úterý 11. června 2019

Kalendárium 11. červen 1982


Včera jsme si připoměli výročí operace Mír pro Galileu (První libanonská válka), která dala světu i první letecké eso na letounu McDonnell Douglas F-15 Eagle, kterým se stal izraelský síhač Avner Naveh a první letecké eso na letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon, kterym se stal Amir Nahumi.



Dnešmí den je výročím pro nejúspěšnější stroj General Dynamics / Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon historie. Šestý den operace Mír pro Galileu, v pátek 11. června 1982, dosáhl izraelský pilot Eytan Stibbe z 117 Tayeset („First Jet“ Squadron) na letounu F-16A Netz, číslo 107, v rozmezí pěti minut (10:45-10:50) celkem čtyř sestřelů syrských letounů:
1x SU-22M2-K raketou AIM-9L
1x SU-22M2-K 20mm kanónem
1x MiG-23BN raketou AIM-9L
1x SA.342L Gazelle raketou AIM-9P3
Tím se účet tohoto stíhacího letouny zastavil na úctyhodném čísle 6 a ½ sestřelů.



Jednalo se o letoun General Dynamics F-16A Block 5, 78-0311 / 6V-4, původně měl letoun zamířit do Iránu, ale po změně režimu v této asijské zemi nakonec docestoval k izraelskému vojenskému letectvu v rámci dodávky Peace Marble I v červnu 1980. V neděli 7. června 1985 se letoun pilotovaný Amosem Yadlinem účastnil operace Opera - leteckého útoku na irácký jaderný reaktor Osirak. Prvního sestřelu na letounu Netz 107 dosáhl Ze'ev Raz, když ve středu 21. března 1982 sestřelil raketou AIM-9L syrský letoun MiG-23. Šestý den operace Mír pro Galileu, ve středu 9. června, zaznamenal Netz 107 další dva jisté sestřely, když Eliezer Shakedi krátce po sobě okolo 15:55 raketou AIM-9L zasáhl jeden syrský MiG-23 sám a jeden ve spoluúčasti s kolegou Eytanem Stibbe (pilotující F-16A Netz 129).
Poslední čtyři sestřely, viz výše, pak dosáhl Eytan Stibbe.

O několik let později se letoun přestěhoval k 253 Tayeset (טייסת 253‎‎) a v prosinci 2014 byl vyřazen a převezen do Muzea Izraelského vojenského letecva v Hatzerimu.








Dalšími nejúspěšnějšími stroji se staly letouny čísel 116, 225, 234, 237 a 240, jejíž piloti si na nich připsali shodně po třech sestřelech:

F-16A Block 5, 78-0317 / 6V-10, 116:
10.06.1982 17:00 117 Tayeset Berkovich, Rafi 1 MiG-23MS
10.06.1982 17:00 117 Tayeset Berkovich, Rafi 1 MiG-23MS
10.06.1982 17:00 117 Tayeset Berkovich, Rafi 1 MiG-21bis

F-16A Block 10, 78-0330 / 6V-23, 225:
08.06.1982 110 Tayeset Sas, Shlomo 1 MiG-23BN
11.06.1982 110 Tayeset Shafir, Israel (Relik) 1 Su-22
11.06.1982 110 Tayeset Shafir, Israel (Relik) 1 Su-22

F-16A Block 10A, 78-0336 / 6V-29, 234:
10.06.1982 17:00 110 Tayeset Nahumi, Amir 1 MiG-23
10.06.1982 17:00 110 Tayeset Nahumi, Amir 1 MiG-23
10.06.1982 17:00 110 Tayeset Nahumi, Amir 1 MiG-23

F-16A Block 10A, 78-0338 / 6V-31, 237:
09.06.1982 110 Tayeset Eynav, Ofer 1 MiG-21
10.06.1982 ráno 110 Tayeset Nahumi, Amir 1 MiG-23
10.06.1982 ráno 110 Tayeset Nahumi, Amir 1 MiG-23


