V noci z 28. na 29. dubna 1942 otevřeli svůj bojový účet českoslovenští piloti u „Československé“ B letky 68. britské noční stíhací perutě.
Prvního československého sestřelu u 68. perutě dosáhla už 12. října 1941 osádka P/O M. Mansfeld a Sgt. S. Janáček v kabině Beaufighter Mk.IF, R2248, WM ○ S, když se jim podařilo dosáhnout dvou jistých sestřelů He 111H-6 a jeden letoun téhož typu poškodili. Vzhledem k tomu, že čechoslováků bylo u perutě velké množství, bylo rozhodnuto z nich vytvořit samostatnou „československou“ letku B v rámci 68. perutě. Došlo k tomu 20. ledna 1942 a jejím velitelem se od 14. února 1942 stal S/Ldr Vlastimil Veselý, DFC. A právě v noci z 28. na 29. dubna 1942 otevřeli čechoslováci od B letky svůj bojový účet.
Německá Luftflotte 3 tuto noc vyslala celkem 75 strojů z KG 2, KG 40, Kgr. 106, Erpr. Kdo X-Y, IV./KG 30 a IV./KG 77 k náletu na starobylý York. Dlouho po půlnoci se cestu útočícím bombardérům pokusila překřížit i 68. stíhací peruť, která se jen nedávno přestěhovala do východoanglického Coltishallu.
Osádka Beaufighteru Mk.IF, V8252, WM○U, s radarem AI.Mk.VII, ve složení S/Ldr Vlastimil Veselý a radarový operátor F/0 J. F. Montgomerie startovala z Coltishallu v 02.09 h. Ze země ji naváděli proti jednomu Junkersu Ju 88. Aniž byl na jeho přítomnost upozorněn svým operátorem, spatřil Veselý protivníka na vzdálenost asi 200 m. Soupeř letěl ve výšce asi 2 200 metrů v poloze 24 km východně od Cromeru. Veselý neprodleně zahájil palbu z kulometů ze vzdálenosti od 200 m do 50 m a jeho dvě série soupeře očividně poškodily. Pak mu však protivník zmizel z dohledu. Beaufighter přistál v 04.22 h. Byl mu oficiálně přiznán pouze jako poškozený. Vlastimil veselý si do svého deníku poznamenal: „A hned večer fofr. Včera nám tu Němci zahráli. Bombardovali Norwich. Bezbranné město bez vojenských objektů. Je to odplata za anglic. bombardování v Nemecku. Čekáme na Němce do 4 do rána, až přišli. Výsledek: šrtm. Bobek/rtm. Kovařík sundali jednoho Dorniera do moře, sgt. Jenkinson jednoho Heinkela pravděpodobně až u Holandska sestřelil do moře a já sám poškodil Junkerse 88. Měl jsem smůlu: „dali“ mi Němce, ale nefungoval mi „X“ přístroj. Málem jsem do toho Němce vrazil. Neměl jsem takřka čas se mu vyhnouti. V rychlosti jsem mu dal pěknou dávku z kulometů a zasáhl jsem ho. Jak jsem ale pikoval s bídou jsem mu uhnul. Velmi úspěšná noc pro náš flight.“
Úspěšnější byla osádka Beaufighteru Mk.IF, X7583, WM○T, s radarem AI.Mk.IV ve složení W/0 Ladislav Bobek a Sgt Bohuslav Kovařík. Ta se z Coltishallu odlepila v 03.45 h. Operovala pod kontrolou GCI Neatishead. Podle pilotova hlášení nepřátelský letoun havaroval v 04.20 h. v poloze 29 km východně od Yarmouthu. Beaufighter přistál v 05.10 h. a po přistání byl osádce přiznán potvrzený sestřel Dornieru Do 217. O jejich úspěchu se lze dočíst z bojového hlášení následující: „... Po 15 minutách byl navázán téměř čelní kontakt pod kontrolou GCI na pozici H3229, náš letoun se otočil vlevo na kurs 2000 a po několika dalších kursech, vyslaných mu od GCL byl po 5ti min opět navázán kontakt s nepřátelským letounem. Nepřítel letěl vpravo a mírně nad, na vzdálenost maximálního dosahu radiolokátoru, ve výšce 8 000 stop. Potom vystoupal na 1 O 500 stop a začal kličkovat doleva a doprava při rychlosti 320 km! h. Kontakt byl udržován po 15 min. a zatím se náš letoun přibližoval. Vizuální kontakt byl navázán ve vzdálenosti přibližně 400 stop podle plamenů výfuků. Pilot vzal plameny z výfuku do zaměřovače a přiblížil se protivníkovi,jenž byl později identifikován jako Do 217. Palba byla zahájena 5ti sekundovou dávkou od 250 yardů. Zásahy byly vidět na levé straně trupu a motoru. Nepřítel přešel vpravo do střemhlavého letu v němž ho náš letoun pronásledoval a vyslal za ním další 2 dávky, které zapálily levý motor. Poté přešel nepřátelský letoun do kolmého piké s levým motorem stále v plamenech. Beaufighter provedl střemhlavou zatáčku vpravo a nepřítele pronásledoval i nadále. Po jedné či dvou minutách viděl pilot skrze mlžný opar, který se táhl do 4 000 stop, záblesk exploze na vodě...“
S určitou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že obětí Vlastimila Veselého se stal Junkers Ju 88 A-5 (W.Nr. 884 030) patřící ke IV./KG 30. Jeho čtyřčlenná osádka vyvázla bez zranění a se svým těžce poškozeným letounem nouzově přistála na břicho na své nizozemské základně v Gilze Rijenu. Co se týká Bobkova protivníka, tak nelze vyloučit, že jí nebyl Do 217, ale také „osmaosmdesátka“, Konkrétně Junkers Ju 88A-5 (W.Nr. 880289,3Z+LV) od 11./KG 77, který se nevrátil z náletu na York. Osádka Lt. Armin Körfer, nav.Uffz. Heinrich Müller, radista Fw. Fritz Ernst a palubní mechanik Obegfr. Hermann Schleising zahynula.
Sgt Bohuslav Kovařík a W/0 Ladislav Bobek.
S/Ldr Vlastimil Veselý v kabině Beaufighteru.
Bristol Beaufighteru Mk.VIF, V8618, WM○T, který používali českoslovenští piloti v období od března do října 1943.
Prameny:
[1] Vrána, Martin: Mezi mořem a hvězdami, Životní příběh plk. let. Ladislava Bobka, DFC, Martin Vrána, 2015.
[2] Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu, Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945, 3. část - 1942, Svět křídel 2001.
[3] Šafařík, Jan: One of "The Few", 2. část, in REVI Publications, No. 52-53, 2004.
[4] Veselý, Jaroslav: Ke hvězdám a do mraků, Z válečných deníků čs. stíhače Vlastimila Veselého, Garamon, Hradec Králové 2006.
Žádné komentáře:
Okomentovat