Poslední výstřely MiGu-15 při ostrém zásahu proti narušiteli.
V úterý 23. května 1978 major Ferdinand Ivan od 1. slp donutil přistát vrtulník. Hotovost tehdy držel spolu s majorem Urešem. V 09.51 oznámila hláska PVOS narušení vzdušného prostoru neznámým vrtulníkem z Rakouska. Přibližně ve stejnou dobu tento cíl zaznamenaly i radary v Třebotovicích. Krátce poté dostal první stíhač – major Ivan rozkaz ke vzletu. V prostoru Suchdolu nad Lužnicí nalezl narušitele, kterým byl vrtulník AB-204B od 3. leteckého pluku Rakouského letectva. Jednalo se o americký Bell 204B (UH-1B), vyráběný v italské licenci. Ten kroužil nad suchdolským nádražím a patrně se snažil zorientovat podle názvu stanice. Když se náš MiG-15 přiblížil, začal rakouský vrtulník prchat směrem k hranicím. Velitelské stanoviště vydalo příkaz k výstražné dávce. Posádka Bellu ale nereagovala. V tu chvíli již major Ivan ztrácel spojení s velitelským stanovištěm a vystoupal proto do 500 metrů. Vzápětí dostal rozkaz cíl sestřelit.
Následující okamžiky major Ivan popsal takto: „Rozkaz jsem pochopitelně odmítnout nemohl, ale sestřelit jsem jej nechtěl. Byl to sice narušitel, vojenský vrtulník, ale neozbrojený. Navíc jsem nevěděl, jestli měl na našem území nějaký úkol, nebo jak jsem spíš předpokládal, jenom zabloudil. Úkol zadržet narušitele jsem ale splnit musel a tak jsem zkusil ještě poslední možnost. Uskutečnil jsem zteč a vypálil dávku před něj do lesa, odkud se rozprskl oblak rozstřílených větví a jehličí. Tentokrát jsem spoušť trochu podržel, takže vyšlo 60 ran z obou 23 mm kanónů. Funkcionáři armády mi později vytýkali, proč jsem vrtulník nesestřelil. Vyslechl jsem různé narážky o mé střelecké schopnosti a podobné řeči. Komisi jsem musel zdůvodnit, proč nedošlo k sestřelu. Samozřejmě jsem nemohl přiznat skutečný důvod a tvrdil jsem, že vzhledem k velmi malé výšce a rychlosti vrtulníku to prostě nešlo. Vyšetřování bylo nakonec ukončeno, a protože přes všechny řeči a výtky byl úkol přece jen splněn a narušitel zadržen, dostali jsme oba odměnu.“ Vrtulník přistál nedaleko jedné samoty poblíž Dvorů nad Lužnicí. Major Ivan ještě navedl hlídku pohraniční stráže k místu přistání, a protože mu začalo docházet palivo, požádal o start majora Ureše. Ten jej nad vrtulníkem vystřídal a hlídal Rakušany před pokusem o únik stroje za hraniční čáru. Jednalo se o poslední výstřely MiGu-15 při ostrém zásahu proti narušiteli.
Prameny:
[1] Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války, in Historia Bellica, No. 3, 2018.
[2] Irra, Miroslav: Poslední sestřely studené války, neposlušný Bell, in Letectví + kosmonautika, No. 18, 2000.
[3] Irra, Miroslav: MiG-15, "Patnáctka" - Letoun MiG-15 v čs. vojenském letectvu v letech 1951-1983, 1. díl, Jakab, 2006.
[4] Irra, Miroslav: Příběh Jižní eskadrony, Zvolenský stíhací letecký pluk 1944-1994, Regionální letecko-historická společnost České Budějovice a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014.
[5] Irra, Miroslav: Vysoká modrá zeď - ohlédnutí po letech, Protivzdušná obrana Československa v počátečním období studené války do roku 1961, Jakab Publishing s.r.o., Bučovice 2018. ISBN: 978-80-87350-93-5
Žádné komentáře:
Okomentovat