Ryba, Rak, Ryba, Rak, ať je z tebe šesteRák

Přesně na apríla nám Klárka udělala zase opravdu radost a hodně nás překvapila. Přitom se nejednalo o žádný aprílový žertík. Podařilo se jí totiž to, s čím mají problém i předškolní děti. Stačil jí jen jeden rok, pět měsíců a osmadvacet dní života k tomu, aby skutečně zřetelně a pěkně začala vyslovovat R! Je sice pravda, že ryba je pro ni pořád "dyba", prádlo je zatím "pládlo", ale její kamarád od nás z baráku se už zcela bezpečně jmenuje OndRa :-)

Finanční úřad v Tišnově

Co se týká práce lidí na úřadech, dá se asi říct, že většina lidí není zrovna spokojená. Proto asi dost potěší, když se setkáte s dobrým a pohotovým jednáním. Když jsem ještě spadal jako Kuřimák pod Finanční úřad Brno-venkov, netěšil jsem se na setkání s úřednicí, která mě měla na starosti. Když jsem se stavil s dotazem, neodpověděla mi snad ani jednou a vždy mne odkázala na přílohy přiznání. Těžko jsem jí vysvětloval, že pro normálního smrtelníka jsou přílohy nečitelné, navíc ne vždy jsem tam našel to, co jsem potřeboval. Jednou se mi stalo, že jsem v přiznání udělal drobnou chybu, ona ho odložila a dál se nezajímala. Když mi dlouho nešly peníze a zavolal jsem si na úřad, tak mi bylo dost nevlídným tónem řečeno, že tam mám chybu a tak mi nebyly peníze poslány. Po menších tahanicích se to vyřešilo, ale jak jsem se měl dozvědět, že je tam něco špatně.
Teď už jako Tišnovák spadám prod Finanční úřad Tišnov a musím říct, že je to jako "nebe a dudy" oproti Brnu. Zde jsou úřednice vyložene přívětivé a ochotně mi odpoví na všechny dotazy. Když se mi před dvěma lety podařilo vyprodukovat v přiznání zase nějakou blbůstku, volala mi hned ten den večer, co jsem to odevzdal, úřednice na mobil a oznámila mi, že tam mám chybu, tak ať se, až budu mít cestu kolem, stavím, ať to mohu opravit. Když jsem přišel, čekala mě už usměvavá úřednice s nachystaným přiznáním a vysvětlením, co je potřeba ještě doplnit.
Poté, co vláda doznala, že pro rodiny je společné zdanění asi moc výhodné a tak ho raději zrušila, jsem si letos zase podával přiznání sám. Jelikož je Evka teď na mateřské a chystal jsem se uvést do přiznání i Klárku , vyvstalo hned několik otázek, jak na to... tak jsem si udělal lísteček asi s pěti šesti otázkama a vyrazil jsem na úřad. Tam se mě "má" úřednice ochotně ujala a odpovídala na mé otázky. Protože však na všechny sama nevěděla odpověď, zavolala si na pomoc další úřednici. Abych nebrzdil provoz na přepážce, otevřely kvůli mně další, kde mi obě dvě trpělivě odpověděly na všechny mé dotazy a poradily "jak na to", takže vyplnění přiznání byla pak už docela hračka.
Škoda jen, že takovýto přístup není standardem na většině úřadů. Proto bych chtěl touto cestou veřejně poděkovat úřednicím tišnovského Finančního úřadu za jejich ochotu a vstřícnost.

Klárčin pokojíček II

Tak podlahu bychom měli, řekli jsme si ve středu, kdy nám řemeslník jedné tišnovské firmy položil lamino. Vypadá skoro na chlup stejně jako podlaha ve zbytku bytu. Zbývalo "jen" koupit Klárce skříň, vybavení do ní, poličky a pár dalších věcí, bez kterých se dětský pokojík neobejde. Knihovnička už byla připravená ve sklepě. Rýsoval se před námi pracovní víkend. Jelikož ale pro Klárku rádi děláme cokoliv, zase tolik nám to nevadilo. Od sobotního oběda a potom i celou neděli byla Klárka u babičky a dědy a my jsme tak mohli zajet do Ikea a celou neděli skládat a montovat. Protože skříň a její části byly moc těžké, museli jsme do Ikea autem nadvakrát, naše auto na střeše takovou váhu neuveze. Tím jsme zabili sobotní odpoledne. V neděli ráno jsme se vrhli na sestavování skříně. Jen korpusy nám zabraly skoro celé dopoledne, posunovací dveře byly ještě horší. Jsou poskládány z malých kousků a je to piplačka. Všechno musí být navíc pevně přimontováno ke stěně, i ta knihovnička. Ale výsledek myslím stojí za to ...a hlavní je, že Klárce se v novém líbí. Další víkend ale bude také částečně pracovní, protože navrtat police do zdi jsme už nestihli.