F-16A Block 10A, 78-0340 / 6V-33, 240
25.05.1982 110 Tayeset Mohar, Amos 1 MiG-21
25.05.1982 110 Tayeset Mohar, Amos 1 MiG-21
11.06.1982 110 Tayeset Bavli, Yehuda 1 SU-22M2-K

Za celou dobu operačního nasaení letounů F-16 v Izraelském vojenském letectvu jejich piloti získali celkem 56 sestřelů:
1 balón
2 Mi-8
17 MiG-21
21 MiG-23
2 SA.342L Gazelle
8 Su-22
5 UAV

Prvního sestřelu na letounu F-16A Block 5, 78-0314 / 6V-7, No. 112 dosáhl Rafi Berkovich z 117 Tayeset, když 28. dubna 1981 v 12:14 u Zakhle sestřelil pomocí kanónu syrský vrtulník Mi-8.


Zatím posledního sestřelu (k 11. červnu 2019) na letounu F-16C Block 30A, 87-1661 / 4J-16, No. 340 dosáhl neznámý pilot 117 Tayeset, když 25. dubna 2013 v oblasti 5 mil od přístavu Haifa sestřelil raketou Python 5 UAV.



Prameny:
[1] McCarthy, Donald J., Jr.: The Raptors: All F-15 and F-16 Aerial Combat Victories, Schiffer Military History, 1 edition, March 28, 2017.
[2]  McCarthy, Donald J., Jr.: The Sword of David: The Israeli Air Force at War, Skyhorse, 2014.
[3] Michulec, Robert: Pogrom nad doliną Bekaa 1982, in Lotnictwo, Numer Specjalny 17 (185), 2016.
[4] Norton, Bill: Air War on the Edge: A History of the Israel Air Force and It's Aircraft Since 1947, Midland Publishing Ltd, 2004.
[5] Weiss, Ra'anan - Efrati, Yoav: General Dynamic F-16 A/B Netz, Aircraft of the Israeli Air Force No. 2, IsraDecal Publications, 2000.
[6] Weiss, Ra'anan - Koren, Alon: Lockheed Martin F-16C/D Barak, Aircraft of the Israeli Air Force No. 4, IsraDecal Publications, 2003. 
[7] https://en.wikipedia.org/wiki/Netz_107
[8] http://www.f-16.net/

pondělí 10. června 2019

Kalendárium, 10. červen 1982


V neděli 6. června 1982 spustily izraelské ozbrojené síly Operaci Mír pro Galileu (První libanonská válka), která měla za cíl likvidaci základen palestinckých polovojenských organizací v Libanonu. V průběhu této akce poskytovaly letouny F-15 a F-16 hlavně podporu pozemním jednotkám a podílely se na vyřazení systémů protiletadlové obrany syrských vojsk v libanonském údolí Bikáa. I tak však došlo k mnoha leteckým bojům a tak tato operace dala světu ve čtvrtek 10. června 1982 i první letecké eso na letounu McDonnell Douglas F-15 Eagle, kterým se stal izraelský síhač Avner Naveh a první letecké eso na letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon, kterym se stal Amir Nahumi.

Sestřely Avnera Naveha na letounu F-15:
24.09.1979 133 Tayeset F-15A-18-MC 695 1 MiG-21
24.09.1979 133 Tayeset F-15A-18-MC 695 1 MiG-21
10.06.1982 133 Tayeset F-15D-28-MC 957 1 MiG-23 *
10.06.1982 133 Tayeset F-15D-28-MC 957 1 MiG-23 *
10.06.1982 133 Tayeset F-15D-28-MC 957 1 MiG-21 *
19.11.1985 106 Tayeset F-15C-29-MC 840 1 MiG-23
19.11.1985 106 Tayeset F-15C-29-MC 840 ½ MiG-23
* WSO Michael Cohen









