Kalendárium, 20. květen 1938

V pátek 20. května 1938 se narodil Giora Epstein. Jedno z nejůspěšnějsších izraelských leteckých es se 17 jistými sestřely, čímž se řadí mezi nejůspěšnější letecká esa proudového věku.

První sestřel si připsal během Šestidenní války, 6. června 1967, když sestřelil nad El Aríšem egyptský letoun Suchoj Su-7. Během tzv. Opotřebovací války v letech 1969–1970 Epstein sestřelil MiG-17, další Suchoj Su-7 a dva MiGy 21. Zbytek sestřelů si připsal během Jomkipurské války v roce 1973. Během tří dnů, 18. – 20. října 1973, sestřelil vrtulník Mil Mi-8 a osm stíhacích letounů - dva Suchoje Su-7, dva Suchoje Su-20 a čtyři MiGy 21. Ve středu 24. října 1973 pak sestřelil další tři MiGy 21 západně od Velkého Hořkého jezera. Osm z těchto sestřelů Epstein získal ve francouzském stíhacím letounu Mirage III (Shahak 11, Shahak 56, Shahak 59, Shahak 77, Shahak 82, Shahak 86). Dalších devět pak v letounu IAI Nesher (Nesher 61), který je izraelskou verzí francouzské Mirage V.

1 06.06.1967 MirageIIICJ 56 Su-7

2 20.07.1969 MirageIIICJ 82 MiG-17

3 11.09.1969 MirageIIICJ 59 Su-7BMK

4 25.03.1970 MirageIIICJ 77 MiG-21

5 25.03.1970 MirageIIICJ 77 MiG-21

6 18.10.1973 MirageIIICJ 11 Mi-8

7 19.10.1973 Nesher 61 Su-7BMK

8 19.10.1973 Nesher 61 Su-7BMK

9 19.10.1973 Nesher 61 Su-20

10 19.10.1973 Nesher 61 Su-20

11 20.10.1973 Nesher 61 MiG-21

12 20.10.1973 Nesher 61 MiG-21

13 20.10.1973 Nesher 61 MiG-21

14 20.10.1973 Nesher 61 MiG-21

15 24.10.1973 MirageIIIBJ 86 MiG-21PFS

16 24.10.1973 MirageIIIBJ 86 MiG-21

17 24.10.1973 MirageIIIBJ 86 MiG-21

[1] Aloni, Shlomo: Israeli Mirage and Nesher Aces, Aircraft of the Aces 59, Osprey Publishing Limited, 2004.

[2] Aloni, Shlomo: Les "as" de l'aviation israélienne de 1948 à 1985, Avions, Hors Serie No. 44, 2017.

[3] https://he.wikipedia.org/wiki/גיורא_אבן_אפשטיין

Kalendárium, 20. květen 1951

V neděli 20. kvetna 1951 získal James "Jabby" Jabara svůj pátý potvrzený sestřel a stal se tak prvním americkým prooudovým esem Korejské války.

James Jabara byl synem libanonských imigrantů a narodil se 10. října 1923 ve městě Muskogee. V květnu 1942 ukončil studia a v červnu téhož roku vstoupil do USAAF. Letecký výcvik dokončil 1. 10. 1943 a brzy se vydal na cestu přes Atlantik. Dne 3. 4. 1944 nastoupil k 363. Fighter Group. Zde byla vyzbrojena vynikajícími P-51B Mustang. Podléhala však 9. Air Force a jejím úkolem byly taktické mise na podporu připravované invaze.

Jabara své skóre otevřel už 28. května odpoledne. Západně od Dessau zasáhl jeden Bf 109, byl mu ale uznán jen jako pravděpodobně sestřelený. První potvrzený sestřel si Jabara připsal 25. června brzy ráno. Mustangy 363. FG krátce po sedmé hodině narazily u Le Havru na skupinu německých stíhaček, pravděpodobně z II./JG 11 a 2/Lt Jabara spolu s 1/Lt Asburym poslali do hlubin jeden Fw 190. Znovu úspěšný byl Jabara 13. srpna večer, když ve velkém souboji u Nogent le Rotrou sestřelil jeden Fw 190 a druhý poškodil. Šlo patrně o stroj z III./JG 3 nebo 8./JG 2. V srpnu Jabara ukončil svůj turnus a vrátil se do USA. Po několika měsících odpočinku však požádal o možnost vrátit se na bojiště. V lednu 1945 byl proto přidělen k 355. FG. U této jednotky do konce války vykonával doprovody bombardérů, rozšířit své skóre se mu ale již nepodařilo.

