Válka s drony, Stíhači proti bezpilotním letounům

Pro nové číslo časopisu Centurion jsme s kamarádem opět připravili jeden článek. Pevně doufám, že pro čtenáře to bude zajímavé a neotřelé téma. 

Válka s drony, Stíhači proti bezpilotním letounům

Marek Brzkovský, Jan Šafařík

Bezpilotní letouny se k průzkumu nad nepřátelským územím začaly užívat už v šedesátých letech a už tehdy se staly častými oběťmi útoku stíhacích letounů. K velkému rozmachu těchto technologií ale došlo až na začátku tohoto tisíciletí a v neklidném regionu Blízkého východu jsou jejich akce stále častější. Kromě palby ze země pro ně ovšem stále představují největší nebezpečí stíhačky, vyzbrojené moderními řízenými střelami.

...

[1] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Válka s drony, Stíhači proti bezpilotním letounům, in Centurion, No. 1, 2020.

Na stráži míru a socialismu

Tak jsme s kolegou Markem Brzkovským nachystali další střípek k historii československého letectva v době tzv. Studené války. Tentokrát pro lednové/únorové dvojčíslo časopisu Fakta & svědectví.

Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan

Na stráži míru a socialismu

Naše letectvo a útvary protivzdušné obrany se na začátku padesátých let ocitly přímo na linii dotyku východního a západního bloku. Došlo k mnoha incidentům s narušiteli, přičemž si naši stíhači připsali na konto několik sestřelů jak vojenských, tak civilních strojů. V polovině padesátých let sestřelili i mnoho špionážních balonů americké CIA.

...

Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Na stráži míru a socialismu, in Fakta & svědectví, č. 1-2, leden – únor 2020. 

Lt. Richard Stambrook v kabině svého letounu Grumman F6F-3 Hellcat, VF-27 Catmouths, USS Princeton.

Lt. Richard Stambrook v kabině svého letounu Grumman F6F-3 Hellcat, VF-27 Catmouths, USS Princeton.

autor Piotr Forkasiewic

Kalendárium, 10. leden 1943

   V neděli 10. ledna 1943 zahájila sovětská vojska Donského frontu, pod velením generálplukovníka Konstantina Konstantinoviče Rokossovského, u Stalingradu strategickou vojenskou operaci „Prsten“ (Операция «Кольцо») ― finální ofenzívu proti obklíčeným německým jednotkám. 

   Dne 8. ledna poslali Nikolaj Nikolajevič Voronov a Konstantin Konstantinovič Rokossovskij Paulusovi výzvu ke kapitulaci, v níž slibovali lékařskou pomoc a potraviny. Paulus kapitulaci nepřijal. Proto sovětské velení dalo následující den němcům ultimátum a 10. ledna zahájila operaci Prsten, kdy svými postupnými útoky stále více svírala smyčku kolem Stalingradu, německá vojska postupně zatlačila na východ až do stalingradských ruin.

   Během operace Prsten bylo zajato 2500 důstojníků a 24 generálů 6. armády. Celkově bylo zajato více jak 91 000 vojáků a důstojníků Wehrmachtu. V důsledku operace kapitulovalo 20 německých divizí (14., 16. a 24. tankové, 3., 29. a 60. motorizované pěchoty, 100. Jäger, 44., 71., 76., 79., 94., 113., 295., 297., 305., 371., 376., 384., 389. pěší) a dvě rumunské divize (1. jízdní a 20. pěší).

Prameny:

[1] Исаев А. В. Сталинград. За Волгой для нас земли нет. — М.: Эксмо, Яуза, 2008. — 448 с. — (Война и мы). — 10 000 экз. — ISBN 978-5-699-26236-6.

[2] https://ru.wikipedia.org/wiki/Сталинградская_битва

[3] https://ru.wikipedia.org/wiki/Операция_«Кольцо»_(1943)

[4] https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Stalingrad

[5] https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Koltso

Pour féliciter 2020

Veselé vánoce a šťastný Nový rok 2020 přeje Jan Šafařík

Merry Christmas and a Happy new year 2020 from Jan Safarik

Pour féliciter 2020

Veselé vánoce a šťastný nový rok přejí Emma, Klárka, Eva a Jan Šafaříkovi

Merry Christmas and a Happy New Year from Emma, Klárka, Eva and Jan Šafařík

Kalendárium, 31. prosinec 1989

V neděli 31. prosince 1989 poprvé vzlétnul prototyp letounu Suchoj Su-30 (Su-27PU). Jedná se o ruský víceúčelový bojový letoun, který vzniknul dalším vývojem typu Suchoj Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru.

