Ve středu 27. srpna 1890 se v Butovicích (Botenwald) v domě č.p. 306 na Malé straně narodil Augustin Nowak.
Feldwebel Augustin Nowak patřil mezi ne mnoho leteckých stíhacích es českého původu v řadách rakouského-uherského vojenského letectva K.u.K. Luftfahrtruppen.
V roce 1911 narukoval do rakousko-uherské armády k jízdnímu dělostřelectvu (Reitende Artillerie) a v době vypuknutí První světové války sloužil jako velitel děla u 3. Baterie 7. jezdecké dělostřelecké brigády (Reitende Artilleriedivision Nr. 7).
Jako úspěšný a vyznamenaný poddůstojník si Augustin Nowak podal žádost o převelení k nové zbrani – letectvu. Jeho žádosti bylo vyhověno, a v lednu 1916 nastoupil do leteckého výcviku. Ten ukončil 13. 7. 1916 a obdržel mezinárodní pilotní diplom c.k. rakouského aeroklubu č. 389 (Fédération Aeronautique Internationale Pilotendiplom k.k. Österreichischer Aëro-Club Nr.389). Po absolvování výcviku byl zařazen na ruskou frontu k 30. letecké setnině (Fliegerkompanie 30).
Zde se však neuvedl příliš šťastně. 12. srpna během rutinního přeletu jednotky na nové letiště Ispas havaroval s dvoumístným pozorovacím letounem Lloyd C.III čísla 43.51, přičemž se jeho pozorovatel Lt. Egon Wagner těžce zranil. I sám Nowak byl při havárii lehce zraněn, léčil se asi měsíc.
Augustin Nowak byl přeložen na rumunskou frontu k Fliegerkompanie (Flik) 13, dislokované na letišti Czik-Taplocza (dnes Miercurea Ciuc).
Jeho hvězdný den nastal 27. prosince 1916. Dopoledne vystartoval se svým letounem Brandenburg C.I (Ph) číslo 27.01 k útoku na nepřítelem držený železniční uzel Onesti (Ónfalva). Poté, co pozorovatel Lt.i.d.Res. Alexander Souhrada svrhnul bomby, byli napadeni nepřátelským letounem Farman a po krátkém boji jej sestřelili – dopadl 11:20 u Branesti. Odpoledne vzlétl Nowak k dalšímu náletu na stejný cíl – tentokrát s pozorovatelem Lt.i.d.Res. Augustem Kosutićem. Stejně jako při dopoledním náletu zaznamenali přímý zásah železniční stanice. Rumuni zareagovali ještě zuřivěji než při dopoledním náletu - na Nowakův Brandenburg se vrhla hned dvojice Farmanů. Po delším zuřivém boji se Nowakovi s Kosutićem podařilo sestřelit v 15:00 nejdříve jeden, a v 15:20 i druhý letoun. Za tento boj byla Augustinu Nowakovi udělena velitelstvím 6. sboru Stříbrná medaile Za statečnost 1. třídy (Silberne Tapferkeitsmedaille 1. Klasse). Celkem vykonal Augustin Nowak u Flik 13 15 bojových letů.
Na přelomu roku byl Nowak převelen k Flik 39, která byla pod velením Hauptmanna Karla Nikitsche nově formovaná severně od Vídně.
1. června 1917 sestřelil s pozorovatelem Lt.i.d.Res. Heinrichem Derganzem na letounu Brandenburg C.I (U) číslo 67.38 „dvoumístný Farman“.
21. června 1917 v ranních hodinách se s pozorovatelem Rittm. Karlem Lukatsem na letounu Brandenburg C.I (U) číslo 69.53 během průzkumného letu nad Comănești zapletl do souboje s „velkým třímotorovým Farmanem“ (pravděpodobně Cauldron C-IV), kterého následně sestřelil.
18. července 1917 byl s pozorovatelem Lt. Ferencem Firtos de Felsöbenced na letounu Brandenburg C.I (Br) 67.52 nedaleko Comănești napaden stíhacím Nieuportem, pilotovaným ruským esem Vladimírem Ivanovičem Striževským (7 jistých + 2 pravděpodobné sestřely). Během tohoto souboje byl Striževskij zraněn na noze, a přestože se mu podařilo vrátit se na své letiště, zranění jej vyřadilo z boje po zbytek války.
V září 1917 byla Flik 39 převelena na italskou frontu. Zde se Nowak aktivně účastnil bitvy o Caporetto (24. 10. - 7. 11. 1917) a čtyři dny po jejím skončení, 11. listopadu 1917, zaznamenal svůj poslední sestřel, když s pozorovatelem, Lt.i.d.Res. Hansem Happackem na letounu Brandenburg C.I číslo 129.47 u Monte Grappa sestřelil italský průzkumný letoun SAML.
Celkem tedy během První světové války uskutečnil 60 bojových letů. 1. února 1918 převelen k leteckým zálohám (Fliegerersatztruppe) a v dalším období války působil jako letecký instruktor.
Po válce se Augustin Nowak již k letectvu nevrátil. Žil ve Vídni, kde pracoval jako strojní zámečník u firmy Siemens. Zemřel 17. 11. 1970 ve Vídni.
# Datum Nepřátelský letoun
1 27. 12. 1916 Farman
2 27. 12. 1916 Farman
3 27. 12. 1916 Farman
4 1. 6. 1917 Farman
5 21. 6. 1917 Farman
6 18. 7. 1917 Nieuport
7 11. 11. 1917 SAML
[1] Špůrek, Libor: Feldwebel Augustin Nowak – zapomenuté letecké eso z Butovic, in 1. světová válka 1914–1918, Vzpomínka ke stému výročí ukončení Velké války, Studénka.
[2] Meindl, Karl: Luftsiege der k. u. k. Luftfahrttruppe, Band 1 – Rumänische Front 1916 – 1917, Österreichischer Fliegerhistoriker, Sonderheft 27, o. J., Vienna, ÖFH, 2001.
[3] Meindl, Karl: Luftsiege der k.u.k. Luftfahrtruppen – Italienische Front – 2. Teil 1917 / Band 6, Selbsverlag Karl Meindl, Ansfelden 2005.
[4] Rajlich, Jiří: Na křídlech světové války, Epizody ze života aviatiků v rakousko-uherském letectvu, Svět křídel, Cheb 2014.
[5] Veinfurter, Robert: Das Fliegende Personal der k.u.k. Fliegerkompagnien im Ersten Weltkrieg, ÖFH Sonderband 34, Österreichische Flugzeug Historiker, Vienna 2017. ISBN 978-3-200-05356-4
Žádné komentáře:
Okomentovat