"Výhodné" půjčky od České spořitelny

Už je to sice více jak půl roku, co jsem zpřetrhal vazby s Českou spořitelnou a utekl pryč od všech možných i nemožných poplatků, přesto mi od nich s pravidelnou nepravidelností chodí další a další nabídky výhodných půjček a podobných věcí. Stejně jako dneska. Nabídli mi půjčku, "se kterou na nic nečekám". Tak jsem si to jen tak trošku přepočítal... u všech půjček to rozpočítali na 84 měsíčních splátek.

Výše půjčky	Měsíční splátka	Zaplatím	Přeplatek	Procenta
70000,-	1333,-	111972,-	41972,-	59,96%
100000,-	1888,-	158592,-	58592,-	58,59%
200000,-	3666,-	207944,-	107944,-	53,97%
300000,-	5444,-	457296,-	157296,-	52,43%

Je mi jasné, že i ostatní banky asi obchodují stejným způsobem, ale ta částka, kterou přeplatím, ta mi přes žaludek nějak nejede. Asi se budu snažit dál se moc nezadlužovat... to je totiž vždycky nejlevnější :-)

Klárčin pokojíček

Už je to nějaký čas, co jsme se s Evkou rozhodli kompletně předělat Klárce pokojíček. V prvé řadě jí chceme místo koberce dát do pokoje plovoucí podlahu, kompletních změn dozná i vybavení. Postupně kupujeme jednotlivý nábytek. Jako první jsme Klárce rozložili postýlku a místo toho jí dali novou "dospěláckou" postel. Ta se jí hned strašně zalíbila. Ze začátku každou chvíli utíkala do pokojíčku a ukazovala do rohu pokoje se slovy "potel, potel, ..." :-) Velmi mile nás překvapilo, jak plynulý byl přechod z postýlky na postel. Prostě jeden den spala ještě v postýlce a druhý už bez jakýchkoliv problémů v posteli. Díky tomu, že postel je nízká, si z ní i sama bez problémů sleze, a tak jsme začali nechávat v noci otevřené dveře od jejího pokoje. Takže Klárka ráno pěkně sama sleze z postele a docupitá za námi do ložnice. Je to strašně hezké a krásný pocit, když po ránu slyšíte malé krůčky a poté se vám ve dveřích objeví usměvavá Klárka. Stačí jen poodkrýt peřinu, Klárka si za náma sama zaleze a ještě chvilku leží s náma.

Krom postýlky už má Klárka i svůj stoleček a židličky, což se jí také moc líbí a ráda u něj posedává a hraje si.

Žádost o pomoc

Vážení přátelé,

chtěl bych Vás poprosit o jakékoliv informace o Václavu Leopoldu Wosečkovi, rodáku z Hořic, pilotu (Seeflugstation Pola-Santa Catarina) Rakousko-uherského námořního letectva (Kaiserliche und Königliche Seeflugwesen) a o Viktoru Polanském, rodáku ze Žďárce, okr. Tišnov, pozorovateli (Fliegerkompanie 45, Fliegerkompanie 53), později pilotu Rakousko-uherského letectva (Kaiserliche und Königliche Luftfahrtruppen) a veliteli Letecké setniny Brno.

Dále bych Vás poprosil o jakékoliv další informace týkající se letců Tišnovska [mapa 1] [mapa 2] [mapa 3] [mapa 4], případně Hořicka [mapa 1] [mapa 2] [mapa 3] [mapa 4] v době první světové války.

Mamko, taťko, pojďte si hrát na schovku

Klárka si s náma v poslední době začala hrát na schovávanou. Každý veček, když se snažíme po Klárce uklidit tu spoušť, kterou je schopna během pár sekund vytvořit, zjišťujeme, že se zase nějaká hračka ztratila a nemůžeme ji najít. Klárka je už totiž jen tak nepohazuje, ale ukládá je na nejnemožnější místa. Tak se stává, že čas od času přijdu do práce a při vybalování věcí zjišťuji, že mi tam Klárka do batohu přibalila i některou ze svých hraček. Nebo na poslední dovolenou jsme jí vzali celou krabici hraček a knížek. To však Klárce nezabránilo v tom, aby si sama ješte nepřibalila mezi naše oblečení pár kostiček lega, bez kterých se asi neobejde :-) Delší dobu jsme nemohli najít paličku ke xylofónu a pár dílků dřevěného vláčku. Už jsme prohledali skoro všechno a pořád nic... až se Evka podívala pod troubu do přihrádky pro pečící plechy a ejhle... všechny "ztracené" věci tam byly "úhledně" pohozeny. Jsem moc zvědavej, jaká nová místa si Klárka najde...