Sestřely Amira Nahumiho na letounu F-16:
14.07.1981 110 Tayeset F-16A Block 10 219 1 MiG-21MF
09.06.1982 110 Tayeset F-16A Block 10 220 1 MiG-21
10.06.1982 ráno 110 Tayeset F-16A Block 10A 237 1 MiG-23
10.06.1982 ráno 110 Tayeset F-16A Block 10A 237 1 MiG-23
10.06.1982 17:00 110 Tayeset F-16A Block 10A  234 1 MiG-23
10.06.1982 17:00 110 Tayeset F-16A Block 10A  234 1 MiG-23
10.06.1982 17:00 110 Tayeset F-16A Block 10A  234 1 MiG-23





edit: Fri Jun 11 08:54:11 AM CEST 2021

sobota 8. června 2019

Kalendárium, 8. červen 1920


V úterý 8. června 1920 se ve vesnici Obražejevka na Ukrajině narodil Ivan Nikitovič Kožedub, nejúspěšnější spojenecké letecké eso druhé světové války s čtyřiašedesáti jistými sestřely. V roce 1939 ukončil předvojenský letecký výcvik v Šostkinském aeroklubu. V únoru 1940 byl povolán do Rudé armády a nastoupil do Čugujevské vojenské letecké školy pilotů. Po jejím absolvování zde zůstal jako instruktor a další dva roky sloužil při výcviku dalších pilotů. Ve škole létal na letounech typu UT-2, UTI-4 a I-16. Po vypuknutí války opakovaně žádal o odeslání na frontu, bylo mu však vyhověno až začátkem roku 1943.
V březnu 1943 byl převelen k 240. IAP. Pluk byl vyzbrojen Lavočkiny La-5 a operoval na středním úseku fronty. V průběhu prvního bojového letu 26. 3. 1943 byl napaden dvoumotorovým stíhacím Messerschmittem Bf 110 a s poškozeními se mu jen tak tak podařilo doletět na vlastní letiště. Své skóre otevřel dne 6. července 1943 v bitvě u Kurska, kdy sestřelil Ju 87. Hned druhého dne poté sestřelil další Stuku a 9. července poslal k zemi dva Bf 109. Nadále létal už jako velitel eskadrilji ve stavu 240. IAP. Velkých úspěchů dosáhl v leteckých bojích nad Dněprem, kde v průběhu října 1943 sestřelil 16 německých letadel. Na konci tohoto měsíce měl na svém kontě už 27 sestřelů a byl navržen na vyznamenání titulem Hrdina Sovětského svazu. Titul však obdržel až 4. února 1944. Od května 1944 bojoval Ivan Kožedub na stroji La-5F s číslem 14 vyrobeným za peníze, které státu poskytl kolchozník V. V. Koněv. V průběhu několika dní na tomto stroji sestřelil osm nepřátelských letadel. Dne 31. května 1944 dosáhl svého čtyřicátého vítězství. Podruhé byl titulem Hrdiny Sovětského svazu vyznamenán 19. srpna 1944.
V září byl přeložen k elitnímu 176. GIAP. V té době byl pluk vyzbrojován novými stíhacími letouny Lavočkin La-7. Kožedub tehdy získal stroj s číslem 27, na kterém létal až do konce války. Na konci léta 1944 létal v oblasti Baltského moře. Dne 12. února 1945 se mu v průběhu jednoho bojového letu podařilo poslat k zemi tři Fw 190. Jeho nejcennějším vítězstvím se stalo sestřelení proudového Me 262 v sobotu 17. února. Ve svém posledním leteckém souboji 17. dubna 1945 nad Berlínem sestřelil dva Fw 190. Potřetí byl Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu dekorován 18. srpna 1945. Celkem vykonal 330 bojových letů a na své konto si v průběhu 120 soubojů, za necelé dva roky svého frontového nasazení, připsal 64 sestřelů.
Po skončení války sloužil nadále ve vojenském letectvu. V roce 1949 absolvoval Vojenskou leteckou akademii a v roce 1956 Vojenskou akademii generálního štábu. V průběhu války v Koreji velel 324. IAD vyzbrojeného proudovými MiGy-15. Jeho divize v průběhu svého bojového nasazení sestřelila 239 letounů vojenských sil OSN. Sám Kožedub do bojových akcí ale nezasáhl. Jako trojnásobnému Hrdinovi Sovětského svazu mu nebylo dovoleno bojově létat. V roce 1964 byl jmenován prvním zástupcem velitele Moskevského vojenského okruhu. V roce 1970 byl povýšen do hodnosti geněral-polkovnik aviaciji a od roku 1971 působil na hlavním velitelství VVS. V roce 1978 byl zařazen do Skupiny generálních inspektorů Ministerstva obrany SSSR. Kromě třech Zlatých hvězd Hrdiny Sovětského svazu byl vyznamenán dvakrát Řádem Lenina, sedmkrát Řádem Rudého praporu, Řádem Alexandra Něvského, Řádem Vlastenecké války I. a II. stupně, a také medailemi, včetně řady zahraničních. V poválečném období pak dvakrát Řádem Rudé Hvězdy, Řádem Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR II. a III. stupně. Dosáhl hodnosti maršal-aviaciji. Zemřel ve čtvrtek 8. srpna 1991.