Důraz úprav byl především kladen na prodloužení doletu a použití široké palety protizemní výzbroje. Tento vysoce ceněný bojový stroj je díky použití nových technologií a materiálů schopný ničit vzdušné i pozemní cíle širokou škálou řízené i neřízené výzbroje za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci i během vedení intenzivního radioelektronického boje. Některé varianty Su-30 zvyšují manévrovatelnost použitím měnitelného vektoru tahu výstupních trysek motorů a tím zlepšují manévrovací schopnosti letadla. 

Letoun už má za sebou i několik bojových nasazení.
● Od roku 2015 se několik letounů Suchoj Su-30SM účastní vojenských operací v sestavě Letecké skupiny VKS Ruska v Sýrii.
● Během pohraničních incidentů mezi Indií a Pákistánem si Suchoje Su-30MKI připsaly několik úspěšných zásahů:

→ 2. 2014 - Su-30MKI sestřelil jeden průzkumný balón vyslaný z Pakistánu.

→ 27. 1. 2016 - Su-30MKI sestřelil nad Barmerem v provincii Rajasthan jeden průzkumný balón vyslaný z Pakistánu.

→ 4. 3. 2019 - Su-30MKI sestřelil nad Bikaner v provincii Rajasthan jeden bezpilotní letoun vyslaný z Pakistánu.

Prameny:

[1] Indian Air Force shoots down Pakistani drone in India's airspace – reports,  Russia Today. 4 March 2019. Retrieved 6 March 2019.

[2] Indian Sukhoi-30 shoots down Pakistani drone in Bikaner sector, The EconomicTimes.com, March 4, 2019.

[3] Су-30МКИ. Авиация и Космонавтика. 2016, № 12.

[4] Singh, Rahul: IAF Jet Fired 97 Rounds to Shoot Down Ballo From PAK Sources, Hindustan Times. January 28, 2016.

[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Suchoj_Su-30.

[6] https://ru.wikipedia.org/wiki/Су-30.

[7] https://en.wikipedia.org/wiki/Sukhoi_Su-30MKI.

Kalendárium, 29. prosinec 1939

   V pátek 29. prosince 1939 poprvé vzlétl prototyp čtyřmotorového bombardovacího letounu Consolidated XB-24 (Consolidated Model 32, nesl sériové číslo 39-680), pozdějšího slavného „Liberatoru“. 

   Rané Liberatory ve službách RAF byly prvními letadly, která v rámci rutinních úkolů během druhé světové války běžně přeletála nad Atlantským oceánem. Ve srovnání s jeho současníky byl však B-24 relativně obtížný na pilotáž a při nízkých rychlostech trpěl horšími výkony. Měl také nižší dostup a oproti letounu Boeing B-17 Flying Fortress byl méně robustní. Celkem vzniklo přibližně 18 500 letounů B-24, včetně více než 4 600 vyrobených společností Ford Motor Company, čímž drží rekord jako nejvíce vyráběný bombardér, těžký bombardér, vícemotorový letoun a americký vojenský letoun v historii.

   B-24 Liberator se za druhé světové války dočkal značného nasazení. Sloužil ve všech odvětvích amerických ozbrojených sil, jakož i v několika spojeneckých leteckých a námořních silách na všech bojištích. Spolu s B-17 byl B-24 hlavním pilířem amerických strategických bombardovacích sil na západoevropském bojišti. Díky svému doletu se osvědčil i při operacích v Tichomoří, včetně bombardování Japonska. Protiponorkové stroje s dlouhým doletem sehrály důležitou roli při uzavírání "mezery" uprostřed oceánu během bitvy o Atlantik. 

   Technologické pokroky letounu Boeing B-29 Superfortress a dalších moderních typů bombardérů na konci druhé světové války stroje, které sloužily už od počátku války, překonaly. Tím pádem byl B-24 z amerických služeb rychle vyřazen, ačkoli z B-24 odvozený námořní hlídkový letoun PB4Y-2 Privateer, pokračoval u amerického námořnictva ve službě během korejské války.

   Na strojích B-24 Liberator létali od května 1943 i letci 311. československé bombardovací perutě RAF. 

Prameny:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Consolidated_B-24_Liberator

[2] https://www.thisdayinaviation.com/29-december-1939/

[3] https://www.fronta.cz/kalendar/prvni-vzlet-prototypu-bombarderu-b-24

Kalendárium, 29. prosinec 1944

V pátek 29. prosince 1944 dosáhl Kanaďan F/Lt Richard Joseph "Dick" Audet (RCAF No. J20136) během deseti minut pěti sestřelů nepřátelskách letunů (tři Fw 190 a dva Bf 109). Stal se tak jediným pilotem Spitfiru, který dosáhl podobného úspěchu.

Krátce před jednou hodinou odpolední nasedl Audet do Spitfiru Mk. IX RR201/DB-G a vzlétl v čele žlutého roje perutě na hlídku do prostoru měst Rheine - Osnabrück - Münster. Na jednom z nádraží nedaleko Osnabrücku Kanaďané zničili 4 lokomotivy, 39 železničních vozů a další poškodili. Vypuknuvší požár se navíc rozšířil i na okolo stojící budovy. Poté piloti spatřili trojici nepřátelských letadel, na které zaútočili a dvě padla za oběť F/Lt Irelandovi a F/Lt Cookovi. Následně zahlédl „Dick“ nad městem dalších 12 protivníků a v čele své sekce k nim zamířil.

Německé letouny, identifikované jako osm Fw 190 a čtyři Bf 109, kroužily nad letištěm a blížících se Kanaďanů si nevšimli. Ti udeřili rychle a německou formaci zcela rozvrátili. První vítězství si připsal F/O McCracken, pak již úřadoval jen „Dick“. Jeho souboj trval necelých deset minut a pilot nahlásil 5 vítězství, čtyři z toho jisté a jedno pravděpodobné. Během rozboru akce mu však bylo přiznáno zničení i pátého německého letounu. Audet se tak stal nejen esem, a to během svého prvního souboje, ale také jediným pilotem Spitfiru, který sestřelil 5 letadel během jednoho letu.

Protivníky 411. perutě byly s největší pravděpodobností letouny Fw 190 D-9 od 9./JG 54. Dvanáct „Dor“ startovalo do akce také kolem jedné s úkolem hlídkovat v oblasti Rheine. Mise ale skončila „krvavou lázní“. Šest pilotů padlo, další dva letouny byly poškozeny, včetně stroje velitele 9. Staffel Oblt. Williho Heilmanna. Ztráty tak odpovídají nárokům kanadských pilotů.

Michal Rak

Pět během deseti minut, F/L Richard J. Audet,

Military revue, č. 3, 2011.

Seznam sestřelů:

29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen

29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen

29. 12. 1944 1 Fw 190 zničen

29. 12. 1944 1 Bf 109 zničen

29. 12. 1944 1 Bf 109 zničen

01. 01. 1945 1 Fw190 zničen

01. 01. 1945 1 Fw190 zničen

04. 01. 1945 1 Fw 190 zničen

04. 01. 1945 ½ Fw 190 zničen

14. 01. 1945 1 Fw 190 zničen

23. 01. 1945 1 Me 262 zničen

23. 01. 1945 1 Me 262 zničen na zemi

24. 01. 1945 1 Me 262 poškozen

Prameny:

[1] Rak, Michal: Pět během deseti minut, F/L Richard J. Audet, in Military revue, No. 3, 2011.

[2] Foreman, John: The Fighter Command War Diaries, Part 5 - July 1944 to May 1945, The operational history of Fighter Command, Second Tactical Air Force, 100 Group and Air Defence of Great Britain 1939-45, Air Research Publications, 2003.

[3] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part Three 1st July 1943 – 8th May 1945, Red Kite, 2012. 

[4] Olynyk, Frank J.: Royal Air Force 400 Series Squadrons Credits for the Destruction of Enemy Aircraft in Air-to-Air Combat World War 2, Victory List No. 7, Published by the Author, Aurora, November 1989. 

[5] Shores, Christopher - Williams, Clive: Aces High, A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces in WWII, Grub Street, London 1994. 

[6] Shores, Christopher - Thomas, Chris: 2nd Tactical Air Force, Volume Two, From Breakout To Bodenplatte July 1944 to January 1945, Classic Publications, 2005. 

[7] Thomas, Andrew: Spitfire Aces of Northwest Europe 1944-45, Aircraft of the Aces 122, Osprey Publishing, September 2014. 

[8] https://www.valka.cz/Audet-Richard-Joseph-t49279

[9] http://acesofww2.com/can/aces/audet/ 

Kalendárium, 23. prosinec 1974

   V pondělí 23. prosince 1974 provedli testovací první pilot Col. Charles C. Bock, Jr., druhý pilot Col. Emil Sturmthal a letecký zkušební inženýr Richard Abrams první let letounu Rockwell B-1 Lancer z letecké základny Air Force Plant 42 v Palmdale v Californii. 

   Jedná se o americký nadzvukový strategický bombardér, který byl vyvinut k provádění jaderných úderů v hloubi Sovětského svazu, ale po roce 2000 byl úspěšně používán též k plnění taktických úkolů. Byl nasazen v operacích Pouštní liška, Spojenecká síla, Trvalá svoboda a ve válce v Iráku. Spolu s letouny B-52 Stratofortress a B-2 Spirit dnes typ B-1B tvoří páteř bombardovacího letectva USA.