Deníček rodiny Šafaříkovy: Kalendárium, 15. srpen 1945

pátek 15. srpna 2025

Kalendárium, 15. srpen 1945

Poslední britské letecké vítězství druhé světové války: Triumf a tragédie nad Japonskem

Ve středu 15 srpna 1945 v ranních hodinách, jen několik hodin před tím, než vstoupilo v platnost příměří, k němuž se Japonsko zavázalo po projevu císaře Hirohita, došlo k poslednímu leteckému boji britských ozbrojených sil druhé světové války. Tímto datem se uzavřela bojová kariéra letounů typu Supermarine Seafire, námořní verze slavného Spitfiru, které operovaly z britské letadlové lodě HMS Indefatigable jako součást svazu TG.38.5.

Ráno 15. srpna byly zahájeny poslední ofenzivní akce proti cílům v Tokijském zálivu. V misi zaměřené na letiště Kisarazu a náhradní cíl – chemickou továrnu v zátoce Odaki – se zúčastnily stíhačky Firefly 1772. squadrony a Avengery 820. squadrony doprovázené Seafiry 887. a 894. squadrony. Vzdušný boj vypukl poté, co bylo zpozorováno celkem 14 japonských stíhaček Mitsubishi A6M5 „Zero“, z nichž většina zaútočila z výškové převahy. Japonské stíhačky patřily pravděpodobně 302. a 252. Kokutai.

Kvůli pravděpodobnému výpadku rádia se první obětí souboje stal brit Sub. Lt. Freddie Hockley z 894. squadrony, který nereagoval včas a byl zasažen hned při první salvě. Přesto se mu podařilo vyskočit padákem a přistát na poloostrově Čiba, kde byl následně zajat.

Zbytek Seafirů se okamžitě pustil do boje. Nejtěžší střet se odehrál mezi výškovým krytím 887. squadrony, vedeným Sub. Lt. Vic S. Lowdenem v kabině Seafiru F.Mk.III LR866 „121-S“, a skupinou japonských stíhaček. Lowden sestřelil dvě Zera a podílel se na třetím sestřelu společně s kolegou Sub. Lt. W. J. „Taffy“ Williamsem. Po analýze filmu z jeho palubní kamery bylo zjištěno, že Vic Lowden zasáhl celkem pět letadel Zero a byly mu připsány dvě sestřelená letadla a třetí společně s Williamsem. Další dvě byla označena jako poškozená. Williams navíc přidal další samostatný sestřel. Třetí člen výškového doprovodu, Sub. Lt. Gerry J. „Spud“ Murphy, který letěl ve stroji Seafire F.Mk.III NN212 „112-S“, zaznamenal v zuřivém manévrovém souboji dva sestřely letounů A6M5.

Piloti 894. squadrony, kteří poskytovali přímý a střední doprovod Avengerům se v souboji vedlo poněkud hůře. Kromě ztráty Hockleyho došlo k poškození Seafiru F.Mk.III PR263 jeho čísla Sub. Lt. Teda Garvina, jehož stroj byl znevýhodněn poruchou kanónu a nemožností odhodit přídavnou nádrž. Přesto se mu podařilo jeden nepřátelský letoun poškodit. Sub. Lt. Don N. Duncan v kabině Seafiru F.Mk.III PR206 čelil třem Zerům, dva z nich pravděpodobně sestřelil, než se jeho kanon zasekl. Jeho velitel roje, Sub. Lt. R. C. Kay v kabině Seafiru F.Mk.III NN584, se utkal s několika japonskými stíhači, přičemž jednoho sestřelil jistě, druhého zničil pravděpodobně a třetí mu byl uznán jako poškozený.

Letecký souboj byl spíše masakrem, i když asi 14 letadel Zero mělo téměř dvojnásobnou početní převahu nad letadly Seafire a mělo prvek překvapení, piloti Seafire si připsali sedm jistých sestřeků, tři pravděpodobné sestřely a čtyři poškozená letadla – jen málo nepřátelských letadel, pokud vůbec nějaké, uniklo bez poškození. Po přistání se piloti

Seafire dozvěděli, že veškeré operace byly zrušeny a krátce nato vstoupilo v platnost příměří.

Avenger Mk.II JZ482 byl vážně poškozen při zásahu čtyřmi letouny A6M5, nicméně jeho osádka (pilot Lt. Baldwin, pozorovatel Sub. Lt. J. A. Bonasse a střelec Pty. Off. Airmen A. A. Simpson) dokázala letoun udržet ve vzduchu. Střelec Simpson zasáhl jednoho z útočníků , který mu byl přiznán jako pravděpodobně sestřelený.

Bohužel, ačkoliv letecké vítězství bylo jednoznačné, bylo následně zastíněno tragédií. Freddie Hockley, který přežil sestřelení a přistál živý, padl do zajetí 426. pěšího pluku. Přestože se Japonci již oficiálně vzdali a ve 12:00 téhož dne císař Hirohito oznámil konec války, Hockley byl z rozkazu štábního důstojníka 147. divize, majora Hirana, popraven. Kapitán Fujino Masazó spolu s poddůstojníky připravil hrob, Hockley byl svázán, oslepen a následně dvakrát střelen, probodnut bajonetem a zahrabán. Jeho tělo bylo později vykopáno a zpopelněno, aby se zamaskovala vražda. O devět hodin přežil samotnou válku – a přesto se stal jejím posledním padlým příslušníkem Královského námořnictva.

Sestřely dosažené britskými letci:

887. Naval Air Squadron

Sub. Lt. Vic S. Lowdenem, Seafire F.Mk.III LR866 „121-S“

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

½ Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen

Sub. Lt. W. J. „Taffy“ Williams, Seafire F.Mk.III

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

½ Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

Sub. Lt. Gerry J. „Spud“ Murphy, Seafire F.Mk.III NN212 „112-S“

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

894. Naval Air Squadron

Sub. Lt. Teda Garvin, Seafire F.Mk.III PR263

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen

Sub. Lt. Don N. Duncan, Seafire F.Mk.III PR206

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen

Sub. Lt. R. C. Kay, Seafire F.Mk.III NN584

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ zničen

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ poškozen

894. Naval Air Squadron

Pty. Off. Airmen A. A. Simpson, Avenger Mk.II JZ482

1 Mitsubishi A6M5 „Zero“ pravděpodobně zničen

Úspěšní piloti letounů Seafire F.Mk.III z letadlove lodi HMS Indefatigable z leteckého souboje 15. srpna 1945. Zleva doprava: Sub. Lt. Don Duncan (894. peruť – dva pravděpodobné sestřely), Sub. Lt. Randy Kay (894 – jeden zničený, jeden pravděpodobný, jeden poškozený), Sub. Lt. „Spud“ Murphy (887 – dva zničené), Sub. Lt. Vic Lowden (887 – dva zničené, jeden společně zničený, dva poškozené), Sub. Lt. Ted Garvin (894 – jeden poškozený) a Sub. Lt. „Taffy“ Williams (887 – jeden zničený, jeden společně zničený).