# datum čas typ místo sestřelu protivník
1 6.7.1943 La-5 Z od Zavidovky 1 Ju 87
2 7.7.1943 La-5 stanice Gostiščevo 1 Ju 87
3 9.7.1943 La-5 Krasnaja Poljana 1 Bf 109
4 9.7.1943 La-5 V od Pokrovky 1 Bf 109
5 9.8.1943 La-5 Prelestnyj 1 Bf 109
6 14.8.1943 La-5 Iskrovka 1 Bf 109
7 14.8.1943 La-5 Kolomna 1 Bf 109
8 16.8.1943 La-5 Rogaň 1 Ju 87
9 22.8.1943 La-5 Ljubotin 1 Fw 190
10 9.9.1943 La-5 S od Iskrovky 1 Bf 109
11 30.9.1943 La-5 JZ od Borodajevky 1 Ju 87
12 1.10.1943 13:25 La-5 Z od Borodajevky 1 Ju 87
13 1.10.1943 13:27 La-5 Z od Borodajevky 1 Ju 87
14 2.10.1943 La-5 Ploskoje 1 Bf 109
15 2.10.1943 La-5 Petrovka 1 Ju 87
16 2.10.1943 La-5 JZ od Andrejevky 1 Ju 87
17 2.10.1943 La-5 JZ od Andrejevky 1 Ju 87
18 4.10.1943 La-5 SZ od Borodajevky 1 Bf 109
19 5.10.1943 La-5 JZ od Krasnyj Kut 1 Bf 109
20 5.10.1943 La-5 Z od Kucevalovky 1 Bf 109
21 6.10.1943 La-5 Borodajevka 1 Bf 109
22 10.10.1943 La-5 Dněprovo-Kamenka 1 Bf 109
23 12.10.1943 La-5 S od Ploskoje 1 Ju 87
24 12.10.1943 La-5 J od Petrovky 1 Bf 109
25 12.10.1943 La-5 J od Domotkaňu 1 Ju 87
26 29.10.1943 La-5 Krivoj Rog 1 Ju 87
27 29.10.1943 La-5 Z od Budovky 1 He 111
28 16.1.1944 14:40 La-5 Novo-Zlynka 1 Bf 109
29 30.1.1944 11:05 La-5 4 km V od Nečajevky 1 Bf 109
30 30.1.1944 11:17 La-5 Z od Lipovky 1 Ju 87
31 14.3.1944 17:10~ La-5 Osijevka 1 Ju 87
32 21.3.1944 La-5 Lebedin - Špola 1 Ju 87
33 11.4.1944 17:50 La-5 Syrka 1 PZL-24
34 19.4.1944 14:35 La-5 S od Iaşi, Rumunsko 1 He 111
35 28.4.1944 La-5 JV od Vulturu, Rumunsko 1 Ju 87
36 29.4.1944 La-5 Horleşti, Rumunsko 1 Hs 129
37 29.4.1944 La-5 Horleşti, Rumunsko 1 Hs 129
