Vrak stroje SF-25B.
V neděli 2. září 1973 se nad Československem udál další z leteckých incidentů, tentokrát však s tragickým koncem. Ten den narušil náš vzdušný prostor rakouský sportovní stroj Scheibe SF-25B Falke, imatrikulace OE-9056, v jehož kabině seděla dvojčlenná posádka Friedrich Hammer a Ludwig Illeschko. Sportovní letoun byl poprvé zachycen radiolokačními stanicemi u Dobersbergu v 15.35 a v 16.01 překročil v prostoru Nové Bystřice rakousko-československou hranici a směřoval do našeho vnitrozemí. Nejdříve startoval v 15.41 major Jiří Neliba, jenž měl vystřídat hlídku majora Jana Oberfalzera, kterému docházely pohonné hmoty. V okamžiku, kdy byl cíl pouhé tři kilometry jižně od státní hranice, dostává Neliba povel k letu směrem na Novou Bystřici. V 16.05 pak startuje druhý Delfín, pilotovaný nadporučíkem Václavem Preslem a nakonec v 16.06 Vysílá pozemní velení do vzduchu třetí stroj, tentokrát nadzvukový MiG-21, v jehož kokpitu seděl major Zika. Ten měl za úkol přehradit cestu mezi Slavonicemi a Novou Bystřicí, přičemž oba L-29 měly létat ve vlnovkách napravo a nalevo od předpokládané trasy narušitele. V 16.09 přichází zpráva Pohraniční stráže, že vidová hláska i hlídka v hraničním pásmu spatřily nevelké motorové letadlo, pohybující se v malé výšce. V 16.09 se oba Delfíny přiblížily ke sportovnímu letounu nedaleko Kunžaku, když přelétal nad rybníkem Komorník. Sportovní letoun nereagoval na výzvy našich hotovostních letounů a snažil se o únik. Major Neliba se přiblížil vpravo od SF-25B a kýváním křídly mu dával znamení, že jej má následovat. Poté na něj i vypálil z kulometů, šlo však jen o výstražnou palbu mimo cíl. Friedrich Hammer provedl otáčku jeho směrem a Neliba musel rychle stoupat, v obavě ze srážky. Podle pozemních pozorovatelů sportovní stroj otočil a mířil zpět nad Komorník a k jihu k rakouské hranici. Neliba jako vedoucí dvojice dal nadporučíku Preslovi pokyn k přiblížení, ten začal v 16.16 provádět zatáčku, když v tom došlo ke srážce. Rakouský letoun při neřízeném pádu dopadl do vedení vysokého napětí a vzplanul. Oba Rakušané neměli šanci přežít. Stroj se rozbil o zem nedaleko obce Budkov. Lehce poškozený letoun nadporučíka Presla doletěl na domovskou základnu v Českých Budějovicích.
Tajný rozkaz velitele pluku č. 032 z 2. října 1973 k události uvádí: „Dne 2. 9. 1973 v 16.01 hod. došlo k narušení čs. vzdušného prostoru motorovým letounem z RSR v prostoru Nový Vojířov do hloubky 15 km nad naše státní území. Cíl-narušitel byl zjištěn pozorovacími stanovišti a radiolokátory. Na narušitele byli navedeni stíhači z letiště České Budějovice. Narušitel byl mezinárodně platnými signály vyzván k následování. Této výzvy neuposlechl a při prudkém manévru proti doprovázejícím stíhačům došlo z Jeho viny ve výšce 100 m v prostoru 8 km východně od Jindřichova Hradce ke srážce se stíhačem, které nebylo možno zabránit. Letoun narušitel se zřítil v prostoru obce Stříškovice a při pádu se vzňal. Letoun npor. Presla byl při srážce poškozen a pilot s ním nouzově přistál na letišti České Budějovice. Hotovostní systém úkol splnil. Na splnění úkolu hotovostními prostředky se podílela hotovostní směna VS, směna ostré hotovosti a zabezpečující prostředky letového provozu. Piloty mjr. NELIBU Jiřího a npor. PRESLA Václava za výtečné splnění úkolu při zásahu proti narušiteli navrhl velitel 3. dPVOS k odměně nadřízeným velitelem.“
Ve zprávě ČTK uveřejněné 4. září v Rudém právu se uvádí: „Federální ministerstvo zahraničních věcí tlumočilo v pondělí rakouskému vyslanectví v Praze protest proti porušení vzdušného prostoru ČSSR, ke kterému došlo 2. září t. r. rakouským letadlem. Toto letadlo proniklo do značné hloubky na československé území, a to při velmi dobrých povětrnostních podmínkách a viditelnosti. Rakouský pilot na výzvu čs. vojenského letadla k následování reagoval únikovým manévrem, přičemž narazil do druhého čs. letadla. Při srážce posádka rakouského letadla zahynula, čs. letadlo bylo nuceno nouzově přistát.
K tomuto porušení československého vzdušného prostoru došlo nedlouho po obdobném případu z 26. července t. r., proti kterému tehdy federální ministerstvo zahraničních věcí u rakouských míst rovněž protestovalo. FMZV požádalo, aby rakouská strana učinila potřebná opatření k zamezení porušování československé územní suverenity z rakouského území, které ohrožuje bezpečnost letecké dopravy a které mnohdy končívá tragickou ztrátou lidských životů.“
Václav Presl
Pěkný letový záběr L-29 č. 1417 od 1. slp.
L-29 Delfín nadporučíka Václava Presla.
Poškození na Delfínu, pilotovaném Václavem Preslem.
Prameny:
[1] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, Nasazení československého letectva nad železnou oponou, Historia Bellica Speciál, č. V, 2018.
[2] Fojtík, Jakub: Delfin Aero L-29, Magnet Press Slovakia, Bratislava 2018. ISBN: 978-80-89169-58-0
[3] Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony, Zvolenský stíhací letecký pluk 1944-1994, Regionální letecko-historická společnost České Budějovice a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014.
[4] Irra, Miroslav: Aero L-29 „Delfín“ v československém a českém vojenském letectvu, 1. díl, Aero No. 15, Jakab Publishing s.r.o., Bučovice 2015.
[5] Máče, Jan: Vysoká modrá zeď 6, Československé letectvo po roce 1945, část 46, in ATM, No. 11, 2009.
[6] Soušek, Tomáš - Šihla, Jiří: MiG - náš osud, AVIS, Praha 1999.