Dne 25. 6. 1950 zaútočila armáda KLDR na svého jižního souseda. Americké velení okamžitě nasadilo na obranu jihu své letectvo. Padlo rozhodnutí sem odeslat i 4. FIW, u které v té době James Jabara sloužil. V sobotu 30. 12. 1950 otevřel Capt Jabara své korejské skóre. Ten den ráno, něco před devátou, se dostal do souboje, ve kterém zasáhl jeden MiG-15 a ten mu byl přiznán jako pravděpodobně sestřelený. Jednalo se právě o stroj sovětského esa k-n Naumenka ze 29. GIAP. I Jabarův letoun byl ale zasažen Naumenkovým číslem. Toto vítězství bylo pro Jabaru na dlouho poslední. Další úspěch si Jabara připsal 11. března, když v souboji s MiGy ohlásil jedno poškození. Svůj první potvrzený sestřel si Jabara konečně připsal 3. dubna, když ohlásil jeden MiG sestřelený a druhý poškozený. S velkou pravděpodobností sestřelil st. l-t Nikitčenka z 176. GIAP, který v troskách svého stroje zahynul. Svůj druhý MiG Jabara nárokoval 10. dubna. Sověti však ve skutečnosti ten den žádnou ztrátu neutrpěli. O dva dny později došlo k velkému boji. Ten den 39 Superfortressů bombardovalo železniční most v Sinidžu. Sabry je měly chránit a Jabara dostal další MiG. Jeho obětí byl patrně st. l-t Jakovlev z 196. IAP. 22. dubna byl Jabarův flight napaden MiGy a beze ztrát nárokoval tři sestřely, včetně jednoho, který přibyl na konto Capt Jabary. Jeho obětí byl asi k-n Samusin z 196. GIAP, který se katapultoval. Po třech měsících nasazení se 334. FIS vrátila do Japonska na odpočinek. Jabara se ale rozhodl zůstat. Na příležitost stát se esem čekal jen do 20. května. Tehdy napadla velká formace MiGů skupinou Sabrů. Jabara byl v jiné formaci, která se jim vydala na pomoc. Přestože se mu nepodařilo odhodit jednu nádrž, vrhl se do boje. Zavěsil se za jeden MiG a zasáhl ho do trupu a křídla. Pilot se za okamžik katapultoval a Jabara si ho nafilmoval visícího pod kopulí padáku. Pak opět nabral výšku a spatřil další MiGy. Jeden si vybral a i ten poslal do hlubin. Vzápětí se na něj však vrhly další dva a unikl jim jen s vypětím všech sil a s několika zásahy v letounu. Navíc měl již tak málo paliva, že na nějakou dobu i vypnul motor a klouzal směrem ke své základně. Teprve pak motor zapnul a přistál. Sověti v tomto boji přišli jen o jeden MiG-15, jeho pilot k-n Nazarkin z 196. IAP přežil. Jabara získal svůj pátý a šestý sestřel. Stal se tak prvním americkým proudovým esem a byl odeslán do USA.