38 3.5.1944 La-5F „bílá 14“ Târgu Frumos — Dumbrăviţa, R. 1 Ju 87
39 31.5.1944 La-5F „bílá 14“ V od Vulturu, Rumunsko 1 Fw 190
40 1.6.1944 La-5F „bílá 14“ Cuza Vodă, Rumunsko 1 Ju 87
41 2.6.1944 La-5F „bílá 14“ Z od Stânca, Rumunsko 1 Hs 129B-2
42 3.6.1944 ráno La-5F „bílá 14“ Redyu-Uluj - Tătăr, Rumusnko 1 Fw 190
43 3.6.1944 ráno La-5F „bílá 14“ Redyu-Uluj - Tătăr, Rumunsko 1 Fw 190
44 3.6.1944 La-5F „bílá 14“ SZ od Iaşi (Jassy), Rumunsko 1 Fw 190
45 7.6.1944 La-5F „bílá 14“ Pârliţa, Moldávie 1 Bf 109
46 8.6.1944 La-5F „bílá 14“ Cârpiţi, Rumunsko 1 Bf 109
47 22.9.1944 La-7 „bílá 27“ SZ od Strenči 1 Fw 190
48 22.9.1944 La-7 „bílá 27“ JZ od Ramnieki - Daksty 1 Fw 190
49 25.9.1944 La-7 „bílá 27“ SZ od Valmiera 1 Fw 190
50 16.1.1945 La-7 „bílá 27“ J od Studziana 1 Fw 190
51 10.2.1945 16:15 La-7 „bílá 27“ SZ od okraje letiště Morin 1 Fw 190D
52 12.2.1945 18:30~ La-7 „bílá 27“ Z od Kinitzu 1 Fw 190
53 12.2.1945 18:30~ La-7 „bílá 27“ Z od Kinitzu 1 Fw 190
54 12.2.1945 18:30~ La-7 „bílá 27“ jezero Kietzer See 1 Fw 190
55 17.2.1945 11:20-12:10 La-7 „bílá 27“ 2 km V od Alt Friedlandu 1 Me 262
56 19.2.1945 La-7 „bílá 27“ S od Fürstenfelde 1 Bf 109
57 11.3.1945 17:25 La-7 „bílá 27“ S od Brünchenu 1 Fw 190
58 18.3.1945 13:35~ La-7 „bílá 27“ 8-10 km S od Küstrinu 1 Fw 190
59 18.3.1945 ~13:35~ La-7 „bílá 27“ 5-6 km SZ od Küstrinu 1 Fw 190
60 22.3.1945 18:25-19:20 La-7 „bílá 27“ 5-6 km S od Zeelow 1 Fw 190
61 22.3.1945 18:25-19:20 La-7 „bílá 27“ 6-7 km V od Gusowa 1 Fw 190
62 23.3.1945 La-7 „bílá 27“ stanice Werbig 1 Fw 190
63 17.4.1945 La-7 „bílá 27“ Wriezen 1 Fw 190
64 17.4.1945 La-7 „bílá 27“ Kinitz 1 Fw 190
















Prameny:
[1] Šafařík, Jan - Brzkovský, Marek: První sestřely příští války, in Hobby Historie, No. 31, červenec – září 2015.
[2] Brzkovský, Marek - Šafařík, Jan: Spojenec nebo protivník, Souboje sovětských a amerických stíhačů 1944–1945, in Válka revue, No. 5, 2018.
[3] Бодрихин, Николай Георгиевич: Сталинские соколы, НПП Дельта, Москва, 1997.
[4] Бодрихин, Николай Георгиевич: Величайшие воздушные асы XX века, Серия: Война и мы, Издательство: Эксмо, Яуза, 2011. ISBN 978-5-699-50391-9
[5] Бодрихин, Николай Георгиевич: Кожедуб, Серия: Жизнь замечательных людей, Издательство: Молодая гвардия, 2010. ISBN 978-5-235-03292-7
[6] Быков, Михаил Юрьевич: Асы Великой Отечественной. Самые результативные летчики 1941-1945 гг., Яуза, Эксмо, 2007 г.
[7] Быков, Михаил Юрьевич: Советские асы 1941-1945. Победы Сталинских соколов, Яуза, Эксмо, 2008 г.
[8] Быков, Михаил Юрьевич: Все асы Сталина 1936 – 1953 гг., Серия: Элитная энциклопедия ВВС. Такой книги еще не было!, Издательство: Яуза-Пресс, 2014. ISBN: 978-5-699-67789-4
[9] Быков, Михаил Юрьевич: Самолеты советских асов, Боевая раскраска "сталинских соколов", Серия: Война и мы. Авиаколлекция. «Бортовая живопись» , Издательство: Яуза-каталог, 2016. ISBN: 978-5-906716-51-4
[10] Кожедуб, Иван Никитович: Три сражения, Воениздат НКО СССР, 1945.
[11] Кожедуб, Иван Никитович: Верность Отчизне, Ищущий боя, Яуза, Эксмо, 2006. ISBN 5-699-14931-7
[12] Кожедуб, Иван Никитович: Неизвестный Кожедуб, Служу Родине, Яуза, Эксмо, 2009. ISBN 978-5-699-34385-0
[13] Нерсесов, Юрий: Американский счет майора Кожедуба, Спецназ России, № 4 (91), 2004.
[14] Симонов, Андрей Анатольевич - Бодрихин, Николай Георгиевич: Боевые летчики – дважды и трижды Герои Советского Союза, Издательство: Фонд «Русские витязи», 2017 г. ISBN: 978-5-9909605-1-0

