...za pár minut dokážu mamince vymyslet zábavu. Nejdřív roztahám hračky po celém pokojíčku a do toho potom vyhážu obsah všech šuplíků. Pak už to stačí jen zamíchat a maminka si může hrát na Popelku a třídit. Já to všechno z dálky pozoruju a když se mi zdá, že to mamince jde moc rychle, tak honem přiskočím a znovu jí vyhážu už srovnané oblečení.
úterý 25. listopadu 2008
neděle 23. listopadu 2008
První mrazíky
V úterý ráno se poprvé přihlásila zima. Ráno jsme mrkli na teploměr, který klesl až na -5oC. Dopoledne Evka vyrazila s Klárkou na procházku a "vyzbrojena" pouze mobilem se jí povedly nádherné fotky. Ani bych vevěřil, že to telefon takhle zvládne. No, Sony Ericsson je prostě Sony Ericsson :-)
středa 19. listopadu 2008
Иду на таран! Последний довод "сталинских соколов"
Tentokráte díky nezištné pomoci mého kamaráda Pavla Vančaty.
Jedná se o monografii věnovanou taranům, tedy způsob boje spočívajícím v najetí, respektive úmyslné srážce, jednoho bojového prostředku s jiným. Používalo se na moři, na souši a ve vzduchu. A právě vzdušným taranům je věnovaná tato knížka.
Na celkem čtyřista dvaceti devíti stránkách nás čeká podrobný výčet všech známých incidentů za použití taranů, a to jak úmyslných, tak i neúmyslných kolizí. Knížka je členěna do několika hlavních kapitol, podle jednotlivých konfliktů. Po prvních taranech již během první světové války se seznámíme s tarany během meziválečného období (Španělská občanská válka, válka v Číně, na Chalchin-Golu a Zimní válka). Hlavní část knihy se pak věnuje období druhé světové války a podle ruského pojetí pak speciálně období Velké vlastenecké války.
Některé z taranů jsou doplněny o přímé vzpomínky účastníků, či přesné identifikace nepřátelských letounů. Jednotlivé souboje jsou členěny do tří hlavních období (1941-1942, 1943, 1944-1945). Speciální kapitola je pak věnovaná taranům dosažených piloty PVO.
Krom taranů sovětských pilotů čtenáře jistě zaujmou u výčty těchto úderů jak spojeneckými letci, tak i piloty Osy. Zvláštní kapitola je pak věnována taranům dosažených německými piloty na východní frontě.
Závěrečné dvě kapitoly jsou věnovány poválečnému období. Incidentům z dob tzv. "studene války". Zde zaujmou i incidenty československých hotovostních letců proti narušitelům našeho vzdušného prostoru. Ve velké části se však jedná o neúmyslné kolize, než o záměrný útok s cílem zničit nepřátelský letoun.
Bohatá je také přílohová část, z níž největší část zaujímá podrobný seznam všech známých taranů dosažených sovětskými letci v období Velké vlastenecké války.
Snad největším mínusem dané publikace je opět ne moc kvalitní recyklovaný papír, na kterém je kniha vytištěna a nepříliš kvalitní fotografie.
Jste-li však ruské azbuky znalí, nezbývá mi, než tuto publikaci vřele doporučit, neboť se podle mého názoru jedná o velice kvalitní zpracování ne zrovna nejpublikovanějšího tématu z historie vojenského letectví.
středa 22. října 2008
středa 15. října 2008
Seznam oblíbených stránek na jakémkoliv PC? Nyní už žádný problém!
Jestli si při práci na internetu něčeho cením, tak je to především můj bookmark, který obsahuje už přes tisíc různých zajímavých odkazů, utřízených do různých kapitol a podkapitol. Takže stačí párkrát kliknout a jsem na své oblíbené stránce.Pokoušel jsem se kdysi řešit to přes nějakou webovou synchronizaci, ale žádný z produktů mi nevyhovoval a několikrát jsem málem i o svůj bookmark přišel. Ale to byl ještě "synchronizační pravěk", a tak jsem tuto myšlenku prozatím opustil a bezpečně si nosil aktuální bookmark na flash disku pořád u sebe. Avšak s třetí verzí mého oblíbeného prohlížeče Firefox jsem narazil. Bookmark už není jako klasický html soubor, tak co teď.
Nezbylo mi, než se zase poohlédnout, jak se za ta léta synchronizace pošoupla a musím říct, že jsem byl moc mile překvapen. Vyzkoušel jsem několik služeb, ale nakonec mi nejvíce vyhovoval Foxmarks.
Foxmarks Bookmark Synchronizer, jak je již z názvu patrné, slouží k synchronizaci bookmarks, tedy oblíbených záložek ve Firefoxu. Jde o rozšíření, které tak dává možnost je synchronizovat mezi dvěma či více počítači.
Domovské stránky programu naleznete na http://www.foxmarks.com/. Instalace je stejná jako u jiných rozšíření a je určena pro verze Firefoxu 1.5-3. Potěšující je jistě i to, že Foxmarks je dostupný zcela zdarma.
Nejprve je nutné si u Foxmarks založit účet – pokud ho již tedy nemáte. Musíte tak učinit kvůli tomu, že do něj se budou ukládat informace o oblíbených stránkách z každého vašeho PC. Pokud tak ukončíte práci na jednom PC, aplikace automaticky nahraje informace o záložkách na svůj server a vy se o nic nemusíte starat. Na jiném PC pak stačí Firefox pouze otevřít a to je vše, aplikace si sama stáhne informace a oblíbené záložky přidá. Pokud si nepřejete, aby se aktualizace při ukončování nebo otevírání aplikace prováděla automaticky, stačí automatickou synchronizaci v nastavení zakázat a provádět ji pak ručně, jen když chcete.
Nebudete-li moci na nějaké PC rozšíření nainstalovat a nemáte zrovna po ruce svou oblíbenou Mozilla Firefox, Portable Edition se všemi potřebnými rozšířeními a nastaveními a přitom byste se potřebovali dostat k vašim záložkám, pak využijte on-line řešení. Na internetové adrese služby se stačí přihlásit a máte tak možnost záložky využívat podobně jako přímo v internetovém prohlížeči.
Jsem přesvědčený, že především díky tomuto rozšíření máte skutečně jedinečnou možnost jednoduše synchronizovat a sdílet své oblíbené seznamy stránek prostřednictvím prohlížeče Firefox ve více počítačích. A to i on-line přes webové rozhraní služby.
Nezbylo mi, než se zase poohlédnout, jak se za ta léta synchronizace pošoupla a musím říct, že jsem byl moc mile překvapen. Vyzkoušel jsem několik služeb, ale nakonec mi nejvíce vyhovoval Foxmarks.
Foxmarks Bookmark Synchronizer, jak je již z názvu patrné, slouží k synchronizaci bookmarks, tedy oblíbených záložek ve Firefoxu. Jde o rozšíření, které tak dává možnost je synchronizovat mezi dvěma či více počítači.
Domovské stránky programu naleznete na http://www.foxmarks.com/. Instalace je stejná jako u jiných rozšíření a je určena pro verze Firefoxu 1.5-3. Potěšující je jistě i to, že Foxmarks je dostupný zcela zdarma.
Nejprve je nutné si u Foxmarks založit účet – pokud ho již tedy nemáte. Musíte tak učinit kvůli tomu, že do něj se budou ukládat informace o oblíbených stránkách z každého vašeho PC. Pokud tak ukončíte práci na jednom PC, aplikace automaticky nahraje informace o záložkách na svůj server a vy se o nic nemusíte starat. Na jiném PC pak stačí Firefox pouze otevřít a to je vše, aplikace si sama stáhne informace a oblíbené záložky přidá. Pokud si nepřejete, aby se aktualizace při ukončování nebo otevírání aplikace prováděla automaticky, stačí automatickou synchronizaci v nastavení zakázat a provádět ji pak ručně, jen když chcete.
Nebudete-li moci na nějaké PC rozšíření nainstalovat a nemáte zrovna po ruce svou oblíbenou Mozilla Firefox, Portable Edition se všemi potřebnými rozšířeními a nastaveními a přitom byste se potřebovali dostat k vašim záložkám, pak využijte on-line řešení. Na internetové adrese služby se stačí přihlásit a máte tak možnost záložky využívat podobně jako přímo v internetovém prohlížeči.
Jsem přesvědčený, že především díky tomuto rozšíření máte skutečně jedinečnou možnost jednoduše synchronizovat a sdílet své oblíbené seznamy stránek prostřednictvím prohlížeče Firefox ve více počítačích. A to i on-line přes webové rozhraní služby.
úterý 14. října 2008
"Byla jednou jedna princezna,...
... ráno vyšla na břeh rybníka, vynořil se vodník a stáhl princeznu pod hladinu." Tak s touhle pomocnou říkankou se Vašek ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny učil vázat Dračí smyčku. Kdoví, třeba se to jednoho dne bude učit i naše Klárka, na opravdových skalách... pak mi asi bude tuhnout krev v žilách. Zatím zdolává domácí "skály". To, co jsem dneska viděla, byl horolezecký výstup bez jištění. Naše malá horolezkyně se rozhodla zkoumat vršek křesla a okno za ním.

pondělí 6. října 2008
1842
Chtěl bych se ještě malou odbočkou vrátit k tomu, kterak se mi povedlo zapamatovat si vlastní adresu. Když jsme se nastěhovali do Tišnova, nastal problém. Jak si co nejrychleji zapamatovat adresu :-) Naštěstí se naše ulice jmenuje K Čimperku a to je tak neobvyklý název, že to byla výzva si to co nejdřív zapamatovat. Horší to bylo s číslem popisným. Já si prostě čísla odmítám pamatovat, takže co s tím. Potřeboval jsem nějakou pěknou mnemotechnickou pomůcku. Až mě zachránila kolegyně Veronika z práce. Trošku "zagooglila" a poslala mi mail následujícího znění:
Vznik velkých pivovarů
Podnětem k postavení nového pivovaru v Plzni se stalo "Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby" z roku 1839, v němž se apelovalo na nutnost zlepšení kvality plzeňského piva. Místo pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží pro vybudování sklepů. Se stavbou se začalo 15.září 1839 a 5.října 1842 byl v novém pivovaru zahájen provoz uvařením první várky spodně kvašeného piva. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě tzv.bavorského piva a proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Tomu se ale pravděpodobně díky domácím surovinám podařilo vyrobit úplně jiné pivo než jaké zamýšlel. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si Pilsner Urquell udržel dodnes. První sudy byly načaty, kronikář té doby píše: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Sláva zde vyrobeného žlutého moku se šířila na svoji dobu neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1842 ochutnali pivo v Praze. V roce 1853 plzeňské pivo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 doslova dobylo Paříž.
Sláva, kterou si pivo z Plzně vydobylo svoji nenapodobitelnou chutí, začala lákat spousty napodobitelů, kteří chtěli vydělat na věhlasu tohoto piva. A právě proto si pivovar již 1.března 1859 nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. Tím se ovšem mnozí napodobitelé nenechali odradit. Nelze se tedy divit, že v archívech nalezneme doklady o řadě soudních sporů o zneužití světoznámé plzeňské ochranné známky. Největší spory nastaly však poté, co v roce 1898 si plzeňský pivovar nechal zapsat, a tím ochránit, novou známku Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.
Sami uznáte, že nyní už vůbec nemám problém si zapamatovat číslo našeho baráku :-)
Vznik velkých pivovarů
Podnětem k postavení nového pivovaru v Plzni se stalo "Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby" z roku 1839, v němž se apelovalo na nutnost zlepšení kvality plzeňského piva. Místo pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží pro vybudování sklepů. Se stavbou se začalo 15.září 1839 a 5.října 1842 byl v novém pivovaru zahájen provoz uvařením první várky spodně kvašeného piva. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě tzv.bavorského piva a proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Tomu se ale pravděpodobně díky domácím surovinám podařilo vyrobit úplně jiné pivo než jaké zamýšlel. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si Pilsner Urquell udržel dodnes. První sudy byly načaty, kronikář té doby píše: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Sláva zde vyrobeného žlutého moku se šířila na svoji dobu neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1842 ochutnali pivo v Praze. V roce 1853 plzeňské pivo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 doslova dobylo Paříž.
Sláva, kterou si pivo z Plzně vydobylo svoji nenapodobitelnou chutí, začala lákat spousty napodobitelů, kteří chtěli vydělat na věhlasu tohoto piva. A právě proto si pivovar již 1.března 1859 nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. Tím se ovšem mnozí napodobitelé nenechali odradit. Nelze se tedy divit, že v archívech nalezneme doklady o řadě soudních sporů o zneužití světoznámé plzeňské ochranné známky. Největší spory nastaly však poté, co v roce 1898 si plzeňský pivovar nechal zapsat, a tím ochránit, novou známku Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.
Sami uznáte, že nyní už vůbec nemám problém si zapamatovat číslo našeho baráku :-)
neděle 5. října 2008
4. října v rodě Šafaříků
V sobotu 4. října jsme oslavili první narozeniny Klárky. I já, který mám strašný problém si zapamatovat jakékoliv číslo si už toto datum pamatuju. Je v něm totiž ukryto hned pět výročí. To nejdůležitější je samozřejmě datum narození naší roztomilé Klárky - 4. října 2007 v 14:15. Současně je to ale i den, kdy jsme se s Evkou úplně poprvé potkali na Hvězdě v roce 2002. Tento den má svátek můj otec František a v tento den se v roce 1896 narodil i můj děda František Šafařík. A jak mi prozradil náš rodokmen, tak v tento den zemřel v roce 1936 i můj prapradědeček Josef Ježek. Sami asi uznáte, že teď už bych neměl mít se zapamatovaním si data žádný problém, protože v toto datum sfouknu hned několik výročí najednou :-)
sobota 4. října 2008
Klárka slaví
Uteklo to jako voda a od malého miminka v porodnici nás dělí celých 25 centimetrů, 5 kilo a spousta vychytávek, které se naučila a které se jí budou hodit, jako je kousání, vyplazování jazyka, plivání jídla, chození a běhání, tancování a plno dovedností s ručičkama.
Tak, Klárko, všechno nejlepší...
pátek 3. října 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)