V půli ledna 1953 se mu podařilo dostat opět do Koreje na svůj druhý turnus, kdy byl opět převelen k 334. FS. 16. února poškodil jeden MiG-15, asi od 913. IAP. Znovu úspěšný byl 26. března, kdy další MiG poškodil a jeden sestřelil pravděpodobně. K mimořádně velké akci došlo 12. dubna 1953. Všechny dostupné Sabry ten den doprovázely stíhací bombardéry F-84. Sověti do vzduchu poslali MiGy od 224. a 535. IAP a boje se patrně účastnili i Číňané. Po boji Maj Jabara ohlásil pravděpodobný sestřel. V sobotu 16. května se do Aleje MiGů Jabara vydal spolu s Capt Fernandezem a oba dostali po jednom MiGu. Jejich protivníkem byli tentokrát asi Číňané. Dne 26. května vedl Jabara čtyřčlenný flight Sabrů a u Uiju spatřil velkou formaci MiGů, právě přelétající řeku Yalu. Američané zaútočili a po krátké šarvátce MiGy vyklidily bojiště směrem do Číny. Jabara pak zahlédl další dva nepřátelské stroje a vrhl se na ně. Když útočil na jeden MiG, jeho pilot spadl do vývrtky, kterou už nevybral a roztříštil se o zem. Další MiG sestřelil za několik minut. I tentokrát Jabara s největší pravděpodobností bojoval s letouny KLDR nebo Číny. Dne 10. června na jeho kontu přibyly dva sestřely. Měl tak už jedenáct vzdušných vítězství. K velmi nepříjemnému incidentu ale došlo o pět dní později. Toho dne se 1/Lt Frailey vydal se čtyřkou Sabrů na zakázaný výlet za řeku Yalu. Při zpáteční cestě ale narazil na Majora Jabaru. Ten letouny přilétající z Číny považoval za nepřátelské a zahájil palbu na Fraileyův stroj. Bohužel zasáhl. Frailey s vypětím všech sil dotáhl poškozený stroj nad moře, tam se katapultoval a vzápětí byl vyloven záchranným hydroplánem. Incident byl nakonec utajen. Další vítězství si Jabara připsal 18. června. Ten den, krátce před polednem vedl čtveřici Sabrů k doprovodu stíhacích bombardérů. Z mraků začaly vylétat MiGy a Jabara se za nimi pustil. Pravděpodobně se jednalo o letouny z 518. IAP. Jeden dostal do zaměřovače, pak ale uslyšel ránu ze svého letounu a útok přerušil. Když zjistil, že se jednalo jen o hluk způsobený klimatizací, vrhl se opět dolů. Po vylétnutí z oblačnosti málem vrazil do vysokého kopce, pak ale dohnal a sestřelil jeden MiG-15. Mimořádně rušný den byl 30. červen. Krátce před polednem příslušníci 334. FIS sestřelili čtyři MiGy. Jeden z nich dostal opět Maj Jabara. Během druhého letu zaútočil Jabara na šestku MiGů a jeden z nich zasáhl do ocasních ploch. Nepřátelský pilot se katapultoval. Vzápětí na Jabaru jeho wingman začal křičet, že má za ocasem další MiGy a že ten už střílí. Jabara přidal plyn, motor ale náhle vysadil! Byl naštěstí ve velké výšce a začal tedy klouzat směrem k moři. Okamžitě byla zalarmována záchranná služba, motor ale po chvíli opět naskočil a on nakonec bezpečně přistál. Poslední sestřel si připsal 15. července. Něco před šestou večer, poblíž Imsan, narazil na osamělý MiG a sestřelil ho. Patrně šlo o letoun pilotovaný st. l-t Gagarinovem z 535. IAP který se katapultoval. Jabara tak měl v Koreji patnáct oficiálně potvrzených sestřelů. Jen o jeden víc měl Capt McConnel. Jabara se usilovně snažil stát se největším americkým esem války, na další MiG už ale do vyhlášení příměří nenarazil.