Pár novoročních dárečků

Sice je už po vánocích a člověk řeší spíš tu novoroční kocovinu, nicméně my jsme si s Evkou dopřáli před pár týdny ještě jednoho malýho Ježíška. Jeden dárek byl spontánní a ten druhý vynucený. V prvém případě jasme se rozhodli si pořídit před zimní dovolenou nový foťák. Přece jen starý kompakt nám už dosluhuje. Urazila se nám krytka baterie, což není zas tak závažný problém, to spraví kus izolepy. Problém byl, že už i fotky z něho byly čím dál horší kvality. "Školní" zrcadlovka, kterou jsem si také čas od času půjčoval, už také pomalu odchází, přeci jen už má skoro dvakrát protočený tachometr. Proto jsem se rozhodli si koupit vlastní foťák a s Evkou jsme se shodli, že bychom určitě chtěli klasickou digitální zrcadlovku, než nějaký kompakt. Tak jsme prošli internet, pročetli nějaké recenze, nechali si poradit od pár přátel a nakonec se rozhodovali mezi čtyřma foťákama a dvěma značkama: Nikon D40 a D60, resp. Canon 1000D a 450D. Do finále se dostal Nikon D60 a Canon 450D, z nichž vyšel vítězně Nikon D60.
Měli jste vidět Evina rozzářená očička, když si doma rozbalila krabičku s foťákem. Celý večer strávila studováním funkcí a další dny mi do práce chodily každou chvíli nějaké nové fotečky Klárky. K foťáku jsme si pořídili 8GB kartu, takže na dovolené opravdu šetřit fotkama nemusíme. Přeci jen je lepší mít ruku pořád na spoušti a naflákat tisíce fotek a až doma si je v klidu projít a ty nepovedené vymazat a nechat si jen ty nejlepší.
Druhý dáreček byl "vynucený" a obdaroval jsem se jím já sám. Teď už vím, že mobil do dětských rukou nepatří, obzvlášť do tak hbitých, jako je má Klárka. Jedno ráno si totiž chtěla zase hrát s mým mobilem. Nechtěl jsem, ale pak na mě udělala ten svůj neodolatelnej úsměv a já zase změkl. Bohužel se po chvilce rozhodla vykoupat můj mobil v ranním čaji. I když ji měla Evka v náruči, nezabránilo to Klárce se zručností sobě vlastní odhodit můj mobil směrem k mému rannímu čaji. Každý basketbalový trenér by po ní asi hrábl, s jakou zručností zasítila.

Mně holt nezbylo než se podívat po novém mobilu, zoxidované kontakty nedávaly naději na opravu. Bylo to těžké loučení, protože jsem se svým Sony Ericsson K750i byl opravdu spokojen a určitě bych mu byl ještě nějaký ten rok věrný. Při výběru nového nebylo pochyb, že zůstanu věren své oblíběné značce. Nakonec jsem upgradeoval na Sony Ericsson K770i a jsem nadmíru spokojen. Navíc se mi díky free prográmku MyPhoneExplorer podařilo poměrně bez problémů ze zálohy přenést veškeré nastavení na nový mobil a přechod mezi verzemi byl bezeztrátový.

Změny na webu

Spolu s novým rokem si server, na kterém běžel náš web, řekl, že už odejde na odpočinek, respektive jeho disk. Z toho důvodu teď nějaký čas nefungovaly korektně naše stránky. Ale postupně se to všechno zprovozňuje, i když to zatím považuju jen za provizorní řešení. Na druhou stranu jsem na alternativní server zkopíroval nejaktuálnější verze našich stránek. Nejvíc asi budou potěšeni zájemci o leteckou historii, neboť největších novoročních změn a doplnění se dočkaly stránky Air Aces, Letci Hořicka a Letci Tišnovska v zahraničním odboji 1939-1945. Také jsem konečně doplnil Fotogalerii o fotky z naší dovolené v jižních Čechách a v brzku bych rád doplnil nějaké "vánoční" fotky :-) Cestovatelský deník je zatím beze změn. Sice jsem sliboval info z dovolené v jižních Čechách, ale pořád nějak není čas.... tak uvidíme. V Rodokmenu jsem přidal nějaké nové fotky, ale tam mě největší změny také teprve čekají, jen bych si rád zase pohrál se zdrojáky Ancestry2html, který používám ke generování a upravil si je nejdříve k obrazu svému.
Současný stav ale zatím považuju stále za provizorní, takže omluvte případné další výpadky na webu... to se v tom asi zase budu hrabat.

PF 2009

Krásné vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál...