem 2.ukrajinského frontu přes Maďarsko – Bratislavu – Vídeň – Brno. Celá Ostravská operace měla podle původního plánu dosáhnout linie Šternberka – Olomouce – Tovačova během osmi dnů.

   Petrov měl k útoku na Ostravu k dispozici 38., 1. gardovou, 8. leteckou armádu a část 18. armády. Zpočátku měly celkem 2 571 děl (1 275 děl, 1 296 minometů) 4 337 kulometů a 184 tanků a samohybných děl, 410 letadel a měla u Ostravy, Opavy a Těšína okolo 130–150 000 mužů.

38. armáda – generálplukovník Kirill Moskalenko – pravé křídlo – Ostravsko, poté Opavsko

1. gardová armáda – generálplukovník Andrej Grečko – střed – Ostravsko a Hlučínsko

8. letecká armáda – generálporučík letectva Vasilij Nikolajevič Ždanov[5]

18. armáda – generálporučík Anton Gastilovič – levé křídlo – Těšínsko, Karvinsko

   V sestavě německého Wehrmachtu a Waffen-SS dominovala 1. tanková armáda generálplukovníka Gottharda Heinriciho. Zpočátku ji doplnilo osm pěších divizí, dvě bojové skupiny, tři samostatné pluky a šestnáct samostatných praporů, které disponovaly 1500 děly a minomety, 100 tanky a samohybnými děly a 120 letouny. Celkem měla Heinriciho armáda na Ostravsko-opavském a Těšínském směru okolo 90–110 000 mužů, ale tento počet se průběžně měnil později po jejím doplnění.

Prameny:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostravská_operace

[2] https://ru.wikipedia.org/wiki/Моравско-Остравская_наступательная_операция