Tabulka sestřelů v Korejské válce

pš 30.12.1950 F-86A 48-259 4FIW/334FIS MiG-15 29GIAP/50IAD

pš 11.03.1951 F-86A 48-257 4FIW/334FIS MiG-15 28GIAP

pš 12.03.1951 F-86A 48-259 4FIW/334FIS MiG-15 28GIAP

pš 23.03.1951 F-86A 48-259 4FIW/334FIS MiG-15 72GIAP

pš 30.03.1951 F-86A 48-259 4FIW/334FIS MiG-15 72GIAP

pš 03.04.1951 F-86A 48-257 4FIW/334FIS MiG-15 196GIAP

1 03.04.1951 F-86A 48-257 4FIW/334FIS MiG-15 176GIAP

2 10.04.1951 F-86A 48-257 4FIW/334FIS MiG-15 196GIAP

3 12.04.1951 F-86A 48-259 4FIW/334FIS MiG-15bis 196GIAP

4 22.04.1951 F-86A 49-1323 4FIW/334FIS MiG-15 196GIAP

pš 22.04.1951 F-86A 49-1323 4FIW/334FIS MiG-15

5 20.05.1951 F-86A 49-1327 4FIW/335FIS MiG-15bis 196GIAP

6 20.05.1951 F-86A 49-1327 4FIW/335FIS MiG-15bis 196GIAP

pš 16.02.1953 F-86E 4FIW/334FIS MiG-15

pš 26.03.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15 535IAP

pravd 26.03.1953 F-86E 4FIW/334FIS MiG-15 535IAP

pravd 12.04.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15 913IAP

7 16.05.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15

8 26.05.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15 Spojená armáda

9 26.05.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15 Spojená armáda

11 10.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS MiG-15

10 10.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS MiG-15

nezap 15.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS F-86F

12 18.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS MiG-15

13 30.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS MiG-15 Spojená armáda

14 30.06.1953 F-86F 52-4513 4FIW/334FIS MiG-15 Spojená armáda

15 15.07.1953 F-86F 4FIW/334FIS MiG-15 535IAP

[1] Brzkovský, Marek: James Jabara - eso korejské války, in Plastic Planet, No. 2, 2014.

[2] Brzkovský, Marek: První esa proudového věku, in Válka revue, No. 3, 2016.

[3]Набока, Виталий Петрович: Натовские ястребы в прицеле салинских соколов, Советские летчики на защите неба Китая и Кореи (1950-1951), Издательство Совеская Кубань, Краснодар 1999, ISBN-10: 5-7221-0253-9, ISBN-13: 978-5722102539.

[4] Olynyk, Frank: Stars And Bars, A Tribute to the American Fighter Ace 1920-1973), Grub Street, London 1995.

[5] Olynyk, Frank J.: United States Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat Post World War Two, Victory List No.10, self published, Aurora, Ohio, January 1999.

[6] Сейдов, И.: Красные дьяволы в небе Кореи. Советская авиация в войне 1950-1953 гг. Хроника воздушных сражений, Яуза - Эксмо 2007, ISBN: 978-5-699-19160-4.

[7] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010.

[8] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Издание 2-е, исправленное и дополненное, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2016.

[9] Thompson, Warren: F-86 Sabres of the 4th Fighter Interceptor Wing, Osprey Frontline Colour 6, Osprey Publishing, 2002.

[10] Thompson, Warren E. – McLaren, David R.: Mig Alley, Sabres VS. Migs Over Korea, Records Covering Every U.S. F-86 Sent To Korea & Personal Stories of Sabre-Mig Combat, Specialty Press, North Branch, MN USA, 2002.

Kalendárium, 20. květen 1951

V neděli 20. května 1951 se na korejském nebi v odpoledních hodinách udál vzdušný souboj, jež se zapsal do historie. 

James Jabara si v tomto souboji připsal svůj pátý a šestý potvrzený sestřel a stal se tak prvním americkým leteckým esem Korejské války a současně prvním americkým Jet vs Jet leteckým esem, když v kabině svého F-86 do té doby sestřelil šest stíhacích letounů MiG-15. Ve stejném souboji se prvním sovětským Jet vs Jet esem stal Fjodor Akimovič Šebanov. V Korejské válce to bylo ale už třetí sovětské letecké eso a tento den získal už svůj šestý sestřel. Prvním sovětským esem Korejské války se stal dne 24. prosince 1950 Stěpan Ivanovič Naumenko, který však sestřelil 2 F-80, 1 B-29 a 2 F-86. Druhým sovětským leteckým esem Korejské války se stal Viktor Ivanovič Koljadin, který svůj pátý sestřel na korejském nebi dosáhl 19. března 1951 (1 F-51, 2 B-29 a 2 F-86). Tento vykající stíhač už během Velké vlastenecké války ukázal své kvality, když se mu podařilo dosáhnout 15 samostatných sestřelů proti nacistickému Německu. Třetím sovětským esem Korejské války se stal výše zmíněný pilot 196. IAP st. lt. Fjodor Akimovič Šebanov, když 22. dubna 1951 sestřelil jeden F-86. Do té doby se mu podařilo sestřelit 4 F-86 a 1 B-29. Pátou proudovou stíhačku se mu podařilo sestřelit až 20. května 1951 ve stejném souboji, kdy se američan James Jabara stal prvním americkým leteckým esem Korejské války.

Kdo z nich byl tím prvním Jet vs Jet esem těžko říct. St. lt. Fjodoru A. Šebanovovi byl přiznán sestřel v čase 15.10, zatímco Jamesovi Jabarovy byl jeho pátý sestřel přiznán v čase 17.10, přičemž se jednalo o tentýž souboj.

Sovětští piloti tento den nárokovali čtyři jisté sestřely (J. G. Pepeljajev (1.), N. K. Kirisov (1.), V. I. Alfejev (1.) a F. A. Šebanov (6.)) a jeden poškozený letoun (N. K. Šelamonov), při ztrátě jednoho MiGu-15 (V. A. Nazarkin) a poškození druhého (P. M. Zykov). Američané v tomto souboji nárokovali celkem tři MiGy sestřeleny jistě (2x J. J. Jabara, M. E. Nelson), jeden pravděpodobně (R. D. Gibson) a pět poškozených (M. B. Pitts, M. S. Weill, R. Janeczek, J. O. Roberts a R. E. Holley) a to vše při ztrátě dvou F-86 a poškození třetího. 

Šebanovou obětí se s největší pravděpodobností stal pilot Morris В. Pitts, kterému se nakonec povedlo svůj zasažený letoun dovést až na svou základnu. Jabarovou pátou obětí se s jistou mírou pravděpodobnosti stal pilot 196. IAP Viktor Aleksandrovič Nazarkin.

Fjodor Akimovič Šebanov

Narodil se 26. května 1921 ve vesnici Studenki. Do řad Rudé armády vstoupil 28. října 1940. Od 15. dubna 1942 nastoupil na Oděskou vojenskou leteckou školu pilotů, kterou ukončil 27. prosince 1944. Velké Vlastenecké války se účastnil od 29. ledna do 9. května 1945 v sestavě 730. IAP (125. IAD, Západní front PVO). Po válce pokračoval ve službě u vojsk PVO a VVS. Od 29. prosince 1946 byl 730. IAP součástí Severo-západního okruhu PVO. Od 18. prosince 1948 sloužil u 32. GIAP a v listopadu 1950 se stal pilotem 196. IAP. V období od 1. dubna 1951 do 26. října 1951 se se svým 196. IAP (324. IAD, 64. IAK) účastnil Korejské války. Svého prvního sestřelu dosáhl 4. dubna 1951, když v oblasti Ansju sestřelil jeden Sabre. Celkově absolvoval 69 bojových letů, účastnil se 29 vzdušných soubojů, při kterých se mu podařilo dosáhnout šesti potvrzených sestřelů. Zemřel 26. října ve vzdušném souboji. 

Záběr z fotokulometu st. lt. Šebanova z 4. dubna 1951, kdy se mu podařilo sestřelit jeden F-86 Sabre v oblasti Andun.

MiG-15bis, № 0615389, st. lt. Fjodor Akimovič Šebanov, 3. esk. 196. IAP, letiště Andun, 20. květen 1951.

