Centurion, Sběratelská edice, I/2009

Tak jo... už se finišuje na stostránkovém speciálu časopisu Centurion věnovanému československým letcům za 2. světové války. Jsem rád, že jsem se aspoň malým kouskem mohl podílet na vzniku a pevně doufám, že se čtenářům bude líbit. 

Pokud korektury budou bez komplikací, tak na stáncích by měl být snad do konce ledna.

Můj příspěvek do časopisu je:
Jan Šafařík: Mechanik od 311. squadrony, Stanislav Velich.

Jan Šafařík - Marek Brzkovský: Pod pláštíkem tmy, Čechoslováci na Bristolech Beaufighter.

Marek Brzkovský - Jan Šafařík: Spitfiry 134. čs. wingu nad Normandií, Poslední letecká bitva.

Marek Brzkovský - Jan Šafařík: Slovenské Messerschmitty v boji, Rok 1944 nad Slovenskem.

Kalendárium, 13. leden 1975

V pondělí 13. ledna 1975 byla firma General Dynamics se svým strojem YF-16 prohlášena za vítěze soutěže na novou lehkou stíhačku, které byly předloženy v roce 1972, jako reakce na zkušenosti z Vietnamské války. Z pěti společností, které se přihlásily do soutěže, byly vybrány dvě - General Dynamics a Northrop. Společnost General Dynamics představila 13. prosince 1973 svůj prototyp s označením YF-16 (72-1567), který 20. ledna 1974 na základně Edwards zalétal Phil Oestricher. První oficiální let YF-16 proběhl 2. února, trval 90 minut, letadlo dosáhlo rychlost 740,8 km/h a výšku 9 144 m. Firma Northrop vzlétla poprvé se svým prototypem YF-17 o čtyři měsíce později, dne 9. června 1974. Přestože se původně předpokládalo, že soutěž bude velmi těsná, vývoj YF-16 postupoval výrazně rychleji a letadlo bylo také jednoznačnou volbou pro piloty létajících na obou prototypech.

Hlavními důvody vítězství byly nižší provozní náklady, větší dolet a výrazně lepší manévrovací schopnosti, zejména při nadzvukových rychlostech. Další výhodou YF-16 bylo použití motoru Pratt & Whitney F100, čili stejné pohonné jednotky, jaká byla integrovaná v letadle F-15. Fakt, že pro oba programy budou použity stejné motory, sliboval do budoucna nižší náklady na jejich pořízení. Společnost Northrop však nadále pracovala na vývoji svého prototypu a 2. května 1975 byl YF-17 vybraný americkým námořnictvem. Práce Northrop tak nevyšla nazmar a vyústila v letadlo, které je dnes známé jako McDonnell Douglas  / Boeing F/A-18 Hornet.

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon

Kalendárium, 13. leden 1940

V sobotu 13. ledna 1940 poprvé vzlétnul z moskevského Ústředního letiště letoun Jakovlev I-26 / Яковлев И-26-I pilotovaný zkušebním pilotem Julianem I. Piontkovskim. Sériové stroje nesly označení Jakovlev Jak-1. Jednalo se o sovětský stíhací letoun, který byl výsledkem soutěže vypsané v roce 1938. Vyvinul ho konstruktérský kolektiv A. S. Jakovleva, jehož OKB (Konstrukční skupina) na projektu začala pracovat od května 1939. 

[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Як-1

 

Kalendárium, 13. leden 1944

Ve čtvrtek 13. ledna 1944 začala takzvaná Leningradsko-novgorodská operace, která vyvrcholila ukončením blokády Leningradu, nyní Petrohradu. Rudá armáda se úspěšnou ofenzívou přiblížila až k hranicím Pobaltí, ale proniknout do pobaltských států se jí nepodařilo. Hned první den útoku došlo k prolomení fronty. Probíhaly prudké boje, při nichž došlo na obou stranách k velkým ztrátám. 18. ledna došlo k další sovětské ofenzívní vlně a o den později Rudá armáda osvobodila města Petěrhof, Krasnoje Selo a Ropšu, 20. ledna bylo dobyto město Novgorod. 24. ledna 1944 sovětské jednotky obsadily Krasnogvardějsk, čímž byla definitivně ukončena blokáda Leningradu.

https://ru.wikipedia.org/wiki/Блокада_Ленинграда

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obležení_Leningradu

Kalendárium, 12. leden 1943

V úterý 12. ledna 1943 byla zahájena Operace Jiskra, někdy též nazývaná jako třetí ofenzíva u Siňavina. Jednalo se o operace Rudé armády, jejímž cílem bylo uvolnit blokádu Leningradu. Operaci vedly společně Leningradský front pod velením generála Leonida Alexandroviče Govorova a Volchovský front pod velením generála Kirilla Afanasjeviče Mereckova. Operace začala v 9.30 dělostřeleckou palbou na obou frontách a trvala do konce měsíce, kdy se situace na frontách stabilizovala. Operace skončila úspěchem Rudé armády, neboť se podařilo získat 8 až 10 kilometrový pozemní koridor u jižního pobřeží Ladožského jezera, kterým bylo možné zprovoznit pravidelnou železniční dopravu mezi Leningradem a zbytkem Sovětského svazu.

