Víkendové toulky přírodou

Tento, již druhý, prodloužený víkend se, myslím, vydařil po všech stránkách. Počasí bylo více jak vydařené, a tak jsme se s Evkou a Klárkou rozhodli ho strávit výlety po okolí Brna. Byly to v podstatě pro Klárku první opravdu "celodenní" výlety a zdá se, že si je opravdu užívala a navíc, již druhý den večer pozorujeme, že spinká jak neviňátko :-)

V sobotu jsme se rozhodli pro výlet do Mariánského údolí. Vyrazili jsme od Perníkářova mlýna proti proudu říčky "Říčky". Na to, že jsme vyráželi kolem desáté hodiny, mě docela i překvapilo, jak málo lidí tam bylo, což nám samozřejmě zas tak moc nevadilo. Klárka spala jen v autě cestou do Brna, takže cestu kočárkem si pěkně užívala a koukala na nové, pěkné prostředí. Ale u vodní nádrže Pod Hrádkem, už začala pofňukávat, tak jsme ji vzali z kočárku do náruče a směřovali k Muchově boudě, kde jsme měli naplánovaný oběd. Trošku jsme si nadávali, že jsme nevzali šátek, a tak jsme ji museli tahat v rukách... už se pronese holčina jedna roztomilá. Už aby Klárka pevně seděla, protože první, co si pořídíme bude dětská krosnička (zatím je favoritem Vaude Jolly Comfort IV ).

U Muchovy boudy jsme si rozprostřeli celtu a trošku si odfrkli. S Evkou jsme si dali "pifko" :-) a já neodolal domácí klobáse. Klárka si pak pochutnala na dobroučké kašičce. Ještě jsme chvilku blbli s Klárkou na louce a vydali se dál proti proudu říčky, směrem na Ochoz. Nakonec jsme došli jen k bývalé vápence. Tam totiž končila pěkná cesta a začala kamenitá lesní zpevněná cesta. Tak jsme to otočili a vydali se na zpáteční 5,5km cestu. Klárce ten krásný čerstvý vzduch opravdu prospíval, a tak spala skoro dvě a tři čtvrtě hodinky. Protože jsme ji nechtěli budit při přendávání do auta, tak jsme se obětovali a dali si u Perníkářova mlýna ještě točenou Kofču.

Na dnešek jsme si pro změnu naplánovali výlet z Veverské Bítýšky na Šmelcovnu údolím Bílého potoka. Tušili jsme, že v druhé části trasy bude terén horší, ale podcenili jsme délku trasy. Hned na začátek cesty jsme se posilnili vynikající točenou zmrzlinou a vyrazili na cestu. Nakonec jsme došli jen kousek "za chaloupky" a po zhruba pěti kilometrech to otočili. Přeci jen se blížil čas oběda a navíc jsme se dozvěděli, že Lažanský mlýn je zavřený. Tak jsme se vraceli zpět do Bítýšky, že tam nakrmíme nejen sebe, ale hlavně Klárku. Cestou jsme potkali pár cyklistů s dětskými vozíky za kolem, tak jsme po nich mlsně pokukovali, protože pořád koketujeme s myšlenkou si takový vozík také pořídit. Klárce se už opět moc nelíbilo v kočárku, ale tentokráte jsme byli "vyzbrojeni" šátkem, tak si ji Evka uvázala na bok a to se Klárce móóóc líbilo. Koukala všude kolem sebe a pořád nás obdarovávala nádhernejma úsměvama... to se hned lépe cestuje. Ve Veverské Bítýšce jsme nakonec zakotvili v Hospodě u Kocourků, před kterou jsme parkovali. No, jedinou slabinou bylo, že měli jen desítku a neměli kofču, zato tam dělají úplně úžasné mexické fazole.
S plnými bříšky jsme se vydali směrem ke Svratce a podél řeky šli až k přístavišti. Klárka už zase spokojeně spala, a tak jsme si u přístaviště opět rozprostřeli celtu a koukali na naloďování turistů na Dallas. Klárce se ale zastesklo po pravidelném kolíbání, a tak se probudila a jasným hlasem nám dala najevo, že s ní máme chodit a ne se povalovat na břehu přehrady :-) Tak jsem se sbalili a vyrazili směrem na Mečkov. Ještě před chatama jsme to však otočili po červené směr Veverská Bítýška.

Doufejme, že i dalši týdny bude dobré počasí a my budeme s Klárkou moci vyrazit na další výlet. Zrovna teď mi Evka poslala námět na další výlet: Závod horských kol Brno – Černá Hora – Brno. Nejde ani tak o ten závod, jako se jít podívat na přívěsný vozík BeneCYKL® Kozlík, který je spolu s Croozer Kid for 1 adeptem na koupi, pokud bychom se pro vozík nakonec rozhodli :-) Oba si ale chceme předem půjčit a vyzkoušet.