James Jabara

James Jabara byl synem libanonských imigrantů a narodil se 10. října 1923 ve městě Muskogee stát Oklahoma. V květnu 1942 ukončil studium na střední škole a v červnu téhož roku vstoupil do USAAF. Letecký výcvik dokončil 1. 10. 1943 na základně Moore Field v Texasu a brzy se vydal na cestu přes Atlantik. Dne 3. 4. 1944 nastoupil k 382. Fighter Squadron, která náležela 363. Fighter Group. Tato jednotka vznikla v březnu 1943 a v prosinci se přesunula do Anglie. James Jabara s ní získal své dva sestřely (1 a ½). V srpnu 1944  se jednotka transformovala na průzkumnou 363. TRG. Ve stejném měsíci ale Jabara ukončil svůj operační turnus a vrátil se do USA. Po několika měsících odpočinku však požádal o možnost vrátit se na bojiště. V lednu 1945 byl proto přidělen k 355. FG, spadající pod velení 8. AF. U této jednotky do konce války vykonával doprovody těžkých čtyřmotorových bombardérů, rozšířit své skóre se mu ale již nepodařilo. Po válce se rozhodl zůstat u letectva a v říjnu 1945 byl povýšen do hodnosti Captain. V roce 1947 se přeškolil na proudové F-80 Shooting Star, na kterých pak létal z Okinawy u 53. FG. Po návratu do USA byl v roce 1949 převelen k 4. FIW. Ta se právě začala přezbrojovat na nejmodernější F-86 Sabre. S 334. FIS pak absolvoval celkem dvě operační tůry Korejské války, stal se prvním americkým leteckým esem tohoto konfliktu a nakonec se jeho korejský účet zastavil na 15 zničených letounech MiG-15. Přičemž se mu 10. června 1953 podařilo omylem sestřelit i jeden F-86, pilotovaný 1/Lt Fraileyem.       

North American Aviation F-86A-5-NA, s/n 48-257, Capt. James 'Jabby' Jabara, 334. FIS / 4. FIW, Korea 1951.

Kalendárium, 20. květen 1944

Příslušníci Zemské armády získali hitlerovu „Wunderwaffe“

20. května 1944 se v blízkosti města Sarnaki (V část mazovského vojvodství), zřítila raketa V-2 testovaná Němci. Kvůli blátivému terénu břehu řeky Bug, raketa nevybuchla, dokonce se ani nijak zvlášť nepoškodila. Byla ihned objevena polskou Zemskou armádou (Armia Krajowa-AK) a dokonale zamaskována rákosím. Němci zahájili pátrání po zmizelé střele, ale přes veškerou snahu se jí nepodařilo najít.

Střela byla místními příslušníky AK rozebrána na díly a postupně byly tyto přesunuty do tajných laboratoří Zemské armády ve Varšavě. Zkoumání V-2 se zúčastnili přední odborníci mnoha oborů, m. j. Prof. Janusz Groszkowski (specialista na elektroniku a radiotechniku, kandidát Nobelovy ceny, předseda Polské akademie věd, politik, člen AK, objasnil systém řízení létajících bomb V-1 a raket V-2), Prof. Marceli Struszyński (profesor varšavské polytechniky, chemik-analytik, expert na pyrotechnické látky, odhalil jednotlivé složky paliva V-2), Ing. Antoni Kocjan (inženýr letectví, pracoval nad zpravodajským rozpracováním raketového střediska v Peenemünde a letových analýz V-2). Nejdůležitější části rakety a výsledky testů byly předány v rámci akce "Most III" do Velké Británie v noci 26. července 1944 britským letadlem, které přistálo v okupovaném Polsku poblíž města Tarnów.

Akci vyzvednutí a demontáže velel Władysław Łukasiuk pseudo "Młot", příslušník AK, velel konspirační skupině v oblasti městečka Mężenin na Podlesí, součásti 8. roty, operující v oblasti IX střediska Sarnaki-Górki, spadající pod ústředí AK-Siedlce.

Spojkou mezi Zemskou armádou a Londýnem byl Mieczysław Jerzy Wałęga, pseudo „Jur“. Jako člen špionáže a kontrašpionáže AK měl taky za úkol rozpracování přísně utajeného polygonu SS Blizna-Pustków, V od města Tarnów v Podkarpatí. Zde byly testovány střely V-1, později i rakety V-2. Jeho úkolem bylo i zajištění transportu částí V-2 do Anglie, což se v průběhu akce „Most III“ povedlo.

Převzetí německé rakety příslušníky AK a její doručení Britům, jim pomohlo zlepšit obranu proti německým raketovým útokům na konci války. Tato akce, spolu s rozluštěním kódu „Enigma“, jsou největšími úspěchy rozvědky polského odboje v době 2. světové války.

Lech Małysz,https://www.facebook.com/groups/historievalek/

edit: Wed 20 May 2020 09:17:54 PM CEST