Govorovův Leningradský front na operaci vyčlenil 67. armádu pod velením M. P. Duchanova, která tvořila údernou skupinu Leningradského frontu. Skládala se 8 divizí, 8 brigád, 1 opevněné oblasti, 22 pluků a 15 praporů. Na jeho úseku bylo nasazeno 1 873 děl a minometů. Operaci tohoto frontu podporovalo i 414 letadel převážně 13. letecké armády pod velením Rybalčenka, 222 tanků a 37 obrněných vozidel zařazených do samostatných brigád nebo praporů. Mereckovův Volchovský front vytvořil údernou skupinu z 2. úderné armády pod velením V. Z. Romanovského. Skládala se 11 divizí, 9 brigád, 1 opevněné oblasti a 37 pluků. Podporovalo ji 217 tanků zařazených do samostatných brigád nebo praporů. Na jejím levém křídle měla operovat 8. armáda pod velením F. N. Starikova s podporou 92 tanků. Na tento front bylo nasazeno 2 885 děl a 395 letadel převážně 14. letecké armády pod velením Žuravljeva.

[1] https://ru.wikipedia.org/wiki/Операция_«Искра»

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Jiskra

Historia Bellica Speciál

Současně s prací na Centurionu se intenzivně pracuje i na stostránkovém speciálu historického časopisu Historia Bellica, který bude celý věnován Československému vojenskému letectvu v době tzv. Studené války. Vyjít by měl snad do konce ledna 2019. 

Doufám, že si tento speciál najde svůj okruh čtenářů ;-)

Spitfiry 134. československého wingu nad Normandií

Další střípek z připravovaného speciálu o československých letcích za 2. světové války...

Spitfiry 134. československého wingu nad Normandií

V roce 1944 vstoupila letecká válka na západě do další fáze. To se projevilo i na činnosti tří československých stíhacích squadron RAF. Ty se zapojily do ofenzívy nad Francií, zajišťovaly přímo podporu spojeneckých vojsk po vylodění a pak i chránily Londýn před ostřelování Londýna letounovými střelami Fieseler Fi 103, známějšími jako V-1. 

...

Stanislav Velich , Mechanik od 311. squadrony

Naprostá většina článků věnujících se našemu letectvu v Royal Air Force věnuje pozornost atraktivním a dramatickým osudům stíhacích a bombardovacích pilotů. Ti, jimž za své úspěchy vděčili však stále zůstávají tak trochu ve stínu svých slavnějších kolegů. Řeč je o příslušnících pozemního personálu - mechanici drakaři, mechanici motoráři, mechanici přístrojáři, radiomechanici, zbrojíři, elektrotechnici a další odbornosti. 

Z bezmála 2 500 příslušníků československého letectva všech hodností a profesí, kteří za války prošli službou u RAF náleželo k pozemnímu perzonálu zhruba 1 300 mužů pozemního a pomocného personálu. Následující řádky jsou věnovány jednomu z nich, leteckému mechanikovi Stanislavu Velichovi. 

...

Tak jsem byl opět ukecán a společně s kolegou Markem Brzkovským se svou troškou podílím na novém stostránkovém speciálu historického časopisu Centurion, tentokrát věnovaném Československým letcům během Druhé světové války. Snad se bude líbit a najde si svů okruh čtenářů.

Kalendárium, 7. leden 1920

Ve středu 7. ledna 1920 se ve městě Elynka v Maloviskovském okrese Kirovogradské oblasti narodil Stěpan ivanovič Naumenko / Степан Иванович Науменко - první sovětské letecké eso Korejské války. 

Do Rudé armády vstoupil  v roce 1937. O dva roky později ukončil Leningradské vojenské letecko-technické učiliště. Nejdříve sloužil jako letecký technik u 2. Čkalovském VAU. Velké vlastenecké války se účastnil os 7. prosince 1942 jako mechanik 615. NBAP (10. SAD / 43. armáda Západního frontu). Od dubna 1942 byl posluchačem 6. Voroněžské vojenské-letecké školy počátečního pilotního výcviku. Od září 1942 byl posluchačem Birmské vojenské letecké školy pilotů, kterou ukončil o rok později. V roce 1944 ukončil kurz velitelů letek.

Od 3. listopadu 1944 se stal velitelem letky 195. IAP (324. IAD, Moskevský vojenský okruh). V té době už se bojových letů na frontě neúčastnil. Po skončení vojny byl převelen k 29. GIAP (324. IAD). V říjnu 1950 byl spolu s plukem převelen do Čínské lidové republiky, kde se účastnil Korejské války. V neděli 24. prosince 1950 dosáhl svůj čtvrtý a pátý sestřel a stal se tak prvním leteckým esem Korejské války. V období od prosince 1950 do konce ledna 1951 vykonal celkem 70 bojových letů, účastnil se 10 vzdušných soubojů, ve kterých získal 5 jistých sestřelů. 

Po návratu do Sovětského svazu sloužil u 234. IAP a 32. GIAP. Zemřel 20. listopadu 2004. 

Seznam sestřelů:

04.12.1950 1  F-80 oblast řeky Jalu  

04.12.1950 1  F-80 oblast řeky Jalu

06.12.1950 1  B-29 Singisju

10.12.1950 1  F-80 Sensen, nepotvrzený sestřel

24.12.1950 1  F-86 Sensen

24.12.1950 1  F-86 Singisju

Vyznamenání:

Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu (№ 6634, 12. 5. 1951) 

Řád Lenina (12. 5. 1951)

2x Řád Rudé hvězdy (3. 11. 1953, 29. 4. 1954)

Řád Rudého praporu (22. 2. 1955)

Řád Vlastenecké války 1. stupně (11. 3. 1985) 

Medaile „Za bojové zásluhy“ (20. 6. 1949)

Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945“ 

Medaile „Veterán ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Dvacet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Třicet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Čtyřicet let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“

Jubilejní medaile „Třicet let Sovětské armády a námořnictva“

Jubilejní medaile „Čtyřicet let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Padesát let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Šedesát let Ozbrojených sil SSSR“

Jubilejní medaile „Sedmdesát let Ozbrojených sil SSSR“

...

Mikojan-Gurjevič MiG-15bis, 1. eskadra 29. GIAP, kapitán S. I. Naumenko, letiště Andun, zima 1950 - 1951.

Republic F-84E Thunderjet, S.No. 49-2422, od 522. FES / 27. FEW, 2th Lt Roger Bascom. Pravděpodobný protivník Stěpana Naumenka dne 24. prosince 1950.

Literatura:

[1] Набока, Виталий П.: Боевая работа Истребительного 29-го Гвардейского авиаполка в Корее (1950-51 гг.), Авиация и Время, № 1, 1999. 

[2] Набока, Виталий Петрович: Натовские ястребы в прицеле салинских соколов, Советские летчики на защите неба Китая и Кореи (1950-1951), Издательство Совеская Кубань, Краснодар 1999, ISBN-10: 5-7221-0253-9, ISBN-13: 978-5722102539. 

[3] McKelvey Cleaver, Thomas: MiG Alley: The US Air Force in Korea, 1950-53, General Aviation, Osprey Publishing Ltd., 2019. ISBN: 978 1 4728 3608 3

[4] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2010. 

[5] Сейдов, Игорь: Советские асы корейской войны, Издание 2-е, исправленное и дополненное, Воздушные войны XX века, Фонд содействия авиации "Русские витязи", 2016. 

[6] Brzkovský, Marek: První esa proudového věku, in Válka revue, No. 3, 2016.

[7] Brzkovský, Marek: První stíhací eso korejské války? Stěpan Ivanovič Naumenko, in Plastic Planet, No. 6, 2017.

[8] http://soviet-aces-1936-53.ru/korea/

[9] https://ru.wikipedia.org/wiki/Науменко,_Степан_Иванович

edit: Sun Jan  7 02:10:56 PM CET 2024

Kalendárium, 4. leden 1643

Dne 4. ledna 1643 (podle tehdy užívaného Juliánského kalendáře 25. prosince 1642) se ve Woolsthorpu poblíž Granthamu v Lincolnshire ve východní Anglii narodil Isaac Newton ― anglický fyzik, matematik (profesor naturální filosofie), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

Hlavní Newtonovou zásluhou v matematice je to, že prakticky současně s Leibnitzem, avšak zcela nezávisle na něm, vybudoval diferenciální a integrální počet. Newtonova koncepce přitom byla zcela odlišná od koncepce Leibnitzovy. Zatím co Leibnitz budoval „čistou“ matematickou analýzu, vycházeje přitom z abstraktních koncepcí, Newton chápal matematiku jako nástroj fyzikálního poznávání světa.

Newtonův přínos matematice však nespočívá jen ve vybudování diferenciálního a integrálního počtu. V algebře vybudoval metodu numerického řešení algebraických rovnic (Newtonova metoda), důležité věty odvodil o symetrických funkcích kořenů algebraických rovnic, zobecnil binomickou větu, přispěl k výzkumu mocninných řad atd.

V práci Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Matematické základy přírodovědy, 1687) popsal rozvinutou teorii kuželoseček, nezbytnou pro nebeskou mechaniku. Práce Výpočet křivek třetího řádu (1704) sehrála důležitou roli v rozvoji analytické geometrie a projektivní geometrie. 

Newtonovy práce z fyziky, které zcela změnily v 17. století nazírání na svět a postavení člověka v něm, jsou další kapitolou, ale to bych už přenechal někomu povolanějšímu...

[1] Fuchs, Eduard: Teorie množin pro učitele, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999.

[2] https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton