středa 15. srpna 2018

Kalendárium, 15. srpen 1940

„Černý čtvrtek“ 

Dne 15. srpna 1940 vyvinula Luftwaffe co do počtu vzletů největší úsilí za celou Bitvu o Británii: jejich počet se vyšplhal na nejméně 1786. Útoků se zúčastnily všechny tři Luftflotten: 2, 3 a 5.

Před polednem zahájily nápor Stuky Luftflotte 2, které si na mušku vzaly letiště Lympne a Hawkinge – přičemž prvně jmenované na několik dní vyřadily. Fronta se poté přesunula na sever, kde útočily Heinkely He 111 doprovázené Bf 110D na oblast Newcastlu a Junkersy Ju 88A a C na základnu Bomber Command Driffield. Bombardéry Luftflotte 5 ale byly krvavě odraženy a nedosáhly žádných významnějších úspěchů: pouze v Driffieldu zničily pět Whitleyů. To také byla první a poslední velká denní účast v Norsku umístěných jednotek na náletech na Anglii*.

Zbytek akcí už se týkal opět pouze jihu: velké bitvy probíhaly nad ústím Temže a sektorovými základnami Fighter Command; bez šrámů podnikla Erprobungsgruppe 210 nálet na Martlesham Heath, kde způsobila velké škody. Luftflotte 3 zaútočila na oblast hájenou 10. skupinou, ale kvůli silnému odporu se ke svým plánovaným cílům ve vnitrozemí nedostala a místo toho svrhla pumy na oblast okolo Portlandu a Portsmouthu. Ve večerních hodinách pak ErprGr. 210 odstartovala ještě k náletu na Kenley, ovšem spletla si jej s Croydonem, který sice poškodila, ale vzápětí utrpěla těžké ztráty: šest Bf 110 a jeden Bf 109 padlo na konto Britům – mezi nimi i velitel jednotky, jeho adjutant i technický důstojník.

Celkové skóre dne vyznělo ve prospěch Britů v poměru 75:34, ačkoli obě strany počty svých úspěchů nadsazovaly (182:111). 

[1] https://www.fronta.cz/kalendar/cerny-ctvrtek
__________
[1] Foreman, John: The Fighter Command War Diaries, Part 1 - September 1939 to September 1940, The operational history of Fighter Command, Second Tactical Air Force, 100 Group and Air Defence of Great Britain 1939-45, Air Research Publications, 1997.
[2] Foreman, John: RAF Fighter Command Victory Claims of World War Two, Part One 1939-1940, Red Kite, 2003. 
[3] Franks, Norman L.R.: Royal Air Force Fighter Command Losses of the Second World War, Volume 1, Operational Losses: Aircraft and Crews 1939-1941, Midland Publishing, 1997.
[4] Prien, Jochen - Stemmer, Gerhard - Rodeike, Peter - Bock, Winfried: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945 - Teil 4 Tielband I Einsatz am Kanal und über England 26.6.1940 bis 21.6.1941, Struve Druck 2002.
[5] Prien, Jochen - Stemmer, Gerhard - Rodeike, Peter - Bock, Winfried: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe 1934 bis 1945 - Teil 4 Tielband II Einsatz am Kanal und über England 26.6.1940 bis 21.6.1941, Struve Druck 2002. 
[6] Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu, Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945, 1. část - 1940, Ares 1999.
[7] Skalický, Jakub: Černý čtvrtek Luftflotte 5, in Military Revue, No. 11, 2010, s. 12–16.
[8] Skalický, Jakub: Černý čtvrtek Luftwaffe – 15. srpen 1940 na britském nebi, část I., Frinta.cz, https://www.fronta.cz/cerny-ctvrtek-luftwaffe-bitva-o-britanii-15-srpen-1940-1.
[9] Ramsey, Winston G.: The Battle of Britain Then And Now, After The Battle Publication, London 2000. 






Kalendárium, 15. srpen 1945

Japonský císař Hirohito (裕仁, 124. japonský císař) oznámil ve středu 15. srpna 1945 v rozhlasovém projevu rozhodnutí o kapitulaci Japonska. Vysílání bylo pro většinu Japonců překvapením, protože to bylo vůbec poprvé, kdy japonský císař mluvil přímo k národu.


Žhavé výstřely studené války


Konec druhé světové války v září 1945 přinesl světu dlouho očekávaný mír, současně však došlo k víceméně bipolárnímu rozdělení světa na sféru vlivu USA a SSSR. Znovuobnovená Československá republika se zanedlouho dostala po únorových událostech roku 1948 do náručí „Velkého bratra“ z východu. Napříč celou Evropou byla spuštěna železná opona. Československo se tak dostalo na hranici mezi oběma ideologiemi.
...

Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Žhavé výstřely studené války , in Historia Bellica, č. 3, 2018.


Centurion

Od pátku 3. srpna 2018 se na pultech objevilo první číslo nového historického časopisu Centurion s podtitulem Bitvy leteckých es. Je celé monotematicky věnované letecké válce od první světové války až po konec studené války. Teda té předešlé Jsem strašně moc rád, že jsem u vzniku tohoto prvního čísla mohl tak trošku přicmrndávat a tak pevně věřím, že se časopis bude líbit a najde si svůj okruh spokojených čtenářů.


Poslední československé stíhací eso

Od spuštění železné opony koncem čtyřicátých let reagovalo velení československého letectva velmi podrážděně na každé narušení našeho vzdušného prostoru. Zcela automaticky se vždy předpokládalo, že narušitelé mají jen ty nejhorší úmysly. Českoslovenští piloti se střídali v ostrých hotovostech a startovat měli proti každému cíli. Jedním z těch nejúspěšnějších byl pilot MiGu-15 Václav Havner.
...


Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Poslední československé stíhací eso , in Centurion, č. 1, 2018.

Ivan Kožedub a jeho souboj s proudovým letounem

Velení německé Luftwaffe nasazovalo své moderní proudové Messerschmitty Me 262 prakticky pouze na západní frontě. Teprve na samém konci války se s nimi začali střetávat i sovětští letci. V sobotu 17. února 1945 měl jeden proudový letoun sestřelit i slavný major Ivan Nikitovič Kožedub.
...


Šafařík, Jan – Brzkovský, Marek: Ivan Kožedub a jeho souboj s proudovým letounem , in Centurion, č. 1, 2018.


Stíhači při obraně Londýna


V červnu 1944, několik dní po začátku invaze do Normandie, zahájili Němci ostřelování Londýna letounovými střelami Fieseler Fi 103, známějšími jako V-1. Britské královské letectvo proti nim nasadilo nejvýkonnější stíhačky, jaké mělo k dispozici, a na britské obloze se rozpoutala velmi krvavá letecká kampaň.
...

Brzkovský, Marek – Šafařík, Jan: Stíhači při obraně Londýna , in Centurion, č. 1, 2018.


Že bychom se pokusili tento trošku mrtvý blog zase nějak oživit?

středa 24. prosince 2014

PF 2015

Veselé vánoce a šťastný nový rok přejí Emma, Klárka, Eva a Jan
 
 

čtvrtek 16. ledna 2014

311 Squadron

Název: 311 Squadron
Autor: Pavel Vančata
Nakladatelství: Mushroom Model Publications, 2013
ISBN: 978-83-61421-43-6
Dovozce/distributor: MARK I s.r.o.
Cena: 406 Kč (http://www.press.sk/knihy/311-squadron/)


Polské vydavatelství MMP si pro nás v tento předvánoční čas připravilo opravdu zajímavý titul. Jako desátou publikaci jejich „modré série“ vydalo pro českého čtenáře jistě zajímavou knihu 311 Squadron od specialisty na danou problematiku Pavla Vančaty. Na sto šedesát stran se autorovi podařilo vtěsnat skutečně maximální množství informací. Text knihy je prokládán velkým množstvím fotografií, celkem jich zde naleznete kolem sto padesáti a dále pak osmdesát portrétů letců 311. československé bombardovací perutě. Mým odhadem okolo třiceti fotografií je publikováno vůbec poprvé, včetně několika unikátních barevných fotografií z roku 1942.
Text knihy je rozdělen do jedenácti kapitol, které čtenáře seznámí s kompletní historií a bojovým nasazením naší jediné bombardovací perutě v rámci Britského královského letectva. Kniha je v anglickém jazyce, a přestože nejsem rodilý mluvčí, troufám si říci, že text je velice čtivý, doplněný o bojová hlášení i vzpomínky přímých účastníků. Naleznete zde také tři náčrtky významných operací provedených československými osádkami (souboj Wellingtonu Mk.IC KX ○ F s Junkersem Ju 88 dne 11. 7. 1942; utkání Wellingtonu Mk.IC KX ○ T s německou ponorkou 17. 7. 1942; úspěšný zásah lodi Alsterufer Liberatorem Mk.V dne 27. prosince 1943). Text je také doplněn celkem šesti životopisy příslušníků 311. perutě.
Milovníci statistik a tabulek si také přijdou na své, neboť kniha obsahuje celkem 49 stránek příloh. Kromě podrobných bojových souhrnů „třistajedenáctky“ bych především zmínil podrobné seznamy všech letounů Vickers Wellington a Consolidated B-24 Liberator používaných 311. perutí a dále pak kompletní seznam veškerého létajícího personálu perutě, včetně zahraničních letců sloužících u naší perutě. Samotný závěr knihy je pak věnován barevným bokorysům letounů 311. bombardovací perutě a čtenář jich zde nalezne celkem pětadvacet (3x Avro Anson, 16x Vickers Wellington v barvách Bomber Command, 2x Vickers Wellington a 4x Consolidated B-24 Liberator v barvách Coastal Command).
Celá kniha působí velice kompaktním dojmem, ukazuje mravenčí práci autora s archivními materiály i vzpomínkami přímých účastníků. Díky výše zmíněnému velkému počtu fotografií i barevných bokorysů si kniha určitě najde své místo nejen v knihovnách badatelů zajímajících se o leteckou historii ale i leteckých modelářů. Snad jedinou pro mě viditelnou chybou publikace je chybějící nadpis v pravé tabulce přehledů bojové činnosti 311. perutě na straně 93, kde evidentně vypadl nadpis „Liberator V, VI Coastal Command“.
Jan Šafařík
publikováno v Revi č. 94, prosinec 2013