čtvrtek 6. června 2019

Kalendárium, 6. červen 1944


Operace Neptune byla jednou z největších vyloďovacích operací v historii vojenství. Její rozměry byly velkolepé: 5000 lodí spolu s tisíci menších plavidel, podporovaných 11 000 letadly, mělo během 48 hodin vrhnout téměř 200 000 mužů proti Hitlerovu vychvalovanému Atantickému valu. Když ráno 6.června 1944, v den D, začaly první červánky pronikat tmou, viděli němečtí pozorovatelé při pohledu z normandského pobřeží, jak se před nimi, kam až jejich oči dohlédnou, rozprostírají svazy 5300 námořních lodí, od největších válečných plavidel po nejmenší hlídkové lodi. Největší invazní flotila jaká kdy byla sestavena, zahrnující válečné lodi, obojživelná plavidla, pomocné a výsadkové lodi z Velké Británie, USA, Francie, Kanady, Polska, Řecka a Holandska, byla připravena zahájit osvobozování Evropy.




[1] https://forum.valka.cz/topic/view/125802
[2] https://www.fronta.cz/den-d-invaze-v-normandii-6-cervna-1944

středa 5. června 2019

Kalendárium, 5. červen 1967

   

V pondělí 5. června 1967 začala třetí arabsko-izraelská válka, zvaná též Šestidenní válka. Jednalo se o vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Súdán, Tunisko, Maroko a Alžírsko.
   O senzační vítězství Izraele v Šestidenní válce se zasloužily především izraelské tajné služby. Mnoho životně důležitých informací dodal Eli Kohen, Izraelec narozený v Egyptě. Dodával Izraeli kvalitní vojenské i politické informace, mezi kterými nechyběly četné podrobnosti o frontové pevnostní linii na Golanech, které Izrael dobyl v červnu 1967. Kohena však Syřané odhalili a popravili.
   Izrael dokázal skvěle monitorovat rádiové vysílání protivníků. Izraelci dokázali odposlechnout dialog mezi Násirem a Husajnem. Násir znovu obsadil demilitarizovaný Sinajský poloostrov, přesunul tam sto tisíc vojáků a těžké zbraně. Poručil vojskům OSN, aby odešla. Dne 22. května 1967 zablokoval Akabu pro Izrael uzavřením Tiranských nížin. Samotný akt vojenské blokády chápe mezinárodní právo jako akt agrese. Dne 30. května téhož roku uzavřel Násir vojenské spojenectví s jordánským králem Husajnem. Egyptská a syrská média začala štvát proti Izraeli. Nicméně izraelský Aman byl o všem informován. Izrael získal informace o třech arabských armádách, o její struktuře, vyzbrojení, bojové taktice.
   Dne 5. června 1967 v 7.45 ráno zahájily izraelské letecké síly preventivní úder - Operace Moked. Masivním izraelským bombardováním bylo zničeno přes 400 egyptských, syrských a jordánských letadel, aniž by jediné vzlétlo. Izraelci využili momentu překvapení. Arabským leteckým silám zbylo ještě 280 letadel, které však nebyly rozhodující silou. Izraeli se tak uvolnily ruce k efektivnější obraně.
   Dne 7. června dobyli Izraelci Staré město a znovu sjednotili Jeruzalém pod svou svrchovanost, o den později 8. června 1967 docílili vítězství na Západním břehu Jordánu (Judei a Samaří), za další dva dny Izrael zvítězil na Golanských výšinách a dostal se na vzdálenost pouhých 50 kilometrů od Damašku. Na Sinaji i na Západním břehu dosáhl Izrael velikého vítězství, největšího ve svých novodobých dějinách. Egyptská i jordánská vojska byla na ústupu. 8. června přijal Násir zastavení palby, které vydala Rada bezpečnosti na den 7. června. Během 9. června začaly odpadat i syrské bojové jednotky. Boje na Golanech skončily 10. června 1967 v 18.30 hodin. Šestidenní válka skončila. 
   Během šesti dnů Izrael obsadil celé jordánské území západně od řeky Jordán a východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov a Pásmo Gazy a syrské Golanské výšiny. V bojích padlo nebo zůstalo nezvěstných 10000 až 15000 Egypťanů, na 6000 Jordánců, 2500 Syřanů a 770 až 980 Izraelců (rozmezí je dáno nejednotností zdrojů). K tomu je třeba připočítat 34 Američanů z USS Liberty a 10 Iráčanů. Ztráty hlavních druhů techniky byly následující, arabská koalice: 452 letadel (z toho 148 MiG-21, 112 MiG-17, 14 Su-7 a 31 Tu-16, zbytek sedm dalších typů včetně vrtulníků) a necelých 1000 tanků, Izrael: 46 letadel a 80 tanků.

Informace o ztrátách jednotlivých účastníků se u různých zdrojů liší :
Egypt
    Tu-16 — 30
    Il-28 — 27
    Su-7 — 10
    MiG-21 — 95
    MiG-19 — 20
    MiG-15/17 — 82
    An12 — 8
    Il-14 — 24
    Mi-6 — 8
    Mi-4 — 1
    další typy — 4
celkové ztráty 309 strojů.

Sýrie
    Il-28 — 2
    MiG-21 — 32
    MiG-15/17 — 23
    Mi-4 — 3
celkové ztráty 60 strojů.

Jordánsko
    Hunter — 21
    transportní letouny — 6
    vrtulníky — 2
celkově — 29

Irák
    Tu-16 — 1
    MiG-21 9
    Hunter — 5
    transportní letouny — 2
celkově — 17

Libnon
   Hunter — 1










[1] https://www.valka.cz/
[2] https://en.wikipedia.org/
...