V pátek 6. listopadu 1942 poprvé vzlétl letoun Heinkel He 219 Uhu. Jednalo se o německý noční stíhací letoun, který v pozdních letech druhé světové války sloužil v Luftwaffe a byl výsledkem programu na zdokonalený noční stíhač, jež byl zadán v roce 1942. Na svou dobu šlo o poměrně důmyslný letoun. Některé úvahy říkají, že kdyby byl He 219 zaváděn ve větších počtech, mohl mít významný vliv na noční nálety Royal Air Force. Nakonec však těchto letounů sloužil jen poměrně malý počet. Letoun měl smůlu hlavně kvůli politickým zásahům na říšském ministerstvu letectví v Berlíně, především generálním zbrojmistrem Erhardem Milchem. Nakonec se však do služby přece jen dostal a hned v prvních dnech si na konto připsal několik sestřelů, mezi nimi bylo i několik do té doby nedostižných letounů de Havilland Mosquito. He 219 sloužil pouze u štábu a I. Gruppe NJG 1 a dále pak u 3./NJGr 10. Ohledně bojových výsledků, piloti I./NJG 1 si nárokovali 123 sestřelů, nejúspěšnějším stíhačem na He 219 se byl Hpt. Modrow s 33 vítězstvími. V boji bylo ztraceno 27 letounů.
Výroba byla ukončena v listopadu 1944 ve prospěch konkurenčního Ju 88G, bylo to v rámci tzv. programu "Jägernotprogramm", což byl program nouzového rozvoje stíhacího letectva v jehož rámci měla být centralizována výroba stíhacích strojů a takřka zastavena výroba bombardovacích letadel, průzkumných a jiných strojů. Důvodů pro ukončení výroby tohoto letounu bylo několik. Náročnost výroby a tedy nemožnost „chrlit“ tolik kusů jako např. u nočních Bf 110 či Ju 88. Dále jeho jednostrannost, narozdíl od jiných používaných strojů, se jednalo o čistě noční stíhací stroj a v neposlední řadě je uváděno i vysoké plošné zatížení a tedy náročnost na pilotáž.
Nakonec je dobré zmínit i „českou stopu“, neboť He 219 Uhu byl také vyráběn v Chebu v letecké továrně Eger Flugzeugwerke GmbH a po ukončení války byly dva letouny He 219 zrekonstruovány v Československu, kde létaly pod označením LB-79. Začátkem července 1948 byly v troskách firmy Flugzeugwerke Eger v Chebu nalezeny dva rozestavěné trupy a dvě sady neúplných křídel nočních stíhacích He 219. Byly ale poškozené střepinami pum a korozí. Další stroj tohoto typu stál již dlouho v Letňanech a prý posloužil k náhradě poškozených křídel. Továrna Letov v říjnu téhož roku navrhla, že může oba letouny uvést do letuschopného stavu. První z nich, označený jako LB-79/I, se poprvé odlepil od vzletové dráhy 26. února 1951 a do poloviny roku se testoval. Nesl výzbroj a kompletní radarové vybavení. Poté byl odeslán do Plzně k 51. leteckému pluku. Trpěl prý řadou závad a poruch a ke zrušení došlo 14. května 1952. Druhý letoun LB-79/II byl po opravě v Letově zalétán v březnu 1951 a údajně neměl namontovaný radiolokátor.
Letecká esa na letounech He 219:
Hptm. Ernst-Wilhelm Modrow 33
Ofw. Wilhelm Morlock 17
Hptm. Werner Baake 15
Oblt Heinz Strüning 18 (19)
Oblt. Josef Nabrich 12
Maj. Hans-Dieter Frank 7
Lt. Otto Fries 6
Maj. Hans Karlewski 6
Oberst Werner Streib 5
Hptm. Manfred Meurer 5
Oblt. Wilhelm Henseler 5
Ltn. Ewald-Werner Hittler 5
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Heinkel_He_219
[2] http://forum.12oclockhigh.net/
[3] http://www.panzernet.net/
Ernst-Wilhelm Modrow
Žádné komentáře:
Okomentovat