čtvrtek 17. ledna 2019

Kalendárium, 17. leden 1991


Ve čtvrtek 17. ledna 1991 začala operace „Pouštní bouře“. Irák měl nejpozději do 15. ledna 1991 v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 673 opustit okupovaná území Kuvajtu. Podmínky rezoluce ale nesplnil, a tak 17. ledna 1991 krátce po půlnoci zahájila koaliční vojska operaci „Pouštní bouře“ leteckými útoky na cíle v Iráku. Irácké letectvo bylo sice drtivě poraženo, nicméně jednoho z prvních sestřelů války dosáhl irácký pilot letounu MiG-25PSD poručík Zuhajr Dávúd (Lt. Zuhair Dawood) z 84. perutě, který raketou R-40TD sestřelil letoun F/A-18 “AA403” (BuNo 163484) ze stavu VFA-81 U.S. Navy z letadlové lodi USS Saratoga, pilotovaný Lt Cdr Scottem “Spike” Speicherem.
Poručík Zuhajr Dávúd byl jedním ze čtyř pilotů, kteří měli danou noc hotovost. Ve 2.38 Bagdádského času se rozezvučel telefon a piloti dostali z velitelství letectva rozkaz k okamžitému startu. Pouhé tři minuty po obdržení rozkazu byl i se svým MiG-25PSD ve vzduchu. Navázal spojení s CGI protivzdušné obrany sektoru a vydal se vstříc nepříteli.
Zuhar Dávúd na celý souboj vzpomíná: „Uzamkl jsem cíl ve vzdálenosti 38 km ode mě a ve vzdálenosti 29 km jsem vypálil raketu R-40D. Stále jsem držel cíl zamčený mým radarem, dokud jsem nebyl svědkem obrovského výbuchu přede mnou. Stále jsem sledoval, jak letoun klesal ve spirálách k zemi, přičemž ho zcela pohltily plameny.“
Lt Cdr Scott “Spike” Speicher se stal první americkou obětí této války.  


[1] Dildy, Doug - Cooper, Tom: F-15C Eagle versus MiG-23/25, Iraq 1991, Osprey Duel 72, Osprey Publishing, 21 Apr 2016. 
[2] Садик, Ахмад - Зампини, Диего Фернандо: Третий день (и последующие...), in Авиация и Время, № 6, 2005, № 1, № 1, 2006. 
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Air_engagements_of_the_Gulf_War
[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Mikoyan-Gurevich_MiG-25
[5] https://en.wikipedia.org/wiki/Scott_Speicher
[6] https://www.nytimes.com/1992/09/15/opinion/death-of-a-fighter-pilot.html

MiG-25PSD Iráckého vojenského letectva.

Letoun F/A-18C, BuNo 163484, “AA403” z letadlové lodi USS Saratoga (CV-60), který se stal obětí Zuhajra Dávúda.

středa 16. ledna 2019

Žhavé výstřely studené války


V březnu loňského roku jsem tak porůznu zveřejnil příspěvek „děj se vůle vydavatelova“ ohledně našeho textu Žhavé výstřely studené války, který jsme s kolegou Markem Brzkovským sepsali. Od té doby se hodně změnilo. Změnili jsme vydavatele a text nakonec více jak ztrojnásobili. Nakonec celá práce vyjde jako stostránkový speciál historického časopisu Historia Bellica. Jestli vše poběží jak má, tak zítra by měl být speciál předán do tisku. Tak pevně doufám, že si toto téma najde svůj okruh čtenářů a speciál se bude líbit ;-)


Kalendárium, 16. leden 1915


V sobotu 16. ledna 1915 se ve vesnici Kőkút narodil Dezső Szentgyörgyi, nejúspěšnější maďarské stíhací letecké eso 2. světové války. V osmnácti letech se dobrovolně přihlásil do Královského maďarského letectva. Nejdříve sloužil jako mechanik ale později absolvoval pilotní výcvik a dokončil leteckou školu v Székesfehérváru s vynikajícím hodnocením. Spolu s 1/2. Ludas Matyi vadászrepülő század se v roce 1939 účastnil na letounech Fiat CR.32 bojů na Slovensko-maďarské hranici. V létě 1942 byl převelen k 1/1. Dongó vadászrepülő század, se kterou se účastnil tažení na východní froně. Nejprve létal s letounu Reggiane Re.2000 a poté přesedlal na Messerschmitty Bf 109G. Dne 7. srpna 1942 se mu v kabině Reggiane Re.2000 podařilo omylem sestřelit německý bombardovací letoun Heinkel He 111. První sestřel nepřátelského letounu si připsal až skoro po roce, když 26. června 1943 sestřelil sovětský stíhací letoun Jakovlev Jak-7b. Celkově na východní frontě absolvoval 142 bojových letů a sestřelil 6 nepřátelských letounů. Když byla 1.května 1944 zformována 101. Honi Légvédelmi Vadászrepülő Osztály, byl Dezső Szentgyörgyi převelen k její 101/2. petuti. Zde pokračoval v bojích a připsal si 6 sestřelených amerických letounů. Po této „americké“ sezóně se nad Maďarském začali objevovat Sovětští letci. Dezső Szentgyörgyi si připisuje dalších 17 sestřelů a svůj poslední sestřel dosáhl 16. dubna 1945, když se mu podařilo sestřelit Jakovlev Jak-9 nad Guttenbrunnem. Za celou dobu války nikdy nebyl sestřelen ani nerozbil letoun kvůli chybě pilota. Během války absolvoval celkem 220 bojových letů a sestřelil celkem 30 nepřátelských letounů.

Seznam sestřelů:
Č. sestřelu Datum Typ
1942
- 7. srpna He 111
1943
1 26. června Jak-7b
2 7. července La-5
3 3. srpna La-5
4 3. srpna Il-2
5 4. srpna La-5
6 4. srpna Pe-2
1944
7 14. června P-38
8 27. června P-51
9 2. července B-24
10 16. července B-24
11 27. července B-24
12 22. srpna B-24
13 13. listopadu Jak-9
14 16. listopadu Il-2
15 8. prosince Jak-9
16 20. prosince Il-2
1945
17 4. ledna La-5
18 8. ledna La-5
19 18. ledna La-5
20 18. ledna Il-2
21 28. ledna Jak-9
22 30. ledna Jak-9
23 12. února Il-2
24 9. března Jak-9
25 11. března La-5
26 19. března Il-2
27 19. března La-5
28 20. března La-7
29 23. března Jak-3
30 15. dubna Jak-9
Nepotvrzený
1943
1 20. července Sovětský stíhač
2 3. srpna Sovětský stíhač
3 5. srpna Sovětský stíhač
4 6. srpna Sovětský stíhač
5 7. srpna Sovětský stíhač
1945
6 19. března La-5


[1] Punka, György: Hungarian Aces of World War 2, Aircraft of the Aces 50, Osprey Publishing, October 18 2002. 
[2] http://www.pumaszallas.hu/
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Dezső_Szentgyörgyi


Fiat CR.32.

Reggiane Re.2000 Heja.

Messerschmitt Bf 109F-4/B, V-+07, Dezső Szentgyörgyi, 1/1, Rossoš, Sovětský svaz, počátek roku 1943.

Messerschmitt Bf 109F-4/B, 'žlutá 7', Dezső Szentgyörgyi, 1/1, Poltava, Sovětský svaz, únor 1943.

Messerschmitt Bf 109F-4, 'červená 2', Dezső Szentgyörgyi, 1/1, Kursk, Sovětský svaz, konec roku 1943.

Messerschmitt Bf 109G-6/U2, W-1+77, Dezső Szentgyörgyi, 101/2 'Puma', Veszprém, Maďarsko, leden 1945.   

úterý 15. ledna 2019

Centurion, Sběratelská edice, I/2009


Tak jo... už se finišuje na stostránkovém speciálu časopisu Centurion věnovanému československým letcům za 2. světové války. Jsem rád, že jsem se aspoň malým kouskem mohl podílet na vzniku a pevně doufám, že se čtenářům bude líbit. 
Pokud korektury budou bez komplikací, tak na stáncích by měl být snad do konce ledna.


Můj příspěvek do časopisu je:
Jan Šafařík: Mechanik od 311. squadrony, Stanislav Velich.
Jan Šafařík - Marek Brzkovský: Pod pláštíkem tmy, Čechoslováci na Bristolech Beaufighter.
Marek Brzkovský - Jan Šafařík: Spitfiry 134. čs. wingu nad Normandií, Poslední letecká bitva.
Marek Brzkovský - Jan Šafařík: Slovenské Messerschmitty v boji, Rok 1944 nad Slovenskem.

neděle 13. ledna 2019

Kalendárium, 13. leden 1975


V pondělí 13. ledna 1975 byla firma General Dynamics se svým strojem YF-16 prohlášena za vítěze soutěže na novou lehkou stíhačku, které byly předloženy v roce 1972, jako reakce na zkušenosti z Vietnamské války. Z pěti společností, které se přihlásily do soutěže, byly vybrány dvě - General Dynamics a Northrop. Společnost General Dynamics představila 13. prosince 1973 svůj prototyp s označením YF-16 (72-1567), který 20. ledna 1974 na základně Edwards zalétal Phil Oestricher. První oficiální let YF-16 proběhl 2. února, trval 90 minut, letadlo dosáhlo rychlost 740,8 km/h a výšku 9 144 m. Firma Northrop vzlétla poprvé se svým prototypem YF-17 o čtyři měsíce později, dne 9. června 1974. Přestože se původně předpokládalo, že soutěž bude velmi těsná, vývoj YF-16 postupoval výrazně rychleji a letadlo bylo také jednoznačnou volbou pro piloty létajících na obou prototypech.
Hlavními důvody vítězství byly nižší provozní náklady, větší dolet a výrazně lepší manévrovací schopnosti, zejména při nadzvukových rychlostech. Další výhodou YF-16 bylo použití motoru Pratt & Whitney F100, čili stejné pohonné jednotky, jaká byla integrovaná v letadle F-15. Fakt, že pro oba programy budou použity stejné motory, sliboval do budoucna nižší náklady na jejich pořízení. Společnost Northrop však nadále pracovala na vývoji svého prototypu a 2. května 1975 byl YF-17 vybraný americkým námořnictvem. Práce Northrop tak nevyšla nazmar a vyústila v letadlo, které je dnes známé jako McDonnell Douglas  / Boeing F/A-18 Hornet.

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon





Kalendárium, 13. leden 1940


V sobotu 13. ledna 1940 poprvé vzlétnul z moskevského Ústředního letiště letoun Jakovlev I-26 / Яковлев И-26-I pilotovaný zkušebním pilotem Julianem I. Piontkovskim. Sériové stroje nesly označení Jakovlev Jak-1. Jednalo se o sovětský stíhací letoun, který byl výsledkem soutěže vypsané v roce 1938. Vyvinul ho konstruktérský kolektiv A. S. Jakovleva, jehož OKB (Konstrukční skupina) na projektu začala pracovat od května 1939. 

[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Як-1













 



Kalendárium, 13. leden 1944


Ve čtvrtek 13. ledna 1944 začala takzvaná Leningradsko-novgorodská operace, která vyvrcholila ukončením blokády Leningradu, nyní Petrohradu. Rudá armáda se úspěšnou ofenzívou přiblížila až k hranicím Pobaltí, ale proniknout do pobaltských států se jí nepodařilo. Hned první den útoku došlo k prolomení fronty. Probíhaly prudké boje, při nichž došlo na obou stranách k velkým ztrátám. 18. ledna došlo k další sovětské ofenzívní vlně a o den později Rudá armáda osvobodila města Petěrhof, Krasnoje Selo a Ropšu, 20. ledna bylo dobyto město Novgorod. 24. ledna 1944 sovětské jednotky obsadily Krasnogvardějsk, čímž byla definitivně ukončena blokáda Leningradu.

https://ru.wikipedia.org/wiki/Блокада_Ленинграда
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obležení_Leningradu



sobota 12. ledna 2019

Kalendárium, 12. leden 1943


V úterý 12. ledna 1943 byla zahájena Operace Jiskra, někdy též nazývaná jako třetí ofenzíva u Siňavina. Jednalo se o operace Rudé armády, jejímž cílem bylo uvolnit blokádu Leningradu. Operaci vedly společně Leningradský front pod velením generála Leonida Alexandroviče Govorova a Volchovský front pod velením generála Kirilla Afanasjeviče Mereckova. Operace začala v 9.30 dělostřeleckou palbou na obou frontách a trvala do konce měsíce, kdy se situace na frontách stabilizovala. Operace skončila úspěchem Rudé armády, neboť se podařilo získat 8 až 10 kilometrový pozemní koridor u jižního pobřeží Ladožského jezera, kterým bylo možné zprovoznit pravidelnou železniční dopravu mezi Leningradem a zbytkem Sovětského svazu.

Govorovův Leningradský front na operaci vyčlenil 67. armádu pod velením M. P. Duchanova, která tvořila údernou skupinu Leningradského frontu. Skládala se 8 divizí, 8 brigád, 1 opevněné oblasti, 22 pluků a 15 praporů. Na jeho úseku bylo nasazeno 1 873 děl a minometů. Operaci tohoto frontu podporovalo i 414 letadel převážně 13. letecké armády pod velením Rybalčenka, 222 tanků a 37 obrněných vozidel zařazených do samostatných brigád nebo praporů. Mereckovův Volchovský front vytvořil údernou skupinu z 2. úderné armády pod velením V. Z. Romanovského. Skládala se 11 divizí, 9 brigád, 1 opevněné oblasti a 37 pluků. Podporovalo ji 217 tanků zařazených do samostatných brigád nebo praporů. Na jejím levém křídle měla operovat 8. armáda pod velením F. N. Starikova s podporou 92 tanků. Na tento front bylo nasazeno 2 885 děl a 395 letadel převážně 14. letecké armády pod velením Žuravljeva.

[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Операция_«Искра»
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Jiskra




pátek 11. ledna 2019

Historia Bellica Speciál


Současně s prací na Centurionu se intenzivně pracuje i na stostránkovém speciálu historického časopisu Historia Bellica, který bude celý věnován Československému vojenskému letectvu v době tzv. Studené války. Vyjít by měl snad do konce ledna 2019. 
Doufám, že si tento speciál najde svůj okruh čtenářů ;-)



Spitfiry 134. československého wingu nad Normandií

Další střípek z připravovaného speciálu o československých letcích za 2. světové války...


Spitfiry 134. československého wingu nad Normandií


V roce 1944 vstoupila letecká válka na západě do další fáze. To se projevilo i na činnosti tří československých stíhacích squadron RAF. Ty se zapojily do ofenzívy nad Francií, zajišťovaly přímo podporu spojeneckých vojsk po vylodění a pak i chránily Londýn před ostřelování Londýna letounovými střelami Fieseler Fi 103, známějšími jako V-1. 
...